Poruchy paměti

• paměť vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi
• to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří reverberační okruhy, po kterých se to pohybuje
• čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží
• je ovlivněna vštípivostí, smyslovými vjemy/senzory
• jde o schopnost přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat informace, zkušenosti i potom, co ty podněty odezní
• paměť není statický děj, informace se různě mísí, promíchávají, staré se překrývají novými, tak jak se zlepšuje úroveň našeho chápání, myšlení, vnímání, jak se zlepšují úrovně našich vědomostí → je to děj, který se vyvíjí

podle délky pohybu po reverberačních okruzích se paměť dělí na:

• ultrakrátká paměť - trvá zlomky sekund, jde jen o vlastní senzorický registr, např.: když se podívám na stůl, zaznamenám, že tam stojí červený hrnek; tato informace však nemá, význam ani není emočně podpořen → jde jen o záznam této informace
• krátkodobá paměť - trvá sekundy až minuty, je ovlivněna vštípivosti (kvalitou vnímání), např.: zaznamenám nejen, že je tam hrnec, ale i že se z něj line pára a ta pára pěkné voní, protože v hrnku je káva
• střednědobá paměť - má konsolidační fázi → k ní už přistupuje emoční složka (konsolidace = podpora, víc více přidané emoční složky, tím více se informace konsoliduje/ukládá do paměťových stop), konsolidace je ovlivněna: elektrochemickými změnami, které už v tom mozku nastávají, trvá minutu i víc, možné ovlivnit farmakologicky i elektrokonpulzemi (elektrošoky) → např.: při nastupující demenci, Alzheimerově chorobě se podávají léky na paměť (na zkvalitňování tkáně)
• dlouhodobá paměť - je nejdelší, nejstarší, má nejstrukturálnější poklad, informace, které by neměly vymizet → při poruchách tyto informace mizí jako poslední, obsahuje i pudy, geneticky dané věci, základ chování

Kvantitativní poruchy paměti

Hypomnézie

• snížená paměťová výkonnost, snížená kvalita paměti
• selektivní snížení (postihující jen některé paměťové funkce) nebo globální (komplexní)
• u demencí, pod vlivy léků, při organických poškozeních
• dále při vyčerpání, únavě, nespavosti, při psychických změnách (při depresích, neurózách), v drogovém abúzu
• při demenci je často kombinována s poruchou vštípivosti (zapamatování)
• když je vštípivost nahrazena/kompenzována komfabulacemi → Korzakův syndrom → pamatuje si staré informace, ale nedokáže si vštípit nové, např.: se ho zeptám jak se jmenuje a kdy se narodil – odpoví správně datem a jménem, ale ne jeho; naučíme ho tedy jeho pravé jméno a datum narození, za chvíli se ho zeptáme znovu a on odpoví zase úplně jiným jménem a datem → nedokáže tu informaci vštípit, jméno a datum narození je sice z dlouhodobé paměti, ale je to specifikum této nemoci, nemá úplnou amnézii, něco si pamatuje (např.: ví že má děti, ale neví jestli 3 nebo 4 → kvalitativní snížení paměti, uvědomuje si, že není schopen říct ty informace, tak konfabuluje (ale nelže, nevymýšlí si schválně)
• často součástí alkoholové demence (už spojeno s organickými změnami)

Amnézie

• úplná ztráta paměti
• může být časově ohraničená i trvalá, částečná
• nejčastěji amnézie spojená s úrazem:
• retrográdní amnézie – ztráta paměti před úrazem
• anterográdní amnézie – nastala po úraze
• moment úrazu může být pod selektivní amnézii
• při obecné amnézii může ztráta paměti dojít až tak daleko, že ten člověk zapomene i číst, psát, apod.

Selektivní amnézie

• např.: v důsledku nepříjemných psychogenních stavů s negativním podtextem (třeba při znásilnění, - v důsledku té ochranné psychogenní aktivity je ten člověk vymaže, vytěsní)
• mohou se objevovat i v důsledku poruch osobnosti (např.: u histriónské osobnosti)

Hypermnézie

• nadměrné, nepřiměřeně velké zapamatování určitých situací, materiálů, dějů kolem
• není příjemná – člověk si protivolně zapamatovává nepříjemné obsahy
• kvantita jde ale na úkor kvality (přesnost těch informací je výrazně omezená)
• při psychózách, mániích, pod vlivem psychotropních (především psychostimulačních látek

Kvalitativní poruchy paměti - paramnézie

• poruchy paměti na úkor přesnosti a spolehlivosti těch vzpomínek
• informace jsou špatně uložené, vzpomínka informací je nepřesná, zkreslená, nesprávná

Kryptomnézie

• „neúmyslný plagiát“
• je přesvědčen o autorství něčeho, co udělal/vytvořil někdo jiný
• nedělá to kvůli sekundárnímu zisku, není to úmyslné, cílené
• při konfrontaci s pravdou se mu to dá vyvrátit

Ekmnézie

• porucha paměťových stop se špatnou časovou lokalizací
• správně vybavená vzpomínka, se správným obsahem, ale špatně časově zařazená
• např.: řekne že byl na dovolené před 10 lety, ale on tam byl loni

Vzpomínkový klam

• přesvědčení o nějaké domněnce, fantazii apod.
• myslí si, že se to stalo, že je to reálné
• už to je do jisté míry hrubá patologie, nemá náhled
• např.: je přesvědčen o tom, že měl poměr s Lucii Bílou a bude tvrdit, že se to opravdu stalo, bude to pokládat za realitu, za svou vzpomínku, fakt
• často součást psychóz
• někdy těžko odlišitelné od bludu (tady je to velmi zaměřeno na tu minulost; blud by se měl dát časem vyvrátit, vzpomínkový klam ne)

Pseudologia fantastica - bájivá lhavost

• nejde o klasickou poruchu paměti (normálně si věci pamatuje)
• vychází z reálních situací/událostí a díky své fantazii, představivosti, emočnímu nastavení přidává k nějakým událost barvitost, dovymýšlí si něco, až ztrácí přehled o tom, co je pravda a co si sám dovymyslel (ztrácí hranici mezi realitou a tím, co je jeho představa)