Von Restorff efekt: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Von Restorff efekt''' (také isolation effect) je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]],který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho,  že se uloží v [[Paměť|paměti]], než je tomu u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.</ref>
+
'''Von Restorff efekt''' (také ''isolation effect'') je příkladem [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivní zkreslení]],který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho,  že se uloží v [[Paměť|paměti]], než je tomu u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.</ref>
  
 
Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.
 
Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.
 +
 +
== Historie ==
 +
 +
Von Restorff efekt byl identifikován Hedwigou von Restorff v roce 1933. Provedla sadu paměťových [[experiment|experimentů]] s izolovanými či výraznými předměty a došla k závěru, že tyto položky v seznamu jinak podobných položek,  si lidé lépe pamatovali, než tomu bylo u jiných podobných položek.<ref>Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1978). Salience, attention and attribution: Top of the head phenomena. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in experimental social psychology (Vol. 11. pp. 249-288). New York: Academic Press</ref>
 +
 +
Tento efekt má však i opačný účinek. To, že si více pamatujeme jednu položku může zapříčinit to, že naše pozornost je odstraněna z ostatních, nevýrazných položek a ve skutečnosti si tedy nakonec můžeme celkově pamatovat méně.
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references />
 
<references />
 +
 
===Použitá literatura===
 
===Použitá literatura===
−
*Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
+
 
 +
* Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
* [[Přehled kognitivních zkreslení]]
 +
* [[Gestaltismus]]
 +
 
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 +
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
 
[http://www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
 +
heuristika, bias, Von Restorff efekt, paměť
 +
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Aktuální verze z 20. 4. 2016, 00:04

Von Restorff efekt (také isolation effect) je příkladem kognitivní zkreslení,který předpovídá, že u položky, která bude nějakým způsobem výrazná či neobvyklá, je vyšší pravděpodobnost toho, že se uloží v paměti, než je tomu u položek jiných.[1]

Například, pokud člověk zkoumá nákupní seznam s jednou položkou, která je zvýrazněná jasně zelené, s větší pravděpodobností si ji bude pamatovat více než všechny ostatní.

Historie

Von Restorff efekt byl identifikován Hedwigou von Restorff v roce 1933. Provedla sadu paměťových experimentů s izolovanými či výraznými předměty a došla k závěru, že tyto položky v seznamu jinak podobných položek, si lidé lépe pamatovali, než tomu bylo u jiných podobných položek.[2]

Tento efekt má však i opačný účinek. To, že si více pamatujeme jednu položku může zapříčinit to, že naše pozornost je odstraněna z ostatních, nevýrazných položek a ve skutečnosti si tedy nakonec můžeme celkově pamatovat méně.

Reference

  1. ↑ Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.
  2. ↑ Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1978). Salience, attention and attribution: Top of the head phenomena. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in experimental social psychology (Vol. 11. pp. 249-288). New York: Academic Press

Použitá literatura

  • Von Restorff, H. (1933). "Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld (The effects of field formation in the trace field)". Psychological Research 18 (1): 299–342. doi:10.1007/BF02409636.

Související články

Externí odkazy

Dan Ariely o našem iracionálním rozhodování na TEDu

Klíčová slova

heuristika, bias, Von Restorff efekt, paměť

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Von_Restorff_efekt&oldid=33262“