Inteligence: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | * Lze ji chápat jako obecnou [[Schopnosti|schopnost]] | + | <br /> |
| − | * Jedna z operacionalizovaných definic zní: ''„Inteligence je to, co měří inteligenční testy.“'' | + | |
| − | * pojem inteligence vymezován různě | + | *Lze ji chápat jako obecnou [[Schopnosti|schopnost]] |
| − | * dosud neexistuje obecně uznávaná definice inteligence, lze však říci, že inteligence je '''způsobilost determinující kognitivní operace, jejichž podstatou je patrně objevování a chápání různých vztahů. V tomto smyslu je inteligence složitá dispozice k myšlení, tj. k řešení problémů.''' | + | *Jedna z operacionalizovaných definic zní: ''„Inteligence je to, co měří inteligenční testy.“''<ref>Bühler (2008). Bla bla. Grada.</ref> |
| − | * jeden z nejdůležitějších komplexů psychických dispozic | + | *pojem inteligence vymezován různě |
| − | * spadá do kategorie [[Schopnosti|schopností]] | + | *dosud neexistuje obecně uznávaná definice inteligence, lze však říci, že inteligence je '''způsobilost determinující kognitivní operace, jejichž podstatou je patrně objevování a chápání různých vztahů. V tomto smyslu je inteligence složitá dispozice k myšlení, tj. k řešení problémů.''' |
| − | * chápána jako soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince | + | *jeden z nejdůležitějších komplexů psychických dispozic |
| − | * lze také říci, že je to způsobilost determinující kognitivní operace, jejíž podstatou je patrně objevování a chápání ¬různých vztahů (funkčních, strukturálních,...aj., v tomto smyslu je inteligence složitá disponce k myšlení, tj. k řešení problémů | + | *spadá do kategorie [[Schopnosti|schopností]] |
| − | * nebylo snad psychologické školy, která by se jí nezabývala | + | *chápána jako soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince |
| − | * v aplikované psychologii se ukázala nutnost alespoň přibližně, pomoci inteligenčního kvocientu (IQ testy), odhadnout tuto důležitou potenci individua | + | *lze také říci, že je to způsobilost determinující kognitivní operace, jejíž podstatou je patrně objevování a chápání ¬různých vztahů (funkčních, strukturálních,...aj., v tomto smyslu je inteligence složitá disponce k myšlení, tj. k řešení problémů |
| − | * v běžném podvědomí lidí chápána jako obecné nadání (rozum) | + | *nebylo snad psychologické školy, která by se jí nezabývala |
| − | * ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmům instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy, přičemž jde o kapacitu komplexní povahy | + | *v aplikované psychologii se ukázala nutnost alespoň přibližně, pomoci inteligenčního kvocientu (IQ testy), odhadnout tuto důležitou potenci individua |
| − | * H. '''Piéron''' (1963) uvádí 4 různé významy: | + | *v běžném podvědomí lidí chápána jako obecné nadání (rozum) |
| + | *ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmům instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy, přičemž jde o kapacitu komplexní povahy | ||
| + | *H. '''Piéron''' (1963) uvádí 4 různé významy: | ||
| + | |||
''Inteligence jako funkce integrovaného spojení několika základních schopností'' – Amthauer, Hrabal | ''Inteligence jako funkce integrovaného spojení několika základních schopností'' – Amthauer, Hrabal | ||
| − | # ve staré psychologii vloh koresponduje inteligence spolu se senzibi1itou a vůli se všemi funkcemi a zahrnuje všechny aspekty mentálního života | + | |
| − | # z vývojového hlediska se inteligencí rozumí globálně nahlížená mentální úroveň | + | #ve staré psychologii vloh koresponduje inteligence spolu se senzibi1itou a vůli se všemi funkcemi a zahrnuje všechny aspekty mentálního života |
| − | # pojem "obecné inteligence" vyjadřuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Spearmanův "generální faktor", Burtův "vrozený faktor kognitivních aktivit“) . | + | #z vývojového hlediska se inteligencí rozumí globálně nahlížená mentální úroveň |
| − | # ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmu instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy | + | #pojem "obecné inteligence" vyjadřuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Spearmanův "generální faktor", Burtův "vrozený faktor kognitivních aktivit“) . |
| + | #ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmu instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy | ||
| + | |||
'''Meiliho 5 typů intelektu''' | '''Meiliho 5 typů intelektu''' | ||
| − | * logicko - formální | + | |
| − | * obrazově - konkrétní | + | *logicko - formální |
| − | * analyticko - receptivní | + | *obrazově - konkrétní |
| − | * kombinatoricko - tvůrčí | + | *analyticko - receptivní |
| − | * rovnoměrně rozvinutý | + | *kombinatoricko - tvůrčí |
| + | *rovnoměrně rozvinutý | ||
| + | |||
Podle '''Englishe a Englishové''' (1958) vystupuje pojem inteligence ve 3 významech: | Podle '''Englishe a Englishové''' (1958) vystupuje pojem inteligence ve 3 významech: | ||
| − | # schopnost efektivního řešení úkolů vyjadřujících abstrakcí | + | |
| − | # schopnost učit se | + | #schopnost efektivního řešení úkolů vyjadřujících abstrakcí |
| − | # schopnost adaptovat se na nové situace | + | #schopnost učit se |
| + | #schopnost adaptovat se na nové situace | ||
| + | |||
'''[[Hans J. Eysenck|H. J. Eysenck]]''' popisuje inteligenční chování těmito znaky: | '''[[Hans J. Eysenck|H. J. Eysenck]]''' popisuje inteligenční chování těmito znaky: | ||
| − | # dobrá orientace a dobré zacházení s myšlenkovým materiálem | + | |
| − | # dobrá vnímavost a dobrá paměť | + | #dobrá orientace a dobré zacházení s myšlenkovým materiálem |
| − | # koncentrovaná zaměřenost k danému průběhu kognitivních procesů | + | #dobrá vnímavost a dobrá paměť |
| + | #koncentrovaná zaměřenost k danému průběhu kognitivních procesů | ||
| + | |||
Dědičnost inteligence: | Dědičnost inteligence: | ||
| − | * zkoumána srovnáváním korelací inteligence rodičů a dětí a dále odděleně žijících jednovaječných dvojčat | + | |
| − | * prováděny tzv. křížové experimenty na zvířatech (např. po párování "chytrých" krysích samečků s "chytrými" samičkami a "hloupých" s "hloupými" bylo v sedmé generaci všechno potomstvo "chytrých" krys chytré a "hloupých" krys hloupé - R.C. Tryon, 1929) | + | *zkoumána srovnáváním korelací inteligence rodičů a dětí a dále odděleně žijících jednovaječných dvojčat |
| − | * výsledky výzkumů u dvojčat i u dětí a pokrevních rodičů mluví pro vliv dědičnosti (mají-li oba rodiče vysokou inteligenci, má 71,5 % jejich dětí také vysokou inteligenci a jen 3 % nízkou; mají-li oba rodiče nízkou inteligenci, má 60,1 % jejich dětí také nízkou a jen 5,4 % "vysokou) | + | *prováděny tzv. křížové experimenty na zvířatech (např. po párování "chytrých" krysích samečků s "chytrými" samičkami a "hloupých" s "hloupými" bylo v sedmé generaci všechno potomstvo "chytrých" krys chytré a "hloupých" krys hloupé - R.C. Tryon, 1929) |
| − | * závěry z těchto výzkumů jsou však diskutabilní a názory na váhu dědičnosti v oblasti inteligence nejsou jednotné | + | *výsledky výzkumů u dvojčat i u dětí a pokrevních rodičů mluví pro vliv dědičnosti (mají-li oba rodiče vysokou inteligenci, má 71,5 % jejich dětí také vysokou inteligenci a jen 3 % nízkou; mají-li oba rodiče nízkou inteligenci, má 60,1 % jejich dětí také nízkou a jen 5,4 % "vysokou) |
| − | * lze však uznat, že dědičnost hraje v této oblasti významnou roli, není ovšem limitujícím činitelem a s přibývajícím věkem její váhy ubývá | + | *závěry z těchto výzkumů jsou však diskutabilní a názory na váhu dědičnosti v oblasti inteligence nejsou jednotné |
| − | == Druhy inteligence == | + | *lze však uznat, že dědičnost hraje v této oblasti významnou roli, není ovšem limitujícím činitelem a s přibývajícím věkem její váhy ubývá |
| − | * '''konkrétní inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi, vázaná především na obrazově názorné myšlení | + | |
| − | * '''abstraktní inteligence''' - schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly, opírající se především o pojmově logické myšlení, matematické myšlení a další formy vysoce abstraktních operací) | + | ==Druhy inteligence== |
