2. Hypotéza, tvrzení a vědecká teorie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Tvrzení ==
 
== Tvrzení ==
−
Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283).
+
Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283)<ref name="Hartl" />. Bahbouh (2013) definuje tento pojem jako prokázané hypotézy (hypotézou rozumí předpoklady o souvislostech mezi jevy). <ref name="B">Bahbouh, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.</ref>Tvrzení můžeme označit různými pojmy, z nichž vyplývají konkrétní charakteristiky:
 +
* '''Axiom''' neboli '''postulát''': je tvrzení/věta, která je považována za pravdivou bez důkazu a je přijímána. Ve struktuře teorie jím rozumíme tvrzení v dané teorii nedokazované.<ref name="ax">Axiom [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom</ref>
 +
* '''Teorém''': věta odvozená z axiomu (Hartl, 2004, s. 275)<ref name="Hartl" />, v soustavě vycházející z daného axiomu platné, dokázané tvrzení.<ref name="teorem">Teorém [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorem-teorema</ref>
 +
* '''Teze''': myšlenka, z níž se vychází, odůvodněný výrok.<ref name="teze">Teze [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teze</ref>
 +
* '''Výrok''': hypotéza.
 +
* '''Hypotéza''': domněnka; předpoklad (tvrzení, výrok) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen; je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s. 86).<ref name="Hartl" />
 +
* '''Teorie''': vědecky konzistentní výklad; dobře podložený a konzistentní systém pojmů a tvrzení vysvětlující určitý okruh jevů (a umožňující jejich predikci), vytvořený na základě vědecké metody a zahrnující fakta, zákony, soudy a hypotézy, jejichž platnost byla opakovaně prokázána experimentálně či pozorováním.  <ref name="teorie">Teorie [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorie</ref>
  
 
=== Kritéria pravdivosti tvrzení ===
 
=== Kritéria pravdivosti tvrzení ===
−
Existují různá kritéria, na základě nichž můžeme říci, zda tvrzení je, či není pravdivé. Prvním z těchto kritérií je kritérium '''korespondenční'''. Při jeho využití se díváme na to, zda se naše tvrzení shoduje se skutečností. Bylo uplatňováno hlavně v historii. Takové stanovisko zastávali například [[Aristoteles]] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD Tomáš Akvinský]. Korespondenční kritérium je problematické v tom, že to, co lze vypozorovat, nemusí být vždy pravda. A také v tom, že ne vše lze vždy jednoznačně vypozorovat.
+
Existují různá kritéria, na základě nichž můžeme říci, zda tvrzení je, či není pravdivé. Prvním z těchto kritérií je kritérium '''korespondenční'''. Při jeho využití se díváme na to, zda se naše tvrzení shoduje se skutečností. Bylo uplatňováno hlavně v historii. Takové stanovisko zastávali například [[Aristoteles]] a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD Tomáš Akvinský]. Korespondenční kritérium je problematické v tom, že to, co lze vypozorovat, nemusí být vždy pravda. A také v tom, že ne vše lze vždy jednoznačně vypozorovat.<ref name="krit" />
  
−
Druhé kritérium pravdivosti se nazývá '''konsenzuální'''. Dle něj je za pravdivé považováno to, co je za pravdivé uznáno odborníky, kteří by měli problematice rozumět. Využívání tohoto kritéria je nebezpečné, protože jeden člověk-odborník ovlivňuje mínění všech ostatních lidí. Pokud se shodne více odborníků, je zpochybnitelnost takového tvrzení ještě nepravděpodobnější. Bohužel se s tímto kritériem setkáváme v dnešní době stále.
+
Druhé kritérium pravdivosti se nazývá '''konsenzuální'''. Dle něj je za pravdivé považováno to, na čem se lidé dohodnou, například na čem se dohodnou odborníci, kteří by měli problematice rozumět. <ref name="krit" /> Příkladem z historie je tvrzení, že Země je placatá či že Slunce obíhá kolem Země.<ref name="criteria">Criteria of truth. (2017, June 7). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved
 +
09:18, August 21, 2017
 +
, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Criteria_of_truth&oldid=784351371</ref>
  
