Jaroslav Drtina: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Jaroslav Drtina byl v letech 1950 až 1967 ředitelem '''Lektorátu knihovnictví''' (předchůdce dnešního '''Ústavu informační vědy a knihovnictví…“)
 
m (doplnění odkazu na vnější zdroj)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Jaroslav Drtina byl v letech 1950 až 1967 ředitelem '''Lektorátu knihovnictví''' (předchůdce dnešního '''Ústavu informační vědy a knihovnictví'''), přejmenovaného roku 1953 na '''Katedru knihovnictví a novinářství''' a roku 1967 na '''Katedru knihovnictví a vědeckých informací'''. Narodil se roku 1908 v Plzni a zemřel v roce 1967 v Praze.
+
'''Jaroslav Drtina''' se narodil 16. 8. 1908 v Plzni, zemřel 9. 8. 1967 v Praze.<ref name="Slovník českých knihovníků">[http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000146&local_base=SCK], databáze NK ČR – Slovník Českých knihovníků.</ref>
  
−
== Osobní a profesní život ==
+
== Studium ==
−
Na FF UK studoval filozofii a sociologii, během cest do Francie se účastnil jazykových a literárních kurzů. Po dosažení doktorátu z filosofie se účastnil knihovnických kurzů a následně působil jako dobrovolník v Národní a universitní knihovně v Praze. Jeho specializací byla bibliografie, o jejíž historii vydal roku 1944 malou publikaci, první svého druhu u nás. Jeho cílem již v době osvobození byla jednotná koncepce vědeckých a lidových knihoven, přičemž usiloval o rozšíření knihoven všude, kde vznikaly nové vysoké školy. Byl spoluautorem a organizátorem katalogizačních pravidel z let 1950 a 1952. Díky jeho úsilí byla ustanovena výuka knihovnického oboru, nejdříve dvouletá a posléze pětiletá.  Inicioval také u nás několik knihovnických konferencí s velkým odborným dosahem.
+
Studoval nejprve práva jako jeho otec. Posléze přešel na [https://www.ff.cuni.cz/ filozofickou fakultu] (dle vzoru svého strýce Františka Drtiny).<ref name="Bulletin SKIP">[http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull03_311.htm#ti], Bulletin SKIP.</ref> Začal se věnovat filozofii a sociologii. Po dosažení doktorátu z filozofie navštěvoval [[Zdeněk Václav Tobolka|Tobolkovy]] knihovnické kurzy na UK. Jako student několikrát pobýval ve Francii.
 +
 
 +
== Profesní život ==
 +
Po vysokoškolském studiu pracoval v Národní a universitní knihovně jako dobrovolník (s minimální finanční podporou). Jeho specializací byla [[Bibliografie|bibliografie]], o jejíž historii vydal roku 1944 malou publikaci, první svého druhu u nás. V letech 1938–1944 zpracovával věcné rejstříky ročenek Bibliografického katalogu, působil jako referent zpravodajského oddělení. Bibliografii přednášel na knihovnických kurzech i školách. Měl jasnou představu o českém knihovnictví, usiloval o sjednocení koncepce vědeckých a lidových knihoven a také o vznik knihoven u všech nových vysokých škol. Byl zvolen do výboru Svazu českých knihovníků.  V roce 1947 se konal v Oslo Kongres [[IFLA]], kterého se Jaroslav Drtina zúčastnil. Pomohl utvářet katalogizační pravidla „Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu“ (1950) a Prozatimní pravidla předmětového seznamu“ (1952)<ref name="Slovník českých knihovníků" />.
 +
 
