Mentální model: Porovnání verzí

Řádek 28: Řádek 28:
 
| [[File:Smycka1.png|thumb|191x191px|left|Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.]] || [[File:Smycka2.png|thumb|150x150px|left|
 
| [[File:Smycka1.png|thumb|191x191px|left|Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.]] || [[File:Smycka2.png|thumb|150x150px|left|
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
−
]] || [[File:Smycka3.png|thumb|150x150px|right|
+
]] [[File:Smycka3.png|thumb|150x150px|right|
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.
 
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.
 
]]
 
]]

Verze z 10. 6. 2018, 18:26

Poznámka: tento článek je ve stavu ROZPRACOVANOSTI.

Definice

„Mentální model se utváří v závislosti na prostých, někdy i naivních vědomostech, do nichž se promítá příslušná kulturně a historicky podmíněná předloha předmětu poznání, přenášená tradicí; mentální model obsahuje kognitivní zpracování informací o daném předmětu (nebo jevu) na příslušné vývojové úrovni kognitivní výbavy jedince…; zprvu jde i o bezděčné a posléze záměrně osvojované relevantní vědomosti a poznatky, zprostředkované nejčastěji výukou, případně i hromadnými sdělovacími prostředky.“[1]

Historie

Pojem mentální model poprvé použil Kenneth Craik ve své knize The Nature of Explanation z roku 1943.[2][3]

Georges-Henri Luquet v knize Le Dessin enfantin (Dětské kresby), publikovaný v roce 1927 Alcanem v Paříži, tvrdil, že děti vytvářejí interní modely, což ovlivnilo mimo jiné dětského psychologa Jeana Piageta.

Druhy mentálních modelů

  1. vnitřní: Reprezentace, které si vytváříme sami o určitém objektu a řídíme se jimi. Mnohé naše představy a očekávání od tohoto objektu jsou však často nesprávné.[4]
  2. vnější: Reprezentace, které důvěrně známe z každodenního života (písmo, obrázky, ...)[5]

Využití mentálních modelů

Jako příklad lze uvést tvorbu internetových stránek. V souvislosti s nimi můžeme rozeznat 3 druhy mentálních modelů:

  1. designérský mentální model: představa návrháře stránek
  2. uživatelský mentální model: vytváří si jej uživatel sám při kontaktu s výrobkem (stránkou)
  3. systémový obraz: výrobek designéra se stává stává komunikačním prostředkem mezi uživatelem a designérem

Pokud návrhář stránky zná nebo dokáže předvídat mentální modely uživatele, může stránku vytvořit tak, aby byla pro koncového uživatele srozumitelná a uživatelsky přívětivá, sdělila potřebné informace, nebo přiměla uživatele se na stránku vracet.[6]

Mentální modely v procesu učení

Bez mentálního modelu, využití zpětné vazby.
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale sám zůstává beze změny.
Mentální model se podílí na procesu rozhodování, ale zároveň je sám měněn.

Seznam použité literatury

  1. ↑ SEDLÁKOVÁ, Miluše. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. Praha: Grada, 2004.
  2. ↑ NERSESSIAN, Nancy J. In the Theoretician's Laboratory: Thought Experimenting as Mental Modeling, 1992.
  3. ↑ STAGGERS, Nancy; Norcio, A.F. Mental models: concepts for human-computer interaction research, 1993.
  4. ↑ PAYNE, Stephen J. Mental Models in Human-Computer Interaction.
  5. ↑ EYSENCK, Michael W., KEANE, Mark T. Kognitivní psychologie. Preložil M.Filip. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 748 s. ISBN: 978-80-200-1559-4. Str. 297.
  6. ↑ NORMAN, Donald A. Design pro každý den. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2010, s. 214-215. ISBN 978-80-7363-314-1.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mentální_model&oldid=55074“