Patologie osobnosti: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* 1/3 osobnosti tvoří genetika, zbytek se rozvíjí v souvislosti se sociálním prostředí a vnějšími vztahy | * 1/3 osobnosti tvoří genetika, zbytek se rozvíjí v souvislosti se sociálním prostředí a vnějšími vztahy | ||
'''Typologie (dělení) osobnosti:''' | '''Typologie (dělení) osobnosti:''' | ||
− | # ''' | + | # rozdělení '''podle [[Temperament|temperamentu]]''' - Hippokratovo dělení na ''sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika'' |
− | # ''' | + | # rozdělení '''podle [[Somatotyp|somatotypu]]''' (podle somatického a psychického vývoje) - Kretchmerova typologie: ''piknik, leptosom, atlet, dysplastik'' |
− | # ''' | + | # rozdělení '''podle kvality fungování nervové tkáně''' (fungování útlumu a aktivace vzruchu)''' - [[Ivan Petrovič Pavlov|I.P.Pavlov]] : |
## osobnost ''slabá'' (podobná melancholikovi), | ## osobnost ''slabá'' (podobná melancholikovi), | ||
## ''silná a nevyrovnaná'' (podobná cholerikovi), | ## ''silná a nevyrovnaná'' (podobná cholerikovi), | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
## ''somatotonní typ'': ambiciózní, asertivní (odpovídá cholerikovi) | ## ''somatotonní typ'': ambiciózní, asertivní (odpovídá cholerikovi) | ||
## ''celebrotonní typ'': se sklonem k sebe kontrole (odpovídá melancholikovi) | ## ''celebrotonní typ'': se sklonem k sebe kontrole (odpovídá melancholikovi) | ||
+ | |||
=== Patologie osobnosti === | === Patologie osobnosti === | ||
* patologie | * patologie | ||
− | + | # '''Obecná''' = nejedná se o diagnózu; změny osobnosti na podkladě vývojových procesů | |
− | + | # '''Speciální''' = mají diagnózu a jasné symptomy; diagnóza může být stanovena až po 18 letech života | |
==== Obecná patologie ==== | ==== Obecná patologie ==== | ||
* poruchy mohou být označovány jako: '''norma → abnorma (hranice mezi normou a patologií) → patologie''' | * poruchy mohou být označovány jako: '''norma → abnorma (hranice mezi normou a patologií) → patologie''' | ||
Řádek 65: | Řádek 66: | ||
==== Speciální patologie ==== | ==== Speciální patologie ==== | ||
* je dána diagnóza | * je dána diagnóza | ||
− | * jasnou diagnózu získáme pomocí testů osobností | + | * jasnou diagnózu získáme pomocí [[Poznávání osobnosti|testů osobností]] |
* '''Paranoidní porucha osobnosti''' | * '''Paranoidní porucha osobnosti''' | ||
** základní rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěra | ** základní rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěra | ||
− | ** člověk má velké problém v rámci sociálních vazeb, navazování kontaktů, vyjadřování emocí, ale nemá poruchu inteligence | + | ** člověk má velké problém v rámci sociálních vazeb, navazování kontaktů, vyjadřování [[Emoce|emocí]], ale nemá poruchu [[Inteligence|inteligence]] |
* '''Schizoidní porucha osobnosti''' | * '''Schizoidní porucha osobnosti''' | ||
** osobnost uzavřená do sebe, velmi citlivá na své já, na vlastní potřeby | ** osobnost uzavřená do sebe, velmi citlivá na své já, na vlastní potřeby | ||
** má úzký sociální prostor (po celý život má třeba jen dva kamarády) | ** má úzký sociální prostor (po celý život má třeba jen dva kamarády) | ||
− | ** má problém navázat sociální kontakty, vazby, je uzavřený před světem, je omezená sociální a emoční složka (i vnitřně, nejen v projevech navenek) → oploštělé | + | ** má problém navázat sociální kontakty, vazby, je uzavřený před světem, je omezená sociální a emoční složka (i vnitřně, nejen v projevech navenek) → oploštělé emoce, city |
− | ** může být problém odlišit člověka se schizoidní poruchou osobnosti od introverta | + | ** může být problém odlišit člověka se schizoidní poruchou osobnosti od [[Introverze|introverta]] |
** tato porucha nemá nic společného se [[Psychózy|schizofrenií]] | ** tato porucha nemá nic společného se [[Psychózy|schizofrenií]] | ||
* '''Disociální porucha osobnosti (Asociální osobnost)''' | * '''Disociální porucha osobnosti (Asociální osobnost)''' | ||
Řádek 80: | Řádek 81: | ||
** např.: lidé, kteří byli v dětství deprivovaní, deprahovaní | ** např.: lidé, kteří byli v dětství deprivovaní, deprahovaní | ||
* '''Emočně nestabilní osobnost''' | * '''Emočně nestabilní osobnost''' | ||
− | ** | + | ** emoce mají sklon k impulzivitě (nepřiměřené odezvy, neadekvátní emoční projev) nebo jsou jen oploštělé (tzv. hraniční typ osobnosti → nevýrazné emoce, často tendence k sebepoškozování) |
* '''Histriónská porucha osobnosti''' | * '''Histriónská porucha osobnosti''' | ||