 +
== Pedagogická činnost ==
 +
Jeho velikým přínosem pro knihovnictví byl podíl na vytvoření univerzitního studijního oboru „Informační studia a knihovnictví“. Na konci druhé světové války zformuloval Jaroslav Drtina v knize „Knížka pro čtenáře“ (sepsanou společně s Josefem Zikou) myšlenku zformování samostatného vysokoškolského oboru zabývajícím se knihovnictvím.  Kniha vyšla až po válce v roce 1946.  Teprve jako úředníkovi na [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_%C5%A1kolstv%C3%AD_a_n%C3%A1rodn%C3%AD_osv%C4%9Bty Ministerstvu školství a osvěty] se mu v roce 1950 povedlo převést obor knihovnictví z [https://www.pedf.cuni.cz/ Pedagogické fakulty UK] na [https://www.ff.cuni.cz/ Filozofickou fakultu UK]. Následně se stal hlavním odborným učitelem v tomto oboru. V roce 1952 změnil formu studia z dvouletého na pětileté s možností ukončení po čtyřech letech. Získal pro katedru mladé, odborně vzdělané knihovníky s pedagogickými schopnostmi ([[Jiří Kábrt]] byl prvním stálým pracovníkem této katedry dříve něž Jaroslav Drtina přešel na katedru z Ministerstva školství a osvěty, dále to byla [[Hana Vodičková]], [[Jiří Cejpek]] a další). Jaroslav Drtina byl habilitován v roce 1955.
 +
Využíval veškeré možné mezinárodní spolupráce v komunistickém Československu. Uspořádal v roce 1958 společně se svými spolupracovníky z katedry Mezinárodní konferenci vysokoškolských pracovišť v oboru knihovnictví.
 +
   
 +
== Historie názvů ==
 +
Lektorát knihovnictví<ref name="TŘI SONDY DO PADESÁTILETÉHO VÝVOJE STUDIJNÍHO OBORU “INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ”">[Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004135.html].</ref> začal fungoval na filozofické fakultě od zimního semestru 1950–1951. Od zimního semestru 1952–1953 byl Lektorát knihovnictví nahrazen Katedrou knihovnictví. Katedra se do roku 1967 jmenovala Katedra knihovnictví a vědeckých informací, v roce 1973 se přejmenovala na Katedru vědeckých informací a knihovnictví a v roce 1993 na Ústav informačních studií a knihovnictví.
  
 
== Publikační činnost ==
 
== Publikační činnost ==
−
Je autorem řady odborných i populárně-vědních publikací, mezi něž patří ''Chrestomatie k základům bibliografie'' (1954), ''Sylabus'' (1957), ''Základy bibliografie'' (1965), ale i ''Knížka pro čtenáře'' (1946) či ''Knihovna jako instituce socialistická'' (1961).
+
Přispíval do odborných tuzemských i zahraničních časopisů. Byl redaktorem časopisu Knihovna a redaktorem časopisu ÚKR Knihovník. Je autorem řady odborných i populárně-vědních publikací, mezi něž patří ''Chrestomatie k základům bibliografie'' (1954), ''Sylabus'' (1957), ''Základy bibliografie'' (1965), ale i ''Knížka pro čtenáře'' (1946) či ''Knihovna jako instituce socialistická'' (1961).
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
=== Použité zdroje ===
 +
* Jaroslav Drtina. Databáze Národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000146&local_base=SCK
 +
 
 +
* ''TŘI SONDY DO PADESÁTILETÉHO VÝVOJE STUDIJNÍHO OBORU “INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ”'' [online]. Praha: Národní knihovna, 2000, '''11'''(4) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004135.html
 +
 
 +
* CEJPEK, Jiří. Jaroslav Drtina (1908-1967). ''Bulletin SKIP'' [online]. Praha: SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR, 2003, '''12'''(3) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1210-0927. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull03_311.htm#ti
 +
 
 +
* ''Databáze knihovnické literatury'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2014 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=KKL&ccl_term=wau= jk01023128
 +
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Historie knihovnictví, Ústav informačních studií a knihovnictví
  
−
== Bibliografie ==
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
−
* Prokop Drtina. Databáze Národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000146&local_base=SCK
+
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 29. 11. 2017, 08:53

Jaroslav Drtina se narodil 16. 8. 1908 v Plzni, zemřel 9. 8. 1967 v Praze.[1]

Studium

Studoval nejprve práva jako jeho otec. Posléze přešel na filozofickou fakultu (dle vzoru svého strýce Františka Drtiny).[2] Začal se věnovat filozofii a sociologii. Po dosažení doktorátu z filozofie navštěvoval Tobolkovy knihovnické kurzy na UK. Jako student několikrát pobýval ve Francii.

