Mentální model: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Využití mentálních modelů == | == Využití mentálních modelů == | ||
+ | |||
+ | Jako příklad lze uvést tvorbu internetových stránek. |
Verze z 31. 5. 2018, 16:51
Obsah
Poznámka: tento článek je ve stavu ROZPRACOVANOSTI.
Definice
„Mentální model se utváří v závislosti na prostých, někdy i naivních vědomostech, do nichž se promítá příslušná kulturně a historicky podmíněná předloha předmětu poznání, přenášená tradicí; mentální model obsahuje kognitivní zpracování informací o daném předmětu (nebo jevu) na příslušné vývojové úrovni kognitivní výbavy jedince…; zprvu jde i o bezděčné a posléze záměrně osvojované relevantní vědomosti a poznatky, zprostředkované nejčastěji výukou, případně i hromadnými sdělovacími prostředky.“
Historie
Pojem mentální model poprvé použil Kenneth Craik ve své knize The Nature of Explanation z roku 1943.
Georges-Henri Luquet v knize Le Dessin enfantin (Dětské kresby), publikovaný v roce 1927 Alcanem v Paříži, tvrdil, že děti vytvářejí interní modely, což ovlivnilo mimo jiné dětského psychologa Jeana Piageta.
Druhy mentálních modelů
- vnitřní: Reprezentace, které si vytváříme sami o určitém objektu a řídíme se jimi. Mnohé naše představy a očekávání od tohoto objektu jsou však často nesprávné.
- vnější: Reprezentace, které důvěrně známe z každodenního života (písmo, obrázky, ...)
Využití mentálních modelů
Jako příklad lze uvést tvorbu internetových stránek.