Spánek

Fáze spánku nonREM

• Klidový, regenerační spánek, kdy dochází k obnově
• Biologicky nazýván telencefalický spánek
• Má 4 stádia:

Stádium 0

• na EEG se objevuje α aktivita (8-12 Hz) nebo i β vlny
• vlny jsou rychlé, velké, nekoherentní
• ještě odpovídá jakoby bdění
• pohyby očí (ale odlišné od těch, které jsou při REM)
• okulogram – měří pohyby očí: REM – vyrovnaná křivka, stadium O – necharakteristická, nevyrovnaná křivka
• zvýšené svalové napětí (myogram zaznamenává tonickou aktivitu)

Stádium 1

• fáze usínací, nabíhací
• frekvence se snižuje, vlny mají nižší amplitudu
• aktivita théta (υ vlny)
• zabírá 5% spánku

Stádium 2

• frekvence se začíná zvyšovat, aktivita je stále pomalá
• ale objevují se K-komplexy = je pomalá aktivita a najednou rozkol – krátké úseky s vysokou amplitudou, označují nabíhání klidového stavu
• 45 – 50% spánku

Stádium 3 a 4

• klidové stádium, aktivita pomalá, frekvence vysoká a kolísavá (vysoká amplituda, jakoby přibylo K-komplexů)
• δ vlny (vysoké)
• je mezi nimi neostrá hranice (rozpoznají to jen neurologové podle EEG)
• 20% spánku
• hluboký klidový stav, těžko se z něj probouzí, probouzecí reakce je pomalá, trvá déle než naběhne do aktivity, může být chvíli dezorientován
• dochází k uvolnění svalového napětí, oči se nehýbají, zpomalí se dech a tep, monosynaptické refexy jsou nezměněny → organismus je v klidu

Fáze spánku REM

• aktivní spánek
• biologicky: rhombocefalický spánek
• EEG podobné aktivitě bdělého stavu nebo stádiu O u nonREM
• aktivita organismu: zvýšený tlak a srdeční frekvence, zvýšený průtok krve mozkem → čištění paměťových stop v mozku (třídí a ukládá paměťové informace)
• rychlé oční pohyby (odraz prožitků – jakoby oči sledovaly tu práci mozku a s tím souvisí i zdání snů)
• oční zorničky jdou do mydriázy (rozšíření)
• klesá svalové napětí a kožní reflexy klesají až o 70%
• 25% z celkového spánku
• když se v této fázi probudíme, jsme okamžitě čilí, aktivní, probouzecí reakce je na minimu

• dochází k cyklickému opakování REM a nonREM → obě tyto fáze dohromady (1 cyklus) trvají 60-90 minut
• za noc se zopakují 3-4 cykly
• na počátku prvního cyklu je REM delší na úkor nonREM, ale v průběhu spánku se REM zkracuje a nonREM prodlužuje → na konci spánku (4. cyklus) už REM téměř vymizí
• sny se nám zdají vždy, ale většinou si je nepamatujeme, protože se většinou probouzíme z nonREM (pokud se probudíme v REM, pamatujeme si to, ale jinak se to jakoby překryje něčím jiným)
• toto je noc normálního dospělého člověka, u dětí je to trochu jinak: mají dlouhou REM fázi a s postupným zkracováním spánku se zkracuje i REM
• když vyvíjíme velkou psychickou aktivitu, tak se v závislosti na tom prodlužuje REMová část (potřebujeme si toho více utřídit)
• při narušení REM fáze je výrazně narušena kvalita paměťových stop

Vigilita – bdělost

• podílí se na ní především retikulární formace, dále melatonin hypokampu, nejvyšším kontrolním orgánem spánku/bdění je mozková kůra → dodává tu poslední informaci o tom, jak spánek bude vypadat, jaká bude jeho kvalita
• mozková kůra se o tom rozhodne podle emočních podnětů (z limbického systému) → při emočních problémech špatný spánek.

Klinické projevy

Poruchy REM fáze

• dochází k nočním děsům - pavor nocturnus - prožitek něčeho nepříjemného s příslušnou fyzickou aktivitou, typické pro děti
• noční můry - nepříjemný fyzický prožitek, pamatujeme si je když se probudíme, typické pro dospělé
• narkolepsie – více méně genetická porucha, stav, kdy dochází ke krátkodobým obdobím spánku během dne(člověk během bdělého stavu upadá rovnou do REM fáze), přichází najednou, nečekaně, jsou to záchvaty spánku (trvají několik minut), z plné bdělosti upadne do REM, pro zlepšení se podávají léky na podporu mozkové aktivity.Dávána do souvislosti s poruchami retikulární formace
• Syndrom spánkové apnoe- kombinace postižení neurologického a nervosvalového aparátu.Po usnutí dochází k uvolnění svalů hrtanu – a dojde k postupnému uzávěru dýchací trubice.Dojde k apnoi,k poklesu kyslíku v krvi, podráždění neuroreceptorů v krvi, dojde k nádechu, hlubokému nádechu a poslednímu chrápajícímu dechovému nádechu, posléze přichází normální dýchání.Lehce se zamění za chrápání, nicméně spánková apnoe je velmi nebezpečná, je velkou zátěží pro kardiovaskulární sytém má to vliv na celkový výkon, a také vliv na sexuální aktivitu.Postižení jsou většinou obézní muži, apnoi si neuvědomují.Léčbou je změna životního stylu a spánek v polosedě

Poruchy nonREM fáze

• somnambulismus (náměsíčnost) – aktivita odpovídá bdění, ale mozek je ve spánkovém stavu
• enuresis nocturna – dětské noční pomočování, spánek je tak hluboký, že organismus nezaznamená potřebu močení
• insomnie (nespavost) – v důsledku psychogenních vlivů, normální dospělý člověk spí 6-8 hodin denně, s rostoucím věkem se potřeba spánku zmenšuje
• stařecká nespavost – neplést s insomnií, je to způsobeno věkem a odlišným životním stylem (relaxují přes den), nejasná insomnie – „krátkodobí spáči“, jsou biologicky nastaveni na 4 hodiny spánku
• hyposomnie – pokles spánku
• hypersomnie – zvýšená potřeba spánku
• syndrom neklidných nohou – záškuby nohou během spánku, člověka to nenechá pořádně vyspat