Organizace knihovních fondů: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Organizace knihovních fondů''' je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.<ref name="CHRISTIE">CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. <i>Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven</i>. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla</ref> | |
| + | [[Knihovní fond]] je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z '''dokumentografického fondu''' (katalog, kartotéka, [[Bibliografie|bibliografie]] - tedy sekundární informační prameny) a '''faktografického fondu''' (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů). | ||
| − | [[ | + | Základní dílkem knihovního fondu je '''knihovní jednotka''' (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič [[Informace|informace]]. |
| + | Struktura knihovního fondu je vystavěna na: '''jádro''' - nejčastěji využívané dokumenty, '''rezervní část''' - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a '''archiv''' - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).<ref name="RUDOVÁ" /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == Organizace fondu v knihovnách == | |
| − | === | + | === Formální stavění fondu === |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | = | + | <ref name="RUDOVÁ">RUDOVÁ, Eliška. ''Informační procesy: 2. ročník.'' Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).</ref>Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků: |
| − | * | + | * abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel) |
| − | * | + | * formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci |
| − | + | * chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok) | |
| − | * | + | * geografické - místo vydání dokumentu |
| − | + | * přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu | |
| − | + | * jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | * | ||
| − | * | ||
| − | [[ | + | '''Výhody''': |
| + | * tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání | ||
| + | |||
| + | '''Nevýhody''': | ||
| + | * velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů | ||
| + | * zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek | ||
| + | * formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr | ||
| + | |||
| + | === Věcné stavění fondu === | ||
| + | * systematicko-abecední - je to řazení dle systematických [[Selekční jazyky|selekčních jazyků]] s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění) | ||
| + | * systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura) | ||
| + | * tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů | ||
| + | |||
| + | '''Výhody''': | ||
| + | * uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena | ||
| + | * rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu | ||
| + | |||
| + | '''Nevýhody''': | ||
| + | * náročné na prostor | ||
| + | |||
| + | == Zpřístupňování knihovních fondů == | ||
| + | |||
| + | Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura). | ||
| + | |||
| + | # Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy) | ||
| + | # Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba) | ||
| + | # Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy) | ||
| + | |||
| + | === Cirkulační fondy === | ||
| + | |||
| + | Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje). | ||
| + | |||
| + | '''Druhy''': | ||
| + | |||
| + | * hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech | ||
| + | * kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty <ref name="RUDOVÁ" /> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Prvky skladování dokumentů == | ||
| + | |||
| + | # volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...) | ||
| + | # sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný | ||
| + | # trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Vhodné podmínky pro [[Ochrana fondů skladování dokumentů| skladování]] fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce: | ||
| + | |||
| + | * veřejné knihovny: 1,80-2,05 m | ||
| + | * akademické knihovny: 2,25 m | ||
| + | * dětská oddělení: 1,50-1,80 m | ||
| + | |||
| + | Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.<ref>MONIKA, Kratochvílová. <i>Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností</i>. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Organizace moderní knihovny == | ||
| + | |||
| + | Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách<ref>ANNA, Stöcklová. <i>Organizace a ochrana knihovního fondu</i>. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu</ref>, které se mají měnit na komunitní prostor. | ||
| + | |||
| + | # poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů) | ||
| + | # intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek | ||
| + | # vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře | ||
| + | # intenzivní [[Digitalizace a knihovnictví|digitalizace]] (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům) | ||
| + | # zapojení moderních technologií - čtečky, web | ||
| + | # budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání) | ||
| + | # kooperace knihoven - sdílená [[Katalogizace|katalogizace]], [[MVS]], MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba) | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Použité zdroje === | ||
| + | |||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | :[[Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy]]<br /> | ||
| + | :[[Ochrana knihovního fondu.]]<br /> | ||
| + | :[[Ochrana fondů skladování dokumentů]]<br /> | ||
| + | :[[Knihovní fond]]<br /> | ||
| + | :[[Stavění knihovního fondu]]<br /> | ||
| + | :[[Digitalizace a knihovnictví]]<br /> | ||
| + | :[[Digitální fond knihovny]]<br /> | ||
| + | :[[Revize]] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | * organizace knihovních fondů<br /> | ||
| + | * knihovní fondy<br /> | ||
| + | * informační fondy<br /> | ||
| + | * skladování dokumentů<br /> | ||
| + | * řazení v knihovnách | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2018, 23:05
Organizace knihovních fondů je jeden z procesů, které probíhají v knihovnách za cílem zpřístupnit dokumenty uživatelům. Je součástí knihovního systému.[1] Knihovní fond je součástí informačního fondu knihovny, který se mimo knihovního fondu skládá z dokumentografického fondu (katalog, kartotéka, bibliografie - tedy sekundární informační prameny) a faktografického fondu (tento fond má formu samostatných příručních knihoven a obsahuje slovníky, encyklopedie nebo sbírky zákonů).
