Hudba - zvukové nosiče: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
 
+
'''Hudba''' provází člověka od nepaměti v různých formách. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,''rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek'',,<ref name="Ottova">Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.</ref> Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů.  
−
= Hudba =
 
−
Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Z počátku v podobě [[Zvuk a zvukové vlnění | zvuků]], pláče či úderů kamenů. Vyjadřovala emoce, doprovázela lidské rituály. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,<ref><i>Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�</i>. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.</ref> Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes první pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů. Věda zabývající se hudbou se nazývá muzikologie.
 
−
 
 
−
== Historie ==
 
−
Před vynálezem fonografu hovoříme o existenci systémů produkujících zvuk pouze na základě předem nastavených systémů např. děr nebo dřevěných kolíků. Hudba byla tedy produkována na základě nastavení, bez fáze nahrávání reálné akustické předlohy.<ref><i>V��amov��� - Po�ky - muzikus.cz</i> [online]. [cit. 2018-12-25]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/vyvoj-zaznamovych-zarizeni-i-pocatky~27~brezen~2012/</ref>
 
−
 
 
−
Z. 9. století pochází mechanické vodní varhany. Autoři byli perští bratři Banū Mūsā.  První přístroji umožňující přehrání zvuku. Fungující na principu hrací skříňky.
 
−
 
−
Z roku 1502 pochází nejstarší dochovaný flašinet.
 
−
 
 
−
1848 bylo popsáno tzv. harmonium. Jeho tóny rozezníval proud zvuku uváděný do pohybu pomocí stočeného děrovaného papírového nebo plechového pásu na cívce, ten se posouval pomocí hodinového strojku po soustavě trubiček. Otvory ve válci a vzduch z trubiček rozezníval klávesy. Jejich počet byl vždy shodný s počtem trubiček.
 
−
 
 
−
Z 19.století pochází také tzv. hrací klavír (téže pianola či autopiano). Fungoval na stejném principu jako vodní varhany a byl schopen hrát bez přítomnosti hudebníka.
 
−
 
 
−
1904 v Německu vznikla dokonalejší verze pianoly tzv. Welte-Mignon, který dokázal víceméně přesně reprodukovat zaznamenaný zvuk
 
−
 
 
−
Ve 20.letech se začal šířit rádiový a gramofonový záznam
 
  
 
== Záznam zvuku ==
 
== Záznam zvuku ==
−
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,,.<ref><i>Ottova v�eobecn�ncyklopedie ve dvou svazc�</i>. Praha: Ottovo nakladatelstv� divizi Cesty, 2003.</ref> Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].
+
[[File: Thomas_Edison2-crop.jpg|thumb|Thomas Alva Edison]]
 +
První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,''způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce'',, <ref name="Ottova" /> Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. [[Virtuální národní fonotéka | fonotéce]].
  
 
=== Dělení záznamu zvuku ===
 
=== Dělení záznamu zvuku ===
Řádek 38: Řádek 22:
  
 
=== Fonograf ===
 
=== Fonograf ===
 +
[[File: N28562_-_Fonograf_-_Edison_-_foto_Dan_Johansson.jpg|thumb|Fonograf]]
 
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku
 
Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku
  
Řádek 44: Řádek 29:
  
 
=== Gramofon ===
 
=== Gramofon ===
−
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon <ref>G?SSEL, Gabriel. <i>Fonogram</i>. V Praze: Radioservis, 2001.</ref> si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.
+
Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon <ref name="Fonogram1">GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.</ref> si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.
−
 
 
−
=== Gramofonové desky ===
 
−
Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam.
 
−
I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid.  Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval.
 
−
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě.  
 
  
 
=== Gramofonové desky ===
 
=== Gramofonové desky ===
Řádek 56: Řádek 36:
 
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.
 
V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.
  
−
=== Magnetofonová páska ===
+
=== Magnetofonové pásky ===
 
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý.  
 
Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý.  
 
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.
 
Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.
Řádek 85: Řádek 65:
 
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby.  
 
Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby.  
  