−
Třetím kritériem je '''konzistenční''', jinak nazývané koherenční. Spočívá v přesvědčení, že tvrzení, které je odvozeno dle logických pravidel z jiných pravdivých tvrzení/axiomů, se stává také pravdivým. Limitace tohoto kritéria spočívá v tom, že při odvozování může nastat logická chyba (záměna, nepochopení). Toto kritérium v humanitních vědách nelze použít, ale  například v matematice může být využitelné.
+
Třetím kritériem je '''konzistenční''', jinak nazývané koherenční. Spočívá v přesvědčení, že tvrzení, které je odvozeno dle logických pravidel z jiných pravdivých tvrzení/axiomů, se stává také pravdivým. Limitace tohoto kritéria spočívá v tom, že při odvozování může nastat logická chyba (záměna, nepochopení). Toto kritérium v humanitních vědách nelze použít, ale  například v matematice může být využitelné.<ref name="krit" />
  
−
Čtvrtým kritériem je kritérium '''pragmatické'''. Za pravdivé je považováno to, co funguje. Zastáncem tohoto přístupu byl například [[William James]]. I tento přístup má svá proti.
+
Čtvrtým kritériem je kritérium '''pragmatické'''. Za pravdivé je považováno to, co funguje. Zastáncem tohoto přístupu byl například [[William James]]. I tento přístup má svá proti.<ref name="krit" />
  
−
Páté kritérium se nazývá '''falzifikační'''. S tímto přístupem přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Karl Popper]. Lze ho vyjádřit slovy: Pravdivé je to, co jsme ještě nevyvrátili. Je totiž jednodušší vyvrátit nepravdu než dokázat pravdu. Její limitace však spočívá v tom, že pro vyvrácení teorie nám stačí jeden důkaz. Vedle toho budou existovat nesmyslné teorie, proti kterým důkazy nejsou, a proto budou považovány za pravdivé.
+
Páté kritérium se nazývá '''falzifikační'''. S tímto přístupem přišel [https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Popper Karl Popper]. Lze ho vyjádřit slovy: Pravdivé je to, co jsme ještě nevyvrátili. Je totiž jednodušší vyvrátit nepravdu než dokázat pravdu. Její limitace však spočívá v tom, že pro vyvrácení teorie nám stačí jeden důkaz. Vedle toho budou existovat nesmyslné teorie, proti kterým důkazy nejsou, a proto budou považovány za pravdivé.<ref name="krit" />
  
−
Posledním, šestým kritériem je tzv. '''statistické / pravděpodobnostní''', které rozvinul [https://en.wikipedia.org/wiki/Ronald_Fisher Ronald Fisher]. Za pravdivé dle tohoto kritéria budeme považovat to, co je statisticky ověřeno (tj. p hodnota je nižší než námi zvolená hladina statistické významnosti alfa). Podstatou je statistické testování hypotéz, které se řídí jasnými pravidly. Za nevýhody lze považovat možnost vzniku chyb I. a II. druhu (tzv. falešná pozitivita a falešná negativita).  <ref name="krit">Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.</ref>
+
Šestým kritériem je tzv. '''statistické / pravděpodobnostní''', které rozvinul [https://en.wikipedia.org/wiki/Ronald_Fisher Ronald Fisher]. Za pravdivé dle tohoto kritéria budeme považovat to, co je statisticky ověřeno (tj. p hodnota je nižší než námi zvolená hladina statistické významnosti alfa). Podstatou je statistické testování hypotéz, které se řídí jasnými pravidly. Za nevýhody lze považovat možnost vzniku chyb I. a II. druhu (tzv. falešná pozitivita a falešná negativita).  <ref name="krit">Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.</ref>
 +
 
 +
V dnešní době se také bohužel často setkáváme s kritériem pravdivosti '''dle autority'''. To znamená, že za pravdu je považováno něco, co řekla autorita (např. odborník v nějakém oboru). Jejich vzdělání a kvalifikace je považováno za dostatečnou záruku toho, že jejich názor je pravdivý.<ref name="criteria" />
  
