Historický vývoj kryptografie v období světových válek: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „==Kryptografie== '''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozši…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
==Kryptografie==
 
==Kryptografie==
−
'''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu šifrovacímu klíči.  
+
'''Kryptografií''' se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu [[šifrovacímu klíči]].  
 
===Dva cíle===
 
===Dva cíle===
 
*zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje
 
*zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje
 
*druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu
 
*druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu
 +
===Kryptologie 1. světové války===
 +
Startem pro rozšíření [[kryptografie]] byl v 1. světové válce byl obrovský nárůst využívání radiové komunikace, kde vyvstala potřeba určité [[informace]] šifrovat. Strana nepřítele se naopak snažila zprávy rozluštit. <ref>ONDŘEJ, Vaverka. <i>Historický vývoj kryptografie v období světových válek</i>.</ref> Nejznámější příklad využití informací, které byly získány pomocí radiového odposlechu je [[Bitva u Tannenbergu]]:
 +
Na východní frontě naopak na počátku konfliktu slavily úspěchy síly Centrálních
 +
mocností. Bitva u Tannenbergu je dobrým příkladem toho, kam může
 +
vést nedůsledné použití kódování při utajované komunikaci.
 +
V průběhu válečných příprav vedení ruského šifrovacího střediska ze strachu
 +
před zrádci ve vlastních řadách pozdrželo přidělování kódových knih jednotlivým
 +
plukům a naivně, spoléhavše na to, že nepřítel neposlouchá, se rozhodlo
 +
prozatím vysílat rozkazy v otevřené řeči [KAHN, 1968, s.622-627].
 +
Rusové se ihned po vyhlášení války v srpnu 1914 rozhodli zaútočit na ně-
 +
meckou 8. armádu jistící oblast Východního Pruska. Tento úkol měly provést
 +
dvě ruské armády, známé jako Něvská a Narevská, obě velením spadající pod
 +
generála Zilinského. Něvská armáda měla zaútočit s dvoudenním předstihem a
 +
Němce zdržet, zatímco Narevská by od jihu nepříteli odřízla ústupovou cestu na
 +
západ a nakonec by ho dostala do kleští. Ruské jednotky nebyly dosud zvyklé v
 +
masové míře používat rádiové spojení a ještě menší ochotu projevovaly ke kó-
 +
14
 +
dování přenášených zpráv. Němci, kteří ruskou komunikaci bedlivě sledovali,
 +
měli dokonce zpočátku dojem, že jde spíše o vskutku ubohý zastírací manévr,
 +
než o reálné rozkazy. Nakonec však uvěřili a vypracovali strategii, podle níž
 +
měla celá 8. armáda zaútočit na dosud se přesouvající Narevskou armádu u vesničky
 +
Tannenberg4
 +
. Něvskou armádu mělo zdržet jen několik slabých oddílů
 +
jezdectva a domobrany. Ruský postup na jihu byl zpomalen špatným terénem i
 +
nedostatkem zásob a v komunikaci mezi jednotlivými divizemi vládl doslova
 +
chaos. Není tak divu, že se hlavní německé síle podařilo 26.9.1914 zaskočit
 +
Rusy zcela nepřipravené, obklíčit je a během čtyřdenní bitvy zcela zdecimovat
 +
[PIEKALKIEWICZ, 2004, s.272-275].<ref>ONDŘEJ, Vaverka. <i>Historický vývoj kryptografie v období světových válek</i>.</ref>
 +
==Principy šifer 1. světové války==
 +
 +
 +
==Reference==
 +
<references/>

Verze z 14. 3. 2016, 10:10

Kryptografie

Kryptografií se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu šifrovacímu klíči.

Dva cíle

  • zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje
  • druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu

Kryptologie 1. světové války

Startem pro rozšíření kryptografie byl v 1. světové válce byl obrovský nárůst využívání radiové komunikace, kde vyvstala potřeba určité informace šifrovat. Strana nepřítele se naopak snažila zprávy rozluštit. [1] Nejznámější příklad využití informací, které byly získány pomocí radiového odposlechu je Bitva u Tannenbergu: Na východní frontě naopak na počátku konfliktu slavily úspěchy síly Centrálních mocností. Bitva u Tannenbergu je dobrým příkladem toho, kam může vést nedůsledné použití kódování při utajované komunikaci. V průběhu válečných příprav vedení ruského šifrovacího střediska ze strachu před zrádci ve vlastních řadách pozdrželo přidělování kódových knih jednotlivým plukům a naivně, spoléhavše na to, že nepřítel neposlouchá, se rozhodlo prozatím vysílat rozkazy v otevřené řeči [KAHN, 1968, s.622-627]. Rusové se ihned po vyhlášení války v srpnu 1914 rozhodli zaútočit na ně- meckou 8. armádu jistící oblast Východního Pruska. Tento úkol měly provést dvě ruské armády, známé jako Něvská a Narevská, obě velením spadající pod generála Zilinského. Něvská armáda měla zaútočit s dvoudenním předstihem a Němce zdržet, zatímco Narevská by od jihu nepříteli odřízla ústupovou cestu na západ a nakonec by ho dostala do kleští. Ruské jednotky nebyly dosud zvyklé v masové míře používat rádiové spojení a ještě menší ochotu projevovaly ke kó- 14 dování přenášených zpráv. Němci, kteří ruskou komunikaci bedlivě sledovali, měli dokonce zpočátku dojem, že jde spíše o vskutku ubohý zastírací manévr, než o reálné rozkazy. Nakonec však uvěřili a vypracovali strategii, podle níž měla celá 8. armáda zaútočit na dosud se přesouvající Narevskou armádu u vesničky Tannenberg4 . Něvskou armádu mělo zdržet jen několik slabých oddílů jezdectva a domobrany. Ruský postup na jihu byl zpomalen špatným terénem i nedostatkem zásob a v komunikaci mezi jednotlivými divizemi vládl doslova chaos. Není tak divu, že se hlavní německé síle podařilo 26.9.1914 zaskočit Rusy zcela nepřipravené, obklíčit je a během čtyřdenní bitvy zcela zdecimovat [PIEKALKIEWICZ, 2004, s.272-275].[2]

Principy šifer 1. světové války

Reference

  1. ↑ ONDŘEJ, Vaverka. Historický vývoj kryptografie v období světových válek.
  2. ↑ ONDŘEJ, Vaverka. Historický vývoj kryptografie v období světových válek.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historický_vývoj_kryptografie_v_období_světových_válek&oldid=32658“