 +
= Půjčování zvukových nosičů v knihovnách =
 +
== Autorský zákon č. 121/2000 Sb. ==
 +
[[Autorský zákon a knihovny | Autorský zákon]] vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především [[Autorský zákon a knihovny | § 37 Knihovní licence ]]. Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) [[Výpůjční služby | absenčně]], smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit[[Národní knihovna ČR | Národní knihovně ČR]] skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)<ref name="Příručka knihovníci">DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.</ref>.
  
  
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references />
  
 +
=== Použitá literatura ===
  
−
=== Walker & Wolf ===
+
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.
−
'''Anotace''': Audio vydavatelství specializující se na audioknihy. Konkrétně na původní české autory píšící fantastiku. (CD, mp3)
+
* GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.
−
 
+
* DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.
−
'''Web''': http://www.walkeravolf.cz/
+
* Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.
−
 
+
* SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.
−
=== Radioservis ===
+
* KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.  
−
'''Anotace''': Vydavatelství Českého rozhlasu, jež vydává CD všech žánrů s důrazem na mluvené slovo a audioknihy, knihy a Týdeník Rozhlas.
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.radioteka.cz/
 
−
 
 
−
=== Suprahon ===
 
−
'''Anotace''': Původní české vydavatelství působící na trhu od padesátých let minulého století vydávající klasickou a původní českou tvorbu. (CD, MC, mp3)
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.supraphon.cz/
 
−
 
 
−
=== Universal Music ===
 
−
'''Anotace''': Vydavatelství se zaměřuje na aktuální hudební interprety z celého světa, ale zároveň nabízí biografie, video ukázky a merchandise do mobilu.
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.umusic.cz/
 
−
 
 
−
=== Sony Music ===
 
−
'''Anotace''': Druhé největší vydavatelství se stejným zaměřením jako Universal Music. (CD, mp3, gramofonová deska)
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.sonymusic.cz/
 
−
 
 
−
=== Warner Music ===
 
−
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené z velké části na českou produkci. Zákazník si může zvolit CD nebo mp3.
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.emimusic.cz/cz/index.php
 
−
 
 
−
=== Sony ===
 
−
'''Anotace''': Jedno z předním světových vydavatelství zaměřené na produkci aktuálně nejúspěšnějších umělců. Mimo CD a mp3 se v limitovaných edicích objevují gramofonové desky.
 
−
 
 
−
'''Web''': https://www.sonyatv.com/en-uk/
 
−
 
 
−
 
 
−
=== Guerilla Records ===
 
−
'''Anotace''': Hudební vydavatelství, které se snaží zachytit hudbu, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu. Zvukovým nosičem je v tomto případě CD. 
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.guerilla.cz/
 
−
 
 
−
 
 
−
=== Audiostory ===
 
−
'''Anotace''': Nakladatelství audioknih zaměřené především na produkci nahrávek české beletrie a pohádek pro děti i pro dospělé. Založení se datuje do roku 1991, kdy se jako zvukový nosič zvolila audiokazeta. V průběhu se let přešlo na CD.  
 
−
 
 
−
'''Web''': www.audiostory.cz
 
−
 
 
−
 
 
−
=== BMG ===
 
−
'''Anotace''': Hudební vydavatelství zaměřené na masovou produkci populárních interpretů. Za zvukový nosič si vydavatelství zvolilo CD, online stream a mp3. Od roku 2006 spadá pod Sony Music Entertainment.
 
−
 
 
−
'''Web''': http://www.bmg.com/de/<br />
 
−
<br />
 
−
 
 
−
== Hudební nakladatelé - zvukové nosiče ==
 
−
<br />
 
−
 
 
−
=== 1. Sony / ATV Music Publishing LLC ===
 
−
je přední světová hudební vydavatelská společnost se sítí 37 kanceláří ve 29 městech a 22 zemích po celém světě.  Společnost byla založena jako divize Associated Television (ATV) v roce 1955 Lewem Gradem. V prosinci roku 1995 došlo ke sloučení ATV a Sony Music Publishing. Sony / ATV Music Publishing LLC nyní vlastní nebo spravuje více než 3 miliony autorských práv, včetně kultovních hudebních katalogů. Od roku 2012 Sony / ATV také spravuje také autorská práva EMI Music Publishing, čímž významně rozšířila repertoár a rozsah žánrů, skladatelů a umělců, které zastupuje. Společnost poskytuje umělcům kompletní služby hudebního nakladatelství vč. hudební produkce. https://www.sonyatv.com/en/about<br />
 
