Mozková kůra (neokortex)

• vývojově nejmladší část CNS, ale nejdůležitější a nejvýznamnější ve smyslu rozsahu i funkce
• dělí se na laloky = lobus, které jsou od sebe odděleny zářezy = sulcus
• nejčastější je anatomické rozdělení podle Brodmanna, který rozdělil mozkovou kůru na 11 oblastí a 50 okrsků, funkčně a morfologicky se od sebe liší
• každá část integruje určité funkce
• kůra má specifické uspořádání – celá kůra má (co do architektury) 6 vrstev → každá vrstva má různé typy buněk, které se nevyskytují nikde jinde (je jich asi 60 druhů)
• má také specifické spojení (koordinaci) díky vláknům, které spojují oblasti spolu nebo přepojují vyšší a nižší oddíly

• postcentrální oblast – jdou zde somatosenzorické a chuťové informace, nachází se u centrálního zářezu
• předcentrální oblast – je před zářezem, motorická funkce (sbíhají se zde pyramidové dráhy)
• frontální oblast – asociační funkce
• inzulární oblast – je uprostřed mozku (uvnitř), integrační funkce (integruje senzorické a limbické funkce)
• temporální oblast – sluchová funkce
• parientální oblast – asociační funkce (asociace k tělesné citlivosti)
• okcipitální oblast – zraková funkce
• cingulární oblast – v těch místech, ale uvnitř mozku, mimovolní aktivita/pohyb
• oblast hypocampika – funkce čichového mozku (odpovídá za čich a paměť)
• oblast olfaktorika – jen čich
• oblast retroskleniální – funkce mimovolní

Funkční rozdělení

• několik oblastí

Primární projekční oblasti

• přijímá aferentaci z jednotlivých smyslových oblastí
• podle toho odkud přijímá se dělí na oblasti:

1. somestetická oblast - oblast, které přijímá informace z proprioreceptorů, interoreceptorů, receptorů bolesti, podle funkce organizována do oblasti centrálního zářezu
2. sluchová oblast - oblast inzuly, projekce sluchu
3. chuťová oblast - také oblast inzuly, ale z druhé strany
4. čichová oblast - oblast limbického systému, hypocampu
5. zraková (projekční) oblast - oblast týlního laloku, primární projekční oblasti, které odpovídají za smyslové aktivity

Efektorová oblast

• oblast neokortexu – zajišťuje odpovědi hybné, vegetativní, útlumové
• 3 funkční projevy:

1. motorický projev - lokalita, kam patří pyramidový a mimopyramidový systém, při poruše: poruchy motoriky
2. vegetativní projevy - poruchy: poruchy dechové frekvence (zpomalení, zrychlení), cirkulační odpovědi (frekvence srdce), poruchy trávení, změny svalstva vylučovacích orgánů, změny zornicového reflexu
3. tlumivý projev - potlačuje aktivitu jiných oblastí mozku

Oblast asociační

• asociuje (zajišťuje) konvergenci/spojení několika modalit → koordinace vyšších a nižších oblastí (korové a podkorové smyslové oblasti) → tvorba paměti, řeči,…
• při poškození - těžké poruchy vyšší NS
• centrum nejdůležitějších projevů mozku
• odpovídá za asociaci různých aktivit, dává je dohromady se smyslovýma aktivitami, za poznávání, vnímání
• výsledkem je tvorba ucelených vjemů
• některé části mohou být poškozeny:

Unimodální agnózie

• při poškození jedné lokality
• neschopnost vnímat/ rozpoznávat (ve smyslu jedné funkce) určitý objekt, navzdory tomu, že ten smyslový orgán funguje, často součástí jiné choroby
• zraková agnózie - např.: agnózie pro kresbu = nenajdou 10 rozdílů na dvou stejných obrázcích, nerozliší detaily na obrázku (ale pozná co na něm je)
• achromatopsie = porucha rozlišení barev a jasnosti odstínů (pozná, že je to modrá, ale nerozpozná jaký typ modré)
• agnózie pro hloubku prostoru
• agnózie pro pohyb = neschopnost vnímat pohyb v rámci zorného pole (vidí pohyb jako na filmovém pásu, trhavý)
• prosopagnózie = neschopnost identifikovat tváře známých lidí; např.: součást Alzheimerovy choroby
• sluchová agnózie - čistá slovní hluchota = slyší řeč, ale není schopen pochopit význam, sám umí mluvit, číst i psát, poškození levé hemisféry
• agnózie pro neverbální zvuky = většinou porucha pravé (nedominantní) hemisféry; nerozpozná zvuky vnímané předměty, zvířaty, či amuzie (neudrží rytmus)
• somatosenzorická agnózie - astereoagnózie = ztrácí schopnost rozpoznávat předměty hmatem, asomatognózie = neschopnost orientovat se na vlastním těle

