Serotonin: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
m |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Serotonin''' neboli ''5-Hydroxytryptamin'' (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.<ref>Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání</ref> V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe ([[Jádra raphe|nucleus raphe]]) v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]].<ref name="gagong">Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. </ref> | |
| − | |||
[[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]] | [[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]] | ||
| − | Po uvolnění ze serotoinergních neuronů je serotonin opět vychytáván a přeměňován na 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIAA). Tato látka je vylučována ven z těla močí. Hladina 5-HIAA v moči je ukazatel metabolismu serotoninu v těle.<ref | + | Po uvolnění ze serotoinergních neuronů je serotonin opět vychytáván a přeměňován na 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIAA). Tato látka je vylučována ven z těla močí. Hladina 5-HIAA v moči je ukazatel metabolismu serotoninu v těle.<ref name="gagong" /> |
[[File:kodex.png|400px]] | [[File:kodex.png|400px]] | ||
| Řádek 8: | Řádek 7: | ||
Existuje velké množství popsaných serotoninových receptorů a toto množství se stále zvyšuje. Označují se 5-HT<sub>1-7</sub>. Zároveň existuje velké množství podtypů. | Existuje velké množství popsaných serotoninových receptorů a toto množství se stále zvyšuje. Označují se 5-HT<sub>1-7</sub>. Zároveň existuje velké množství podtypů. | ||
| − | Receptory 5-HT<sub>2A</sub> (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT<sub>2C</sub>, 5-HT<sub>3</sub> a 5-HT<sub>4</sub> jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT<sub>6</sub> a 5-HT<sub>7</sub> jsou v limbickém systému v mozku.<ref | + | Receptory 5-HT<sub>2A</sub> (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT<sub>2C</sub>, 5-HT<sub>3</sub> a 5-HT<sub>4</sub> jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT<sub>6</sub> a 5-HT<sub>7</sub> jsou v [[Limbický systém|limbickém systému]] v mozku.<ref name="gagong" /> |
| − | == | + | == Význam serotoninu v těle == |
| − | === Serotonin a spánek | + | === Serotonin a spánek === |
| − | |||
| − | + | V průběhu bdělého stavu serotoinergní neurony produkují vzruchovou aktivitu, ta se zpomaluje při ospalosti. Při [[non-REM spánek|non-REM spánku]] je tato aktivita ještě pomalejší, v průběhu [[REM spánek|REM spánku]] zcela ustává.<ref>Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání</ref> | |
| − | |||
| − | === Serotonin a | + | === Serotonin a regulace nálady === |
| − | |||
| − | [[ | + | Hraje důležitou úlohu při regulaci [[Nálada|nálady]]. Nízké hladiny serotoninu jsou spojovány s depresivními stavy. Pacienti s [[Deprese|depresí]] mají v mozkomíšním moku sníženou hladinu 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová), která je hlavním ukazatelem zdravého metabolismu serotoninu. Byla vyvinuta specifická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které zamezují neuronům zpětné vychytávání serotoninu. Mezi tato antidepresiva patří ku příkladu Prozac, Zoloft a Paxil.<ref>Marano, H., E. (1999). Depression: Beyond Serotonin. Psychology Today. Retrived from http://www.psychologytoday.com/articles/199903/depression-beyond-serotonin</ref> |
| + | |||
| + | === Serotonin a halucinogeny === | ||
| + | Halucinogeny typu LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA (3,4-methylendioxymethamfetamin, neboli extáze) a další, které jsou rovněž jako serotonin deriváty tryptaminu, vyvolávají zvýšení hladiny serotoninu v mozku. Působí prostřednictvím aktivace receptoru 5-HT<sub>2</sub> v mozku. Na tyto receptory se navazují a zvyšují uvolňování serotoninu až do jeho vyčerpání. Počátečním stavem je euforie, která přechází do poruch koncentrace a deprese, nebo tzv. serotoninového syndromu, jež se projevuje nadměrnou aktivitou svalů a halucinacemi.<ref>Rosling, C. (2000). Serotonin. University of Bristol. Retrived from http://www.chm.bris.ac.uk/motm/serotonin/home1.htm</ref> | ||
| + | [[File:lsd-struktur.jpg|400px]] | ||
| − | == | + | == Literatura == |
=== Reference === | === Reference === | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
serotonin, halucinogeny, deprese, LSD, nálada, spánek, serotoninový syndrom, trávení, peristaltika<nowiki/> | serotonin, halucinogeny, deprese, LSD, nálada, spánek, serotoninový syndrom, trávení, peristaltika<nowiki/> | ||
| + | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] | ||
Aktuální verze z 9. 4. 2017, 13:16
Serotonin neboli 5-Hydroxytryptamin (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.[1] V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe (nucleus raphe) v mozkovém kmeni.[2]
Po uvolnění ze serotoinergních neuronů je serotonin opět vychytáván a přeměňován na 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIAA). Tato látka je vylučována ven z těla močí. Hladina 5-HIAA v moči je ukazatel metabolismu serotoninu v těle.[2]
Existuje velké množství popsaných serotoninových receptorů a toto množství se stále zvyšuje. Označují se 5-HT1-7. Zároveň existuje velké množství podtypů.
