Memex

Memex byl vizionářský hypertextový koncept Vannevara Bushe z roku 1945. Bush tento koncept popsal ve svém přelomovém článku „As We May Think“ uveřejněném v časopise The Atlantic Monthly.
Jednalo se o elektromechanické zařízení, které mělo sloužit pro jednotlivce k ukládání jejich knih, periodik, korespondence, a dalších záznamů na mikrofilm a poté v těchto záznamech efektivně vyhledávat. Jinak řečeno, jednalo se o extenzi lidského myšlení či paměti jak sám V. Bush popisoval.
Podle jedné verze název vznikl sloučením slov „memory“ a „index“, nicméně jiná verze říká, že spíše šlo o složeninu slov „MEmory EXtended“

Důvody vzniku konceptu Memex

Vannevar Bush článek As We May Think vydává v červenci roku 1945, tedy ke konci války. Po hrůzách 2. světové války, kterých byl svědkem, byl přesvědčen, že jediným způsobem jak se vyhnout dalšímu konfliktu takovýchto rozměrů je zajistit svobodnou výměnu informací.
Také si uvědomoval problém informačního přesycení, který snižuje schopnost orientovat se ve velkém množství informací. S tím je spojený problém vyhledávat relevantní informace, který v důsledku může zpomalovat výzkum.
Zamýšlel se, jak by bylo možné zefektivnit výzkum právě pomocí lepšího vyhledávání informací. Jako inspirace Vannevarovi Bushovi posloužil lidský mozek, který funguje na principu asociace, to znamená propojování spolu souvisejících informací.

„Zatím nedokážeme kopírovat mentální proces dokonale. Ale měli bychom se z něj umět alespoň poučit. Můžeme napodobit a možná dokonce zlepšit alespoň některé jeho vlastnosti.“

Snažil se navrhnout takový systém, který by informace ukládal nelineárně, a dovoloval tak vědcům propojit sobě relevantní části dokumentu, tudíž zaznamenat souvislosti a tak zlepšit vyhledávání. Je zřejmé, že Bush zde mluví o myšlence hypertextu. Nicméně toto označení dal této myšlence až Ted Nelson v roce 1963. Bushovi ale nešlo pouze jen o prosté vyhledávání potřebné informace či dokumentu. Věda, jak píše Vannevar Bush, potřebuje záznamy, které bude moci uložit, nepřetržitě upravovat a rozšiřovat ale hlavně budou přístupné k nahlédnutí.

Vzhled konceptu Memex

Koncept Memex

Koncept se vzdáleně podobá dnešnímu osobnímu počítači. Jedná se vlastně o kus nábytku, o pracovní stůl, za kterým se studuje. Na desce stolu se nacházejí dvě obrazovky, na které se z mikrofilmu promítá obraz. Na jedné obrazovce se může pomocí jediného stisku klávesy zobrazit seznam kódu veškerých dokumentů, které lze následně vyvolat na obrazovce druhé. Před uživatelem se nachází ovládací prvky, jako jsou klávesy a páčky s různými funkcemi. Dále na tomto stole můžeme nalézt i vestavěný fotoaparát, který slouží k přenesení obrázku či osobní korespondence na mikrofilm do paměti stroje. Uvnitř stolu je zabudován mechanismus, díky kterému Memex funguje.

Zanechaný odkaz

Stroj, i přes detailní technickou specifikaci a nákresy, nebyl nikdy zrealizován a zůstal pouze jako koncept/idea, která inspirovala mnoho lidí, například i následující tvůrce a myslitele:

• Douglas Engelbart – Vynálezce počítačové myši, bitmapové obrazovky, nástroje pro spolupráci týmu (groupware) a dalších technologií, věřil, že mnoho komplikací je způsobeno nevhodnou distribucí znalostí. V jeho pracích můžeme nalézt mnoho odkazu Bushova článku As We May Think. 24. května 1962 koresponduje Vannevarovi Bushovi a vyjadřuje mu uznání za jeho článek As We May Think, který ovlivnil jeho myšlenky a nápady.

• Ted Nelson – počítačový vědec. Práce Bushe vedla Teda Nelsona v jeho průkopnické činnosti, vytvoření konceptu hypermédií a hypertextu. Slovo hypertext poprvé použil v roce 1965.

• J. C. R. Licklider – informační vědec, počítačový teoretik. Zabýval se transformací knihoven do digitální podoby. Úvodu jeho knihy „Libraries of the Future“ je věnován Memexu a Vannevarovi Bushovi.

• Americká agentura DARPA pojmenovala svoji novou technologii po Bushově hypotetickém stroji Memex. Jedná se o vyhledávač, který bude schopen prohledávat taková místa internetu jako je tzv. Deep web a Dark web.

Odkazy

Klíčová slova

Vannevar Bush, Hypertext, As We May Think