| − | * '''sociální inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi lidmi a účinně je ovlivňovat, označovaná také jako sociální obratnost nebo kompetence) | + | |
| − | == Teorie inteligence == | + | *'''konkrétní inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi, vázaná především na obrazově názorné myšlení |
| + | *'''abstraktní inteligence''' - schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly, opírající se především o pojmově logické myšlení, matematické myšlení a další formy vysoce abstraktních operací) | ||
| + | *'''sociální inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi lidmi a účinně je ovlivňovat, označovaná také jako sociální obratnost nebo kompetence) | ||
| + | |||
| + | ==Teorie inteligence== | ||
'''Hebb''' zdůrazňuje, že existují 2 druhy inteligence: | '''Hebb''' zdůrazňuje, že existují 2 druhy inteligence: | ||
| − | # '''vrozená'''- souvisí nějak se schopností mozku vytvářet asociace | + | |
| − | # '''získaná''', environnmentální- reprezentována akumulovanými poznatky a dovednostmi a uplatňuje se v ní vzdělání, učení | + | #'''vrozená'''- souvisí nějak se schopností mozku vytvářet asociace |
| + | #'''získaná''', environnmentální- reprezentována akumulovanými poznatky a dovednostmi a uplatňuje se v ní vzdělání, učení | ||
| + | |||
'''[[Raymond B. Cattel|R. B. Cattel]]''' hovoří v tomto smyslu o biologické a kulturní složce. Rozlišuje také '''fluidní''' (obecnou) inteligenci- inteligenci vrozenou a '''krystalickou''' inteligenci-soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání | '''[[Raymond B. Cattel|R. B. Cattel]]''' hovoří v tomto smyslu o biologické a kulturní složce. Rozlišuje také '''fluidní''' (obecnou) inteligenci- inteligenci vrozenou a '''krystalickou''' inteligenci-soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání | ||
'''Jäger''' identifikoval následující faktory inteligence: | '''Jäger''' identifikoval následující faktory inteligence: | ||
| − | * na názor vázané myšlení | + | |
| − | * bohatství nápadů a produktivita | + | *na názor vázané myšlení |
| − | * síla koncentrace a motivace | + | *bohatství nápadů a produktivita |
| − | * kapacita zpracování, formálně logické myšlení a schopnost úsudku | + | *síla koncentrace a motivace |
| − | * na operaci s čísly vázané myšlení | + | *kapacita zpracování, formálně logické myšlení a schopnost úsudku |
| − | * na řeč vázané myšlení | + | *na operaci s čísly vázané myšlení |
| + | *na řeč vázané myšlení | ||
| + | |||
1. inteligenční testy: '''A. Binét''' (1903), '''Simon''' (1905) | 1. inteligenční testy: '''A. Binét''' (1903), '''Simon''' (1905) | ||
| − | * snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku) | + | |
| − | * zavedení termínů „mentální věk“ a "chronologický věk"(mentální věk = testový výkon, který zvládlo 75 % příslušníků daného věku chronologického) | + | *snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku) |
| − | * určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté; je tedy zaostávajícím | + | *zavedení termínů „mentální věk“ a "chronologický věk"(mentální věk = testový výkon, který zvládlo 75 % příslušníků daného věku chronologického) |
| − | === | + | *určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté; je tedy zaostávajícím |
| − | * první ucelená teorie | + | |
| − | * domníval se, že na inteligenci lze usuzovat podle toho, jak člověk řeší úkoly, přizpůsobuje se prostředí,... | + | ===William Stern - dvoufaktorová konvergentní teorie inteligence=== |
| − | * inteligence = nejzákladnější dispozice člověka, vyvíjí se pod vlivem dvou činitelů (faktorů), které spolu konvergují: | + | |
| − | * '''vnitřní faktor''': 2 složky: a) vrozený (dědičný) v užším slova smyslu, b) vrozený v širším slova smyslu (fixovaný na vlivy, které na dítě působí během prenatálního i perinatálního života) | + | *viz [[William Stern]] |
| − | * '''vnější faktor''': analyzován z hlediska toho, jakým způsobem ovlivňuje faktor vnitřní, prostředí, které působí na jedince: aktivně, záměrně (např. výuka, výchova) a pasivně (např. výbava bytu, atmosféra rodiny) | + | *první ucelená teorie |
