Jak je definován pojem informace, uveďte různé pohledy.: Porovnání verzí

Verze z 21. 6. 2016, 13:45

Podle TDKIV:

Informací se chápe údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících.
Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému.
Množství informace je dáno rozdílem mezi entropií, kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila.
Informace je tak vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu) a zároveň produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích.
V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu – tedy jako součásti lidského vědomí.

Pojem informace patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie. Podle toho, v kterém vědním oboru nebo v které oblasti lidské činnosti se používá, jsou aplikovány specifické přístupy ke zkoumání informace a jsou k dispozici různé způsoby jejího definování.

V současné době se pro výraz „informace“ používají tedy 4 základní významy:

Početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému - informace se používáním nespotřebovává. Informační systém je druhem systém, jehož prvky jsou lidé, potenciální informace (dokumenty, data), technické prostředky a metody a také pravidla zajišťující shromažďování, zpracování, uchování a vyhledávání těchto potenciálních informací za účelem jejich využití.
Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí - stejně jako hmota a energie je informace univerzálním jevem a procesem. Existovala před zrodem Země a bude zřejmě existovat i po zániku člověku. Informace nemá hodnotu. Hodnotu ji přisuzuje člověk procesem poznání. Zpracování informace je proces porovnávání informace s osobnostním fondem (endoceptem) výsledkem je znalost, která může endocept změnit
Signály, impulsy a obrazy cirkulujících v technických zařízeních - ovlivňují nás jak informace, tak způsob jejich příjmu. Počítače nejsou stroje na zpracování informací nýbrž na zpracování dat, ke zpracování informací je zapotřebí lidského vědomí. Informace neexistují jinak než v kontextu.
Výraz různorodosti v objektech a procesech živé popř. i neživé přírody - vytváření uspořádaných souborů záznamů o skutečném světě (archivů, knihoven, databází) a jejich využívání pro další vývoj společnosti a jejího vztahu k přírodě.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Binární číslo
2 Hierarchie data – informace – znalost
- 2.1 Související články
- 2.2 Klíčová slova

Historie

Rozvoj teorie informace jako vědního oboru nastal až po 2. svět. válce přičiněním zejména – C.E.Shannona, R.A. Fishera, N.Wienera.
V r. 1948 Norbert Wiener napsal, že informace není ani hmotou, ani energií. Pojem informace se řadí vedle univerzálních pojmů jako je hmota a energie. Informaci definuje: „Informace je název pro všechno, co se děje během interakce s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.“
Pojem informace jako měřitelné veličiny, kdy se míra opírá o redukci na určitý počet alternativ, zhodnotil z filozofického hlediska český filozof J. Patočka – pokusil se hledat historické kořeny matematicko-statistické teorie informace ve vývoji pozice matematiky v dějinách vědy a v jejím vlivu na filozofii a ostatní vědy.

Binární číslo

Claude E. Shannon první použil slovo bit v roce 1948. Jeho původ se připisuje Johnovi W. Tukey, který napsal v Bell Labs poznámku 9 ledna 1947, v které zkrátil “binární číslo” jednoduše na bit. Zajímavé je, že Vannevar Bush použil v roce 1936 “kousky informací” [bits of information] které mohli být uložené na děrných štítkách, používaných v tehdejších mechanických počítačích.
Bit je jako světelný vypínač = může být buď zapnutý, nebo vypnutý. Jeden bit je jednička nebo nula, platný nebo neplatný. Je to kapacita jedné dvojkové číslice.
Bit je nejmenší jednotka ukládání používaná na současných počítačích. Binární čísla jsou téměř vždy použitá jako základní jednotka ukládání informací a komunikace na počítačích.

Hierarchie data – informace – znalost

Data zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. Informace vzniká z dat. Znalost je schopnost člověka nebo ja-kéhokoli inteligentního systému uchovávat, komunikovat a zpracovávat informace do systematicky a hierar-chicky uspořádaných znalostních struktur.
Termíny informace, data a znalosti lze v běžném hovoru považovat za synonymní (jsou natolik příbuzné, že je prakticky nelze definovat jinak než pomocí nich samých).
Po obsahové stránce je možné data, znalosti i informace definovat stejným způsobem jako odraz (model, re-prezentaci) reálného světa.
Výsledkem tohoto odrazu jevů, procesů a vlastností, které existují a probíhají v té části reality, kterou odrážejí, jsou pak jakékoli znalosti, vědomosti, poznatky, zkušenosti nebo výsledky pozorování procesů, projevů, činností a prvků reality (reálného světa, skutečnosti).

