Sympatikus: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
 
'''Sympatický nervový systém''' je součástí [[Autonomní nervový systém|autonomní nervové soustavy]].
 
'''Sympatický nervový systém''' je součástí [[Autonomní nervový systém|autonomní nervové soustavy]].
−
Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. <ref> name="mo" Merkunová Alena, Orel Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.</ref>
+
Ta je členěna na sympatikus, [[Parasympatikus|parasympatikus]] a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. <ref name="mo">MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.</ref>
−
Skládá se z vegetativních neuronů. <ref> name="orel" Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref>
 
  
 +
Skládá se z vegetativních [[Neuron|neuronů]]. <ref name="orel">OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref>
  
 
== Název ==
 
== Název ==
 +
[[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|300x300px]]
 
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.
 
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.
  
−
Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému.  <ref> name="dylevsky" Dylevský Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017. </ref>
+
[[Autonomní nervový systém]] – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá [[Centrální nervová soustava|centrálnímu nervovému systému]].  <ref name="dylevsky">DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017. </ref>
−
 
 
  
 
== Stavba ==
 
== Stavba ==
−
Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy.
+
Sympatická vlákna vycházejí z [[Páteřní mícha|páteřní míchy]].
−
Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.  
+
Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.<ref name="mo" />
−
Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií se nachází poblíž míchy. (Orel)
+
Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.
−
 
 
−
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).
 
−
 
 
−
[[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|201x201px]] <ref name="orel" />
 
−
 
 
−
 
 
−
 
 
  
 +
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).<ref name="orel" />
 
== Činnost ==
 
== Činnost ==
 
Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. <ref name="mo" />
 
Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. <ref name="mo" />
Řádek 27: Řádek 22:
 
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. <ref name="dylevsky" />
 
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. <ref name="dylevsky" />
  
−
Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. <ref name="orel" />
+
Hlavním mediátorem sympatiku je [[noradrenalin]]. <ref name="orel" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
 
Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" />
−
 
  
 
== Projevy ==
 
== Projevy ==
−
* mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
+
[[Soubor:Tabulka projevů autonomního nervového systému.jpeg|náhled|479x479px]]
 +
* mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve [[Střední mozek|středním mozku]])
 
* zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
 
* zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
 
* zvýšení tlaku
 
* zvýšení tlaku
Řádek 39: Řádek 34:
 
* ztlumení činnosti trávicího systému
 
* ztlumení činnosti trávicího systému
 
* aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu  
 
* aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu  
−
* ejakulace
 
−
* (Merkunová, Orel)
 
 
* přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
 
* přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
−
* moč?
+
* ejakulace <ref name="mo" />
 +
 
 +
Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při [[Reakce na akutní stres|traumatickém stresu]]:
 +
 
 +
Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je [[Mozková kůra (neokortex)|neokortex]] a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes [[Amygdala|amygdalu]].
  
−
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při akutním (psycho)traumatu.
+
== Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii ==
  
 +
V léčbě [[Reakce na akutní stres|akutního traumatického stresu]] a [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatické stresové poruchy]] pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku.
 +
 +
U člověka s [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatickou stresovou poruchou]] nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg [[Smíšená porucha osobnosti|smíšená porucha osobnosti]], někdy [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční porucha osobnosti]] nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity [[Amygdala|amygdalárního systému]] a sympatiku, protože tvorba [[Neurotransmitery|neurotransmitteru]] [[Noradrenalin|noradrenalinu]] pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.<ref name="rothschild">ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015. </ref>
 +
 +
[[Soubor:Hyper-hypo-arousal.jpg|bezrámu|vlevo|Vliv sympatiku a parasympatiku při posttraumatické stresové poruše.|613x613px]]
 +
 +
[[Soubor:Ptsp-reakce.jpg|náhled|vpravo|596x596px]]
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
−
<references/>
 
  
−
{{Pracuje se}}
+
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Použitá literatura ===
 +
 
 +
HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.
 +
 
 +
LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.
 +
 
 +
LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002. 
 +
 
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
 +
 
 +
Tabulka projevů autonomního nervového systému: http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg
 +
 
 +
VOJTOVÁ, Hana: Porozumění traumatu a disociaci s pomocí neurobiologie a vztahové vazby. Prezentační materiály ke dvoudennímu semináři, 2018.)
 +
 
 +
ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
 
 +
Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus
 +
 
 +
Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie
 +
<br />
 +
.

Aktuální verze z 6. 2. 2019, 09:01

Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]

Skládá se z vegetativních neuronů. [2]

Název

Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]

Stavba

Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3.[1] Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií sympatiku se nachází poblíž míchy.

Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).[2]

Činnost

Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [1]

Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [3]

Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [2] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]

Projevy

Tabulka projevů autonomního nervového systému.jpeg
  • mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
  • zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
  • zvýšení tlaku
  • rozšíření průdušek čili bronchodilatace
  • zrychlení dechu
  • ztlumení činnosti trávicího systému
  • aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
  • přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
  • ejakulace [1]

Viz vložená tabulka projevů autonomního nervového systému, která je užitečná např. pro zmapování situace při traumatickém stresu:

Tři sloupce vpravo popisují alarmující situaci přetížení organismu v reakci na (dojem, že jde o) ohrožení života, kdy je neokortex a tedy volní jednání dočasně odpojeno; organismus zvolil kratší dráhu přes amygdalu.

Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii

V léčbě akutního traumatického stresu a posttraumatické stresové poruchy pacientům zpravidla velmi uleví rámcová edukace např. o tom, že jejich nepříjemné prožívání je ovlivněno prudkým kolísáním aktivace sympatiku a parasympatiku.

U člověka s posttraumatickou stresovou poruchou nebo u dlouhodobě traumatizovaného člověka (kterému PTSP nebyla diagnostikovaná, ale typicky mívá dg smíšená porucha osobnosti, někdy hraniční porucha osobnosti nebo porucha přizpůsobení aj.) přispívá k porozumění informace, že jeho organismus je v pohotovosti působením zvýšené aktivity amygdalárního systému a sympatiku, protože tvorba neurotransmitteru noradrenalinu pokračuje - nedostala pokyn, že organismus je v bezpečí a ohrožení netrvá.[4]

Vliv sympatiku a parasympatiku při posttraumatické stresové poruše.
Ptsp-reakce.jpg












Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
  4. ↑ ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

Použitá literatura

HERMAN, Judith: Trauma and Recovery. Basic Books, New York 1992.

LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

LEVINE, Peter, FREDERICK, Ann: Prebúdzanie tygra. Liečenie traumy. Občianske združenie Pro Familia, Humenné 2002.

Zdroje obrázků

OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.

Tabulka projevů autonomního nervového systému: http://www.somatictraumatherapy.com/wp-content/uploads/2017/07/ANS2.jpg

VOJTOVÁ, Hana: Porozumění traumatu a disociaci s pomocí neurobiologie a vztahové vazby. Prezentační materiály ke dvoudennímu semináři, 2018.)

ROTHSCHILD, Babette: Tělo nezapomíná. Psychofyziologie a léčba traumatu. Maitrea, Praha 2015.

Externí odkazy

Truncus sympaticus: https://www.wikiskripta.eu/w/Truncus_sympaticus

Nemoci periferního nervového systému: https://www.wikiskripta.eu/w/Port%C3%A1l:Neurologie
.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sympatikus&oldid=57226“