Základní dílkem knihovního fondu je knihovní jednotka (kniha, dokument), která je neustále v pohybu a je označována jako primární informační pramen, tedy nosič informace. Struktura knihovního fondu je vystavěna na: jádro - nejčastěji využívané dokumenty, rezervní část - jedná se o dokumenty uložené ve skladu (lze si je vyžádat, nejsou součástí volného výběru) a archiv - zde je uložen konzervační fond knihovny (rukopisy, prvotisky, staré tisky - jeho součástí je badatelna).[2]
Obsah
Organizace fondu v knihovnách
Formální stavění fondu
[2]Jedná se o uspořádání fondu dle vnějších znaků:
- abecední - dle příjmení autora v invertovaném tvaru (ČAPEK, Karel)
- formátové - dle velikosti knih (kvartet, osmerka, šestnácterka, folio) - je to ovšem jedno z náročnějších stavění na organizaci
- chronologické - založeno na vnější informaci, tedy na tom, kdy byl dokument vydán (rok)
- geografické - místo vydání dokumentu
- přírůstkové - dokumenty řazeny dle toho, jak jsou evidovány v přírůstkovém seznamu
- jazykové - řazeno dle jazyka dokumentu
Výhody:
- tento systém řazení zaručuje úsporu místa v knihovních regálech a poskytuje jednodušší vyhledávání
Nevýhody:
- velice se zde tříští oborové zaměření dokumentů
- zcela se opouští tématické třídění knihovních jednotek
- formální stavění fondu se nehodí pro široký volný výběr
Věcné stavění fondu
- systematicko-abecední - je to řazení dle systematických selekčních jazyků s numerickou (číselnou) nebo alfanumerickou (písmena + čísla) notací (například selekční jazyky typu MDT, DDT, ČSN, BSO, Blissovo třídění, MPT, Ranganathanovo třídění)
- systematicko-pořadové - řadí se dle oborů = uvnitř pak postupně, jak dokumenty přicházely do fondu (chronologie, přírůstkové číslo, signatura)
- tématické - nejčastěji se používá v dětských odděleních, kde je fond rozdělen podle barev nebo podle piktogramů
Výhody:
- uživatel si může výběrem nahradit knihu podobného tématu, pokud je ta, kterou chtěl, vypůjčena
- rychlé vyhledávání knihovních jednotek určitého tématu
Nevýhody:
- náročné na prostor
Zpřístupňování knihovních fondů
Do organizace knihovních fondů v rámci zpřístupňování dokumentů uživatelům patří i uspořádání tzv. dokumentových fondů. Tento fond se skládá z hmotných knihovních jednotek (beletrie, naučná literatura, normy, patenty, šedá literatura).
- Fondy bezprostředně přístupné - jsou poskytnuty uživateli přímo čtenářům (cirkulační fondy)
- Fondy zprostředkovatelně přístupné - přístupné za asistence knihovníka (MVS - Meziknihovní výpůjční služba)
- Fondy určené pro kooperaci - slouží ke spolupráci knihoven (multiplikáty - fondy MVS a cirkulační fondy)
Cirkulační fondy
Jsou to samostatné fondy, které slouží ústředním knihovnám k tomu, aby je zapůjčovaly do partnerských, tzv. regionálních knihoven (ústřední knihovna v daném okrese sváží několik knihovních jednotek měsíčně do menších, obecních knihoven a takto jejich fond pravidelně obměňuje).