Profesní život

Po vysokoškolském studiu pracoval v Národní a universitní knihovně jako dobrovolník (s minimální finanční podporou). Jeho specializací byla bibliografie, o jejíž historii vydal roku 1944 malou publikaci, první svého druhu u nás. V letech 1938–1944 zpracovával věcné rejstříky ročenek Bibliografického katalogu, působil jako referent zpravodajského oddělení. Bibliografii přednášel na knihovnických kurzech i školách. Měl jasnou představu o českém knihovnictví, usiloval o sjednocení koncepce vědeckých a lidových knihoven a také o vznik knihoven u všech nových vysokých škol. Byl zvolen do výboru Svazu českých knihovníků. V roce 1947 se konal v Oslo Kongres IFLA, kterého se Jaroslav Drtina zúčastnil. Pomohl utvářet katalogizační pravidla „Prozatimní pravidla abecedního jmenného seznamu“ (1950) a Prozatimní pravidla předmětového seznamu“ (1952)[1].

Pedagogická činnost

Jeho velikým přínosem pro knihovnictví byl podíl na vytvoření univerzitního studijního oboru „Informační studia a knihovnictví“. Na konci druhé světové války zformuloval Jaroslav Drtina v knize „Knížka pro čtenáře“ (sepsanou společně s Josefem Zikou) myšlenku zformování samostatného vysokoškolského oboru zabývajícím se knihovnictvím. Kniha vyšla až po válce v roce 1946. Teprve jako úředníkovi na Ministerstvu školství a osvěty se mu v roce 1950 povedlo převést obor knihovnictví z Pedagogické fakulty UK na Filozofickou fakultu UK. Následně se stal hlavním odborným učitelem v tomto oboru. V roce 1952 změnil formu studia z dvouletého na pětileté s možností ukončení po čtyřech letech. Získal pro katedru mladé, odborně vzdělané knihovníky s pedagogickými schopnostmi (Jiří Kábrt byl prvním stálým pracovníkem této katedry dříve něž Jaroslav Drtina přešel na katedru z Ministerstva školství a osvěty, dále to byla Hana Vodičková, Jiří Cejpek a další). Jaroslav Drtina byl habilitován v roce 1955. Využíval veškeré možné mezinárodní spolupráce v komunistickém Československu. Uspořádal v roce 1958 společně se svými spolupracovníky z katedry Mezinárodní konferenci vysokoškolských pracovišť v oboru knihovnictví.

Historie názvů

Lektorát knihovnictví[3] začal fungoval na filozofické fakultě od zimního semestru 1950–1951. Od zimního semestru 1952–1953 byl Lektorát knihovnictví nahrazen Katedrou knihovnictví. Katedra se do roku 1967 jmenovala Katedra knihovnictví a vědeckých informací, v roce 1973 se přejmenovala na Katedru vědeckých informací a knihovnictví a v roce 1993 na Ústav informačních studií a knihovnictví.

Publikační činnost

Přispíval do odborných tuzemských i zahraničních časopisů. Byl redaktorem časopisu Knihovna a redaktorem časopisu ÚKR Knihovník. Je autorem řady odborných i populárně-vědních publikací, mezi něž patří Chrestomatie k základům bibliografie (1954), Sylabus (1957), Základy bibliografie (1965), ale i Knížka pro čtenáře (1946) či Knihovna jako instituce socialistická (1961).

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 [1], databáze NK ČR – Slovník Českých knihovníků.
  2. ↑ [2], Bulletin SKIP.
  3. ↑ [Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004135.html].

Použité zdroje

  • TŘI SONDY DO PADESÁTILETÉHO VÝVOJE STUDIJNÍHO OBORU “INFORMAČNÍ STUDIA A KNIHOVNICTVÍ” [online]. Praha: Národní knihovna, 2000, 11(4) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004135.html


Klíčová slova

Historie knihovnictví, Ústav informačních studií a knihovnictví

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jaroslav_Drtina&oldid=50171“