Související články

Informace
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Informační cyklus

Klíčová slova

Informace, filozofie informace, měření informace

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 * Pojem [[informace]] patří k nejobecnějším kategoriím současné vědy i filozofie. Podle toho, v kterém vědním oboru nebo v které oblasti lidské činnosti se používá, jsou aplikovány specifické přístupy ke zkoumání informace a jsou k dispozici různé způsoby jejího definování.
-V současné době se pro výraz „informace“ používají tedy 4 základní významy:
+V současné době se pro výraz „informace“ používají tedy '''4 základní významy''':<br />
-# Početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému.
+# '''Početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému''' - informace se používáním nespotřebovává. Informační systém je druhem systém, jehož prvky jsou lidé, potenciální informace (dokumenty, data), technické prostředky a metody a také pravidla zajišťující shromažďování, zpracování, uchování a vyhledávání těchto potenciálních informací za účelem jejich využití.
-# Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí.
+# '''Psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí''' - stejně jako hmota a energie je informace univerzálním jevem a procesem. Existovala před zrodem Země a bude zřejmě existovat i po zániku člověku. Informace nemá hodnotu. Hodnotu ji přisuzuje člověk procesem poznání. Zpracování informace je proces porovnávání informace s osobnostním fondem (endoceptem) výsledkem je znalost, která může endocept změnit
-# Signály, impulsy a obrazy cirkulujících v technických zařízeních.
+# '''Signály, impulsy a obrazy cirkulujících v technických zařízeních''' - ovlivňují nás jak informace, tak způsob jejich příjmu. Počítače nejsou stroje na zpracování informací nýbrž na zpracování dat, ke zpracování informací je zapotřebí lidského vědomí. Informace neexistují jinak než v kontextu.
-# Výraz různorodosti v objektech a procesech živé popř. i neživé přírody.
+# '''Výraz různorodosti v objektech a procesech živé popř. i neživé přírody''' - vytváření uspořádaných souborů záznamů o skutečném světě (archivů, knihoven, databází) a jejich využívání pro další vývoj společnosti a jejího vztahu k přírodě.
 ==Historie==
 * Rozvoj teorie informace jako vědního oboru nastal až po 2. svět. válce přičiněním zejména – C.E.Shannona, R.A. Fishera, N.Wienera.
-* V r. 1948 [[Norbert Wiener]] napsal, že informace není ani hmotou, ani energií. Pojem informace se řadí vedle univerzálních pojmů jako je hmota a energie.
+* V r. '''1948''' [[Norbert Wiener]] napsal, že informace není ani hmotou, ani energií. Pojem informace se řadí vedle univerzálních pojmů jako je hmota a energie. Informaci definuje: ''„Informace je název pro všechno, co se děje během interakce s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.“''
 * Pojem informace jako měřitelné veličiny, kdy se míra opírá o redukci na určitý počet alternativ, zhodnotil z filozofického hlediska český filozof J. Patočka – pokusil se hledat historické kořeny matematicko-statistické teorie informace ve vývoji pozice matematiky v dějinách vědy a v jejím vlivu na filozofii a ostatní vědy.
 ==='''Binární číslo'''===
-* [[Claude Shannon|Claude E. Shannon]] '''první použil slovo bit''' v roce 1948. Jeho původ se připisuje Johnovi W. Tukey, který napsal v Bell Labs poznámku 9 ledna 1947, v které zkrátil “binární číslo” jednoduše na bit. Zajímavé je, že [[Vannevar Bush]] použil v roce 1936 “kousky informací” [bits of information] které mohli být uložené na děrných štítkách, používaných v tehdejších mechanických počítačích.
+* [[Claude Shannon|Claude E. Shannon]] '''první použil slovo bit''' v roce '''1948'''. Jeho původ se připisuje Johnovi W. Tukey, který napsal v Bell Labs poznámku 9 ledna 1947, v které zkrátil “binární číslo” jednoduše na bit. Zajímavé je, že [[Vannevar Bush]] použil v roce 1936 “kousky informací” [bits of information] které mohli být uložené na děrných štítkách, používaných v tehdejších mechanických počítačích.
 * Bit je jako světelný vypínač = '''může být buď zapnutý, nebo vypnutý'''. Jeden bit je jednička nebo nula, platný nebo neplatný. Je to kapacita jedné dvojkové číslice.
 * Bit je nejmenší jednotka ukládání používaná na současných [[Osobní počítač|počítačích]]. Binární čísla jsou téměř vždy použitá jako základní jednotka ukládání informací a komunikace na počítačích.
-==='''Hierarchie data – informace – znalost'''===
+==Hierarchie data – informace – znalost==
 * Data zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. Informace vzniká z dat. Znalost je schopnost člověka nebo ja-kéhokoli inteligentního systému uchovávat, komunikovat a zpracovávat informace do systematicky a hierar-chicky uspořádaných znalostních struktur.
 * Termíny informace, data a znalosti lze v běžném hovoru považovat za synonymní (jsou natolik příbuzné, že je prakticky nelze definovat jinak než pomocí nich samých).