Krev: Porovnání verzí
 (finální dokončení a doplnění info) Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru  | 
				|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | * krev   | + | * krev - '''sanguis''' - neprůhledná tekutina  | 
| + | * 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -> 3. nejtěžší část těla  | ||
| + | * nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba   | ||
| + | * zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně  | ||
| + | * denní produkce je 50 mm<sup>3</sup>, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje  | ||
| + | * z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny  | ||
| + | * z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla  | ||
| + | * maximální možná ztráta krve:  | ||
| + | ** otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l  | ||
| + | ** vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější)  | ||
| + | === Funkce krve ===  | ||
| + | * okysličení - transport dýchacích plynů  | ||
| + | * transport živin, vitamínů, hormonů  | ||
| + | * transport odpadních látek  | ||
| + | * termoregulace  | ||
| + | * homeostáza - stálost vnitřního prostředí  | ||
| + | * podíl na imunitě + alergických reakcích  | ||
| + | * zastavení krvácení  | ||
| − | + | === Složení krve ===  | |
| + | * krevní plazma  | ||
| − | *   | + | * krevní elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty)  | 
| − | + | == Krevní plasma ==  | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* 2,5 - 3,5 litrů → 5%  | * 2,5 - 3,5 litrů → 5%  | ||
| − | * nažloutlá tekutina, stálé   | + | * nažloutlá tekutina, stálé složení  | 
| − | |||
| − | |||
| − | *   | + | ==== S'''ložení''' ====  | 
| − | * organické látky   | + | * 92 % voda  | 
| − | * bílkoviny: syntéza v játrech,  '''albuminy''' a '''globuliny''' zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek   | + | * 7,1 % organické látky  | 
| − | * cukry: zdroj energie, stálost glukózy   | + | ** bílkoviny: syntéza v játrech,  '''albuminy''' a '''globuliny''' zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek; '''fibrinogen''' a '''protrombin''' zodpovědné za krevní srážlivost    | 
| − | + | * 0,9 0 soli  | |
| + | * AMK, vitamíny  | ||
| + | * cukry: zdroj energie, stálost '''glukózy '''(krevního cukru)  | ||
| + | ** '''glykémie''' - koncentrace glukózy v krvi; 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm<sup>3</sup>, závisí na příjmu potravy); glykémii reguluje '''inzulin''' (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní), hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech,  | ||
| + | ** '''hypoglykémie''' - pokles -> třes, slabost, malátnost -> člověk se musí najíst, je to známka toho, že organismus špatně zpracovává (obvykle cukrovka); vyšší hodnota je '''hyperglykémie'''  | ||
* žlučová barviva  | * žlučová barviva  | ||
| − | *   | + | * 1 % anorganických látek: NaCl (chlorid sodný), kyselý uhličitan sodný -> udržují osmotický tlak - poměr plazmy v tkáňovém moku -, a napomáhají udržení  pH krve    | 
| − | + | ** norma je pH plazmy 7,4 a jakékoli narušení je špatné!  | |
| − | + | ** '''alkalóza''' - nad 7,45  | |
| − | ===   | + | ** '''acidóza''' - pod 7,35  | 
| − | + | == Krevní elementy ==  | |
| + | * hematopoeza - proces vzniku krevních elementů  | ||
| + | === Erytrocyty - červené krvinky ===  | ||
| − | *   | + | * vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině   | 
| − | + | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu/ litr, ženy 4,5 miliónu/ litr    | |
| − | + | * velikost: 7,4 mikrometru, životnost asi 120 dnů  | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu   | ||
| − | * velikost: 7,4 mikrometru  | ||
* nemají jádro  | * nemají jádro  | ||
| − | * funkce - přenos dýchacích plynů    | + | * funkce - přenos dýchacích plynů  O<sup>2</sup> a CO<sup>2</sup>  | 
| − | *   | + | * '''anémie''' (chudokrevnost) - nedostatek ČK nebo jsou nefunkční  | 
| − | * '''hemoglobin'''  - barvivo, dvě složky   | + | * '''hemoglobin'''  - barvivo ČK, dvě složky - globin (bílkovinná složka) a hem (barvivo, obsahuje Fe 2;, na které se váže kyslík)   | 
| − | * '''  | + | * hemoglobin je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou   | 
| − | * '''karbaminohemoglobin''' -   | + | * '''oxyhemoglobin''' - vazba 0<sup>2</sup> na hemoglobin  | 
| + | * '''karbaminohemoglobin''' - vazba s CO<sup>2</sup>      | ||
* nepevné vazby, snadno se uvolní  | * nepevné vazby, snadno se uvolní  | ||
| − | * '''karboxyhemoglobin''' -   | + | * '''karboxyhemoglobin''' - vazba s CO -> pevnější vazba; vytěsní kyslík a ztratí se dýchací funkce -> člověk se otráví, malátnost, spavost, smrt<br>   | 
| − | + | === Leukocyty - bílé krvinky ===  | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | * počet: 4- 10 tisíc ženy i muži  | |
