Biblioterapie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 61 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Biblioterapie == je ''"metoda [[psychoterapie]], využívající léčebné a podpůrné účinky [[Čtení a vyprávění příběhů|četby]]"'' <ref>VÁŠOVÁ, Lidmila. Biblioterapie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online].  Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD. </ref>. Nepředstavuje náhražku klasické léčby, ale spíše je jejím podpůrným doplňkem <ref>Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf. </ref>. Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s [[Nemoc|nemocemi]], postižením, [[Závislosti|závislostmi]] či různými sociálními problémy <ref>KUDELOVÁ, Jiřina. Biblioterapie – léčba knihou. In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf. </ref>. Biblioterapie tedy není určena pouze nemocným lidem, protože rovněž funguje jako prostředek rozvíjení lidské [[Psychologie osobnosti|osobnosti]] <ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref>.
+
''Státnicová otázka: Biblioterapie - charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty''<br />
  
−
<big>'''Druhy biblioterapie'''</big>
+
'''Biblioterapie''' je ''„metoda [[psychoterapie]], využívající léčebné a podpůrné účinky četby“''.<ref>VÁŠOVÁ, Lidmila. Biblioterapie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online].  Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD.</ref> <br />
 +
== Definice pojmu ==
 +
:Biblioterapie nebo terapeutické vyprávění je expresivní terapie, která zahrnuje rozprávění nebo čtení specifických textů za účelem léčení. Používá vztah jednotlivce k obsahu knihy a poezie a vůbec psaného slova jako terapie. Biblioterapie se často kombinuje s terapií psaní (scriptoterapií). Ukázalo se, že je účinná při léčbě deprese.<ref>Smith, N.M.; Floyd, M.R.; Jamison, C. & Scogin, F. (1997). "Three year follow up of bibliotherapy for depression". Journal of Consulting and Clinical Psychology. 65 (2): 324–327. doi:10.1037/0022-006X.65.2.324. PMID 9086697.</ref><br /><br />
  
−
Biblioterapie existuje v mnoha podobách. Časté je členění na biblioterapii individuální a skupinovou. Jiné dělení popisuje biblioterapii klinickou, institucionální a vývojovou <ref>KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm. </ref>. Hojně užívané je členění biblioterapie dle používaných literárních žánrů na:
+
:„Expresivní znamená, že tyto terapie pracují s výrazovými uměleckými prostředky, které mohou být svou povahou hudební, dramatické, literární, výtvarné nebo pohybové“. Používá se také název „umělecké kreativní terapie“ nebo také jednoduše „terapie uměním“. Dalšími expresivními terapiemi jsou: muzikoterapie, arteterapie, dramatoterapie a tanečně pohybová terapie. <ref>KANTOR, Jiří a kol. Základy muzikoterapie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 295 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2846-9.</ref><br />
−
* ''[[Hagioterapie|hagioterapii]]'' (léčba skrze rozbor náboženských textů)
+
:Biblioterapie je plánovaný čtenářský program určený k usnadnění oživení pacientů trpících duševními chorobami nebo emočními poruchami s použitím knih vybraných na základě obsahu. V ideálním případě se tento proces uskutečňuje ve třech fázích: osobní identifikace čtenáře s konkrétní postavou z doporučeného díla, která vede k psychologické katarzi, což vede k racionálnímu vhledu do možností vycházejících z textu, které navrhují řešení problému čtenáře. Doporučuje se asistence vyškoleného psychoterapeuta. " - knihovna v ODLIS, online slovník pro knihovnu a informační vědu.<br />
−
* ''[[Fabuloterapie|fabuloterapii]]'' (léčba skrze dětskou literaturu se zaměřením na pohádky)
+
:Biblioterapie: použití vybraných čtecích materiálů jako terapeutických pomocných látek v medicíně a psychiatrii; také vedení v řešení osobních problémů prostřednictvím řízeného čtení.<ref> AHIL Quarterly, Summer 1966, p. 18.</ref>  
−
* ''[[Imagoterapie|imagoterapii]]'' (léčba, kdy se čtenář ztotožní s literárním hrdinou a napodobuje jeho chování)
 
−
* ''[[Poetoterapie|poetoterapii]]'' (léčba skrze poezii) <ref>Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf. </ref>.
 
  
−
<big>'''Proces fungování biblioterapie'''</big>
+
== Biblioterapie a její vývoj ==
 +
Jde o spojení dvou slov řeckého původu: kniha (biblion) a terapie (therapeia). Termín poprvé použil Samuel McChord Crothers v roce 1916.<ref name="VK">ŠLAMBEROVÁ, Lucie.<i>Biblioterapie v prostředí veřejných knihoven </i>[online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123581/?lang=cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, Ph.D.</ref> Biblioterapie není náhražkou klasické léčby, ale spíše jejím podpůrným doplňkem.<ref name="inflow">Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.</ref> Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy.<ref>KUDELOVÁ, Jiřina. Biblioterapie – léčba knihou. In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf.</ref> Biblioterapie však není určena pouze nemocným lidem, protože funguje i jako prostředek rozvíjení lidské [[Psychologie osobnosti|osobnosti]].<ref name="tomasz">KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.</ref> Jejím cílem je snaha nahlédnout člověka jako bytost, jejíž zdravotní stav je silně ovlivňován psychikou.
  
