Lateralizace mozkových hemisfér: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Lateralita na Lateralizace mozkových hemisfér: přesnější označení)
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Lateralita''' je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou '''praváctví''' a '''leváctví.'''  
+
[[Soubor:Lateralita.jpg|rám|vpravo|Překřížení zrakových drah a pravolevá funkční lateralita]]
−
[[Soubor:Lateralita.jpg|bezrámu|vpravo|Překřížená lateralita]]
+
 
−
'''Dominance''' je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že  
+
'''Lateralita''' je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé [[Mozková hemisféra|mozkové hemisféry]]. Nejznámější projevy laterality jsou '''praváctví''' a '''leváctví'''.
−
leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech  zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. <ref>KŘIŠŤANOVÁ LADISLAVA. <i>Diagnostika laterality a metodika psaní levou rukou</i>. 4. upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, 45 s.</ref>
+
 
 +
'''Dominance''' je převaha jedné mozkové hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech  zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro [[Řeč|řeč]] dominantní hemisféru levou. <ref name="nenipod ">http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/  Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná</ref>
 +
 
 +
== Propojení mozkových hemisfér ==
 +
 
 +
Levá a pravá hemisféra jsou propojeny složitou sítí [[Neurit|nervových vláken]] zvaných [[Corpus callosum|corpus callosum]]. Již staří Egypťané si povšimli, že levá hemisféra  ovládá pravou stranu těla, zatímco hemisféra pravá ovládá levou stranu těla. <ref>Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.</ref>
 +
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;">
 +
'''''Corpus callosum''' (Kalózní tělěso) je silný pás z nervových vláken, která spojují mozkové buňky obou hemisfér.''<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso</ref>
 +
</div>
 +
 
 
== Leváctví a praváctví ==
 
== Leváctví a praváctví ==
−
*[[Mozek]] je anatomicky i funkčně stranové nesouměrný (chemicky, histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku  
+
 
−
* '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory)
+
*[[Mozek]] je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií [[Mozek|mozku]].<ref name="lidskymozek">Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.</ref>
−
* Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků  
+
* Dominantní ruku diagnostikuje například test [http://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-0-387-79948-3_684 Edinburgh Handedness Inventory].
−
=== Praváci ===
+
* '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. ''Edinburgh handedness inventory'').
−
*Praváci mají většinou větší pravý [[Čelní lalok|čelní lalok]] než levý
+
* Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující [[Frontální lalok|čelní lalok]] a [[Spánkový lalok|spánkový lalok]])- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků.
−
*Levý [[Spánkový lalok|spánkový]] a [[Týlní lalok|týlní lalok]] mají větší než na pravé straně
 
−
=== Leváci ===
 
−
* U leváků také převažuje větší čelní lalok než levý
 
−
*V řadách leváků je větší podíl jedinců se stejně velkými čelními laloky nebo větším levým čelním lalokem, než je tomu u praváků
 
  
 
== Příčiny Laterality ==
 
== Příčiny Laterality ==
−
*příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem úvah
 
−
* Jedna z teorií je '''genová mutace''', která označuje '''alelu praváctví'''(alela dextral,D) která ovlivňuje řečové funkce, praváctví a praxii na levou hemisféru. D alela by se podle této teorie měla šířit v populaci rychleji, což by částečně vysvětlovalo převahu praváků nad leváky
 
−
* '''Geschwidova-Galaburdova teorie''' vychází jednak z vlivu genů ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje '''praváctví''', zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí hladina testoteronu<ref>Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref>
 
−
* '''Nevyhraněné praváctví a leváctví''' jev často objevující se například u matematiků, atletů, výtvarníků či hudebně nadaných lidí se podle Geschwidovo-Galaburdovi teorie jedná o '''patologii superiority'''
 
−
* Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období, kdy nestrannost detekovali více u lidí narozených v zimním období, což by mělo být pravděpodobně způsobeno sezónními výkyvy v hormonálních vlivů na mozek plodu.<ref>Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 
−
* '''Teorie matka-dítě''' podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně tato poloha je vysvětlována také tím, že dítě v této poloze zklidňuje zvuk mateřského srdce, což je poloha umožňující snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru<ref>Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 
−
* '''Teorie rodičovského tlaku''' předpokládá, že většina populace jsou praváci v důsledurnku výchovného tlaku rodičů, kteří jsou praváci. Tato teorie ovšem neplatí, protože asymetrie mozku je patrná již ve fetálním a [[Novorozenecké období|novorozeneckém období]], tedy v době kdy se žádné kulturní vlivy neuplatňují
 
  
−
== Teorie ==
+
Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:
−
*Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí.
 
−
* Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají.
 
−
* Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností.Koncept se potvrdil v roce '''1960 výhrou Nobelovy ceny''' [[Robert Sperry|Roberta Sperryho]] za odhalení '''specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.'''<ref>Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html></ref>Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na snížení [[corpus callosum]],které spojují hemisféry - k léčbě  [[Epilepsie|epilepsie]]. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
 
−
*V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29.Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali,výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci(specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku)nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry<ref name=brain>Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth</ref>.<br />
 
−
* Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku, například jazyk má tendenci být na levé straně,a pozornost více na pravé straně. Ale mozek není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí.Například, pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba '''intonace'''. <ref name="brain"/>.<br />
 
