Wadžet: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Jméno == == Ikonografie a sféry vlivu == == Mýty a funkce == == Kult == === Reference === <references/> == Literatura == Janák, J. 2005: Br…“)
 
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Jméno ==
 
== Jméno ==
 +
Jméno bohyně '''Wadžet''' (též '''Vadže'''t, řecky''' Útó''') znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.
  
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
 
== Ikonografie a sféry vlivu ==
 +
[[File:Edfu24 Wadjet.jpg|thumb|225x225px|Bohyně Wadžet v supí podobě]]
 +
Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.<ref>Pinch 2002: 213</ref> Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice <ref>Pinch 2002: 227</ref> a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní [[Nechbet]] se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had<ref>Wilkinson 2003: 227</ref>.
  
  
 
== Mýty a funkce ==
 
== Mýty a funkce ==
  
 +
'''Obě paní'''
 +
 +
Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále <ref>Janák 2005: 188</ref>. 
 +
 +
Samotná Wadžet se pak objevuje jako [[uraeus]] na panovníkově čele. 
 +
 +
Obě paní bylo také jedním z [[královská titulatura|královských jmen]].
 +
 +
'''Ohnivá bohyně'''
 +
 +
Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě <ref>Wilkinson 2005: 227</ref> 
 +
 +
'''Ochránkyně''' 
 +
 +
Především v [[Dendera|Dendeře]] se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha [[Hor|Hora]], což ji spojuje také s bohyní [[Eset]].<ref>Wilkinson 2003: 227</ref> Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.
 +
 +
 +
'''Patronka úrody''' 
 +
 +
Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.<ref>Janák 2005: 188</ref> 
  
 
== Kult ==
 
== Kult ==
 +
Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako [[Bútó]].<ref>Wilkinson 199: 297</ref> Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. <ref>Janák 2005: 189-190</ref>.
 +
 +
Obzvláště od [[26.dynastie]] se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
Řádek 14: Řádek 40:
  
 
== Literatura ==
 
== Literatura ==
 +
 +
Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.
  
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 +
 +
Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.
  
 
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
 
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
  
 
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
 
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
 +
 +
Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
  
 
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
 
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
 +
 +
Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.
  
 
[[Kategorie:Egyptští bohové]]
 
[[Kategorie:Egyptští bohové]]

Aktuální verze z 30. 1. 2017, 11:47

Jméno

Jméno bohyně Wadžet (též Vadžet, řecky Útó) znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.

Ikonografie a sféry vlivu

Bohyně Wadžet v supí podobě

Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta.[1] Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice [2] a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní Nechbet se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had[3].


Mýty a funkce

Obě paní

Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále [4].

Samotná Wadžet se pak objevuje jako uraeus na panovníkově čele.

Obě paní bylo také jedním z královských jmen.

Ohnivá bohyně

Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě [5]

Ochránkyně

Především v Dendeře se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha Hora, což ji spojuje také s bohyní Eset.[6] Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.


Patronka úrody

Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.[7]

Kult

Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako Bútó.[8] Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. [9].

Obzvláště od 26.dynastie se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.

Reference

  1. Pinch 2002: 213
  2. Pinch 2002: 227
  3. Wilkinson 2003: 227
  4. Janák 2005: 188
  5. Wilkinson 2005: 227
  6. Wilkinson 2003: 227
  7. Janák 2005: 188
  8. Wilkinson 199: 297
  9. Janák 2005: 189-190

Literatura

Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.