−
K biblioterapii lze použít nejen vhodnou beletrii, naučnou literaturu, poezii, ale i třeba i vlastní tvorbu klientů. Při biblioterapii klient vyzkouší několik fází:  
+
=== Historie biblioterapie ===
−
# ''Identifikace'' - Klient se ztotožní s literárním hrdinou.
+
Biblioterapie je velmi mladý interdisciplinární obor, který se konstituoval na základech psychiatrie a psychologie<ref name="tomasz"></ref> První zmínky o terapii prostřednictvím knih jsou ale mnohem starší.Koncept knihovny jako „domu pro uzdravení duše „<ref>Lutz, C. (1978). "The oldest Library Motto: ψγxhσ Iatpeion". The Library Quarterly. 48 (1). JSTOR 4306897.</ref> je znám podle řeckého historika Diodora Siculuse již z doby Ramsese II, krále Egypta, který měl tento nápis nad vchodem královské komnaty, kde uchovával knihy.Tento fakt Siculus uvádí v díle Bibliotheca historica. V prvním století n. l. udržoval Galén, římský filosof a lékař Marka Aurelia , lékařskou knihovnu nejen pro potřeby své, ale i svých léčebných lázní Asclepion.<br /> Dalšími historickými doklady biblioterapie mohou být i čarodějná zaříkadla, prastaré mýty a posvátné spisy, příběhy, písně, eposy či například modlitby. Teprve 20. století přineslo posun ve vnímání biblioterapie jako plnohodnotné vědního oboru. Průkopníkem se staly Spojené státy americké, kde začaly vznikat příslušné instituce, vydávaly se tematické časopisy a vznikaly první biblioterapeutické fondy v knihovnách při zdravotnických zařízeních pro potřeby pacientů.:Na začátku devatenáctého století Benjamin Rush prosazoval využití literatury v nemocnicích pro "zábavu a výuku pacientů"<ref>McCulliss, D. (2012). "Bibliotherapy: Historical and research perspectives". Journal of Poetry Therapy. 25 (1): 23–38. doi:10.1080/08893675.2012.654944.</ref> .  Samotný termín biblioterapie, jenž se dostal do lékařských slovníků, vytvořil Samuel Crothers v článku Atlantic Monthly v srpnu 1916<ref>McKenna, G.; Hevey, D. & Martin, E. (2010). "Patients' and providers' perspectives on bibliotherapy in primary care" (PDF). Clinical Psychology & Psychotherapy. 17 (6): 497–509. doi:10.1002/cpp.679. PMID 20146202.</ref> Důležitou roli hrála biblioterapie během  první světové války, kdy vojenská  knihovnická služba umístila knihovníky ve vojenských nemocnicích kde spolupracovali s lékaři na zmírnění psychických následků války. Po válce se knihovníci pokoušeli tyto myšlenky implementovat v nemocničních knihovnách.<ref>Mahoney, Mary M. (2017). "From Library War Service to Science: Bibliotherapy in World War I". Books as Medicine: Studies in Reading, Its History, and the Enduring Belief in Its Power to Heal.</ref>.<br />
−
# ''Očištění'' - Čtenáři dochází, že problémy, které trápí hrdinu, jsou stejné s jeho vlastními problémy a že by mohly být řešitelné stejným způsobem jako v knize.
+
V současné době se na jejím rozvoji podílejí odborníci z řad psychologů, sociologů, lékařů, aj. a v neposlední řadě i knihovníci.<ref name="VK"></ref><br />
−
# ''Náhled'' - Čtenář je nucen porozumět konkrétnímu problému, rozebrat ho a dojít k pochopení jeho příčin a reakcí jak své vlastní osoby, tak lidí ze svého okolí.
 
−
# ''Přijetí'' - Čtenář přijímá za své nově získané poznatky a názory, které před biblioterapií neměl a které mu nyní mohou pomoci v řešení jeho reálných problémů <ref> KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm. </ref>.
 
  
−
<big>'''Kompetence biblioterapeuta'''</big>
 
  
−
Biblioterapeutické činnosti se mohou věnovat jak [[Psychologové|psychologové]], [[Psychiatři|psychiatři]], [[Psychoterapeuti|psychoterapeuti]], zdravotníci či [[knihovník|knihovníci]]. Nicméně každý, kdo se biblioterapii věnuje, musí splňovat určité požadavky. Biblioterapeut by měl být:  
+
== Druhy biblioterapie ==
−
* dostatečně [[Teorie pracovní motivace|motivovaný]] pro tuto práci
+
Biblioterapie existuje v mnoha podobách. Časté je členění na biblioterapii individuální a skupinovou. Jiné dělení popisuje biblioterapii klinickou, institucionální a vývojovou.<ref name="tomasz"/> Hojně užívané je členění biblioterapie dle používaných literárních žánrů na:
−
* [[Emoce|emočně]] vyrovnaný
+
* ''hagioterapii'' (léčba skrze rozbor náboženských textů),
−
* schopný pracovat s lidmi, motivovat je a aktivně na ně působit
+
* ''fabuloterapii'' (léčba skrze dětskou literaturu se zaměřením na pohádky),
−
* vzdělaný
+
* ''imagoterapii'' (léčba, kdy se čtenář ztotožní s literárním hrdinou a napodobuje jeho chování),
−
* schopný rozpoznat potřeby klientů a vybrat pro ně vhodnou literaturu
+
* ''poetoterapii'' (léčba skrze poezii).<ref name="inflow" />
−
* odhodlán při práci postupovat systematicky <ref>Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.</ref>.
 
  
−
<big>'''Příklady biblioterapeutické literatury pro děti'''</big>
+
== Společenské jevy a zátěžové situace ovlivnitelné biblioterapií ==
 +
Oblasti ve kterých je možné biblioterapeuticky působit lze definovat na základě cílových skupin čtenářů podle jednotlivých zátěžových situací.<br />  
  
−
Při výběru knih na biblioterapii by se kromě typu problému, kterým klient trpí, měl klást důraz i na klientovy preference, [[Inteligence|intelekt]], sociální zázemí a jeho čtenářské dovednosti. Mezi dětskými tituly pro často zmiňovanými v biblioterapeutických seznamech patří:  
+
''1. Násilí'' – do této skupiny patří témata jako: domácí násilí, násilí páchané na dětech, fyzické a psychické násilí, sexuální násilí, znásilnění, šikana<br />
−
* ''Metráček'' (Stanislav Rudolf) - Hlavní hrdinka trpí kvůli své obezitě pocity méněcennosti a trapnosti.  Díky sportu však zhubne, získá sebevědomí, kamarády i [[Láska|lásku]].  
+
''2. Těžká onemocnění'' – pod tuto skupinu patří lidé s poruchou centrální nervové soustavy a s poškozením mozku. Patři sem: dětský autismus, dětská obrna, Downův syndrom, mentální retardace, poruchy míchy a úrazy páteře. Dále vážná onemocnění jako rakovina, AIDS, tuberkulóza apod.<br />
 +
''3. Duševní poruchy'' – pod tuto skupinu patří: poruchy příjmu potravy(bulimie, anorexie), deprese, psychózy, neurózy, schizofrenie, paranoia,manická schizofrenie, různé deviace atd.<br />
 +
''4. Závislosti'' – zde jsou podskupinami závislí na drogách a na alkoholu<br />
 +
''5. Život s handicapem'' – tato skupina se dělí na podskupiny podle jednotlivých postižení a handicapů: zrakově postižení lidé, tělesný handicap, sluchově postižení lidé<br />
 +
''6. Smrt a umírán''í<br />
 +
 