Polymodální agnózie

• poruchy týkající se čtení, psaní, řeči, praktických dovedností
• Gerstmanův syndrom - neschopnost poznat pravou a levou polovinu těla – svou i jiných, plus agrafie (poruchy psacích funkcí), akalkulie, nedokáže pojmenovat prsty
• Heminegleckův syndrom - neschopnost vnímat polovinu těla → ignoruje vizuální , sluchovou, senzomotorickou polovinu těla (myje si půl těla, oblíkne si jen jednu ponožku,…)

• asociační poruchy se mohou týkat i poruch skupin funkcí, které se týkají strategických procesů (plánování, úmyslné pohyby) → perseverace - setrvaní na jednom započatém vzorci chování, zkouška vyšetřením: pacient vidí pod sebou napsané – kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kříž, kruh, kruh,… a má kreslit za sebou to, co čte, pacient ale stále kreslí: O, ×, O, ×, O, ×, O, ×, …

Poruchy řeči

• svým způsobem funkčně patří k poruchám asociační činnosti, ale je to zároveň zvláštní téma
• v oblasti temporální oblasti se nachází dvě centra:

1. Wernickeho centrum řeči - senzorické centrum řeči, odpovídá za pochopení významu mluvené a psané řeči → propojení sluchové a zrakové korové oblasti
2. Brockovo centrum řeči - centrum motorické řeči, odpovídá za slovní a písemné vyjádření myšlenek

Wernickeho (senzorická, percepční) afázie

• porucha Wernickeho centra
• člověk není schopen chápat mluvenou ani psanou řeč (včetně vlastní) → tzn. když nechápe smysl, není schopen sestavit koherentní myšlenku
• nápadný pokles výstižných slov (podstatných jmen), používá nesprávné pojmy nebo si vymýšlí své pojmy (neologismy) → řeč je nesrozumitelná, ale rytmus/melodie řeči je normální
• sám ale nemá pocit, že má nějaký problém → hněvá se na okolí, že ho nechápe, nerozumí mu

Brockova (motorická, expresivní) afázie

• pochopení smyslu je zachováno, tak jako sestavení myšlenky, ale už to nedokáže projevit v písemném projevu a mluvené slovo má nenormální rytmus/melodii
• převažují slovesa a podstatná jména → změněná gramatická struktura nebo ztratí schopnost mluvit a psát úplně
• dotyčný si je své poruchy vědom

• fascikulus arkulatus – svazek nervových vláken, které spojují Wernikeho a Brockovo centrum → při poruše: úvaha, že to může stát za dyslexií = vrozená porucha/deficit ve vývoji dominantní (levé) hemisféry, převažují ♂ nad ♀a leváci nad praváky, neschopnost koordinovat čtení, psaní, chápání jiných symbolů je zachováno (poznávací schopnost a inteligence taky), plete si podobná písmena

Konduktivní afázie

• neschopnost opakovat slova, věty, pojmenovávat nazírané předměty
• je to jako lehčí Brockova afázie, kdy chápání řeči je také zachováno

Globální afázie

• neschopnost verbální, grafické produkce, neschopnost opakovat mluvenou i psanou řeč, porozumět ji
• poškození všech funkcí řeči

Anomická afázie

• neschopnost pojmenovávat nebo nalézt vhodné slova pro dané objekty

Tranzkortikální afázie

• typická pro ischemii v oblasti hlavních mozkových tepen
• většinou postihuje jednu modalitu:
• senzorická afázie – nechápe smysl
• motorická afázie – chápe smysl, ale nevyjádří se
• smíšená afázie – výjimečná, obojí

Symbolické poruchy

• gnostické poruchy - zahrnují veškeré funkce, které v sobě skrývají poznání předmětů (zrak, sluch, hmat), tzv. agnozie (porucha té funkce; i přes to že smyslové orgány fungují, nejsou schopny věci identifikovat)
• fatické poruchy - neschopnost hovořit, psát, počítat a porozumět hovorové i psané řeči, spadají sen všechny afázie
• apraxie (poruchy praktických funkcí) - neschopnost poznávat předměty (cílevědomě) hmatem
• poruchy symbolických funkcí (je narušena kůra velkého mozku)
• existují i poruchy symbolických funkcí, které se týkají jen jedné poloviny mozku