 
== Hypotéza ==
 
== Hypotéza ==
 +
Hypotézou rozumíme předpoklad (tvrzení, výrok, domněnku) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen. Je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s.86)<ref name="Hartl">Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.</ref>.
 +
 +
Dobrá hypotéza by dle Ferjenčíka měla<ref name="Ferjenčík" />:
 +
# Být '''výrokem o vztazích''' mezi zkoumanými proměnnými.
 +
# Obsahovat '''jasné implikace''' pro ověřování těchto vztahů.
 +
# Být formulována v '''podobě''', v níž je '''testovatelná''' (přímo ověřitelná). To znamená, že by měla obsahovat pouze jasně a adekvátně definované základní pojmy (žádné příliš všeobecné, mnohovýznamové, vágní atp.). Neměla by být definována kruhem a dovolávat se na síly nebo ideje, které vědě dosud nejsou známé.
 +
 +
=== Vznik a funkce hypotézy ===
 +
 +
Hypotézu často deduktivně vyvozujeme z teorie a využíváme ji k ověření pravdivosti (či spíše nepravdivosti) této teorie.
 +
Je tedy efektivním '''nástrojem pro verifikaci hotových teorií'''. Můžeme se na tento proces ale podívat i opačným směrem. Často na základě našich předběžných zkušeností a intuice uvažujeme o možných vztazích mezi pozorovanými jevy a formulujeme hypotézu, která je v tomto případě pokusným vysvětlením nějakého jevu. Následné ověřování takových hypotéz může vézt k zevšeobecnění a potenciálně k formulování vědecké teorie. Druhou funkcí hypotézy je tudíž '''formulování vědecké teorie'''.<ref name="Ferjenčík">Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.</ref>
 +
 +
=== Nulová a alternativní hypotéza ===
 +
Při [https://wikisofia.cz/index.php?title=9._Testov%C3%A1n%C3%AD_hypot%C3%A9z&action=edit&redlink=1 testování hypotéz] formulujeme nulovou a alternativní hypotézu. '''Nulová hypotéza''' je vyjádřenou myšlenkou o tom, že se "nic neděje" - ''např. mezi skupinami, které srovnáváme, neexistuje žádný rozdíl; mezi námi naměřenými hodnotami neexistuje žádný vztah''. '''Alternativní hypotéza''' je opakem nulové - je to vyjádření představy, že se něco děje - ''např. mezi skupinami, které srovnáváme, existuje významný rozdíl; mezi naměřenými hodnotami existuje nějaký vztah''. Představuje tvrzení, které vyvodíme, pokud zamítneme nulovou hypotézu.Vždy začínáme s nulovou hypotézou a držíme se jí, dokud nenajdeme důkazy, že je mylná. V případě, že takové důkazy objevíme, považujeme za více pravděpodobnou naši alternativní hypotézu.<ref name="Walker">Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.</ref>
 +
 +
K testování hypotéz využíváme '''p-hodnotu'''. Ta nám říká, jak dalece naměřené výsledky odpovídají naší hypotéze. To znamená, že p-hodnota vyjadřuje míru pravděpodobnosti pozorování účinku přinejmenším tak velkého, jako byl ten, který jsme naměřili, je-li naše nulový hypotéza správná. P-hodnota nám poskytuje informaci o míře pravděpodobnosti chyby I. druhu - poskytuje nám míru pravděpodobnosti, jak dalece se budeme mýlit, řekneme-li, že jsme něco objevili. <ref name="Field">Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.</ref>
 +
 +
Více viz [https://wikisofia.cz/index.php?title=9._Testov%C3%A1n%C3%AD_hypot%C3%A9z&action=edit&redlink=1 9. Testování hypotéz].
  