  
 +
==== Genetická podmíněnost ====
 +
 +
Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek [[Neurotické, stresové a somatoformní poruchy|neurotické poruchy]]. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost [[Dědičnost|dědičná]], mechanismus bude složitější.<ref name="nenipod" />
 +
 +
==== Geschwid-Galaburdova teorie ====
 +
 +
Geschwid-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu [[Gen|genů]], ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje '''praváctví''', zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny [[Testoteron|testoteronu]].<ref name="lidskymozek" />
 +
* Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy [[Hormony|hormonálních]] vlivů na mozek plodu.<ref>Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 +
 +
==== Teorie matka-dítě ====
 +
 +
Podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.<ref>Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.</ref>
 +
 +
== Mýty o mozkové lateralitě ==
 +
 +
Jedním z nejrozšířenějších [[Mýty o mozku|mýtů ohledně mozku]] je, že pravá strana zajišťuje [[Emoce|emoce]] a [[Tvořivost|kreativitu]],  zatímco hemisféra levá je systematická a analytická.
 +
* Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce '''1960 udělením Nobelovy ceny''' [[Robert Sperry|Robertu Sperrymu]] za odhalení '''specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.'''<ref>Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html></ref> Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili přetnutí [[corpus callosum]], které spojuje hemisféry - k léčbě  [[Epilepsie|epilepsie]]. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
 +
*V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční lateralizaci (specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry<ref name=brain>Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth</ref>.<br />
 +
* Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, [[Pozornost|pozornost]] více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba '''intonace'''. <ref name="brain"/>.<br />
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
−
==== Reference ====
+
 
−
<references />,
+
=== Reference ===
−
=== Doporučená literatura ===
+
 
−
*Keynes R. '''Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems'''. (2007). By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
+
<references />
−
*Liliengeld O Scott. '''50 největších mýtů populární psychologie.''' Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
+
 
−
*Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.
+
=== Použitá literatura ===
−
=== Klíčová slova ===
+
 
−
[[Robert Sperry]], [[Mozek|mozek]], [[Lateralita#Praváctví|praváctví]], [[Lateralita#Leváctví|leváctví]]
+
* Gazzaniga, M., Ivry, R., & Mangun, G. (1998). Cognitive neuroscience: the biology of the mind. (1 v. (various pagings)). New York: W.W. Norton.
 +
* Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
 +
* Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 
 +
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso%20http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso Corpus callosum na wikipedii]
 +
* [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html Webové stránky Nobelovy ceny]
 +
* [http://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-0-387-79948-3_684 Edinburgh Handedness Inventory]
 +
* [http://www.well.ox.ac.uk/home Oxford Genomics Centre]
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
1.Science-naturalphenomena http://science-naturalphenomena.blogspot.cz/2009/06/cerebral-hemispheres.html
 +
 
 +
===  Doporučená literatura ===
 +
 
 +
* Keynes R.(2007) '''Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems'''. By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
 +
* Liliengeld O Scott.(2011) '''50 největších mýtů populární psychologie.''' Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
 +
* Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "'''Mapping Brain Asymmetry'''". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
*[[Prodloužená mícha]]
 +
*[[Chiasma opticum]]
 +
 
 +
===  Klíčová slova ===
 +
 
 +
leváci, praváci, lateralita
  
 
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
 
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]

Aktuální verze z 19. 7. 2017, 18:31

Překřížení zrakových drah a pravolevá funkční lateralita

Lateralita je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.

Dominance je převaha jedné mozkové hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. [1]

Propojení mozkových hemisfér

Levá a pravá hemisféra jsou propojeny složitou sítí nervových vláken zvaných corpus callosum. Již staří Egypťané si povšimli, že levá hemisféra ovládá pravou stranu těla, zatímco hemisféra pravá ovládá levou stranu těla. [2]

Corpus callosum (Kalózní tělěso) je silný pás z nervových vláken, která spojují mozkové buňky obou hemisfér.[3]

Leváctví a praváctví

  • Mozek je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku.[4]
  • Dominantní ruku diagnostikuje například test Edinburgh Handedness Inventory.
  • Praváctví a leváctví se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory).
  • Další indicií k určení praváctví a leváctví je Sylviova rýha (oddělující čelní lalok a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků.

Příčiny Laterality

Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:

Genetická podmíněnost

Za argument pro vrozenost leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické poruchy. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost dědičná, mechanismus bude složitější.[1]

Geschwid-Galaburdova teorie

Geschwid-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje praváctví, zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.[4]

  • Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.[5]

Teorie matka-dítě

Podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.[6]

Mýty o mozkové lateralitě

Jedním z nejrozšířenějších mýtů ohledně mozku je, že pravá strana zajišťuje emoce a kreativitu, zatímco hemisféra levá je systematická a analytická.

  • Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce 1960 udělením Nobelovy ceny Robertu Sperrymu za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.[7] Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili přetnutí corpus callosum, které spojuje hemisféry - k léčbě epilepsie. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
  • V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco probandi odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční lateralizaci (specifické psychické procesy s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry[8].
  • Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba intonace. [8].

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/ Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná
  2. ↑ Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
  3. ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kal%C3%B3zn%C3%AD_t%C4%9Bleso
  4. ↑ 4,0 4,1 Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.
  5. ↑ Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.
  6. ↑ Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.
  7. ↑ Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html>
  8. ↑ 8,0 8,1 Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth

Použitá literatura

  • Gazzaniga, M., Ivry, R., & Mangun, G. (1998). Cognitive neuroscience: the biology of the mind. (1 v. (various pagings)). New York: W.W. Norton.
  • Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  • Koukolík, F. (2000). Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. (1. vyd., 359 s.) Praha: Portál.

Externí odkazy

Zdroje obrázků

1.Science-naturalphenomena http://science-naturalphenomena.blogspot.cz/2009/06/cerebral-hemispheres.html

Doporučená literatura

  • Keynes R.(2007) Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems. By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
  • Liliengeld O Scott.(2011) 50 největších mýtů populární psychologie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
  • Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.

Související články

Klíčová slova

leváci, praváci, lateralita

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lateralizace_mozkových_hemisfér&oldid=49234“