Teorie sociální reprezentace: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká [[Diskurzivní analýza|diskurzivní analýze]] a [[Sociální konstruktivismus|sociálnímu konstruktivismu]]. Moscovici sám popsal teorii jako teorii
+
[[File:2003Moscovici2.jpg|thumb|370x370px|Původem rumunský sociální psycholog Serge Moscovici publikoval většinu svých prací ve francouzštině. Patrně i proto je teorie významně rozšířena právě ve Francii, kde v roce 2014 Moscovici zemřel (1925 Brăila - 2014 Paříž).]]
 +
Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká [[Diskurzivní analýza|diskurzivní analýze]] a [[Sociální konstruktivismus|sociálnímu konstruktivismu]]. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.<ref name=":0">Wikia.com (2018). Dostupné z: http://psychology.wikia.com/wiki/Social_representation_theory</ref>
 +
 
 +
Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.<ref name=":0" />
 +
 
 +
Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.<ref name=":1">Voelklein, C., & Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture & psychology, 11(4), 431-454.</ref> Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.<ref name=":1" />
 +
 
 +
== Kognitivní polyfázie a triadický vztah sociálních reprezentací ==
 +
Specifikem teorie je postulování '''kognitivní polyfázie'''. Moscovici tvrdí, že racionální přístupy (pojmenované jako kognitivní styly) mohou být protikladného charakteru jak z individuálního, tak skupinového hlediska.  Sociální reprezentace jsou vytvářeny uvnitř jedince ve vztahu k sociálnímu kontextu. Sociální reprezentace jsou jak produktem člověka, tak obdobně naopak působí na jedincův způsob porozumění světu.<ref name=":1" />
 +
 
 +
== Vliv menšiny na skupinu ==
 +
Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byla vytvořena skupina (4 probandi a 2 spolupracovníci), následně bylo skupině prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. Spolupracovníci pokaždé systematicky záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez spolupracovníků ve skupině chybovost dosahovala 0.25 %, v případě přítomnosti spolupracovníků chybovost vzrostla na 8,4 %. Alespoň jednou odpovědělo v souladu s menšinou až 32 % účastníků.<ref>Šerek J. (2016). Masarykova univerzita. Dostupné z: is.muni.cz/el/1423/jaro2016/PSY108/um/konformita_prednaska2016.pptx</ref>
 +
== Zdroje ==
 +
<references/>

Aktuální verze z 7. 6. 2018, 21:46

Původem rumunský sociální psycholog Serge Moscovici publikoval většinu svých prací ve francouzštině. Patrně i proto je teorie významně rozšířena právě ve Francii, kde v roce 2014 Moscovici zemřel (1925 Brăila - 2014 Paříž).

Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká diskurzivní analýze a sociálnímu konstruktivismu. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.[1]

Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.[1]

Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.[2] Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.[2]

Kognitivní polyfázie a triadický vztah sociálních reprezentací

Specifikem teorie je postulování kognitivní polyfázie. Moscovici tvrdí, že racionální přístupy (pojmenované jako kognitivní styly) mohou být protikladného charakteru jak z individuálního, tak skupinového hlediska. Sociální reprezentace jsou vytvářeny uvnitř jedince ve vztahu k sociálnímu kontextu. Sociální reprezentace jsou jak produktem člověka, tak obdobně naopak působí na jedincův způsob porozumění světu.[2]

Vliv menšiny na skupinu

Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byla vytvořena skupina (4 probandi a 2 spolupracovníci), následně bylo skupině prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. Spolupracovníci pokaždé systematicky záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez spolupracovníků ve skupině chybovost dosahovala 0.25 %, v případě přítomnosti spolupracovníků chybovost vzrostla na 8,4 %. Alespoň jednou odpovědělo v souladu s menšinou až 32 % účastníků.[3]

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 Wikia.com (2018). Dostupné z: http://psychology.wikia.com/wiki/Social_representation_theory
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Voelklein, C., & Howarth, C. (2005). A review of controversies about social representations theory: A British debate. Culture & psychology, 11(4), 431-454.
  3. ↑ Šerek J. (2016). Masarykova univerzita. Dostupné z: is.muni.cz/el/1423/jaro2016/PSY108/um/konformita_prednaska2016.pptx
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_sociální_reprezentace&oldid=54995“