 
== Vědecká teorie ==
 
== Vědecká teorie ==
 +
Vědecká teorie byla definována mnoha autory. Pro naši představu se podívejme na několik definic. Ferjenčík o ní mluví jako o "''zobecňujícím vysvětlení, které vychází z informací získaných vědeckou metodou'' (Ferjenčík, 2000, s. 22)". Kerlinger (in Ferjenčík) o ní přemýšlí jako o "''souboru vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy''".<ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
=== Úkol vědeckých teorií ===
 +
K čemu nám vědecké teorie slouží? Díky vědeckým teoriím jsme schopni vysvětlit často obrovskou rozmanitost a zdánlivý chaos velkého počtu jevů. Dokáží totiž omezeným počtem výroků, či dokonce jedinou větou, tuto chaotičnost vysvětlit. Umožňují nám tak '''organizovat a uspořádávat empirické poznání'''. Díky poskytování zevšeobecňujících vysvětlení také '''určují další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání'''. Teorie slouží k naplňování tří základních cílů vědy: '''deskripce (včetně klasifikace), explanace a predikce'''. <ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
=== Dobrá vědecká teorie ===
 +
Jak poznáme dobrou teorii od špatných teorií nebo pseudoteorií? Můžeme se dívat hned na několik kritérií. Jedním z nich je '''ekonomičnost''', jinak známá také jako ''Occamova břitva''. Ta mluví o tom, že je teorie schopna s docela malým počtem výroků vysvětlit docela poměrně velké množství okolností a jevů. Druhým kritériem je '''elegance a jednoduchost'''. Můžeme jej popsat přímou úměrou - teorie je tím lepší, čím je vztah mezi popisovanými jevy jednodušší a vysvětlen přímočařeji (zde ale musíme vzít v potaz, že nelze zjednodušovat na úkor samotné podstaty popisovaného problému). Teorie by také měla být '''vnitřně konzistentní''', což znamená, že si její výroky neprotiřečí a vzájemně se tak nevylučují. Uvažujeme tedy '''logičnost''' teorie. <ref name="Ferjenčík" />
 +
 +
Dalším kritériem je ověřitelnost teorie, což můžeme nazvat jako kritérium '''testovatelnosti'''. <ref name="Ferjenčík" /> V tomto případě se ptáme na dvojí - za prvé: Obsahuje teorie taková tvrzení, která lze testovat pomocí dat? A za druhé: Odpovídá teorie dostupným datům? K tomu se můžeme a měli bychom se ptát ještě na to, zda predikce teorie byly testovány.<ref name="Hendl">Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.</ref>
  
 +
V posuzování teorie je na místě i '''srovnání s dalšími konkurujícími teoriemi''', přičemž se budeme dívat na to, zda vyjadřuje uvažované vztahy lépe než ostatní, a její obecnost - lze ji použít pro různé skupiny lidí, v různých časových okamžicích a na různých místech? <ref name="Hendl" />
  
 +
=== Struktura vědecké teorie ===
 +
Pokud bychom se na teorie podívali blíže, mohli bychom ji rozložit na tři vrstvy. První, '''axiomatická''' vrstva, představuje apriorní předpoklad správnosti a pevnosti teorie. A jako taková nemusí být explicitně v teorii vyjádřena. Druhou vrstvou je vrstva '''teorematická'''. Ta představuje výroky o jevech a jejich vztazích mezi sebou. Tyto výroky jsou odvozené z axiomu, na němž teorie staví. Poslední třetí vrstva se nazývá '''empirická'''. Jedná se o složku, která se vztahuje k empiricky získaným datům. Můžeme ji vnímat jako výroky o datech a jejich získávání.{{zdroj?}}
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 26: Řádek 66:
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
* ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom
 +
* Criteria of truth. (2017, June 7). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 09:18, August 21, 2017 , from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Criteria_of_truth&oldid=784351371
 +
* Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
 +
* Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.
 +
* Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
 +
* Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
 +
* Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.
 +
* Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.
  