Druhy:
- hvězdicový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je přehlednost, samostatná korigace. Mezi jeho nevýhody patří náklady na benzín, kdy se knihy sváží v autech
- kruhový systém cirkulačního fondu - jeho výhodami je stálý přísun literatury, nevýhodou je, že si uživatel může půjčit knihu jen na omezenou dobu bez možnosti prodloužení výpůjční lhůty [2]
Prvky skladování dokumentů
- volný výběr - přístupný, není však pro skladování příliš vhodný (čtenáři škodí; světlo, prach, teplo...)
- sklad/ depozitář - je přístupný pouze pro knihovníka, pro ochranu fondu je vhodný
- trezor - je zde uskladněn konzervační fond (incunabule, vzácné tisky)
Vhodné podmínky pro skladování fondu jsou základem pro primární ochranu fondu již v knihovně. Pro uložení dokumentů je doporučeno bezprašné prostředí, bez přímého přístupu slunečního světla. Úložná místa na regálech by měla být bez ostrých hran a výčnělků a opatřena zarážkou, zabraňujícímu sesunu fondu (tzv. knižní zarážky). Ve volně přístupném fondu, studovnách, referenčních a informačních prostorách je doporučena výška regálové konstrukce:
- veřejné knihovny: 1,80-2,05 m
- akademické knihovny: 2,25 m
- dětská oddělení: 1,50-1,80 m
Z důvodu organizace práce by maximální délka regálové řady neměla přesahovat 8 metrů. V knihovnách (a stejně tak i v depozitářích) je přísný zákaz kouření, jídla i pití.[3]
Organizace moderní knihovny
Shrnuje současné tendence v organizaci fondu v knihovnách[4], které se mají měnit na komunitní prostor.
- poskytnout čtenáři přímý přístup ke knihovnímu fondu knihovny (převaha volných výběrů)
- intenzivní růst fondu - pravidelné revize fondu, vyřazování knihovních jednotek
- vznik centrálních dokumentových fondů - centrální depozitáře
- intenzivní digitalizace (snazší zpřístupnění dokumentů uživatelům)
- zapojení moderních technologií - čtečky, web
- budování sítí knihoven - velké komplexy (komunitní centrum - místo setkávání)
- kooperace knihoven - sdílená katalogizace, MVS, MMVS (Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba)
Odkazy
Použité zdroje
- ↑ CHRISTIE KOONTZ, Barbara Gubbin. Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla
- ↑ 2,0 2,1 2,2 RUDOVÁ, Eliška. Informační procesy: 2. ročník. Plzeň: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara, 2015. 5 stran. (Zápisy z vyučování odborného předmětu; vyučující Mgr. Andrea Mařáková).
- ↑ MONIKA, Kratochvílová. Ochrana a aktualizace knihovního fondu v knihovnách s lokální a regionální působností. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, Veřejné informační služby knihoven (VISK 1), 2016, 14 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/ochrana-aktualizace-knihovniho-fondu-v-knihovnach-s-lokalni-regionalni-2
- ↑ ANNA, Stöcklová. Organizace a ochrana knihovního fondu. Praha, 2008, 16 s. Dostupné také z: https://studujte.nkp.cz/najit-studijni-pomucku/organizace-ochrana-knihovnich-fondu
Související články
- Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy
- Ochrana knihovního fondu.
- Ochrana fondů skladování dokumentů
- Knihovní fond
- Stavění knihovního fondu
- Digitalizace a knihovnictví
- Digitální fond knihovny
- Revize
Klíčová slova
- organizace knihovních fondů
- knihovní fondy
- informační fondy
- skladování dokumentů
- řazení v knihovnách
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
