|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | Úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá. Pravdivost vět ověřujeme. Věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí. U některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, takže není potřeba je řadit do množiny, například u vět vypovídajících o budoucnosti nelze pravdivostní hodnotu určit.
| |
| − | * '''nositel pravdy''', neboli "'''pravděnec'''"<ref name="Kolář - Svoboda 1997">Kolář P. - Svoboda V. Logika a etika. Úvod do metaetiky. Filosofia, Praha. (1997.)</ref> (''truth bearer'')
| |
| − | ** může jím být propozice, neboli obsah věty (častěji), větný typ, větný výskyt, tvrzení (''assertion''), promluva (''utterance''), přesvědčení (''belief'')
| |
| − | ** jde o mentální entitu, nepřenáší se pravdivost
| |
| − | * '''činitel pravdy''', neboli "'''pravditel'''"<ref name="Kolář - Svoboda 1997"/> (''truth maker'')
| |
| − | ** to, co daný "pravděnec" činí pravdivým, zpravidla '''fakt'''
| |
| | | | |
| − | Setkáváme se s různými teoriemi pravdy. Základní dělení je na '''teorie deflační''' (např.: redundanční teorie, minimalistická teorie), které pravdě přisuzují jen malý či žádný speciální význam, a '''teorie inflační'''.
| |
| − |
| |
| − | == Inflační teorie pravdy ==
| |
| − | Teorie pravdy označované jako inflační jsou takové, které ji považují za netriviálně analyzovatelnou vlastnost pravděnců.
| |
| − | === Korespondenční teorie pravdy ===
| |
| − | neboli '''adekvační teorie'''. Spojena např. s [[Bertrand Russell|B. Russellem]], [[Thomas Kuhn|T. Kuhnem]]. Dávána do souvislosti s '''realismem'''. Pravda je považována za vztah korespondence mezi tvrzením a faktem.<ref name="Pravda a fakt"> Kolář P. Pravda a fakt. Filosofia, Praha. (2002.)</ref>
| |
| − | ==== Identitní verze ====
| |
| − | * nositel je přímo totožný s faktem
| |
| − | ==== Russellova kongruenční teorie ====
| |
| − | Korespondence spočívá ve strukturálním izomorfismu mezi nositelem pravdy a skutečností. Pravdivost je vlastnost přesvědčení, závislá na vztahu přesvědčení k jiným věcem, nikoli na jeho vnitřní kvalitě. <ref name="Russell1912">Russell B. The Problems of Philosophy. Oxford University Press. (1991.)</ref> Problém nastává například se zobrazením u pravdivých negativních výroků, výroků o minulosti nebo budoucnosti, mravní pravdy, matematické pravdy.
| |
| − | * relativnost, změna paradigmat, utváření a změny vlastního rámce
| |
| − | ==== Austinova korelační teorie ====
| |
| − | Nositelem pravdy jsou promluvy pronesené v určitém kontextu (čas, místo, adresát)
| |
| − | # deskriptivní konvence - korelují slova s typ situací ve světě
| |
| − | # demonstrativní konvence - odkazují ke konkrétní historické situaci ve světě<ref name="Austin">Austin J. L. Truth. Pitcher. (1964.)</ref>
| |
| − |
| |
| − | === Verifikační teorie ===
| |
| − | * pravdivost lze ověřit
| |
| − |
| |
| − | === Koherenční teorie pravdy ===
| |
| − | Hlavním představitelem je [[John L. Austin|John Langshaw Austin]] (1911-1960) a vychází do jisté míry z [[Idealismus|idealismu]]. Pravdivost přesvědčení je dána vztahem náležení do koherenční množiny tvrzení.<ref name="Pravda a fakt"/> Nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními. Podle některých by měla existovat '''nezávislá mysl''', která obsahuje koherentní množinu.
| |
| − |
| |
| − | ==== [[Willard Van Orman Quine|Quineova]] teorie pravdy ====
| |
| − |
| |
| − | ''"Jakožto empirista si představuji pojmové schéma vědy jako nástroj sloužící k předpovědi budoucí zkušenosti na základě zkušenosti předchozí. Fyzikální objekty jsou do této situace pojmově zaneseny jako vhodné zprostředkující členy - na však na základě definice spočívající ve zkušenosti, ale prostě jako neredukovatelné postuláty epistemologicky srovnatelné s Homérovými bohy.<br />Co se mé osoby týče, nevěřím jako materialista v Homérovy bohy, ale ve fyzikální objekty, a věřit v něco jiného považuji za nevědecké. Avšak z hlediska svého epistemologického založení se Homérovi bohové od fyzikálních objektů neliší principiálně, ale pouze co do stupně. Oba druhy entit se v našem myšlení vyskytují pouze jako jakési kulturní postuláty. Mýtus fyzikálních objektů ukázal svou epistemologickou převahu tím, že dokázal úspěšněji než ostatní mýty vštípit plynutí naší zkušenosti zvládnutelnou strukturu.<br />(...) Rovněž abstraktní entity matematického druhu - třídy, třídy tříd atd. - jsou ve stejném duchu postuláty. Epistemologicky jsou na stejné úrovni jako fyzikální objekty a bohové, tzn. nejsou ani lepší ani horší. Lepší nebo horší jsou nejvýš co do stupně, v jakém se osvědčují při našem zacházení se smyslovou zkušeností.<br />(...) Každý člověk má na jedné straně k dispozici určité vědecké dědictví a na straně druhé je vystaven nepřetržitému toku smyslových podnětů. Úvahy, které ho vedou k přizpůsobování tohoto dědictví k onomu toku, jsou, pokud uvažujeme racionálně, pragmatické."''<ref name="Quine">Quine Willard Van Orman. Dvě dogmata empirismu. (1951). Český překlad P. Sousedíka, OIKOYMENH, Praha. (1995).</ref>
| |
| − |
| |
| − | Quineova teorie je alternativa koherenční teorie. Primární jsou smyslové vjemy, poté přihlédnutí ke koherenční množině. Je pragmatická ve smyslu volby pojmového aparátu, který je k danému účelu vhodnější (způsob jak zaznamenat krajinu do mapy, aby se podle ní bylo možné orientovat).