−
 
 
−
=== 2. Universal Music Publishing Group (UMPG) ===
 
−
je severoamerický hudební vydavatelská společnost a je součástí Universal Music Group. Ta byla dříve známá jako MCA Music Publishing. Universal Music Publishing je světově druhým největším hudebním vydavatelem hned za Sony / ATV Music Publishing. Poskytuje kompletní služby hudebního průmyslu. [http://www.umusicpub.com/ www.umusicpub.com/]/<br />
 
−
 
 
−
=== 3. Disney Music Group (DMG) ===
 
−
je významné hudební vydavatelství a dceřiná spol. The Walt Disney Company se sídlem v v Kalifornii v USA. Společnost byla založena v roce 1956. V současné době se skládá ze dvou nahrávacích společností a vydavatelství, které spravuje autorská práva společnosti Walt Disney Studios ale i dalších umělců. http://waltdisneystudios.com/disney-music-group/<br />
 
−
 
 
−
=== 4. Polskie Wydawnictwo Muzyczne /PWM/ ===
 
−
je polské hudební vydavatelství se sídlem Krakově Bylo založeno v roce 1945 a dlouhou dobu bylo jediným hudebním vydavatelstvím v Polsku. Specializuje na vydávání nosičů a publikování hudebnin a knih z oblasti klasické hudby, jazzu a filmové hudby. Vydalo kompletní dílo Fryderyka Chopina a dalších významných polských autorů. Je propagátorem polské soudobé hudby a zastupujeme Polsko u mnoha významných zahraničních vydavatelů, jako je např.  Schott Music, Boosey & Hawkes, Edition Peters, Universal Edition Wien, Music Sales. http://pwm.com.pl/<br />
 
−
 
 
−
=== 5. Schott Music ===
 
−
je jedno z nejstarších a zároveň největších německých hudebních vydavatelství v Evropě. Byla založena Bernhardem Schottem v roce 1770 a v první polovině 19. století společnost expandovala do dalších států Evropy. V současné době vydavatelství Schott Music zastupuje skladatele a autory z celého světa, má pobočky v deseti zemích světa. Zajišťuje distribuci hudebnin, knih, časopisů, audio a zvukově-obrazových záznamů a to nejen z katalogů Schott, ale i z katalogů 60 jiných hudebních vydavatelů. https://de.schott-music.com/<br />
 
−
 
 
−
=== 6. Frederick Harris Music Co., Limited ===
 
−
je nejstarší hudební vydavatelství v Kanadě.  Bylo založeno v roce 1904 v Torontu v Kanadě Frederickem Harrisem. V současné době je oficiálním vydavatelem kanadské Královské konzervatoře a kromě klasické vydavatelské činnosti významně podporuje práci mladých autorů. http://www.frederickharrismusic.com/<br />
 
  
−
=== 7. Éditions Alphonse Leduc ===
+
===Související články===
−
je jedním z nejstarších a nejprestižnějších francouzských hudebních vydavatelských domů, jež se specializuje na klasickou hudbu. Společnost byla založena v roce 1841 Alphonsem Leducem a dosud je rodinným podnikem Leduců, přestože je od ledna 2014 součástí britského Music Sales Group. Vlastní autorská práva k dílům nejvýznamnějších francouzských autorů. Toto postavení současné doby získala zejména díky vhodnému skombinování publikování nových děl a nabývání zavedených katalogů autorských práv, především edic vydavatelského domu Heugel v roce 1980 a  Hamelle v roce 1993. http://www.alphonseleduc.com/FR/<br />
+
*  [[Zvuk a zvukové vlnění]]
 +
*  [[Autorský zákon a knihovny]]
 +
* [[Virtuální národní fonotéka]]
  