| − | + | * mají jádro a různý tvar; životnost různá (hodiny až dny)  | |
| − | * počet: 4-   | ||
| − | |||
| − | * mají jádro a různý tvar  | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza'''  | * snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza'''  | ||
| − | |||
* funkce: obrana proti infekcím    | * funkce: obrana proti infekcím    | ||
| + | * podle výskytu granulů v jádře se dělí na:   | ||
| − | + | ==== Granulocyty ====  | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ====   | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | *   | + | * 75 % BK, mají granule (cukr+tuk) v cytoplazmě; malé, relativně členité jádro  | 
| − | *   | + | ** '''neutrofily''' -  funkce - '''diapedéza '''- pronikají do mezibuněčných prostor- následuje '''fagocytóza''' - pohlcování cizorodých látek, indikátor zánětu, jejich počet se zvětšuje při nemoci, sportu a těhotenství  | 
| − | *   | + | ** '''eozinofily''' - aktivní v případě alergických reakcí (chemicky to rozloží), dochází pouze k diapedéze, nemají tak členité jádro  | 
| − | *   | + | ** '''bazofily''' - málo, význam neznámý  | 
| − | *   | ||
| + | ==== Agranulocyty ====  | ||
| − | + | * bez zrnek v protoplazmě i jádru, velké monotónní jádro  | |
| + | ** '''lymfocyty''' - diapedéza, produkují bílkoviny -> látky proti zánětům , tvoří se v mízních uzlinách   | ||
| + | ** '''monocyty''' -největší bílé krvinky , fagocytóza  | ||
| − | + | === Trombocyty - krevní destičky ===  | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | *   | + | * počet: 300 tisíc mm<sup>3</sup>/ litr muži i ženy  | 
| − | *   | + | * funkce: podíl na srážení krve - '''hemostáza'''  | 
| − | *   | + | ** podkladem je porušení cévní stěny  | 
| + | ** '''fibrinogen''' se změní na fibrin (součást krevního koláče), k této přeměně je třeba spouštěcí enzym '''trombin''', který je v krvi, ale musí být nejprve aktivován neaktivním '''protrombinem''', na jehož tvorbě se podílí vitamín K v játrech; k přeměně protrombinu na trombin je třeba enzymu''' trombokináza''' (součást kr. destiček, z nichž se uvolní)  | ||
| + | ** trombokináza je v játrech, na aktivaci se podílí vápníkové ionty  | ||
| + | ** přeměnou fibrinogenu na fibrin dochází ke zpevňování destiček trombů a zachycování dalších erytrocytů a trombocytů  | ||
| + | ** vytváří se neaktivní červený fibrin -> hemostatická zátka  | ||
| + | * srážlivosti krve lze zabránit tím, že přidáme do krve látku, která váže vápníkové ionty -> naváže kyselý šťavelan sodný, ten naváže trombokinázu (např. v rámci vyšetření)  | ||
| + | * '''sedimentace''' - diagnostická technika, která zjišťuje zánětlivé procesy v těle, neřekne kde je zánět, ale že je přítomen  | ||
| + | ** pokles krvinek v závislosti na čase, závisí to na počtu bílkovin v krevní plazmě  | ||
| + | ** jakékoli změny těla mění rychlost sedimentace  | ||
| + | ** normální hodnota 1-3mm/hod. u mužů, 1-7mm/hod. u žen  | ||
| + | ** nejvyšší hodnoty onkologické či plicní onemocnění (až 80mm/hod.)  | ||
| + | [[Soubor:A5.png|www.skolajecna.cz|668x668px]]  | ||
| + | == Obranyschopnost - imunita ==  | ||
| − | + | === Imunizace ===   | |
| − | * '''  | + | * proces ochrany organismu, tvorba protilátek, fagocytóza   | 
| − | *   | + | * může být buď obecná (vytváří si člověk sám) nebo specifická   | 
| − | *   | + | * imunita zejména odvozena od funkce leukocytů   | 
| + | * škodliviny v těle aktivují '''antigeny''', které svou strukturou jsou schopné vyvolat imunitní odpověď  | ||
| + | * imunita:  | ||
| + | ** vrozená - od matky v zákl. rovině, nitroděložně přes placentu, chrání dítě v prvních hodinách  | ||
| + | ** získaná - aktivní (sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům) a pasivní (dodaná hotová protilátka, např. injekce)  | ||
| + | ** specifická - dostáváme protilátky na specifické bakterie (např. na spalničky)  | ||
| + | * protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v BK a hromadí se v krevní plazmě, chemicky to jsou gamaglobuliny (bílkoviny)  | ||
| + | * když do těla vnikne antigen, spouští šokovou reakci  | ||
| + | * '''anafylaxe''' - přecitlivělá reakce organismu, může ohrozit na životě, anafylaktický šok -> vytvoří se velké množství protilátek, čímž organismus ohrožuje sám sebe, a zvýší se kr. tlak -> dochází k bolestem hlavy, zčervenání, závratím, zkrácení dechu až k selhání kardiovaskulárního systému (infarkt)  | ||
| − | + | == Krevní skupiny ==  | |
| − | + | * Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí  | |
| − | + | * antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - '''aglutinogeny''' a označují se velkými písmeny A nebo B  | |
| − | + | * v krevní plazmě jsou látky shlukující - '''aglutininy''', které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)  | |
| − | Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí  | + | * setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek  | 
| − | + | * v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí  | |
| − | *   | + | * univerzální dárce je 0, univerzální příjemce je AB  | 
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''Skupina A''' - 44 % lidí  | '''Skupina A''' - 44 % lidí  | ||
| Řádek 170: | Řádek 125: | ||
'''Skupina B''' - 18 % lidí  | '''Skupina B''' - 18 % lidí  | ||
| − | |||
* v erytrocytech aglutinogen B  | * v erytrocytech aglutinogen B  | ||
* plazma aglutinin anti A  | * plazma aglutinin anti A  | ||
| − | |||
'''Skupina 0''' - 30 % lidí, univerzální dárce  | '''Skupina 0''' - 30 % lidí, univerzální dárce  | ||
| − | |||
* v erytrocytech nic  | * v erytrocytech nic  | ||
* v plazmě aglutinin anti A, anti B  | * v plazmě aglutinin anti A, anti B  | ||
| − | |||
'''Skupina AB''' - 8 % lidí, univerzální příjemce  | '''Skupina AB''' - 8 % lidí, univerzální příjemce  | ||
| − | |||
* v erytrocytech aglutinogen AB  | * v erytrocytech aglutinogen AB  | ||
* v plazmě nic  | * v plazmě nic  | ||
| − | + | * existuje dalších asi 30 aglutinogenů, které určují typologii krve (důležité např. pro transplantaci atd., při běžném dárcovství se nezjišťuje)  | |
| − | * '''Rh faktor''' -   | + | * '''Rh faktor''' - pozitivní/ negativní; pozitivní asi 85 % lidí; obecně v krvi nejsou protilátky proti Rh faktoru, vytváří se teprve když se Rh pozitivní krev vpraví do Rh negativní (v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je-li otec Rh +), nebezpečné pro dítě (billirubin je pro plod toxický - napadá mozková jádra, dítě žloutne -> mentální vývoj a kognitivní funkce jsou narušeny)  | 
| − | + | * nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích (matka již má protilátky), proto matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek  | |
| − | + | * při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. '''fetální erytroblastóze''', fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)  | |
| − | + | * '''transfuze''' = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu  | |
| − | * nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích ( matka již má protilátky)  | ||
| − | + | == Onemocnění krve ==  | |
| − | + | * dají se zjistit v krevním obrazu  | |
| − | + | === Erytrocyty ===  | |
| − | ===   | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''Anémie'''  | '''Anémie'''  | ||
| − | * různé důvody (málo Fe, nízká hladina Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)  | + | * různé důvody (málo Fe, nízká hladina/ kvalita Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)  | 
* bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...  | * bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...  | ||
| + | * dodává se železo, látky podporující tvorbu ČK, zasahuje se do imunitního systému - jde o příčinu, která to vyvolala  | ||
| − | + | === Leukocyty ===  | |
'''Leukémie'''  | '''Leukémie'''  | ||
| + | * onkologické onemocnění 1 části či celého spektra  | ||
* Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života  | * Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života  | ||
| Řádek 221: | Řádek 167: | ||
* Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně  | * Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně  | ||
| − | + | === Trombocyty ===  | |
* Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost    | * Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost    | ||
* Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná  | * Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná  | ||
* Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin  | * Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin  | ||
| + | == Zdroje ==  | ||
| + | Šmarda, J. (2007). ''Biologie pro psychology a pedagogy.'' Praha: Portál.  | ||
| + | |||
| + | přednášky Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]]  | ||
Aktuální verze z 2. 5. 2017, 10:30
- krev - sanguis - neprůhledná tekutina
 - 5-6 litrů (cca 6 % celkové hmotnosti) -> 3. nejtěžší část těla
 - nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích, krev se vždy přesune tam, kde je jí zrovna třeba
 - zásobárna krve: játra, slezina, podkožní cévní pleteně
 - denní produkce je 50 mm3, tj. 18 l/rok; 3x/rok se krev obměňuje
 - z krve vzniká tkáňový mok, který vyplňuje mezibuněčné prostory, vzniká z krevní plazmy, přenáší kyslík a živiny
 - z tkáňového moku vzniká lymfa (míza), která sbírá plodiny metabolismu, soustřeďuje se do mízních vlásečnic a pryč z těla
 - maximální možná ztráta krve:
- otevřené krvácení - člověk umře při ztrátě 1-1,5 l
 - vnitřní krvácení až 2 l (je nenápadnější a nebezpečnější)
 
