Bútó: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
* starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]]
+
'''Bútó''', ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně [[Wadžet|Wadžety]], existovalo minimálně od Ramessovského období.
−
* Dnešní Tell  Fara´in
 
−
* Jedna z nejvýznamnějších lokalit
 
−
* Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
 
  
−
==== Výzkumy ====
+
[[File:Pharaoh's canal.svg|thumb|242x242px]]
 +
 
 +
 
 +
V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu [[Hierakonpolis|Hierakonpoli]]. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně [[Wadžet]], ale také bůh [[Hor]] a heroické božstvo [[Džebaut]]. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice<ref name=":2">BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.</ref>
 +
 
 +
 
 +
== Výzkumy ==
 
* '''Egypt Exploration Society (EES) - ''' mezi lety '''1965 - 1967,''' vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
 
* '''Egypt Exploration Society (EES) - ''' mezi lety '''1965 - 1967,''' vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
−
* '''Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - '''od roku '''1983,''' vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)<ref>SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.</ref>
+
* '''Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - '''od roku '''1983,''' vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)<ref name=":1">SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.</ref>
 +
 
 +
== Osídlení ==
 +
[[File:Buto Location and expansion of the settlement in the first half of the 4th millennium B.C (Arabic).JPG|thumb|150x150px|Plán lokality]]
 +
Na dvou ze tří pahorků města byla objevena sídliště, na třetím chrám.
 +
 
 +
=== Predynastické období ===
 +
'''Vrstva I - ''' datovaná do 1. pol. 4. tis. př. Kr. <ref name=":1" /> Byla zde nalezena jednoduchá architektura místního typu, ale i kopie keramiky Palestinského typu.
 +
 
 +
'''Vrstva II - ''' derivát osídlení severoegyptského typu, byl zde nalezen kulturní komplex '''Maadí - Bútó''', tvořený jednoduchou architekturou s dřevěnými konstrukcemi, výplety a s použitím mazanic. Fasády byly zdobené pomocí kolíků, od kterých se odvozuje napojení na Uruckou kulturu<ref name=":2" />. Dále byla nalezena keramika s ornamenty vypichovaných trojúhelníků. Taktéž byla nalezena měd, která odkazuje na napojení k Syropalestinskému kulturnímu kruhu.
 +
 
 +
'''Vrstva III a IV - '''datovaná ke konci Predynastického období, nebo do dynastie 0 . Proběhla změna v materiální kultuře, která byla současná s horizontem [[Nakkáda II]]. V rámci architektury byly nalezeny budovy z nepálených cihel. Keramika byla místní i importovaná z Horního Egypta. Nalezeny byly taktéž čepelkové nástroje.<ref name=":0">KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.</ref>
 +
 
 +
=== Raně dynastické období ===
 +
'''Vrstva V - ''' datovaná na začátek Raně dynastického období. Byly nalezeny stavby z nepálených cihel. Taktéž struktura u které mohlo jít i o palác s rozměry 25x10 metrů se zbytky barevné dekorace, byla zde nalezena keramika, díky které byla tato struktura datována do konce 2. dynastie. Domnělý palác byl zničen požárem a bylo nalezeno i pohřebiště Nakkádského typu. <ref name=":0" />
 +
 
 +
=== Stará říše ===
 +
Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, jelikož o není zmínka v literárních textech. <ref name=":2" /> Bylo doloženo jméno panovníka [[Džosér|Džoséra]] na otiscích pečetí, ale osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.
 +
 
 +
=== Nová říše ===
 +
Taktéž nebylo archeologicky zachyceno osídlení.
 +
 
 +
'''Památky:'''
 +
* stéla [[Thutmose III.]] nalezena ''in-situ'' v prostoru chrámu
 +
* sochy z období vlády [[Ramese II.]] , opět nalezeny v prostoru chrámu<ref name=":2" />
 +
 
 +
=== Pozdní doba ===
 +
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště. Byl nalezen chrám, datovaný do 26. dynastie, který byl v písemných pramenech naposledy zmíněn na [[Stéla Satrapů|Stéle Satrapů]]. Nejspíše však navazuje na původní Ramesovské období. 
 +
 
 +
=== Řecko - římská doba ===
 +
Nastává rozmach lokality, spojený s intenzivním osídlením. Na severu lokality byly nalezeny dvoje veřejné lázně, na jihu chrám s výrobním centrem a v západní  i severní části lokality pohřebiště.
 +
 