−
=== 8. Razor Boy Music Publishing ===
+
=== Klíčová slova ===
−
je velmi mladá švédská nezávislá hudební společnost, která zahájila svou činnost dne 1. června 2008. Byla založena a je stále vlastněna Fredrikem Olssonem. Razor Boy dosáhla celosvětového úspěchu díky vlastnictví autorských práv a zastupování mnoha talentovaných písničkářů jako např. Kylie Minogue nebo Jo Perry. Od svého vzniku v roce 2008 singly spol. Razor Boy několikrát dosáhly na přední příčky hitparád ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku, Německu a dalších zemích po celém světě. http://razorboymusicpub.com/<br />
 
  
−
=== 9. Downtown ===
+
Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče,  
−
je nadnárodní vydavatelská společnost poskytující kompletní služby hudebního průmyslu se sídlem v New Yorku. Downtovn se skládá ze čtyř divizí: Downtown Music Publishing, Songtrust, Downtown Music Studios a Neighbouring Rights. Kromě svého ústředí v New Yorku, Downtown má pobočky v Nashvillu, Los Angeles, Londýně a Amsterodamu.
 
−
Downtown Music Publishing vlastní nebo spravuje práva nejvýznamnějších umělců a hudebních uskupeních. Downtown Music Publishing založil v roce 2007 Justin Kalifowitz v New Yorku a během následujících let rozšířil společnost o další tři divize a navázala spolupráci s poskytovateli hudebních digitálních služeb vč. YouTube. V roce 2016 byla Downtown Music Publishing nominována na cenu hudební branže Worldwide Publisher of the Year Award a v roce 2014 se objevila na seznamu 10 nejvýznamnějších hudebních vydavatelů. https://www.dmpgroup.com/<br />
 
  
−
=== 10. MPL Communications (zkratka pro McCartney Productions Ltd.) ===
 
−
je původně britská obchodní společnost se sídlem v Londýně a New Yorku zaštiťující obchodní zájmy Paula McCartney. Kromě mnoha dalších aktivit MPL Communications provozuje především jedno z největších soukromých hudebních vydavatelství. Společnost byla založena 12. února 1971 původně pod názvem Adagrove Limited, a teprve později (v roce 1976) změnila svůj název na McCartney Productions Ltd.. Společnost MPL má 25 dceřiných společností po celém světě a spravuje práva nejznámějších autorů populární hudby 20. stol. Jedná se především o taková jména jako je Paul McCartney, John Lennon, Buddy Holly, Carl Perkins, Jerry Herman Frank Loesser Meredith Willson, Harold Arlen a mnoho dalších. https://mplcommunications.com/home
 
  
  
  
−
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 14. 2. 2019, 20:12

Hudba provází člověka od nepaměti v různých formách. Můžeme ji charakterizovat z různých hledisek. Např. jako ,,rytmicky a melodicky organizované zvukové projevy vázané na lidskou společnost a vnímané člověkem jako estetický prvek,,[1] Snaha o uchování hudebních či zvukových projevů vedla přes pokusy o záznam zvuku až ke vzniku zvukových nosičů.

Záznam zvuku

Thomas Alva Edison

První pokusy o záznam zvuku učinil Thomas Alva Edison. Použil k nim nejprve papírové pásky poté cínové fólie. Na základě jeho nákresu byl sestaven první fonograf. Až s fonografem můžeme hovořit o záznamu zvuku jako o ,,způsobu uchování zvukové informace s možností pozdější reprodukce,, [1] Záznamy zvuku mohou být odborně uspořádané v tzv. fonotéce.

Dělení záznamu zvuku

  • Mechanický (fonautograf, fonograf, gramofon)
  • Magnetický (magnetofonový pásek)
  • Optický (kinematografický film)
  • Digitální (pásek, disk, pevná paměť)

Zvukové nosiče

Notový záznam

Nejstarší pochází ze 14. století před naším letopočtem a objeven byl na území starověkého státu Ugarit v Sýrii v 50.letech 20. století. Dešifrovala ho profesorka A.D. Kilmer z kalifornské univerzity o 20 let později. Notový zápis byl představitelem hudebního nosiče do poloviny 20.století. Poté se ke slovu dostala modernější média jako gramofonová deska a začínající magnetické nosiče.