 +
Základní rozdělení ještě může být rozšířeno o Problémy v mezilidských vztazích
 +
a o hledání smyslu života.<ref>Hándlová, Olga. Využití biblioterapie v zátěžových situacích. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 160 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.</ref><br />
 +
 
 +
== Biblioterapeutický proces ==
 +
Biblioterapeutický proces je zaměřen na racionální a emoční vnímání díla. Smyslem terapie je reflexe zátěžové situace na pozadí četby. Dochází k uvolnění psychického napětí, ke katarzi, vhledu do situace a vyrovnání se s ní a také ke znovunalezení radosti ze života apod. Primárně je tedy pozitivně ovlivněn psychosomatický stav a posílena psychická odolnost, sekundárně pak může četba napomoci např. rozvoji fantazie, tvořivosti, komunikačních schopností aj., jde tedy o pozitivní vliv na rozvoj osobnosti jako takové.<ref name="VK"></ref>
 +
 
 +
Působení biblioterapie spadá do kategorie expresivních (zážitkových) terapií, kam bychom dále zařadili např. atreterapii (léčba výtvarným uměním nebo skrze uměleckou tvorbu, dramaterapie (léčba skrze divadlo) a další. Pro zvýšení účinku, podpory tvůrčího potenciálu a schopnosti sebepoznání je možné tyto terapie po dobrém zvážení kombinovat.<ref name="Senioři"> DVOŘÁKOVÁ, Petra. <i>Biblioterapie u seniorů</i> [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://theses.cz/id/j8kazv/Bakalarska_prace_BIBLIOTERAPIE.pdf. Diplomová. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Tichá Iveta.</ref>
 +
 
 +
== Biblioterapeut==
 +
Biblioterapeutické činnosti se díky oborové provázanosti mohou věnovat psychologové,  psychoterapeuti, zdravotníci, knihovníci, sociální pracovníci aj. I tady platí, že biblioterapeut musí mít k výkonu této náročné práce určité předpoklady:<br />
 +
# osobnostní předpoklady (např. emoční stabilita, schopnost empatie aj.),<br />
 +
# vzdělání a zkušenosti,<br />
 +
# vlastní motivace a schopnost sebereflexe,
 +
Nároky na osobnost terapeuta také vycházejí z kategorie klientů, s nimiž pracuje. Při práci s dětmi je vhodné pedagogické vzdělání vedle psychologického, u seniorů se zase hodí vzdělání sociální. Důležitá je biblioterapeutova otevřenost, nadhled a také důvěryhodnost.<ref name="VK"></ref>
 +
 
 +
Pro osobu biblioterapeuta je nutné uvědomit si, k jakým mechanismům v nitru klienta dochází.
 +
Jsou to tyto fáze:
 +
# '''''Identifikace''''' - Klient se ztotožní s fiktivním literárním hrdinou a skrz něj probíhá projekce obtíží klienta samotného.
 +
# '''''Katarze (očištění)''''' - Fáze přichází v okamžiku odblokování nahromaděných emocí. Obvyklé jsou výrazné emocionální projevy, což klade nároky na osobu biblioterapeuta.
 +
# '''''Náhled''''' - Klient porozumí svému problému, dochází k pochopení jeho příčin a reakcí jak své vlastní osoby, tak lidí ze svého okolí.
 +
# '''''Přijetí (užití)''''' - Klient přijímá nový způsob myšlení i chování. Disponuje poznatky, které se liší od těch, které měl před biblioterapií a je připraven využít je v běžném životě. <ref name="tomasz"/>
 +
 
 +
== Účinky biblioterapie ==
 +
Účinky biblioterapie lze vyhodnocovat. Děje se tak pomocí:
 +
* kvantitativních údajů – používají se např. metody měření změny hierarchie hodnot pomocí obsahové analýzy, měření úzkosti pacienta prostřednictvím hodnotící škály aj. <br />
 +
* kvalitativních údajů – častější způsob, kdy se účinnost biblioterapie posuzuje bez pomoci měření; zjišťuje se změna přístupu pacienta k realitě, k hospitalizaci, ke skupinové psychoterapii aj.
 +
 
 +
Důležitým indikátorem evaluačního procesu je zájem pacienta o četbu. V případě, že upadá, dá se usuzovat na zhoršení zdravotního stavu (výraz nezájmu pacienta o léčbu četbou, která nepřináší požadovaný
 +
úlevný efekt).<ref name=Psycho"><VOLFOVÁ, Michaela. <i>Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické léčebně.</i> Praha, 2009. Diplomová. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Mgr. Ludmila Fonferová.</ref>
 +
 
 +
== Funkce literatury ==
 +
Literatura a její správné využití je podstatou biblioterapie. Je důležité vědět, jaký vliv a funkce může literatura mít.  Tou základní je přenos informací. Z pohledu biblioterapie je však důležitější působení literatury na psychickou stránku čtenáře a dotváření jeho estetických hodnot a to spočívá v obsahu a formě, jakou je literární dílo napsáno.<ref name="zátěž> HÁNDLOVÁ, Olga.<i> Využití biblioterapie v zátěžových situacích</i> [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64284/ff_m/Diplomka.pdf. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Petr Škyřík</ref>
 +
 
 +
Existují různé typologie účinků a funkcí. Jednou z nich je i typologie Jara Křivohlavého.
 +
# Informační funkce – četba přináší informace, tím zvyšuje míru poznání a zároveň snižuje strach z neznámého. Tuto funkci má především naučná literatura. <br />
 +
# Výchovná funkce – četba přináší postoje a názory, které mohou rozšířit vzdělání. <br />
 +
# Funkce „zrcadla“ – čtenář srovnává autorovy názory se svými a na základě tohoto srovnání  může dojít ke změně vlastního názoru.<br />
 +
# Identifikační funkce – čtenář si najde vzor nebo se ztotožní s některou postavou. <br />
 +
# Očistná funkce – při čtení knihy může dojít k psychické očistě (katarzi). Aby katarze proběhla, je nutné, aby dílo bylo schopno takovouto očistu vykonat a čtenář byl připraven katarzi při četbě prožít.<br />
 +
# Estetická funkce – kniha působí na čtenáře esteticky. <br />
 +
# Relaxační funkce – přináší relaxaci a uvolnění.<ref name="Jaro">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Biblioterapie.</i> Československá psychologie. 1987, 31(5), 472-477.</ref>
 +
 