 +
==Odkazy==
 +
 
 +
===Reference===
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
===Související články===
 +
*[[Abydos]],
 +
*[[Bubastis]],
 +
*[[Dér el-Bahrí]],
 +
*[[Karanis]],
 +
*[[Lišt]],
 +
*[[Medamud]],
 +
*[[Mons Porphyrites]],
 +
*[[Naga ed-Deir]],
 +
*[[Sakkára - Serapeum]],
 +
*[[Údolí králů]],
 +
*[[Wádí al-Jarf]],
 +
*[[Západní Théby]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
bohyně Wadžet, Ramessovské období, naleziště
 +
 
 +
[[Kategorie:Lokality (Egypt)]]

Aktuální verze z 25. 6. 2017, 15:21

Bútó, ve Starověku nazývané jako město Per Wadžet, tedy dům bohyně Wadžety, existovalo minimálně od Ramessovského období.

Canal of the Pharaops-es.svg


V dnešní době je město známé jako Tell el-Fara'in. pro archeology je toto město jednou z nejvýznamnějších lokalit, která se nachází nedaleko Rossetského ramene delty Nilu. Ve své době bylo toto město náboženským střediskem pro Dolní Egypt, které tvořilo protiváhu Hierakonpoli. Jak už bylo zmíněno, uctívána zde byla především bohyně Wadžet, ale také bůh Hor a heroické božstvo Džebaut. Vedou se taktéž diskuze, zda-li v predynastickém období nebylo město sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]


Výzkumy

  • Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
  • Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]

Osídlení

Plán lokality

Na dvou ze tří pahorků města byla objevena sídliště, na třetím chrám.

Predynastické období

Vrstva I - datovaná do 1. pol. 4. tis. př. Kr. [2] Byla zde nalezena jednoduchá architektura místního typu, ale i kopie keramiky Palestinského typu.

Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, byl zde nalezen kulturní komplex Maadí - Bútó, tvořený jednoduchou architekturou s dřevěnými konstrukcemi, výplety a s použitím mazanic. Fasády byly zdobené pomocí kolíků, od kterých se odvozuje napojení na Uruckou kulturu[1]. Dále byla nalezena keramika s ornamenty vypichovaných trojúhelníků. Taktéž byla nalezena měd, která odkazuje na napojení k Syropalestinskému kulturnímu kruhu.

Vrstva III a IV - datovaná ke konci Predynastického období, nebo do dynastie 0 . Proběhla změna v materiální kultuře, která byla současná s horizontem Nakkáda II. V rámci architektury byly nalezeny budovy z nepálených cihel. Keramika byla místní i importovaná z Horního Egypta. Nalezeny byly taktéž čepelkové nástroje.[3]

Raně dynastické období

Vrstva V - datovaná na začátek Raně dynastického období. Byly nalezeny stavby z nepálených cihel. Taktéž struktura u které mohlo jít i o palác s rozměry 25x10 metrů se zbytky barevné dekorace, byla zde nalezena keramika, díky které byla tato struktura datována do konce 2. dynastie. Domnělý palác byl zničen požárem a bylo nalezeno i pohřebiště Nakkádského typu. [3]

Stará říše

Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, jelikož o není zmínka v literárních textech. [1] Bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí, ale osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.

Nová říše

Taktéž nebylo archeologicky zachyceno osídlení.

Památky:

Pozdní doba

Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště. Byl nalezen chrám, datovaný do 26. dynastie, který byl v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle Satrapů. Nejspíše však navazuje na původní Ramesovské období.

Řecko - římská doba

Nastává rozmach lokality, spojený s intenzivním osídlením. Na severu lokality byly nalezeny dvoje veřejné lázně, na jihu chrám s výrobním centrem a v západní i severní části lokality pohřebiště.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BARD K., 1999:Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt, London: Taylor & Francis.
  2. ↑ 2,0 2,1 SNAPE S., 2014: The Complete Cities of Ancient Egypt, London: Thames & Hudson.
  3. ↑ 3,0 3,1 KEMP B., 2005: Ancient Egypt: Anatomy of a Civilisation, London: Routledge.

Související články

Klíčová slova

bohyně Wadžet, Ramessovské období, naleziště

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Bútó&oldid=48979“