Počítačová síť: Porovnání verzí

Řádek 85: Řádek 85:
 
   </div>
 
   </div>
  
−
== Zdroje ==
+
== Odkazy ==
 +
===Reference===
 
* Internet Protocols. In: Cisco Press [online]. Wed Dec 8 13:57:02 PST 1999. 1999 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.cisco.com/cpress/cc/td/cpress/fund/ith2nd/it2430.htm#xtocid137670
 
* Internet Protocols. In: Cisco Press [online]. Wed Dec 8 13:57:02 PST 1999. 1999 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.cisco.com/cpress/cc/td/cpress/fund/ith2nd/it2430.htm#xtocid137670
 
* W3C. W3C [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.w3.org/
 
* W3C. W3C [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.w3.org/

Verze z 27. 1. 2017, 13:17

Internet je celosvětová počítačová síť, ve které spolu počítače komunikují pomocí protokolů rodiny TCP/IP. Mezi základní služby internetu patří WWW (HTTP, HTTPS), E-mail (SMTP, IMAP, POP3), Instant messaging, VoIP, FTP, DNS, NFS, GFS, Telnet, SSH, VNC, RDP, DHCP, SNMP a mnoho dalších.

Vrstvy sítě

U počítačových delší dobu probíhá snaha o jejich standartizaci, jedním z výsledků této snahy je ISO model ISO/OSI, který standartizuje vrstvy počítačové sítě. Tento model se však v praxi nepoužívá - místo něj se používá IP model, který je popsán níže.

ISO/OSI

OSI, neboli Open Systems Interconnection model je konceptuální model charakterizující vnitřní funkce komunikačního systému, které rozděluje do abstraktních vrstev, kterých je celkem 7:

  • 1. vrstva - Fyzická vrstva
  • 2. vrstva - Datová linka
  • 3. vrstva - Síť
  • 4. vrstva - Přenos
  • 5. vrstva - Sezení (session)
  • 6. vrstva - Prezentace
  • 7. vrstva - Aplikace

Vrstvy 1-3 tvoří tzv. vrstvy média, vrstvy 4-7 tvoří vrstvy hosta. V praxi se tento model nepoužívá, místo něj se používá model TCP/IP, který má pouze čtyři vrstvy.

TCP/IP

  • 1. vrstva - Linka
  • 2. vrstva - Internet
  • 3. vrstva - Transport
  • 4. vrstva - Aplikace

Protokoly

  • Ethernet
  • TCP/IP
  • SONET/SDH
  • ATM

Nás bude zajímat především 2. vrstva TCP/IP, na které je primární protokol IP, který se momentálně používá ve verzích 4 a 6.

Verze IP

  • 0-3 - experimentální verze protokolu používané v letech 1977 - 1979
  • 4 - momentálně nejrozšířenější verze protokolu, známá jako IPv4
    • formát: 1.2.3.4
  • 5 - nepoužívaná experimentální verze
  • 6 - IPv6 -plánovaná náhrada IPv4
    • formát: 2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405

DNS

Domain Name System, neboli DNS, je distribuovaný systém pro správu jmen v počítačových sítích, ať již na internetu, nebo v sítích lokálních. Hlavním účelem DNS serveru je, aby si uživatel nemusel pamatovat ip adresy, které mají v IPv6 tvar například “2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405”, ale místo něj si bude pamatovat například “seznam.cz”. Doménová jména tvoří hierarchický strom, kdy každý uzel obsahuje informace o doméně, která je mu přidělena a odkazy na poddomény. Kořen stromu je tzv. TLD doména, tedy doména nejvyššího řádu (například .cz). O přidělování jmen se stará name server, celkem máme tři typy:

  • Primární server - server na ktérém se provádějí změny
  • Sekundární server - kopie primárního serveru
  • Pomocný server - cache