 +
== Příklady biblioterapeutické literatury pro děti ==
 +
 
 +
Při výběru knih na biblioterapii by se kromě typu problému, kterým klient trpí, měl klást důraz i na klientovy preference, intelekt, sociální zázemí a jeho čtenářské dovednosti. Mezi dětskými tituly často zmiňovanými v biblioterapeutických seznamech patří:  
 +
* ''Metráček'' (Stanislav Rudolf) - Hlavní hrdinka trpí kvůli své obezitě pocity méněcennosti a trapnosti.  Díky sportu však zhubne, získá sebevědomí, kamarády i lásku.  
 
* ''Už zase skáču přes kaluže'' (Alan Marshall) - Tato kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství. Popisuje, jak Alana postihla obrna a znehybněla mu obě nohy. To mu však nezabránilo v cestě za svým cílem, na jejímž konci byla jízda na koni. Hrdina se nevzdal, svůj handicap si vůbec nepřipouštěl, snažil se vše dělat jako jeho vrstevníci.
 
* ''Už zase skáču přes kaluže'' (Alan Marshall) - Tato kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství. Popisuje, jak Alana postihla obrna a znehybněla mu obě nohy. To mu však nezabránilo v cestě za svým cílem, na jejímž konci byla jízda na koni. Hrdina se nevzdal, svůj handicap si vůbec nepřipouštěl, snažil se vše dělat jako jeho vrstevníci.
−
* ''My děti ze stanice Zoo'' (Christiane F.) - Tento autobiografický titul je možné používat pro klienty trpící drogovou závislostí. Kniha dává naději, že i v bezvýchodné situaci vždy existuje nějaké řešení <ref> Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.</ref>.
+
* ''My děti ze stanice Zoo'' (Christiane F.) - Tento autobiografický titul je možné používat pro klienty trpící drogovou závislostí. Kniha dává naději, že i v bezvýchodné situaci vždy existuje nějaké řešení.<ref name="inflow" />
  
−
<big>'''Projekty z oblasti biblioterapie'''</big>
+
== Projekty z oblasti biblioterapie ==
 +
V oblasti biblioterapie vznikla řada projektů, které si kladou za cíl upozornit na biblioterapii a podpořit ji. Mezi zahraniční projekty patří např.
  
−
V oblasti biblioterapie vznikla řada projektů, které si kladou za cíl upozornit na biblioterapii a podpořit ji. Mezi zahraniční projekty patří např. [http://bibliotherapy.ehs.cmich.edu/ Bibliotherapy Education Project], [http://www.the-best-childrens-books.org/ Best Children’s Books] nebo [http://www.carnegielibrary.org/kids/books/. Kids’ Books]. V České republice je zatím znám pouze projekt [http://Bibliohelp.cz Bibliohelp].
+
'''Bibliotherapy Education Project''' of Central Univerzity of Michigan<ref>https://www.cmich.edu/colleges/ehs/bibliotherapy/Pages/default.aspx</ref><br />
  
−
Projekt '''BiblioHelp''' je tvořen studenty Informačního studia a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy university. Garantem projektu je vedoucí [[Kabinet informačních studií a knihovnictví|Kabinetu informačních studií a knihovnictví]] PhDr. Petr Škyřík. Projekt je financován z grantu Ministerstva kultury ČR [[VISK]] 3. Cílem projektu je tvorba webového portálu, který obsahuje tituly týkající se oblasti biblioterapeutické literatury. Knižní tituly jsou tříděny dle tematického hlediska do kategorií. Záznam knihy obsahuje krátkou [[Anotace|anotaci]], [[Klíčová slova|klíčová slova]], ukázku z knihy a tipy na práci s knihou. Záznam je rovněž opatřen odkazem na [[Souborný katalog České republiky]], ve kterém si zájemce může zjistit, v jaké knihovně je titul k dispozici. Dále je uveden odkaz na nákupní galerii [http://www.heureka.cz/ Heureka.cz], kde lze najít [[Informace|informaci]] o tom, v jakém knihkupectví mají aktuálně knihu na skladě <ref>BiblioHelp - léčba knihou [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
+
:Tento  webový projekt funguje jako cenný informační zdroj pro všechny profesionály zabývající se jakoukoliv formou biblioterapeutické práce. Autoři projektu jsou Dr. Pehrsson a Dr. McMillen. Jejich práce byla založena ve společné víře v obrovskou sílu literatury a příběhů jako terapeutických nástrojů. Společně pomáhali nově vznikajícím a zkušeným odborníkům využívat literaturu s kompetencí při práci s klienty a studenty. Doktor McMillen odešel do důchodu v roce 2012 a tento projekt pokračuje s mnoha dalšími, kteří mají vášnivý vztah k jednotlivcům s čtenářským materiálem na podporu osobního a profesního růstu. Od svého vývoje je internetová stránka Bibliotherapy Education Project přístupná zájemcům ve více než 70 zemích světa.<br />
−
http://www.bibliohelp.cz/.</ref>.
 
