Teorie sociální reprezentace: Porovnání verzí
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.<ref name=":0" /> | Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.<ref name=":0" /> | ||
| − | Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.<ref>Voelklein, C., & Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture & psychology, 11(4), 431-454.</ref> | + | Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.<ref name=":1">Voelklein, C., & Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture & psychology, 11(4), 431-454.</ref> Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.<ref name=":1" /> |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 7. 6. 2018, 21:14
Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká diskurzivní analýze a sociálnímu konstruktivismu. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.[1]
Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.[1]
Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.[2] Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.[2]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Wikia.com (2018). Dostupné z: http://psychology.wikia.com/wiki/Social_representation_theory
- ↑ 2,0 2,1 Voelklein, C., & Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture & psychology, 11(4), 431-454.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