Receptory 5-HT2A (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT2C, 5-HT3 a 5-HT4 jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT6 a 5-HT7 jsou v limbickém systému v mozku.[2]
Obsah
Význam serotoninu v těle
Serotonin a spánek
V průběhu bdělého stavu serotoinergní neurony produkují vzruchovou aktivitu, ta se zpomaluje při ospalosti. Při non-REM spánku je tato aktivita ještě pomalejší, v průběhu REM spánku zcela ustává.[3]
Serotonin a regulace nálady
Hraje důležitou úlohu při regulaci nálady. Nízké hladiny serotoninu jsou spojovány s depresivními stavy. Pacienti s depresí mají v mozkomíšním moku sníženou hladinu 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová), která je hlavním ukazatelem zdravého metabolismu serotoninu. Byla vyvinuta specifická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které zamezují neuronům zpětné vychytávání serotoninu. Mezi tato antidepresiva patří ku příkladu Prozac, Zoloft a Paxil.[4]
Serotonin a halucinogeny
Halucinogeny typu LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA (3,4-methylendioxymethamfetamin, neboli extáze) a další, které jsou rovněž jako serotonin deriváty tryptaminu, vyvolávají zvýšení hladiny serotoninu v mozku. Působí prostřednictvím aktivace receptoru 5-HT2 v mozku. Na tyto receptory se navazují a zvyšují uvolňování serotoninu až do jeho vyčerpání. Počátečním stavem je euforie, která přechází do poruch koncentrace a deprese, nebo tzv. serotoninového syndromu, jež se projevuje nadměrnou aktivitou svalů a halucinacemi.[5]
Literatura
Reference
- ↑ Atkinson, R. L. (2003) Psychologie. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Ganong, W. F. (2005). Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén.
- ↑ Atkinson, R. L. (2003) Psychologie. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání
- ↑ Marano, H., E. (1999). Depression: Beyond Serotonin. Psychology Today. Retrived from http://www.psychologytoday.com/articles/199903/depression-beyond-serotonin
- ↑ Rosling, C. (2000). Serotonin. University of Bristol. Retrived from http://www.chm.bris.ac.uk/motm/serotonin/home1.htm
Doporučená literatura
- Guyton, A. C., Hall, J., E. (2000). Textbook of Medical Physiology. Philadelphia: W. B. Saunders.
- Greenier, E., Lukyanova, V., & Reede, L. (2014). Serotonin Syndrome: Fentanyl and Selective Serotonin Reuptake Inhibitor Interactions. AANA Journal, 82(5), 340-345.
- Blough, B., Landavazo, A., Decker, A., Partilla, J., Baumann, M., & Rothman, R. (2014). Interaction of psychoactive tryptamines with biogenic amine transporters and serotonin receptor subtypes. Psychopharmacology, 231(21), 4135-4144.
Klíčová slova
serotonin, halucinogeny, deprese, LSD, nálada, spánek, serotoninový syndrom, trávení, peristaltika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