  
−
<big>'''Použitá literatura:'''</big>
+
'''Biblio or Therapy'''
 +
:seznam knih a článků, které se věnují tématu biblioterapie z prostředí USA, Kanady a Velké Británie a zároveň seznam biblioterapeutických projektů mnoha institucí.<ref>https://bibliotherapyforlibrarians.wordpress.com/bibliotherapy-projects/</ref>, [http://www.the-best-childrens-books.org/ Best Children’s Books] nebo [http://www.carnegielibrary.org/kids/books/. Kids’ Books].<br />
 +
 +
'''BiblioHelp'''
 +
:Projekt je tvořen studenty Informačního studia a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy university. Garantem projektu je vedoucí [[Kabinet informačních studií a knihovnictví|Kabinetu informačních studií a knihovnictví]] PhDr. Petr Škyřík. Projekt je financován z grantu Ministerstva kultury ČR VIKS 3. Cílem projektu je tvorba webového portálu, který obsahuje tituly týkající se biblioterapeutické literatury. Knižní tituly jsou tříděny podle tematického hlediska do kategorií. Záznam knihy obsahuje krátkou anotaci, klíčová slova, ukázku z knihy a tipy na práci s knihou. Záznam je rovněž opatřen odkazem na Souborný katalog České republiky, ve kterém si zájemce může zjistit, v jaké knihovně je titul k dispozici. Dále je uveden odkaz na nákupní galerii [http://www.heureka.cz/ Heureka.cz], kde lze najít informaci o tom, v jakém knihkupectví mají aktuálně knihu na skladě.<ref>BiblioHelp - léčba knihou [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:
 +
http://www.bibliohelp.cz/.</ref>
 +
'''Biblioterapie pro seniory'''
 +
:Projekt Městské knihovny Antonína Marka v Turnově<ref>https://knihovna.turnov.cz/category/biblioterapie/</ref>, který vznikl jako součást dlouhodového projektu ''Aktivně ve stáří'' pro pacienty v nemocnici, kteří potřebují psychoterapii pomocí četby. Tato zážitková terapie má pomoci další podpůrnou technikou léčit pacienty v oblasti emočních a dalších zdravotních problémů. Do projektu je zapojeno oddělení následné péče KNL, nemocnice Turnov. Hlavní aktivity projektu jsou setkání nad knihami, příběhy, relaxace, trénink paměti, dramatizace textu, vyprávění, reminiscence.Celý projekt je součástí aktivit MA 21 a Zdravého města Turnov.
 +
 
 +
=== Reference ===
  
 
<references/>
 
<references/>
  
−
== Související články ==
+
===Použitá literatura===
−
{| class="wikitable" width="100%"
+
*VÁŠOVÁ, Lidmila.'' Biblioterapie.'' In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online].  Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD.
−
|-
+
* ŠLAMBEROVÁ, Lucie.''Biblioterapie v prostředí veřejných knihoven'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123581/?lang=cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, Ph.D.
−
|
+
*''Biblioterapie'' Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.
 +
*KUDELOVÁ, Jiřina.''Biblioterapie – léčba knihou.'' In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf
 +
*KRUSZEWSKI, Tomasz.'' Biblioterapie - léčba četbou.'' Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm
 +
*DVOŘÁKOVÁ, Petra. ''Biblioterapie u seniorů'' [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://theses.cz/id/j8kazv/Bakalarska_prace_BIBLIOTERAPIE.pdf. Diplomová. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Tichá Iveta
 +
*VOLFOVÁ, Michaela.''Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické léčebně.'' Praha, 2009. Diplomová. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Mgr. Ludmila Fonferová
 +
*HÁNDLOVÁ, Olga.''Využití biblioterapie v zátěžových situacích''[online]. Brno, 2006 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64284/ff_m/Diplomka.pdf. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Petr Škyřík
 +
*KŘIVOHLAVÝ, Jaro.''Biblioterapie.'' Československá psychologie. 1987, 31(5), 472-477
 +
*''BiblioHelp - léčba knihou'' [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.bibliohelp.cz/.
 +
 
 +
===Externí odkazy===
 +
[http://www.bibliohelp.cz/ BiblioHelp]
 +
 
 +
[https://www.cmich.edu/colleges/ehs/bibliotherapy/pages/about-the-authors.aspx Bibliotherapy Education Project © website, ] webové stránky Centralní Michiganské University. Obsahuje zdroje a odkazy, které pomáhají při hodnocení materiálů pro biblioterapeutickou práci s dětmi a dospívajícími, při hledání recenzovaných knih pro určité věkové skupiny a konkrétní problematiku.
 +
 
 +
[http://ifbpt.org/ International Federation for Biblio/Poetry Therapy] Mezinárodní federace pro biblioterapii / poetoterapii . Standardy v oblasti výcviku a uznávání odborníků v oblasti biblioterapie ,seznam kvalifikovaných odborníků.
 +
 
 +
[http://www.bibliohelp.cz/ Bibliohelp] BiblioHelp nabízí přehled knih vhodných pro biblioterapeutickou praxi – léčbu knihou. Projekt studentů KISK Masarykovy univerzity v Brně z roku 2009
 +
 
 +
[http://www.minddisorders.com/A-Br/Bibliotherapy.html Bibliotherapy in Encyclopedia of Mental Disorders] Slovníkové heslo ''Biblioterapie''v Encyklpedii duševních poruch
 +
 
 +
[https://knihovna.turnov.cz/2018/02/projekt-biblioterapie-pro-seniory/ Biblioterapie pro seniory]
 +
 
 +
[https://svkpk.cz/blog/2018/03/12/biblioterapie-pro-verejnost/ Biblioterapie pro veřejnost]
 +
 
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
 
 +
* [[https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliotherapy|Heslo Biblioteraphy]]
 
* [[Čtení a vyprávění příběhů]]
 
* [[Čtení a vyprávění příběhů]]
 
* [[Vyprávění příběhů (storytelling)]]
 
* [[Vyprávění příběhů (storytelling)]]
−
* [[Myšlení]]
 
−
* [[Vnímání]]
 
−
|}
 
  
−
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
+
=== Klíčová slova ===
−
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]
+
 
 +
biblioterapie, psychoterapie, psychologie osobnosti, Jaro Křivohlavý, kniha, léčba knihou, terapie uměním,
 +
 
 +
 
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]

Aktuální verze z 22. 6. 2018, 13:49

Státnicová otázka: Biblioterapie - charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty

Biblioterapie je „metoda psychoterapie, využívající léčebné a podpůrné účinky četby“.[1]

Definice pojmu

Biblioterapie nebo terapeutické vyprávění je expresivní terapie, která zahrnuje rozprávění nebo čtení specifických textů za účelem léčení. Používá vztah jednotlivce k obsahu knihy a poezie a vůbec psaného slova jako terapie. Biblioterapie se často kombinuje s terapií psaní (scriptoterapií). Ukázalo se, že je účinná při léčbě deprese.[2]