 
=== Externí odkazy a doporučená literatura ===
 
=== Externí odkazy a doporučená literatura ===
 +
* Teorie na anglické Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Theory
 +
* Další kritéria pravdy na anglické Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Criteria_of_truth
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
 +
* [[Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření]]
 +
* [[8. Kritéria pravdivosti]]
 +
* [[9. Testování hypotéz]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
teorie - hypotéza - tvrzení - axiom - teorém - teze - výrok

Aktuální verze z 24. 8. 2017, 13:32

Tvrzení

Pod pojmem tvrzení rozumíme názor vyjádřený s velkou dávkou jistoty (Hartl, 2004, s. 283)[1]. Bahbouh (2013) definuje tento pojem jako prokázané hypotézy (hypotézou rozumí předpoklady o souvislostech mezi jevy). [2]Tvrzení můžeme označit různými pojmy, z nichž vyplývají konkrétní charakteristiky:

  • Axiom neboli postulát: je tvrzení/věta, která je považována za pravdivou bez důkazu a je přijímána. Ve struktuře teorie jím rozumíme tvrzení v dané teorii nedokazované.[3]
  • Teorém: věta odvozená z axiomu (Hartl, 2004, s. 275)[1], v soustavě vycházející z daného axiomu platné, dokázané tvrzení.[4]
  • Teze: myšlenka, z níž se vychází, odůvodněný výrok.[5]
  • Výrok: hypotéza.
  • Hypotéza: domněnka; předpoklad (tvrzení, výrok) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen; je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s. 86).[1]
  • Teorie: vědecky konzistentní výklad; dobře podložený a konzistentní systém pojmů a tvrzení vysvětlující určitý okruh jevů (a umožňující jejich predikci), vytvořený na základě vědecké metody a zahrnující fakta, zákony, soudy a hypotézy, jejichž platnost byla opakovaně prokázána experimentálně či pozorováním. [6]

Kritéria pravdivosti tvrzení

Existují různá kritéria, na základě nichž můžeme říci, zda tvrzení je, či není pravdivé. Prvním z těchto kritérií je kritérium korespondenční. Při jeho využití se díváme na to, zda se naše tvrzení shoduje se skutečností. Bylo uplatňováno hlavně v historii. Takové stanovisko zastávali například Aristoteles a Tomáš Akvinský. Korespondenční kritérium je problematické v tom, že to, co lze vypozorovat, nemusí být vždy pravda. A také v tom, že ne vše lze vždy jednoznačně vypozorovat.[7]

Druhé kritérium pravdivosti se nazývá konsenzuální. Dle něj je za pravdivé považováno to, na čem se lidé dohodnou, například na čem se dohodnou odborníci, kteří by měli problematice rozumět. [7] Příkladem z historie je tvrzení, že Země je placatá či že Slunce obíhá kolem Země.[8]

Třetím kritériem je konzistenční, jinak nazývané koherenční. Spočívá v přesvědčení, že tvrzení, které je odvozeno dle logických pravidel z jiných pravdivých tvrzení/axiomů, se stává také pravdivým. Limitace tohoto kritéria spočívá v tom, že při odvozování může nastat logická chyba (záměna, nepochopení). Toto kritérium v humanitních vědách nelze použít, ale například v matematice může být využitelné.[7]

Čtvrtým kritériem je kritérium pragmatické. Za pravdivé je považováno to, co funguje. Zastáncem tohoto přístupu byl například William James. I tento přístup má svá proti.[7]

Páté kritérium se nazývá falzifikační. S tímto přístupem přišel Karl Popper. Lze ho vyjádřit slovy: Pravdivé je to, co jsme ještě nevyvrátili. Je totiž jednodušší vyvrátit nepravdu než dokázat pravdu. Její limitace však spočívá v tom, že pro vyvrácení teorie nám stačí jeden důkaz. Vedle toho budou existovat nesmyslné teorie, proti kterým důkazy nejsou, a proto budou považovány za pravdivé.[7]

Šestým kritériem je tzv. statistické / pravděpodobnostní, které rozvinul Ronald Fisher. Za pravdivé dle tohoto kritéria budeme považovat to, co je statisticky ověřeno (tj. p hodnota je nižší než námi zvolená hladina statistické významnosti alfa). Podstatou je statistické testování hypotéz, které se řídí jasnými pravidly. Za nevýhody lze považovat možnost vzniku chyb I. a II. druhu (tzv. falešná pozitivita a falešná negativita). [7]