 
Obsah
Funkce krve
- okysličení - transport dýchacích plynů
 - transport živin, vitamínů, hormonů
 - transport odpadních látek
 - termoregulace
 - homeostáza - stálost vnitřního prostředí
 - podíl na imunitě + alergických reakcích
 - zastavení krvácení
 
Složení krve
- krevní plazma
 
- krevní elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty)
 
Krevní plasma
- 2,5 - 3,5 litrů → 5%
 - nažloutlá tekutina, stálé složení
 
Složení
- 92 % voda
 - 7,1 % organické látky
- bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek; fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
 
 - 0,9 0 soli
 - AMK, vitamíny
 - cukry: zdroj energie, stálost glukózy (krevního cukru)
- glykémie - koncentrace glukózy v krvi; 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm3, závisí na příjmu potravy); glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní), hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech,
 - hypoglykémie - pokles -> třes, slabost, malátnost -> člověk se musí najíst, je to známka toho, že organismus špatně zpracovává (obvykle cukrovka); vyšší hodnota je hyperglykémie
 
 - žlučová barviva
 - 1 % anorganických látek: NaCl (chlorid sodný), kyselý uhličitan sodný -> udržují osmotický tlak - poměr plazmy v tkáňovém moku -, a napomáhají udržení  pH krve
- norma je pH plazmy 7,4 a jakékoli narušení je špatné!
 - alkalóza - nad 7,45
 - acidóza - pod 7,35
 
 
Krevní elementy
- hematopoeza - proces vzniku krevních elementů
 
Erytrocyty - červené krvinky
- vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
 - stálý počet, muži 5-5,5 miliónu/ litr, ženy 4,5 miliónu/ litr
 - velikost: 7,4 mikrometru, životnost asi 120 dnů
 - nemají jádro
 - funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
 - anémie (chudokrevnost) - nedostatek ČK nebo jsou nefunkční
 - hemoglobin - barvivo ČK, dvě složky - globin (bílkovinná složka) a hem (barvivo, obsahuje Fe 2;, na které se váže kyslík)
 - hemoglobin je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou
 - oxyhemoglobin - vazba 02 na hemoglobin
 - karbaminohemoglobin - vazba s CO2
 - nepevné vazby, snadno se uvolní
 - karboxyhemoglobin - vazba s CO -> pevnější vazba; vytěsní kyslík a ztratí se dýchací funkce -> člověk se otráví, malátnost, spavost, smrt
 
Leukocyty - bílé krvinky
- počet: 4- 10 tisíc ženy i muži
 - mají jádro a různý tvar; životnost různá (hodiny až dny)
 - snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
 - funkce: obrana proti infekcím
 - podle výskytu granulů v jádře se dělí na:
 