„Expresivní znamená, že tyto terapie pracují s výrazovými uměleckými prostředky, které mohou být svou povahou hudební, dramatické, literární, výtvarné nebo pohybové“. Používá se také název „umělecké kreativní terapie“ nebo také jednoduše „terapie uměním“. Dalšími expresivními terapiemi jsou: muzikoterapie, arteterapie, dramatoterapie a tanečně pohybová terapie. [3]
Biblioterapie je plánovaný čtenářský program určený k usnadnění oživení pacientů trpících duševními chorobami nebo emočními poruchami s použitím knih vybraných na základě obsahu. V ideálním případě se tento proces uskutečňuje ve třech fázích: osobní identifikace čtenáře s konkrétní postavou z doporučeného díla, která vede k psychologické katarzi, což vede k racionálnímu vhledu do možností vycházejících z textu, které navrhují řešení problému čtenáře. Doporučuje se asistence vyškoleného psychoterapeuta. " - knihovna v ODLIS, online slovník pro knihovnu a informační vědu.
Biblioterapie: použití vybraných čtecích materiálů jako terapeutických pomocných látek v medicíně a psychiatrii; také vedení v řešení osobních problémů prostřednictvím řízeného čtení.[4]

Biblioterapie a její vývoj

Jde o spojení dvou slov řeckého původu: kniha (biblion) a terapie (therapeia). Termín poprvé použil Samuel McChord Crothers v roce 1916.[5] Biblioterapie není náhražkou klasické léčby, ale spíše jejím podpůrným doplňkem.[6] Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy.[7] Biblioterapie však není určena pouze nemocným lidem, protože funguje i jako prostředek rozvíjení lidské osobnosti.[8] Jejím cílem je snaha nahlédnout člověka jako bytost, jejíž zdravotní stav je silně ovlivňován psychikou.

Historie biblioterapie

Biblioterapie je velmi mladý interdisciplinární obor, který se konstituoval na základech psychiatrie a psychologie[8] První zmínky o terapii prostřednictvím knih jsou ale mnohem starší.Koncept knihovny jako „domu pro uzdravení duše „[9] je znám podle řeckého historika Diodora Siculuse již z doby Ramsese II, krále Egypta, který měl tento nápis nad vchodem královské komnaty, kde uchovával knihy.Tento fakt Siculus uvádí v díle Bibliotheca historica. V prvním století n. l. udržoval Galén, římský filosof a lékař Marka Aurelia , lékařskou knihovnu nejen pro potřeby své, ale i svých léčebných lázní Asclepion.
Dalšími historickými doklady biblioterapie mohou být i čarodějná zaříkadla, prastaré mýty a posvátné spisy, příběhy, písně, eposy či například modlitby. Teprve 20. století přineslo posun ve vnímání biblioterapie jako plnohodnotné vědního oboru. Průkopníkem se staly Spojené státy americké, kde začaly vznikat příslušné instituce, vydávaly se tematické časopisy a vznikaly první biblioterapeutické fondy v knihovnách při zdravotnických zařízeních pro potřeby pacientů.:Na začátku devatenáctého století Benjamin Rush prosazoval využití literatury v nemocnicích pro "zábavu a výuku pacientů"[10] . Samotný termín biblioterapie, jenž se dostal do lékařských slovníků, vytvořil Samuel Crothers v článku Atlantic Monthly v srpnu 1916[11] Důležitou roli hrála biblioterapie během první světové války, kdy vojenská knihovnická služba umístila knihovníky ve vojenských nemocnicích kde spolupracovali s lékaři na zmírnění psychických následků války. Po válce se knihovníci pokoušeli tyto myšlenky implementovat v nemocničních knihovnách.[12].
V současné době se na jejím rozvoji podílejí odborníci z řad psychologů, sociologů, lékařů, aj. a v neposlední řadě i knihovníci.[5]


Druhy biblioterapie

Biblioterapie existuje v mnoha podobách. Časté je členění na biblioterapii individuální a skupinovou. Jiné dělení popisuje biblioterapii klinickou, institucionální a vývojovou.[8] Hojně užívané je členění biblioterapie dle používaných literárních žánrů na:

  • hagioterapii (léčba skrze rozbor náboženských textů),
  • fabuloterapii (léčba skrze dětskou literaturu se zaměřením na pohádky),
  • imagoterapii (léčba, kdy se čtenář ztotožní s literárním hrdinou a napodobuje jeho chování),
  • poetoterapii (léčba skrze poezii).[6]

Společenské jevy a zátěžové situace ovlivnitelné biblioterapií

Oblasti ve kterých je možné biblioterapeuticky působit lze definovat na základě cílových skupin čtenářů podle jednotlivých zátěžových situací.

1. Násilí – do této skupiny patří témata jako: domácí násilí, násilí páchané na dětech, fyzické a psychické násilí, sexuální násilí, znásilnění, šikana
2. Těžká onemocnění – pod tuto skupinu patří lidé s poruchou centrální nervové soustavy a s poškozením mozku. Patři sem: dětský autismus, dětská obrna, Downův syndrom, mentální retardace, poruchy míchy a úrazy páteře. Dále vážná onemocnění jako rakovina, AIDS, tuberkulóza apod.
3. Duševní poruchy – pod tuto skupinu patří: poruchy příjmu potravy(bulimie, anorexie), deprese, psychózy, neurózy, schizofrenie, paranoia,manická schizofrenie, různé deviace atd.
4. Závislosti – zde jsou podskupinami závislí na drogách a na alkoholu
5. Život s handicapem – tato skupina se dělí na podskupiny podle jednotlivých postižení a handicapů: zrakově postižení lidé, tělesný handicap, sluchově postižení lidé
6. Smrt a umírání

Základní rozdělení ještě může být rozšířeno o Problémy v mezilidských vztazích a o hledání smyslu života.[13]

Biblioterapeutický proces

Biblioterapeutický proces je zaměřen na racionální a emoční vnímání díla. Smyslem terapie je reflexe zátěžové situace na pozadí četby. Dochází k uvolnění psychického napětí, ke katarzi, vhledu do situace a vyrovnání se s ní a také ke znovunalezení radosti ze života apod. Primárně je tedy pozitivně ovlivněn psychosomatický stav a posílena psychická odolnost, sekundárně pak může četba napomoci např. rozvoji fantazie, tvořivosti, komunikačních schopností aj., jde tedy o pozitivní vliv na rozvoj osobnosti jako takové.[5]