− | ** má | + | ** má emoce hodně vyjádřené, je to člověk teatrální, vyzývavý, má velké potřeby přijetí vůči svému okolí (potřebují, aby je okolí akceptovalo, přijímalo) |
* '''Anankastická porucha osobnosti''' | * '''Anankastická porucha osobnosti''' | ||
** perfekcionisté, puntičkáři, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví) | ** perfekcionisté, puntičkáři, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví) | ||
** pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat | ** pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat | ||
* '''Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti''' | * '''Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti''' | ||
− | ** dominující porušená složka emocí je úzkostná | + | ** dominující porušená složka emocí je [[Úzkost|úzkostná]] |
** na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí | ** na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí | ||
* '''Narcistická porucha osobnosti''' | * '''Narcistická porucha osobnosti''' | ||
** na prvním místě sebe je JÁ, citlivé vnímání sebe sama, svých potřeb | ** na prvním místě sebe je JÁ, citlivé vnímání sebe sama, svých potřeb | ||
− | ** jeho osobnost jde lehce zranit, pokud ho zraníme, tak se uchyluje do úzkosti (když zraníme někoho s disociativní poruchou osobnosti, tak nás rovnou uhodí) | + | ** jeho osobnost jde lehce zranit, pokud ho zraníme, tak se uchyluje do [[Úzkost|úzkosti]] (když zraníme někoho s [[Disociativní poruchy|disociativní poruchou osobnosti]], tak nás rovnou uhodí) |
* '''Pasivně agresivní osobnost''' | * '''Pasivně agresivní osobnost''' | ||
** je subjektivně nespokojený, citlivý na své vlastní potřeby, má problémy se sociálními normami | ** je subjektivně nespokojený, citlivý na své vlastní potřeby, má problémy se sociálními normami | ||
** nedává to ale najevo – [[Agrese a násilí|agresivita]] je daná pasivní formou (říká: nikdo mě nemá rád, mi to nejde; dělá takové naschvály) | ** nedává to ale najevo – [[Agrese a násilí|agresivita]] je daná pasivní formou (říká: nikdo mě nemá rád, mi to nejde; dělá takové naschvály) | ||
** neví o tom, myslí si, že mu všichni ubližují | ** neví o tom, myslí si, že mu všichni ubližují | ||
− | == | + | |
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
[[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]] | [[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]] | ||
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]] | [[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]] |
Aktuální verze z 9. 5. 2014, 13:50
Obsah
Osobnost
- Osobnost je soubor psychologických vlastností, které tvoří základ jedince, na jehož podkladě se vytváří jánství
- popisujeme: strukturu, vztahy osobnosti, její vývoj, atd.
- jádro osobnosti: to, co je na osobnosti neměnné, dané; geneticky daný základ
- 1/3 osobnosti tvoří genetika, zbytek se rozvíjí v souvislosti se sociálním prostředí a vnějšími vztahy
Typologie (dělení) osobnosti:
- rozdělení podle temperamentu - Hippokratovo dělení na sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika
- rozdělení podle somatotypu (podle somatického a psychického vývoje) - Kretchmerova typologie: piknik, leptosom, atlet, dysplastik
- rozdělení podle kvality fungování nervové tkáně (fungování útlumu a aktivace vzruchu) - I.P.Pavlov :
- osobnost slabá (podobná melancholikovi),
- silná a nevyrovnaná (podobná cholerikovi),
- silná a vyrovnaná a nepohyblivá (podobná flegmatikovi),
- silná a vyrovnaná a pohyblivá (podobná sangvinikovi)
- Sheldonova typologie (somatická, podle antropologických znaků)
- viscerální typ: užívá si života (odpovídá sangvinikovi),
- somatotonní typ: ambiciózní, asertivní (odpovídá cholerikovi)
- celebrotonní typ: se sklonem k sebe kontrole (odpovídá melancholikovi)
Patologie osobnosti
- patologie
- Obecná = nejedná se o diagnózu; změny osobnosti na podkladě vývojových procesů
- Speciální = mají diagnózu a jasné symptomy; diagnóza může být stanovena až po 18 letech života
Obecná patologie
- poruchy mohou být označovány jako: norma → abnorma (hranice mezi normou a patologií) → patologie
Norma
- Depersonalizace
- jde o změnu subjektivního prožívání vlastního já, porucha identifikace jáství
- může se objevovat přechodně (pod vlivem stresu, psychoaktivních látek) → je to ovlivnitelný stav
- člověk se cítí, jako by byl mimo sebe, jako by sledoval sám sebe; něco chce, ale nemůže proto nic udělat → vnitřní odcizení
- může to být součást speciální patologické poruchy, např.: schizoidní; objevuje se to u lidí, kteří pravidelně užívají marihuanu
- Akcentovaná osobnost
- jedna z povahových vlastností/rysů je nadměrně rozvinutá (rozvinutá nad rámec sociální normy)