Fonautograf

Byl první přístroj umožňující záznam zvukového vlnění (autor: francouzský tiskař a knihovník Édouard-Léon Scott de Martinville). Šlo spíše o obrazové zaznamenání zvuku než o zvuk jako takový. Dělo se tak pomocí tenké vrstvy směsi uhelného prášku a oleje naneseného na papír nebo sklo. Takto zaznamenaný zvuk nebylo možné reprodukovat.

Fonoválečky

První fonoválečky uvedl na trh Thomasem Alvou Edisonem v roce 1906 s nahrávkami newyorské Metropolitní opery. Z trhu je vytlačila gramofonová deska. Jejich výroba byla ukončena 1909

Fonograf

Fonograf

Thomas Alva Edison sestrojil první fonograf 1877. Skládal se z kovového válce se záznamovou vrstvou připevněného na vodorovné ose, a trychtýře s membránou pevně spojenou s jehlou dotýkající se záznamové vrstvy. Díky chvění membrány přenesenému na jehlu se vytvořila v záznamovém válci různě hluboká záznamová vrstva. Jehla pohybující se po různě vysoké záznamové vrstvě válečku nahoru a dolů pomocí rozechvělé membrány pak způsobovala reprodukci zvuku

Grafofon

Článek mezi fonografem a gramofonem. Autory byli Charles Sumner Tainter a Chichester Bell.

Gramofon

Přístroj pro záznam zvuku na plochý otáčející se kotouč, tedy gramofon [2] si nechal v roce 1887 patentovat německý vynálezce Emile Berliner. Poprvé ho představil 16. května 1888 ve Filadelfii.Jeho první gramofonek na ruční pohon a jednostranně nahrané desky nevzbudili velký zájem už díky nízké kvalitě a papírové troubě či stetoskopickým sluchátkům. Považovány byli spíše za dětskou hračku. 1896 přišel Berliner s novým vylepšením gramofonem. Ten měl již motor s pérovým pohonem, s natahovacím pákovým mechanismem a odstředivý regulátor koordinující počet otáček. Místo sluchátek nebo papírové trouby tu byla trouba plechová. I tento spíš dětsky vyhlížející model byl inovován. Motor se uložil do čtvercového dubového krytu s větší troubou neboli ozvučnicí.

Gramofonové desky

Začátek historie gramodesky jakožto hudebního nosiče datujeme do roku 1894 kdy Berliner začíná v USA vyrábět gramofony a nahrávat desky. Původní rozměr jednostranných desek byl 17 cm, pak 25 cm a 30 cm. Až od roku 1904 měly desky oboustranný záznam. I vývoj materiálů prošel značnou změnou. Ta ovlivňovala jak fyzický vzhled tohoto nosiče, tak jeho vlastnosti. Z původního tvrdého vosku, tvrdého umělého materiálu tzv. šelaku, různých umělých pryskyřic, lakované tvrzené lepenky a modifikací asfaltu, po polyvinylchlorid. Desky se ztenčovaly a zvuk na nich zaznamenaný zlepšoval. V současné době se gramofonové desky těší znovu velké oblibě. Mnoho hudebních skupin vydává své album nejen na digitálních kompaktních discích ale i na LP deskách.

Magnetofonové pásky

Materiál, ze kterého se páska vyráběla, se lišil. První exempláře byli z tenké celuloidové fólie. Záznam byl obvykle dvoustopý a ukládal se na jednu stranu pásky. V 60. Letech se začal používat záznam vícestopý. Nevýhody magnetonových pásek bylo snižování kvality v důsledku působení silnějšího magnetické pole, kvalita klesala i bez častého přehrávání, časté mechanické poškození, tepelné znehodnocení přímo v přístroji, změna záznamu až o půl tónu způsobený častým převíjením.

Magnetofonové kazety

Snaha výrobců o zamezení poškození magnetofonových pásek vedla ke vzniku magnet. Kazet. Přišla s nimi v roce 1958 společnost RCA. Uložila cívky do ploché plastové schránky tzv. RCA kazety. Tyto kazety nahradila novější varianta od firmy Philips tzv. MC kazeta nebo jednoduše audiokazeta. V 70. letech po mnohých inovacích se kazety staly hlavními hudebními nosiči.

