Mentální model: Porovnání verzí

Řádek 28: Řádek 28:
 
| [[File:Smycka1.png|thumb|191x191px|left|Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.]] || [[File:Smycka2.png|thumb|150x150px|left|
 
| [[File:Smycka1.png|thumb|191x191px|left|Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.]] || [[File:Smycka2.png|thumb|150x150px|left|
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
]] || [[File:Smycka3.png|thumb|150x150px|right|
+
]] || [[File:Smycka3.png|thumb|150x150px|left|
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.
 
]]
 
]]

Verze z 10. 6. 2018, 18:22

Poznámka: tento článek je ve stavu ROZPRACOVANOSTI.

Definice

Mentální model se utváří v závislosti na prostých, někdy i naivních vědomostech, do nichž se promítá příslušná kulturně a historicky podmíněná předloha předmětu poznání, přenášená tradicí; mentální model obsahuje kognitivní zpracování informací o daném předmětu (nebo jevu) na příslušné vývojové úrovni kognitivní výbavy jedince…; zprvu jde i o bezděčné a posléze záměrně osvojované relevantní vědomosti a poznatky, zprostředkované nejčastěji výukou, případně i hromadnými sdělovacími prostředky.“[1]

Historie

Pojem mentální model poprvé použil Kenneth Craik ve své knize The Nature of Explanation z roku 1943.[2][3]

Georges-Henri Luquet v knize Le Dessin enfantin (Dětské kresby), publikovaný v roce 1927 Alcanem v Paříži, tvrdil, že děti vytvářejí interní modely, což ovlivnilo mimo jiné dětského psychologa Jeana Piageta.

Druhy mentálních modelů

  1. vnitřní: Reprezentace, které si vytváříme sami o určitém objektu a řídíme se jimi. Mnohé naše představy a očekávání od tohoto objektu jsou však často nesprávné.[4]
  2. vnější: Reprezentace, které důvěrně známe z každodenního života (písmo, obrázky, ...)[5]

Využití mentálních modelů

Jako příklad lze uvést tvorbu internetových stránek. V souvislosti s nimi můžeme rozeznat 3 druhy mentálních modelů:

  1. designérský mentální model: představa návrháře stránek
  2. uživatelský mentální model: vytváří si jej uživatel sám při kontaktu s výrobkem (stránkou)
  3. systémový obraz: výrobek designéra se stává stává komunikačním prostředkem mezi uživatelem a designérem

Pokud návrhář stránky zná nebo dokáže předvídat mentální modely uživatele, může stránku vytvořit tak, aby byla pro koncového uživatele srozumitelná a uživatelsky přívětivá, sdělila potřebné informace, nebo přiměla uživatele se na stránku vracet.[6]

Mentální modely v procesu učení

Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
||
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.

Seznam použité literatury

  1. SEDLÁKOVÁ, Miluše. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.
  2. NERSESSIAN, Nancy J. In the Theoretician's Laboratory: Thought Experimenting as Mental Modeling, 1992.
  3. STAGGERS, Nancy; Norcio, A.F. Mental models: concepts for human-computer interaction research, 1993.
  4. PAYNE, Stephen J. Mental Models in Human-Computer Interaction.
  5. EYSENCK, Michael W., KEANE, Mark T. Kognitivní psychologie. Preložil M.Filip. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 748 s. ISBN: 978-80-200-1559-4. Str. 297.
  6. NORMAN, Donald A. Design pro každý den. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2010, s. 214-215. ISBN 978-80-7363-314-1.