Městská knihovna v Praze: Porovnání verzí

 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''Městská knihovna v Praze''' patří k největším [[veřejné knihovny|veřejným knihovnám]] v ČR a spolu s [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]] k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy<ref>O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/</ref>. Její fond aktuálně obsahuje na 2 000 000 dokumentů.
 
[[Soubor:Mestska knihovna v Praze.jpg|náhled|vpravo|Ústřední budova MKP na Mariánském náměstí]]
 
[[Soubor:Mestska knihovna v Praze.jpg|náhled|vpravo|Ústřední budova MKP na Mariánském náměstí]]
−
'''Městská knihovna v Praze''' patří k největším [[veřejné knihovny|veřejným knihovnám]] v ČR a spolu s [[Národní knihovna ČR|Národní knihovnou ČR]] k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy<ref>O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/</ref>. Její fond aktuálně obsahuje na 2 000 000 dokumentů.
 
−
 
 
==Historie knihovny==
 
==Historie knihovny==
  
 
První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový [[katalogizace|katalogizační]] systém.
 
První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový [[katalogizace|katalogizační]] systém.
 
Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení [[signatura|signatur]] a katalogů. Během a krátce po druhé světové válce došlo ke stagnaci knihovny, v souvislosti s nacistickou a později totalitní ideologií. S uvolněním poměrů v šedesátých letech dostává i knihovnictví nový impulz a dochází k rozvoji služeb. V roce 1968 se MKP přihlásila k programu tzv. Pražského jara. K novému útlumu dochází za normalizace v 70.letech. Po pádu socialistického režimu mohla knihovna pokračovat ve své činnosti nezatížena tlakem ideologie. V polovině devadesátých let je budova Ústřední knihovny podrobena celkové rekonstrukci. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě, dále také k několika rekonstrukcím a rozšíření poboček.<ref>Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/</ref>
 
Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení [[signatura|signatur]] a katalogů. Během a krátce po druhé světové válce došlo ke stagnaci knihovny, v souvislosti s nacistickou a později totalitní ideologií. S uvolněním poměrů v šedesátých letech dostává i knihovnictví nový impulz a dochází k rozvoji služeb. V roce 1968 se MKP přihlásila k programu tzv. Pražského jara. K novému útlumu dochází za normalizace v 70.letech. Po pádu socialistického režimu mohla knihovna pokračovat ve své činnosti nezatížena tlakem ideologie. V polovině devadesátých let je budova Ústřední knihovny podrobena celkové rekonstrukci. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě, dále také k několika rekonstrukcím a rozšíření poboček.<ref>Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/</ref>
−
 
+
[[Soubor:A municipal library, Prague - 8465.jpg|náhled|vpravo|Interiér Ústřední budovy MKP]]
 
== Služby knihovny ==
 
== Služby knihovny ==
  
Řádek 59: Řádek 58:
 
veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání
 
veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 7. 4. 2017, 08:33

Městská knihovna v Praze patří k největším veřejným knihovnám v ČR a spolu s Národní knihovnou ČR k největším veřejným knihovnám v Praze. Působí od roku 1891 a v současné době čítá 42 poboček, tři bibliobusy[1]. Její fond aktuálně obsahuje na 2 000 000 dokumentů.

Ústřední budova MKP na Mariánském náměstí

Historie knihovny

První veřejná knihovna v Praze vznikla 1. července 1891 a navázala na předchozí činnost spolkových knihoven. V roce 1903 získala své sídlo na Mariánském náměstí, kde nyní stojí budova Ústřední knihovny. V letech 1898 – 1920 až byl jejím ředitelem Antonín Sova, který začal kromě jiného budovat i nový katalogizační systém. Po vytvoření Velké Prahy došlo k vzájemnému propojení místních knihoven – novou síť tvořilo 40 poboček a budova Ústřední knihovny. Do roku 1938 došlo k centralizaci agend a sjednocení signatur a katalogů. Během a krátce po druhé světové válce došlo ke stagnaci knihovny, v souvislosti s nacistickou a později totalitní ideologií. S uvolněním poměrů v šedesátých letech dostává i knihovnictví nový impulz a dochází k rozvoji služeb. V roce 1968 se MKP přihlásila k programu tzv. Pražského jara. K novému útlumu dochází za normalizace v 70.letech. Po pádu socialistického režimu mohla knihovna pokračovat ve své činnosti nezatížena tlakem ideologie. V polovině devadesátých let je budova Ústřední knihovny podrobena celkové rekonstrukci. V letech 1999 – 2009 došlo k plné automatizaci sítě, dále také k několika rekonstrukcím a rozšíření poboček.[2]

Interiér Ústřední budovy MKP

Služby knihovny

Knihovna nabízí klasické výpůjční i informační služby[3]:

  • Prezenční i absenční výpůjčky (knihy, časopisy, obrazy, hudebniny, CD, DVD, čtečky e-knih, deskové hry...)
  • Přístup k databázím, ať už přímo v knihovně (Aspi, Memoria, MediaSearch, Naxos Video Library atd.), ale i se vzdáleným přístupem (EBSCOhost, Naxos Music Library, Open Library, Oxford Art Online atd.)[4].
  • Wifi (bez nutnosti přihlášení)
  • On-line přístup ke službám (on-line konto nebo e-knihovna, kde je k volnému stažení díla autorsky volná nebo zpřístupněná na základě licenčních smluv)
  • Kulturní a vzdělávací akce
  • Meziknihovní služby
  • Rešeršní služby

Součástí knihovny je digitalizační centrum (včetně služby digitalizace na zakázku), Kulturní a vzdělávací centurm (Lidová univerzita), specializované úseky (divadelní a filmové oddělní, hudební oddělení, Pragensia, artotéka). MKP se účastní projektu Ptejte se knihovny.

MKP je zároveň podle §11 zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách tzv. krajskou knihovnou pro Kraj Praha. V rámci těchto služeb nabízí poradenskou a konzultační činnost, vytváří výměnný knižní fond nebo vzdělávání knihovníků.

Informační vzdělávání

Městská knihovna v Praze je významným objektem v oblasti informačního vzdělávání. Nabízí vzdělávací lekce pro školní skupiny a připravuje dlouhodobé projekty, kde významnou roli hraje právě informační vzdělávání.

Kromě dětí se soustředí i na vzdělávání dospělých a seniorů. Pravidelně pořádá PC kluby, kde učí uživatele nejenom základům informačních technologií. Od roku 2014 se účastní projektu Senioři píší wikipedii, jehož cílem je zapojit seniory do tvorby a editace wikipedie.

Partnerské organizace

Městská knihovna v Praze je součástí několika mezinárodních organizací, které napomáhají spolupráci mezi knihovnami.

  • IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) - mezinárodní organizace reprezentující zájmy knihoven a uživatelů informačních služeb
  • IAML (International Association of Music Libraries Archives and Documentation Centres) – mezinárodní asociace hudebních knihoven
  • SIBMAS (International Association of Libraries and Museums of the Performing Arts) – mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí

Odkazy

Reference

  1. ↑ O knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/
  2. ↑ Historie. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/
  3. ↑ Služby. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/
  4. ↑ Databáze v knihovně. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/sluzby/databaze-v-knihovne/

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

veřejné knihovny, městská knihovna, databáze, informační vzdělávání

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Městská_knihovna_v_Praze&oldid=47108“