V dnešní době se také bohužel často setkáváme s kritériem pravdivosti dle autority. To znamená, že za pravdu je považováno něco, co řekla autorita (např. odborník v nějakém oboru). Jejich vzdělání a kvalifikace je považováno za dostatečnou záruku toho, že jejich názor je pravdivý.[8]

Hypotéza

Hypotézou rozumíme předpoklad (tvrzení, výrok, domněnku) o vztahu mezi proměnnými, který platí do okamžiku, kdy je popřen. Je východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy (Hartl, 2004, s.86)[1].

Dobrá hypotéza by dle Ferjenčíka měla[9]:

  1. Být výrokem o vztazích mezi zkoumanými proměnnými.
  2. Obsahovat jasné implikace pro ověřování těchto vztahů.
  3. Být formulována v podobě, v níž je testovatelná (přímo ověřitelná). To znamená, že by měla obsahovat pouze jasně a adekvátně definované základní pojmy (žádné příliš všeobecné, mnohovýznamové, vágní atp.). Neměla by být definována kruhem a dovolávat se na síly nebo ideje, které vědě dosud nejsou známé.

Vznik a funkce hypotézy

Hypotézu často deduktivně vyvozujeme z teorie a využíváme ji k ověření pravdivosti (či spíše nepravdivosti) této teorie. Je tedy efektivním nástrojem pro verifikaci hotových teorií. Můžeme se na tento proces ale podívat i opačným směrem. Často na základě našich předběžných zkušeností a intuice uvažujeme o možných vztazích mezi pozorovanými jevy a formulujeme hypotézu, která je v tomto případě pokusným vysvětlením nějakého jevu. Následné ověřování takových hypotéz může vézt k zevšeobecnění a potenciálně k formulování vědecké teorie. Druhou funkcí hypotézy je tudíž formulování vědecké teorie.[9]

Nulová a alternativní hypotéza

Při testování hypotéz formulujeme nulovou a alternativní hypotézu. Nulová hypotéza je vyjádřenou myšlenkou o tom, že se "nic neděje" - např. mezi skupinami, které srovnáváme, neexistuje žádný rozdíl; mezi námi naměřenými hodnotami neexistuje žádný vztah. Alternativní hypotéza je opakem nulové - je to vyjádření představy, že se něco děje - např. mezi skupinami, které srovnáváme, existuje významný rozdíl; mezi naměřenými hodnotami existuje nějaký vztah. Představuje tvrzení, které vyvodíme, pokud zamítneme nulovou hypotézu.Vždy začínáme s nulovou hypotézou a držíme se jí, dokud nenajdeme důkazy, že je mylná. V případě, že takové důkazy objevíme, považujeme za více pravděpodobnou naši alternativní hypotézu.[10]

K testování hypotéz využíváme p-hodnotu. Ta nám říká, jak dalece naměřené výsledky odpovídají naší hypotéze. To znamená, že p-hodnota vyjadřuje míru pravděpodobnosti pozorování účinku přinejmenším tak velkého, jako byl ten, který jsme naměřili, je-li naše nulový hypotéza správná. P-hodnota nám poskytuje informaci o míře pravděpodobnosti chyby I. druhu - poskytuje nám míru pravděpodobnosti, jak dalece se budeme mýlit, řekneme-li, že jsme něco objevili. [11]

Více viz 9. Testování hypotéz.