Granulocyty
- 75 % BK, mají granule (cukr+tuk) v cytoplazmě; malé, relativně členité jádro
- neutrofily - funkce - diapedéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, indikátor zánětu, jejich počet se zvětšuje při nemoci, sportu a těhotenství
 - eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí (chemicky to rozloží), dochází pouze k diapedéze, nemají tak členité jádro
 - bazofily - málo, význam neznámý
 
 
Agranulocyty
- bez zrnek v protoplazmě i jádru, velké monotónní jádro
- lymfocyty - diapedéza, produkují bílkoviny -> látky proti zánětům , tvoří se v mízních uzlinách
 - monocyty -největší bílé krvinky , fagocytóza
 
 
Trombocyty - krevní destičky
- počet: 300 tisíc mm3/ litr muži i ženy
 - funkce: podíl na srážení krve - hemostáza
- podkladem je porušení cévní stěny
 - fibrinogen se změní na fibrin (součást krevního koláče), k této přeměně je třeba spouštěcí enzym trombin, který je v krvi, ale musí být nejprve aktivován neaktivním protrombinem, na jehož tvorbě se podílí vitamín K v játrech; k přeměně protrombinu na trombin je třeba enzymu trombokináza (součást kr. destiček, z nichž se uvolní)
 - trombokináza je v játrech, na aktivaci se podílí vápníkové ionty
 - přeměnou fibrinogenu na fibrin dochází ke zpevňování destiček trombů a zachycování dalších erytrocytů a trombocytů
 - vytváří se neaktivní červený fibrin -> hemostatická zátka
 
 - srážlivosti krve lze zabránit tím, že přidáme do krve látku, která váže vápníkové ionty -> naváže kyselý šťavelan sodný, ten naváže trombokinázu (např. v rámci vyšetření)
 - sedimentace - diagnostická technika, která zjišťuje zánětlivé procesy v těle, neřekne kde je zánět, ale že je přítomen
- pokles krvinek v závislosti na čase, závisí to na počtu bílkovin v krevní plazmě
 - jakékoli změny těla mění rychlost sedimentace
 - normální hodnota 1-3mm/hod. u mužů, 1-7mm/hod. u žen
 - nejvyšší hodnoty onkologické či plicní onemocnění (až 80mm/hod.)
 
 
Obranyschopnost - imunita
Imunizace
- proces ochrany organismu, tvorba protilátek, fagocytóza
 - může být buď obecná (vytváří si člověk sám) nebo specifická
 - imunita zejména odvozena od funkce leukocytů
 - škodliviny v těle aktivují antigeny, které svou strukturou jsou schopné vyvolat imunitní odpověď
 - imunita:
- vrozená - od matky v zákl. rovině, nitroděložně přes placentu, chrání dítě v prvních hodinách
 - získaná - aktivní (sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům) a pasivní (dodaná hotová protilátka, např. injekce)
 - specifická - dostáváme protilátky na specifické bakterie (např. na spalničky)
 
 - protilátky vznikají v retikuloendotelových tkáních a v BK a hromadí se v krevní plazmě, chemicky to jsou gamaglobuliny (bílkoviny)
 - když do těla vnikne antigen, spouští šokovou reakci
 - anafylaxe - přecitlivělá reakce organismu, může ohrozit na životě, anafylaktický šok -> vytvoří se velké množství protilátek, čímž organismus ohrožuje sám sebe, a zvýší se kr. tlak -> dochází k bolestem hlavy, zčervenání, závratím, zkrácení dechu až k selhání kardiovaskulárního systému (infarkt)
 
Krevní skupiny
- Jan Janský zjistil, že je možné rozdělit lidskou krev do 4 skupin podle toho, zda se její červené krvinky shlukují nebo neshlukují krevní plazmou nebo sérem jiných lidí
 - antigeny v červených krvinkách se nazývají látky shlukovatelné - aglutinogeny a označují se velkými písmeny A nebo B
 - v krevní plazmě jsou látky shlukující - aglutininy, které se označují řeckými písmeny alfa (anti-A) nebo beta (anti-B)
 - setká-li se aglutinogen A s aglutininem alfa nebo aglutinogen B s aglutininem beta, dojde ke shluknutí (aglutinaci) červených krvinek
 - v krvi jednoho člověka jsou proto obsaženy jen ty látky, které se vzájemně snášejí
 - univerzální dárce je 0, univerzální příjemce je AB
 