Působení biblioterapie spadá do kategorie expresivních (zážitkových) terapií, kam bychom dále zařadili např. atreterapii (léčba výtvarným uměním nebo skrze uměleckou tvorbu, dramaterapie (léčba skrze divadlo) a další. Pro zvýšení účinku, podpory tvůrčího potenciálu a schopnosti sebepoznání je možné tyto terapie po dobrém zvážení kombinovat.[14]

Biblioterapeut

Biblioterapeutické činnosti se díky oborové provázanosti mohou věnovat psychologové, psychoterapeuti, zdravotníci, knihovníci, sociální pracovníci aj. I tady platí, že biblioterapeut musí mít k výkonu této náročné práce určité předpoklady:

  1. osobnostní předpoklady (např. emoční stabilita, schopnost empatie aj.),
  2. vzdělání a zkušenosti,
  3. vlastní motivace a schopnost sebereflexe,

Nároky na osobnost terapeuta také vycházejí z kategorie klientů, s nimiž pracuje. Při práci s dětmi je vhodné pedagogické vzdělání vedle psychologického, u seniorů se zase hodí vzdělání sociální. Důležitá je biblioterapeutova otevřenost, nadhled a také důvěryhodnost.[5]

Pro osobu biblioterapeuta je nutné uvědomit si, k jakým mechanismům v nitru klienta dochází. Jsou to tyto fáze:

  1. Identifikace - Klient se ztotožní s fiktivním literárním hrdinou a skrz něj probíhá projekce obtíží klienta samotného.
  2. Katarze (očištění) - Fáze přichází v okamžiku odblokování nahromaděných emocí. Obvyklé jsou výrazné emocionální projevy, což klade nároky na osobu biblioterapeuta.
  3. Náhled - Klient porozumí svému problému, dochází k pochopení jeho příčin a reakcí jak své vlastní osoby, tak lidí ze svého okolí.
  4. Přijetí (užití) - Klient přijímá nový způsob myšlení i chování. Disponuje poznatky, které se liší od těch, které měl před biblioterapií a je připraven využít je v běžném životě. [8]

Účinky biblioterapie

Účinky biblioterapie lze vyhodnocovat. Děje se tak pomocí:

  • kvantitativních údajů – používají se např. metody měření změny hierarchie hodnot pomocí obsahové analýzy, měření úzkosti pacienta prostřednictvím hodnotící škály aj.
  • kvalitativních údajů – častější způsob, kdy se účinnost biblioterapie posuzuje bez pomoci měření; zjišťuje se změna přístupu pacienta k realitě, k hospitalizaci, ke skupinové psychoterapii aj.

Důležitým indikátorem evaluačního procesu je zájem pacienta o četbu. V případě, že upadá, dá se usuzovat na zhoršení zdravotního stavu (výraz nezájmu pacienta o léčbu četbou, která nepřináší požadovaný úlevný efekt).[15]

Funkce literatury

Literatura a její správné využití je podstatou biblioterapie. Je důležité vědět, jaký vliv a funkce může literatura mít. Tou základní je přenos informací. Z pohledu biblioterapie je však důležitější působení literatury na psychickou stránku čtenáře a dotváření jeho estetických hodnot a to spočívá v obsahu a formě, jakou je literární dílo napsáno.[16]

Existují různé typologie účinků a funkcí. Jednou z nich je i typologie Jara Křivohlavého.

  1. Informační funkce – četba přináší informace, tím zvyšuje míru poznání a zároveň snižuje strach z neznámého. Tuto funkci má především naučná literatura.
  2. Výchovná funkce – četba přináší postoje a názory, které mohou rozšířit vzdělání.
  3. Funkce „zrcadla“ – čtenář srovnává autorovy názory se svými a na základě tohoto srovnání může dojít ke změně vlastního názoru.
  4. Identifikační funkce – čtenář si najde vzor nebo se ztotožní s některou postavou.
  5. Očistná funkce – při čtení knihy může dojít k psychické očistě (katarzi). Aby katarze proběhla, je nutné, aby dílo bylo schopno takovouto očistu vykonat a čtenář byl připraven katarzi při četbě prožít.
  6. Estetická funkce – kniha působí na čtenáře esteticky.
  7. Relaxační funkce – přináší relaxaci a uvolnění.[17]

Příklady biblioterapeutické literatury pro děti

Při výběru knih na biblioterapii by se kromě typu problému, kterým klient trpí, měl klást důraz i na klientovy preference, intelekt, sociální zázemí a jeho čtenářské dovednosti. Mezi dětskými tituly často zmiňovanými v biblioterapeutických seznamech patří:

  • Metráček (Stanislav Rudolf) - Hlavní hrdinka trpí kvůli své obezitě pocity méněcennosti a trapnosti. Díky sportu však zhubne, získá sebevědomí, kamarády i lásku.
  • Už zase skáču přes kaluže (Alan Marshall) - Tato kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství. Popisuje, jak Alana postihla obrna a znehybněla mu obě nohy. To mu však nezabránilo v cestě za svým cílem, na jejímž konci byla jízda na koni. Hrdina se nevzdal, svůj handicap si vůbec nepřipouštěl, snažil se vše dělat jako jeho vrstevníci.
  • My děti ze stanice Zoo (Christiane F.) - Tento autobiografický titul je možné používat pro klienty trpící drogovou závislostí. Kniha dává naději, že i v bezvýchodné situaci vždy existuje nějaké řešení.[6]

Projekty z oblasti biblioterapie

V oblasti biblioterapie vznikla řada projektů, které si kladou za cíl upozornit na biblioterapii a podpořit ji. Mezi zahraniční projekty patří např.

Bibliotherapy Education Project of Central Univerzity of Michigan[18]

Tento webový projekt funguje jako cenný informační zdroj pro všechny profesionály zabývající se jakoukoliv formou biblioterapeutické práce. Autoři projektu jsou Dr. Pehrsson a Dr. McMillen. Jejich práce byla založena ve společné víře v obrovskou sílu literatury a příběhů jako terapeutických nástrojů. Společně pomáhali nově vznikajícím a zkušeným odborníkům využívat literaturu s kompetencí při práci s klienty a studenty. Doktor McMillen odešel do důchodu v roce 2012 a tento projekt pokračuje s mnoha dalšími, kteří mají vášnivý vztah k jednotlivcům s čtenářským materiálem na podporu osobního a profesního růstu. Od svého vývoje je internetová stránka Bibliotherapy Education Project přístupná zájemcům ve více než 70 zemích světa.