Vědecká teorie

Vědecká teorie byla definována mnoha autory. Pro naši představu se podívejme na několik definic. Ferjenčík o ní mluví jako o "zobecňujícím vysvětlení, které vychází z informací získaných vědeckou metodou (Ferjenčík, 2000, s. 22)". Kerlinger (in Ferjenčík) o ní přemýšlí jako o "souboru vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy".[9]

Úkol vědeckých teorií

K čemu nám vědecké teorie slouží? Díky vědeckým teoriím jsme schopni vysvětlit často obrovskou rozmanitost a zdánlivý chaos velkého počtu jevů. Dokáží totiž omezeným počtem výroků, či dokonce jedinou větou, tuto chaotičnost vysvětlit. Umožňují nám tak organizovat a uspořádávat empirické poznání. Díky poskytování zevšeobecňujících vysvětlení také určují další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání. Teorie slouží k naplňování tří základních cílů vědy: deskripce (včetně klasifikace), explanace a predikce. [9]

Dobrá vědecká teorie

Jak poznáme dobrou teorii od špatných teorií nebo pseudoteorií? Můžeme se dívat hned na několik kritérií. Jedním z nich je ekonomičnost, jinak známá také jako Occamova břitva. Ta mluví o tom, že je teorie schopna s docela malým počtem výroků vysvětlit docela poměrně velké množství okolností a jevů. Druhým kritériem je elegance a jednoduchost. Můžeme jej popsat přímou úměrou - teorie je tím lepší, čím je vztah mezi popisovanými jevy jednodušší a vysvětlen přímočařeji (zde ale musíme vzít v potaz, že nelze zjednodušovat na úkor samotné podstaty popisovaného problému). Teorie by také měla být vnitřně konzistentní, což znamená, že si její výroky neprotiřečí a vzájemně se tak nevylučují. Uvažujeme tedy logičnost teorie. [9]

Dalším kritériem je ověřitelnost teorie, což můžeme nazvat jako kritérium testovatelnosti. [9] V tomto případě se ptáme na dvojí - za prvé: Obsahuje teorie taková tvrzení, která lze testovat pomocí dat? A za druhé: Odpovídá teorie dostupným datům? K tomu se můžeme a měli bychom se ptát ještě na to, zda predikce teorie byly testovány.[12]

V posuzování teorie je na místě i srovnání s dalšími konkurujícími teoriemi, přičemž se budeme dívat na to, zda vyjadřuje uvažované vztahy lépe než ostatní, a její obecnost - lze ji použít pro různé skupiny lidí, v různých časových okamžicích a na různých místech? [12]

Struktura vědecké teorie

Pokud bychom se na teorie podívali blíže, mohli bychom ji rozložit na tři vrstvy. První, axiomatická vrstva, představuje apriorní předpoklad správnosti a pevnosti teorie. A jako taková nemusí být explicitně v teorii vyjádřena. Druhou vrstvou je vrstva teorematická. Ta představuje výroky o jevech a jejich vztazích mezi sebou. Tyto výroky jsou odvozené z axiomu, na němž teorie staví. Poslední třetí vrstva se nazývá empirická. Jedná se o složku, která se vztahuje k empiricky získaným datům. Můžeme ji vnímat jako výroky o datech a jejich získávání.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Hartl, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
  2. ↑ Bahbouh, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.
  3. ↑ Axiom [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/axiom-axiom
  4. ↑ Teorém [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorem-teorema
  5. ↑ Teze [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teze
  6. ↑ Teorie [Online]. In ABZ.cz: slovník cizích slov. Retrieved from http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/teorie
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení. (10. 07. 2017). '. Získáno 09:09, 21. 08. 2017 z https://wikisofia.cz/index.php?title=Krit%C3%A9ria_pro_hodnocen%C3%AD_pravdivosti_tvrzen%C3%AD&oldid=49055.
  8. ↑ 8,0 8,1 Criteria of truth. (2017, June 7). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 09:18, August 21, 2017 , from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Criteria_of_truth&oldid=784351371
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 9,4 9,5 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 1.). Praha: Portál.
  10. ↑ Walker, I. (2013). Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada Publishing.
  11. ↑ Field, A. P. (2009). Discovering statistics using SPSS: (and sex, drugs and rock 'n' roll) (3rd ed.). Los Angeles: SAGE Publications.
  12. ↑ 12,0 12,1 Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.

Použitá literatura

Externí odkazy a doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

teorie - hypotéza - tvrzení - axiom - teorém - teze - výrok

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=2._Hypotéza,_tvrzení_a_vědecká_teorie&oldid=49351“