Typy DNS záznamů

Mějme DNS záznam pro doménu druhého řádu test.cz

  • A záznam, neboli address record - obsahuje IPv4 adresu a vytvoří nám adresu prvni.test.cz
    • prvni IN A 77.75.76.3
  • AAAA záznam, neboli IPv6 address record - obsahuje IPv6 adresu
    • prvni IN AAAA 2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405
  • CNAME, neboli canonical name record - alias pro již vytvořený záznam, pro nás ted druhy.test.cz bude odkaz na prvni.cz (poběží na stejné IP adrese)
    • druhy IN CNAME prvni
  • MX záznam, neboli mail exchange record slouží pro označení adresy a priority pošty
    • prvni IN MX 10 mail
  • NS záznam, neboli name server record nám říká jméno autoritativního DNS serveru
  • PTR záznam, neboli pointer record je záznam pro reverzní zóny
  • SOA záznam, neboli start of authority record zahajuje záznam nového souboru

Aby mohlo DNS fungovat, je potřeba aby se mezi sebou všechny servery domluvili - od toho tady jsou organizace, které řídí přidělování domén a komunikaci mezi DNS servery. Na globální úrovni je to ICANN, který má dále pod sebou národní orgranizace - u nás je to CZ.NIC.

ICANN

ICANN, neboli Internet Corporation for Assigned Names and Numbers je nezisková organizace, která na globální úrovni řídí přidělování doménových jmen. Byla založena v roce 1998 a sídlí v Los Angeles. ICANN se stará především o stabilitu sítě a přidělování IP rozsahů regionálním správcům, jako je například český CZ.NIC. Dále spravuje top-level DNS server a vydává nov top-level domény (jako například .name).

CZ.NIC

CZ.NIC je zájmové sdružení právnických osob založené v roce 1998, které především provozuje registr doménových jmen .cz a zabezpečuje provoz národní domény nejvyšší úrovně CZ. Mezi jeho další aktivity patří například vývoj technologie DNSSEC a v poslední době velmi zajímavý projekt Turris, jehož součástí je vývoj dotovaného routeru, který sbírá bezpečnostní informace o síti u koncových uživatelů, tyto data zpracovává a odesílá do centrály projektu, kde jsou inženýři projektu schopni analyzovat například útoky, které právě probíhají v síti. Router obsahuje samostatně se aktualizující firewall, o jehož údržbu se stará právě CZ.NIC.

WWW

WWW, neboli World Wide Web je systém hypertextevých dokumentů, které na sebe navzájem odkazují. Stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina je rodina jazyků HTML. O standartizaci HTML usiluje organizace W3C, která vede připomínková řízení k webovým standartům a následně je vydává. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4. Mezi těmito dvěma standardy byla slepá větev XHTML, která se však ve větší míře neprosadila. K prohlížení webového obsahu slouží prohlížeč, mezi dnes nejrozšířenější patří Mozilla Firefox, Google Chrome, Internet Explorer, Safari a Android Browser. Webové stránky generují webové servery, mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft.

Sémantický web

Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření sémantických webů. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou:

  • html - stránka
  • head - hlavička stránky
  • body - tělo stránky
  • p - odstavec
  • a - odkaz
  • table - tabulka
  • …

S přibývajícím množstvím webových stránek a zlepšující se optimalizací pro vyhledávače je stále těžší strojově rozpoznat kvalitní obsah. Jednou z cest jak vyhledávačům usnadit orientaci na webu jsou mikroformáty. Jedním z příkladů je schema.org, který obsahuje slovník formátů, které lze použít na webu a kterým rozumí vyhledávací roboti. Uživatel tak může specifikovat, jestli se jedná o stránku s produktem který prodává, článek v časopise nebo blogový zápisek. Těchto informací pak vyhledávač využívá k lepšímu pochopení obsahu a může tak například upravit vzhled vyhledávání například tím, že přímo do vyhledávání přidá hodnocení článku, fotku autora nebo zda-li je produkt ve slevě.

Ukázka použití mikroformátu

 <div itemscope itemtype="http://schema.org/Article">
   <span itemprop="name">Název článku</span>
   od <span itemprop="author">Jméno Autora</span>
   Tento článek má celkem 78 hodnocení.
   <meta itemprop="interactionCount" content="UserComments:78"/>
 </div>

Odkazy

Reference

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Počítačová_síť&oldid=43359“