Biblio or Therapy

seznam knih a článků, které se věnují tématu biblioterapie z prostředí USA, Kanady a Velké Británie a zároveň seznam biblioterapeutických projektů mnoha institucí.[19], Best Children’s Books nebo Kids’ Books.

BiblioHelp

Projekt je tvořen studenty Informačního studia a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy university. Garantem projektu je vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví PhDr. Petr Škyřík. Projekt je financován z grantu Ministerstva kultury ČR VIKS 3. Cílem projektu je tvorba webového portálu, který obsahuje tituly týkající se biblioterapeutické literatury. Knižní tituly jsou tříděny podle tematického hlediska do kategorií. Záznam knihy obsahuje krátkou anotaci, klíčová slova, ukázku z knihy a tipy na práci s knihou. Záznam je rovněž opatřen odkazem na Souborný katalog České republiky, ve kterém si zájemce může zjistit, v jaké knihovně je titul k dispozici. Dále je uveden odkaz na nákupní galerii Heureka.cz, kde lze najít informaci o tom, v jakém knihkupectví mají aktuálně knihu na skladě.[20]

Biblioterapie pro seniory

Projekt Městské knihovny Antonína Marka v Turnově[21], který vznikl jako součást dlouhodového projektu Aktivně ve stáří pro pacienty v nemocnici, kteří potřebují psychoterapii pomocí četby. Tato zážitková terapie má pomoci další podpůrnou technikou léčit pacienty v oblasti emočních a dalších zdravotních problémů. Do projektu je zapojeno oddělení následné péče KNL, nemocnice Turnov. Hlavní aktivity projektu jsou setkání nad knihami, příběhy, relaxace, trénink paměti, dramatizace textu, vyprávění, reminiscence.Celý projekt je součástí aktivit MA 21 a Zdravého města Turnov.

Reference

  1. ↑ VÁŠOVÁ, Lidmila. Biblioterapie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD.
  2. ↑ Smith, N.M.; Floyd, M.R.; Jamison, C. & Scogin, F. (1997). "Three year follow up of bibliotherapy for depression". Journal of Consulting and Clinical Psychology. 65 (2): 324–327. doi:10.1037/0022-006X.65.2.324. PMID 9086697.
  3. ↑ KANTOR, Jiří a kol. Základy muzikoterapie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 295 s. Psyché. ISBN 978-80-247-2846-9.
  4. ↑ AHIL Quarterly, Summer 1966, p. 18.
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 ŠLAMBEROVÁ, Lucie.Biblioterapie v prostředí veřejných knihoven [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123581/?lang=cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, Ph.D.
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 Biblioterapie. Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.
  7. ↑ KUDELOVÁ, Jiřina. Biblioterapie – léčba knihou. In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf.
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.
  9. ↑ Lutz, C. (1978). "The oldest Library Motto: ψγxhσ Iatpeion". The Library Quarterly. 48 (1). JSTOR 4306897.
  10. ↑ McCulliss, D. (2012). "Bibliotherapy: Historical and research perspectives". Journal of Poetry Therapy. 25 (1): 23–38. doi:10.1080/08893675.2012.654944.
  11. ↑ McKenna, G.; Hevey, D. & Martin, E. (2010). "Patients' and providers' perspectives on bibliotherapy in primary care" (PDF). Clinical Psychology & Psychotherapy. 17 (6): 497–509. doi:10.1002/cpp.679. PMID 20146202.
  12. ↑ Mahoney, Mary M. (2017). "From Library War Service to Science: Bibliotherapy in World War I". Books as Medicine: Studies in Reading, Its History, and the Enduring Belief in Its Power to Heal.
  13. ↑ Hándlová, Olga. Využití biblioterapie v zátěžových situacích. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 160 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petr Škyřík.
  14. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Petra. Biblioterapie u seniorů [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://theses.cz/id/j8kazv/Bakalarska_prace_BIBLIOTERAPIE.pdf. Diplomová. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Tichá Iveta.
  15. ↑ <VOLFOVÁ, Michaela. Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické léčebně. Praha, 2009. Diplomová. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Mgr. Ludmila Fonferová.
  16. ↑ HÁNDLOVÁ, Olga. Využití biblioterapie v zátěžových situacích [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64284/ff_m/Diplomka.pdf. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Petr Škyřík
  17. ↑ KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Biblioterapie. Československá psychologie. 1987, 31(5), 472-477.
  18. ↑ https://www.cmich.edu/colleges/ehs/bibliotherapy/Pages/default.aspx
  19. ↑ https://bibliotherapyforlibrarians.wordpress.com/bibliotherapy-projects/
  20. ↑ BiblioHelp - léčba knihou [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.bibliohelp.cz/.
  21. ↑ https://knihovna.turnov.cz/category/biblioterapie/

Použitá literatura

Externí odkazy

BiblioHelp

Bibliotherapy Education Project © website, webové stránky Centralní Michiganské University. Obsahuje zdroje a odkazy, které pomáhají při hodnocení materiálů pro biblioterapeutickou práci s dětmi a dospívajícími, při hledání recenzovaných knih pro určité věkové skupiny a konkrétní problematiku.

International Federation for Biblio/Poetry Therapy Mezinárodní federace pro biblioterapii / poetoterapii . Standardy v oblasti výcviku a uznávání odborníků v oblasti biblioterapie ,seznam kvalifikovaných odborníků.

Bibliohelp BiblioHelp nabízí přehled knih vhodných pro biblioterapeutickou praxi – léčbu knihou. Projekt studentů KISK Masarykovy univerzity v Brně z roku 2009

Bibliotherapy in Encyclopedia of Mental Disorders Slovníkové heslo Biblioterapiev Encyklpedii duševních poruch

Biblioterapie pro seniory

Biblioterapie pro veřejnost


Související články

Klíčová slova

biblioterapie, psychoterapie, psychologie osobnosti, Jaro Křivohlavý, kniha, léčba knihou, terapie uměním,

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Biblioterapie&oldid=55185“