Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | == Pojem neuropsychologie == | |
| − | * | + | * Poprvé jej použil '''William Osler''' (1913) |
| − | * | + | * Běžným se stal s '''[[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]''' (1936) - principy [[Princip ekvipotenciality|'''ekvipotenciality mozku''']] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|'''vlivu objemu''']] ("The Mass Action Principle"). |
| − | * v roce 1949 píše '''Hebb''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" | + | * v roce 1949 píše '''[[Donald Hebb|D.Hebb]]''' "''The organization of behavior: a neuropsychological theory''" |
| − | * '''Heinrich Kluwer''' (1957) - | + | * '''Heinrich Kluwer''' (1957) - "''Behavior mechanism in monkeys''" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil |
| − | + | == Dějiny vývoje neuropsychologie == | |
* zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií | * zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií | ||
| − | * hlavně lokalizační práce (Brodmann) | + | * hlavně lokalizační práce ([[Korbinian Brodmann|K.Brodmann]] - Broadmannovy mapy) |
| − | * poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874) | + | * poté i funkční přístup ([[Paul Broca|P.Broca]] - 1860, [[Karl Wernicke|K.Wernicke]] - 1874) |
| − | + | === Psychologie a psychofyzika === | |
| − | * Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri | + | * Binet, [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]], [[Gustav Theodor Fechner|Fechner]], [[William Stern|Stern]], [[Wilhelm Wundt|Wundt]], [[Alfred Binet|Binet]], Henri |
| − | + | === Tvorba psychologických testů === | |
| − | * Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman | + | * [[Alfred Binet|Binet]], [[Herbert Simon|Simon]], [[Raymond B. Cattel|Cattel]], [[Francis Galton|Galton]], [[Charles Spearman|Spearman]] |
| − | + | === Psychotechnika === | |
| − | * Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí | + | * [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]] - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí |
| − | + | === Vliv I. světové války === | |
* hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace) | * hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace) | ||
* vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku | * vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku | ||
* Popelreuter, Goldstein, Kleist | * Popelreuter, Goldstein, Kleist | ||
* později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke | * později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke | ||
| − | + | === Výzkum primátů === | |
| − | * Lashleyova a Yerkesova laboratoř | + | * [[Karl Lashley|Lashleyova]] a [[Robert Yerkes|Yerkesova]] laboratoř |
| − | * Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes | + | * Blum, Clark, [[Donald Hebb|Hebb]], Nissen, Riesen, [[Roger Wolcott Sperry|R.W.Sperry]], Semmes |
| − | + | === Halstead (1947) === | |
* ''Mozek a inteligence'' | * ''Mozek a inteligence'' | ||
* soubor testů | * soubor testů | ||
* spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii | * spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii | ||
| − | + | == Základní proudy == | |
* západní | * západní | ||
| − | * východní - A. R. Lurija | + | * východní - [[Alexandr Romanovič Lurija|A.R.Lurija]] |
| − | * neurofyziologové - Sečenov, Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, Vygotskij | + | * neurofyziologové - [[Ivan Michajlovič Sečenov|I.M.Sečenov]], [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev|V.M.Bechtěrev]], Bernštein, Sokolov, Anochin, [[Lev Vygotskij|L.Vygotskij]] |
* psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen | * psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen | ||
* Tonkonogij (Petrohrad) | * Tonkonogij (Petrohrad) | ||
* Wasserman | * Wasserman | ||
| − | * Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik | + | * [[Dimitri N. Uznadze|D.N.Uznadze]] (Tbilisi), Zejgarnik |
* Simernickaja (vývojové aspekty) | * Simernickaja (vývojové aspekty) | ||
| − | * Achutina (neurolingvistika) | + | * Achutina ([[Neurolingvistika|neurolingvistika]]) |
| − | * Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) | + | * Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) |
| + | * Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal | ||
| + | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | [[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 4. 5. 2014, 11:41
Obsah
Pojem neuropsychologie
- Poprvé jej použil William Osler (1913)
- Běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - principy ekvipotenciality mozku (Equipotentiality Principle) a vlivu objemu ("The Mass Action Principle").
- v roce 1949 píše D.Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
- Heinrich Kluwer (1957) - "Behavior mechanism in monkeys" - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
Dějiny vývoje neuropsychologie
- zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
- hlavně lokalizační práce (K.Brodmann - Broadmannovy mapy)
- poté i funkční přístup (P.Broca - 1860, K.Wernicke - 1874)
Psychologie a psychofyzika
- Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri
Tvorba psychologických testů
Psychotechnika
- A.R.Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí
Vliv I. světové války
- hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
- vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
- Popelreuter, Goldstein, Kleist
- později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke
Výzkum primátů
- Lashleyova a Yerkesova laboratoř
- Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, R.W.Sperry, Semmes
Halstead (1947)
- Mozek a inteligence
- soubor testů
- spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii
Základní proudy
- západní
- východní - A.R.Lurija
- neurofyziologové - I.M.Sečenov, V.M.Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, L.Vygotskij
- psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
- Tonkonogij (Petrohrad)
- Wasserman
- D.N.Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
- Simernickaja (vývojové aspekty)
- Achutina (neurolingvistika)
- Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
- Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal
Zdroje
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