- např.: člověk je výbušný, ale nedá se o něm říct, že by to byl cholerik
Abnorma
- Deprivovaná osobnost
- způsobeno určitým strádáním (osoba byla v něčem omezována) vlivem sociálního prostředí, ve kterém se osobnost rozvíjela → nějaká vlastnost není rozvinutá
- nejčastější je deprivace citová
- může být základem specifické poruchy osobnosti
- Depravovaná osobnost
- osobnost, která se neřídí obecnými normami společnosti v rámci soužití
- má problémy v emočních rovinách, ve společenském životě; delikventní chování…
- může být základem disociální poruchy
- Primitivní osobnost
- jednoduché vzorce chování, ať už pod vlivem mentálního úpadku nebo kvůli nedostatečné výchově
Patologie
- Alternace osobnosti
- dochází ke ztrátě původní identity, člověk v té chvíli vystupuje jako jiná osobnost ve všech aspektech jejího fungování
- má amnézii po období, kdy došlo ke změně osobnosti
- změny od dvou do mnoha různých osobností
- přechody mezi osobnostmi jsou náhlé a bezúčelné (nic tím nesleduje)
- změna trvá hodiny, ale i dny
- teorie vzniku této poruchy: nastává po traumatickém zážitku během vývoje té osobnosti → osoba poté vytěsní tu „zneužívanou“ část osobnosti a to negativní se odštěpí do nové osobnosti
- je to celkem vzácné; stále nejde o diagnózu
- Transformace osobnosti
- nevývratné přesvědčení o tom, že ten jedinec je někým jiným → ignoruje vlastní já, vlastní identitu
- lehčí forma: apersonalizace
- do určité míry si tu svou vlastní identitu ponechává (ale jen v úzkém, obecném pojetí; tuší že existuje nějaký pán Novák, ale on je přeci Kryštof Kolumbus)
- těžší forma: rozpad/dezintegrace
- přerušena kontinuita vědomého já a přijata identita někoho jiného (Já jsem Kryštof Kolumbus, žádného Nováka neznám)
- přijímá jen jednu novou osobnost, ne více jako v předchozím případě
- může to být stav jen přechodný pod vlivem poruch myšlení (např.: při halucinacích), ale i nevratný pod vlivem organických změn
- Rozštěp osobnosti
- zlom životní linie
- nerušení některých kvalit při zachování kvalit jiných (např.: zůstane v pořádku sociální fungování a emotivita, ale dojde k poruše myšlení a Inteligence)
- je to stav trvalý a má psychotický i organický základ
Speciální patologie
- je dána diagnóza
- jasnou diagnózu získáme pomocí testů osobností
- Paranoidní porucha osobnosti
- základní rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěra
- člověk má velké problém v rámci sociálních vazeb, navazování kontaktů, vyjadřování emocí, ale nemá poruchu inteligence
- Schizoidní porucha osobnosti
- osobnost uzavřená do sebe, velmi citlivá na své já, na vlastní potřeby
- má úzký sociální prostor (po celý život má třeba jen dva kamarády)
- má problém navázat sociální kontakty, vazby, je uzavřený před světem, je omezená sociální a emoční složka (i vnitřně, nejen v projevech navenek) → oploštělé emoce, city
- může být problém odlišit člověka se schizoidní poruchou osobnosti od introverta
- tato porucha nemá nic společného se schizofrenií
- Disociální porucha osobnosti (Asociální osobnost)
- nepřizpůsobiví, citliví na své já (ve smyslu negativního nastavení), neřídí se obecnou rovinou sociálního fungování
- Emoce: jsou necitliví vůči potřebám jiných
- např.: lidé, kteří byli v dětství deprivovaní, deprahovaní
- Emočně nestabilní osobnost
- emoce mají sklon k impulzivitě (nepřiměřené odezvy, neadekvátní emoční projev) nebo jsou jen oploštělé (tzv. hraniční typ osobnosti → nevýrazné emoce, často tendence k sebepoškozování)
- Histriónská porucha osobnosti
- má emoce hodně vyjádřené, je to člověk teatrální, vyzývavý, má velké potřeby přijetí vůči svému okolí (potřebují, aby je okolí akceptovalo, přijímalo)
- Anankastická porucha osobnosti
- perfekcionisté, puntičkáři, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví)
- pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat
- Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti
- dominující porušená složka emocí je úzkostná
- na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí
- Narcistická porucha osobnosti
- na prvním místě sebe je JÁ, citlivé vnímání sebe sama, svých potřeb
- jeho osobnost jde lehce zranit, pokud ho zraníme, tak se uchyluje do úzkosti (když zraníme někoho s disociativní poruchou osobnosti, tak nás rovnou uhodí)
- Pasivně agresivní osobnost
- je subjektivně nespokojený, citlivý na své vlastní potřeby, má problémy se sociálními normami
- nedává to ale najevo – agresivita je daná pasivní formou (říká: nikdo mě nemá rád, mi to nejde; dělá takové naschvály)
- neví o tom, myslí si, že mu všichni ubližují