| |
| − |
| |
| − | === Pragmatická teorie ===
| |
| − | Za pravdu je zde považován vztah mezi tvrzením a praxí či zkušeností.<ref name="Pravda a fakt"/>
| |
| − | ==== Peircova konsenzuální teorie ====
| |
| − | Hlavní představitel je [[Charles S. Pierce|Charles Sanders Pierce]] (1839-1914). Pravda je to, na čem se v dlouhodobém časovém horizontu shodne většina. Někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny. Jak můžeme [[Konsenzus|konsenzus]] zjistit?
| |
| − | * užitečnost vs. morálka
| |
| − | ==== Jamesova instrumentální teorie ====
| |
| − | Hlavním představitelem je [[William James|William James]] (1842-1910). Pravdivost tvrzení je dáno jeho praktičností, užitečností. Vše je relativní vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného.
| |
| − |
| |
| − | === [[Alfred Tarski|Tarského]] sémantická teorie pravdy ===
| |
| − | Za pravdu je zde považován vztah '''splňování''' mezi tvrzením a nekonečnými posloupnostmi objektů.<ref name="Pravda a fakt"/> Sám autor tuto teorii považuje za rozvedení klasické korespondenční teorie pro účely logiky, hlásí se k [[Aristotelés|Aristotelovi]].
| |
| − | * '''T-schéma''': "P" je pravda právě tehdy, když P. S je pravda právě tehdy, když p. (kde S je pojmenování věty)
| |
| − | :''Příklad: "Sníh je bílý." je pravdivá věta právě tehdy, když sníh je bílý.''
| |
| − | :Tento přístup má mnoho nevýhod, například jak kvantifikovat?
| |
| − | Vybudovat teorii pravdy pro přirozený jazyk je příliš komplikované, zabývá se jen jednoduššími, formálními jazyky
| |
| − | * '''sémanticky uzavřený jazyk''' je takový jazyk, který obsahuje predikát ''"pravdivý"'' a je schopen pojmenovat své výrazy - je v něm možné definovat [[Paradox lháře|paradox lháře]] a tedy je sporný.
| |
| − |
| |
| − | Rozlišuje metajazyk M a jazyk jako objekt O, pak můžeme definovat ''"pravdivý v O"''.
| |
| − | Pravdivost budeme definovat přes pojem '''''splňování''''', který také musíme definovat a to rekurzívně:
| |
| − | # nekonečná posloupnost <math>P(x_1, x_2 \ldots x_n)</math>, <math>O: o_1, o_2...</math>
| |
| − | # <math>\neg\varphi</math> je splněna iff <math>\varphi</math> není splněna
| |
| − | # <math>\varphi\vdash\psi</math> je splněna iff nekonečnou posloupností iff je posloupností splněna <math>\varphi</math> a je posloupností splněna <math>\psi</math>
| |
| − | # <math>\exists x_{i} \varphi</math> je splněna iff existuje taková posloupnost O', která se od posloupnosti O liší nanejvýše na i-tém místě a splňuje <math>\varphi</math>
| |
| − | * Formule <math>\varphi</math> je pravdivá právě tehdy, když je splněna každou posloupností.
| |
| − |
| |
| − | Zavádíme pojem nekonečné posloupnosti. Ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost. Podle [[Donald Davidson|Davidsona]] [[Alfred Tarski|Tarski]] definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládá.
| |
| − |
| |
| − | == Deflační teorie pravdy ==
| |
| − | Pravdivost není vlastnost, vyčerpáváme její podstatu. Predikát "pravdivý" je zcela zbytný a lze jej odstranit, nebo má jen jistou specifickou funkci.
| |
| − | === Redundanční teorie pravdy ===
| |
| − | * '''teze o transparentnosti pravdy''': je pravda, že p, znamená totéž, co p
| |
| − | Predikát "pravdivý" je nadbytečný, lze jej odstranit a to i ve větách, které mluví o tom, že někdo má/říká pravdu.
| |
| − | === Závětná teorie ===
| |
| − | Obdobně jako jméno je zastupováno zájmenem, věta může být zastupována ''závětou''. Výraz tvaru "je pravda, že..." (''thatt'') funguje jako anaforický výraz, který odkazuje k původní větě.<ref name="Grover"> Grover D. A Prosentential Theory of Truth. Princeton University Press. (1992.)</ref>
| |
| − |
| |
| − | === Minimalistická teorie pravdy ===
| |
| − | * '''''"Je pravda, že p, právě když p."'''''
| |
| − | Pravdu lze analyzovat triviálně, pomocí nekonečné konjunkce instancí výše uvedeného schématu. Pojem pravdy má pouze logickou funkci, nadbytečný však není.
| |
| − |
| |
| − | == Zdroj ==
| |
| − | Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky [https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?id=fca8801e0e3296b0da955061e92459fa&tid=&do=predmet&kod=ALG110016&skr=2014 Filosofie logiky]. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky zde].
| |
| − | === Reference ===
| |
| − | <references />
| |
| − |
| |
| − | === Související články ===
| |
| − | [[Nutná pravda]]<br/>
| |
| − | [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]
| |
| − |
| |
| − | [[Kategorie:Filosofie logiky]]
| |