Laserdisk

Plastový kotouč o průměru 30 cm s vrstvou hliníku na obou stranách uvedla v roce 1972 firma Philips a MCA. Podobal se magnetofonové desce, avšak byl poloprůhledný a původně určený pro záznam videa se zvukem.

Kompaktní disk (CD)

Roku 1982 ho ve spolupráci představily firmy Philips a Sony. Vycházel z Laserdisku – plochý kotouč s průměrem 12 cm s otvorem uprostřed. První zkušební nahrávka na něj pochází z roku 1981 – koncert Berlínské filharmonie. Prvním komerčním hudebním albem pak byla ABBA z roku 1982. Výhody CD byli bezesporu stálá kvalita nahrávky, nesnadné poškození, rychlejší a levnější výroba a finanční dostupnost. Kromě Audio CD vznikly další formáty např. CD-ROM, Video CD, Super Video CD nebo Photo CD. V 90. Letech 20.stol vznikly připisovatelné CD-R disky a přepisovatelné CD-RW.

DAT kazety

Vyvinula je v roce 1987 společnost Sony. Čím kvalitněji se na ně zvuk ukládal, tím kratší záznam bylo možné nahrát. Kapacita tedy byla od 90 min. po 6 hodin záznamu. Jejich největší využití bylo během let 1993 – 2003 v rozhlasových nebo divadelních studiích.

Digitální kompaktní kazety (DCC)

Snaha o zjednodušení a zkvalitnění záznamu oproti DAT kazetám se podařila roku 1992 společnosti Philips a Matsushita.

MiniDisk

Vynalezla firma Sony roku 1992. Bylo na ně možné uložit 74 až 80 min. stereofonního audio záznamu ale také počítačová data do velikosti 160 MB. Bylo z nich možné přehrávat jakoukoli část záznamu bez nutnosti přetáčení – díky technologii náhodného přístupu.

MP3

Můžeme říct, že se jedná pouze o datový soubor zaznamenaný na různých typech nosičích. Např. na CD, DVD, paměťové kartě, flash paměti nebo pevném disku.

Datová úložiště

Současný trend se přiklání, díky stále rychlejšímu a všudypřítomnému připojení k internetu, v šíření zvukových záznamu bez použití hudebních nosičů. Jejich prodejnost klesá a jsou nahrazovány datovými uložišti, webovými obchody s digitální hudbou, internetovými rádii nebo bezplatnými úložišti hudby.

Půjčování zvukových nosičů v knihovnách

Autorský zákon č. 121/2000 Sb.

Autorský zákon vymezuje základní pojmy a oblasti, které upravuje. Pro knihovny je důležitý především § 37 Knihovní licence . Pokud chce knihovna půjčovat zvukové záznamy (gramofonové desky, CD, magnetofonové pásky atd.) absenčně, smí tak učinit až po uplynutí 9 měsíců od jeho nákupu. Knihovna má povinnost oznámit Národní knihovně ČR skutečnost, že poskytuje službu půjčování zvukových záznamů. Pokud je za tyto služby vybírán poplatek, knihovna povinně odvádí 40% z celkově vybrané částky kolektivním správcům (OSA, DILIA, INTEGRAM)[3].


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.
  2. ↑ GÖSSEL, Gabriel. Fonogram. Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.
  3. ↑ DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2.

Použitá literatura

  • GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Praktický průvodce historií záznamu zvuku. Praze: Radioservis, 2001. ISBN 80-86212-19-X.
  • GÖSSEL, Gabriel. Fonogram: Výlety k počátkům historie záznamu zvuku. Praha: Radioservis, 2006. ISBN 80-86212-44-0.
  • DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2013. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf.
  • Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2003. ISBN 80-7181-959-x.
  • SLABÝ, Vojtěch. Vývoj zaznamenávání zvuku a záznamových médií pro současnost. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Radomír Kos.
  • KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení I – Počátky. Muzikus [online]. 2012, vol. 22, no. 4 [cit. 2018-12-22]. ISSN 1210-1443. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-I-Pocatky~27~brezen~2012/.

Související články

Klíčová slova

Hudba, Zvuk, Záznam zvuku, Zvukové nosiče,

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hudba_-_zvukové_nosiče&oldid=57337“