Poškození pravé hemisféry

• aprosodie = porucha sdělovaní a vnímání emocionálních komponent myšlenek
• emocionální = emoční citová složka, která doprovází melodii řeči, ovlivňuje výšku hlasu, artikulaci, gestikulaci,…
• dvě podskupiny:

1. motorická aprosodie - léze odpovídají poškození Brockova pole → neschopnost vyjádřit citový aspekt řeči (mluví jako stroj, v jedné emoční rovině)
2. senzorická aprosodie - odpovídá Wernickeho poli → neschopnost vnímat citový projev druhého člověka (vnímá druhého jakoby mluvil jako stroj), neuvědomuje si to

Poškození levé hemisféry

• tato hemisféra je verbálně specializovaná
• neschopnost číst - alexie a psát - agrafie
• vnímat mluvenou řeč a vyjadřovat se je zachováno
• může dojít i k čisté alexii bez agrafie - zachována schopnost rozumět mluvené řeči, má schopnost také mluvit a psát, ale je porušena schopnost číst, často spojeno s pravostrannou homonymní hemianopii = léze v pravém okcipitálním kortexu → způsobí slepotu v pravé polovině zorného pole (postižený tedy používá jen levou polovinou zorného pole, kterou vnímá pravým lalokem)

Apraxie

• zahrnuje necvičené, účelové pohyby → ztráta schopnosti praktických dovedností (jako jemná motorika – zavázat si boty, jíst příborem, otočit klíčem v zámku, ale netýká se to psaní)
• není způsobená žádnou somatickou poruchou
• 3 druhy:

1. ideomotorická apraxie - zná účel toho předmětu, ale ten úkon vždy provádí jakoby poprvé (např.: strká klíč do zámku opačnou stranou)
2. ideativní apraxie - vzácný typ, vůbec neví k čemu ten předmět slouží → porucha gnostických (poznávacích) a praktických schopností
3. konstrukční apraxie - porucha zahrnuje potíže s kreslením, kopírováním obrazců, sestavováním obrazců, když mu řekneme nakresli dva kruhy, které se prolínají, nedokáže to (ani když mu ten obrázek dám); nesestaví něco z kostek

• všechny tyto poruchy jsou poruchy neokortexu spolu s nižšími etážemi
• mohou být vrozené i v důsledku úrazů (krvácení, hematom) a demyelinizačních procesů (Creutzfeld-Jakobova choroba)

Lateralizace

• rozdíly mezi levou (L) a pravou (P) hemisférou
• i když jsou stejné, funkčně je jedna (ne)dominantní a to na všech úrovních:
• makroskopicky (např.: počet spojení mezi neurony, počet neuronů), histologicky
• i chemicky
• nesouměrnost co se týče anatomie se dá prokázat už ve 30. týdnu gravidity
• proč je taková geneze se neví
• je prokázaná alela praváků (dextral), která odpovídá za praváctví a je v populaci více rozšířená

genetika

• oba rodiče praváci → 10% pravděpodobnost, že dítě bude levák
• jeden rodič levák → 20% pravděpodobnost, že dítě bude levák
• když je matka levák - větší pravděpodobnost, že dítě bude levák, než když je levák otec
• oba rodiče leváci → 25% pravděpodobnost, že dítě bude levák
• je 18% leváků, kteří nemají vůbec dextral alelu → „čistí leváci“
• v rámci lateralizace sice rozlišujeme P a L, (ne) dominantní hemisféru, ale výsledek vyšší nervové činnosti je závislý na obou hemisférách
• praváci mají větší čelní L lalok, ale P spánkový a týlní mají menší než leváci
• leváci mají větší P čelní lalok a L týlní a spánkový mají menší
• praváci mají větší P postranní komoru než L
• leváci mají větší L postranní komoru než P

funkční rozdělení:

levá hemisféra

• odpovídá za schopnost verbálního projevu
• analytické a abstraktní myšlení
• lepší racionální uvažování a vyhodnocování situací
• je dominantní pro jazyk, řeč, základní postupy pro řečení problémů

pravá hemisféra

• odpovídá za neverbální projev, podílí se na intuitivním chování (více zpracovává emotivní složku)
• podporuje abstraktní představivost
• podílí se na abstraktním (aproporciálním) myšlení
• je dominantní pro vizuospaciální úlohy (zvládání trojrozměrného prostoru i ve smyslu poznávání tváří a objektů) a pro rozměry emotivity