Skupina A - 44 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen A
 - plazma aglutinin anti B
 
Skupina B - 18 % lidí
- v erytrocytech aglutinogen B
 - plazma aglutinin anti A
 
Skupina 0 - 30 % lidí, univerzální dárce
- v erytrocytech nic
 - v plazmě aglutinin anti A, anti B
 
Skupina AB - 8 % lidí, univerzální příjemce
- v erytrocytech aglutinogen AB
 - v plazmě nic
 
- existuje dalších asi 30 aglutinogenů, které určují typologii krve (důležité např. pro transplantaci atd., při běžném dárcovství se nezjišťuje)
 
- Rh faktor - pozitivní/ negativní; pozitivní asi 85 % lidí; obecně v krvi nejsou protilátky proti Rh faktoru, vytváří se teprve když se Rh pozitivní krev vpraví do Rh negativní (v těhotenství Rh- matka vytváří protilátky proti Rh+ dítěti (je-li otec Rh +), nebezpečné pro dítě (billirubin je pro plod toxický - napadá mozková jádra, dítě žloutne -> mentální vývoj a kognitivní funkce jsou narušeny)
 - nebezpečí při dalších, nikoli prvních těhotenstvích (matka již má protilátky), proto matka dostává preventivně gamaglobuliny, zabraňující tvorbě protilátek
 - při inkompatibilním těhotenství, kdy matka je Rh-, zatímco dítě zdědilo po otci Rh+, dochází k tzv. fetální erytroblastóze, fetální erytroblastóza (nyní spíše označovaná jako hemolytická nemoc novorozenců) je stav, kdy matčin imunitní systém bojuje proti plodu (plod je Rh+, matčin imunitní systém tento antigen nezná a považuje jej za cizorodý), začne vytvářet protilátky, které u plodu způsobí různé formy novorozenecké žloutenky (rozklad krve), v horším případě také různé nervové poruchy. První těhotenství většinou rizikové nebývá (díky placentární bariéře nedochází k mísení krve matky s krví plodu), krev novorozence se do matčina oběhu dostane až při samotném porodu, ovšem toto množství stačí k imunizaci matky, proto každé další nekompatibilní těhotenství by bylo mnohem rizikovější. V současné době se tomuto zamezuje podáváním anti-D protilátek do 72h po porodu (případně i po potratu nebo po provedení amniocentézy)
 - transfuze = podání inkompatibilní krve z hlediska Rh a krevních skupin ohrožuje na životě - velká obranná reakce organismu
 
Onemocnění krve
- dají se zjistit v krevním obrazu
 
Erytrocyty
Anémie
- různé důvody (málo Fe, nízká hladina/ kvalita Hgb, snížení počtu erytrocytů atd.)
 - bílé tělo, světlé rty, nehtová lůžka a spojivky, únava, dušnost, bolesti hlavy, přecitlivělost na chlad, poruchy spánku...
 - dodává se železo, látky podporující tvorbu ČK, zasahuje se do imunitního systému - jde o příčinu, která to vyvolala
 
Leukocyty
Leukémie
- onkologické onemocnění 1 části či celého spektra
 - Dětská akutní leukémie: náhlý začátek (teplota, spavost...), ↓ hladina granulocytů → žádná imunita, transplantace kostní dřeně, ozařování → 2 - 6 let života
 
- Dospělá chronická leukémie:
 
- Lymfatická leukémie: čím vyšší věk, tím nižší malignita, průjem, záněty, léčba: imunoglobuliny, kortikoidy
 - Myeloidní leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních granulocytů, únava, infekce, 3,5 - 5 let života, léčba: cytostatika, ozáření, transplantace kostní dřeně
 
- Onemocnění lymfatických cév - Hodgkinova choroba - únava, slabost, infekce, pocení, maligní onemocnění lymfatické tkáně
 
Trombocyty
- Trombocytopenie: získaná porucha, pokles tvorby či rychlé odbourávání krevních destiček, vysoká krvácivost
 - Trombocytopatie: kvalitativní porucha → prodloužení krvácivosti (zastaví se), dědičná
 - Koagulopatie: porucha srážlivosti, hemofilie A,B - porucha funkce srážlivosti, žena → přenašečka = dědičné, diseminovná intravaskulární koagulace - mikrotromby - vykrvácení do těla, lék - heparin
 
Zdroje
Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.
přednášky Dr. Šivicové