| − | * kritizován za dualistický charakter této koncepce | + | *domníval se, že na inteligenci lze usuzovat podle toho, jak člověk řeší úkoly, přizpůsobuje se prostředí,... |
| − | * přeceněn 1. faktor redukovaný na dědičnost | + | *inteligence = nejzákladnější dispozice člověka, vyvíjí se pod vlivem dvou činitelů (faktorů), které spolu konvergují: |
| − | * rozpracoval pojetí dispozic v psychologii (pojem dispozice už od Aristotela) | + | *'''vnitřní faktor''': 2 složky: a) vrozený (dědičný) v užším slova smyslu, b) vrozený v širším slova smyslu (fixovaný na vlivy, které na dítě působí během prenatálního i perinatálního života) |
| − | * autor teorie '''inteligenčního kvocientu''' - IQ (r.1911) = hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle vzorce: | + | *'''vnější faktor''': analyzován z hlediska toho, jakým způsobem ovlivňuje faktor vnitřní, prostředí, které působí na jedince: aktivně, záměrně (např. výuka, výchova) a pasivně (např. výbava bytu, atmosféra rodiny) |
| + | *kritizován za dualistický charakter této koncepce | ||
| + | *přeceněn 1. faktor redukovaný na dědičnost | ||
| + | *rozpracoval pojetí dispozic v psychologii (pojem dispozice už od Aristotela) | ||
| + | *autor teorie '''inteligenčního kvocientu''' - IQ (r.1911) = hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle vzorce: | ||
| + | |||
mentální věk / chronologický věk x 100 | mentální věk / chronologický věk x 100 | ||
| − | * Stern se domníval, že IQ je konstantní, ale dnes se ví, že se mění podle věkových období (0-7, 7-14, ...) | + | |
| − | === | + | *Stern se domníval, že IQ je konstantní, ale dnes se ví, že se mění podle věkových období (0-7, 7-14, ...) |
| − | * (1927) | + | |
| − | * dvoufaktorový model | + | ===Charles E. Spearman - dvousložková teorie inteligence=== |
| − | * založeno na rozlišení 2 základních faktorů (ve smyslu faktorové analýzy) | + | |
| − | * '''"g - faktor" (general)''' = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy | + | *viz [[Charles E. Spearman]] (1927) |
| − | * '''"s - faktor" (special)''' = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému | + | *dvoufaktorový model |
| − | * na základě výsledků řady testů různých schopností došel k závěru, že se v těchto výsledcích uplatňují speciální činitelé (s-faktory) a v každém výsledku pak jeden obecný faktor (g-faktor) | + | *založeno na rozlišení 2 základních faktorů (ve smyslu faktorové analýzy) |
| − | === Thorndike - mnohofaktorová teorie vzorků === | + | *'''"g - faktor" (general)''' = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy |
| − | * teoretická (abstraktní) inteligence | + | *'''"s - faktor" (special)''' = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému |
| − | * praktická (konkrétní) inteligence | + | *na základě výsledků řady testů různých schopností došel k závěru, že se v těchto výsledcích uplatňují speciální činitelé (s-faktory) a v každém výsledku pak jeden obecný faktor (g-faktor) |
| − | * sociální inteligence | + | |
| − | === L. L. Thurstone - multifaktorová teorie inteligence === | + | ===Thorndike - mnohofaktorová teorie vzorků=== |
| − | * (1924) | + | |
| − | * vícefaktorový model | + | *teoretická (abstraktní) inteligence |
| − | * kritika Spearmana, neuznával g-faktor | + | *praktická (konkrétní) inteligence |
| − | * existují pouze specifické intelektové schopnosti | + | *sociální inteligence |
| − | * jeho koncepce je založena na 7 primárních specifických mentálních schopnosti, které jsou na sobě nezávislé: | + | |
| − | :# ''faktor slovního spojení'' (schopnost chápat význam slov) | + | ===L. L. Thurstone - multifaktorová teorie inteligence=== |
| − | :# ''faktor slovní plynulosti'' (fluence) - schopnost rychle nalézat vhodná slova | + | |
| − | :# ''faktor zacházení s čísly'' (numerický) - schopnost provádět jednoduché početní operace | + | *(1924) |
| − | :# ''faktor prostorové představivosti'' - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v duchu s nimi zacházet (převracet, rotovat) | + | *vícefaktorový model |
| − | :# ''faktor paměti'' - schopnost uchovat a vybavovat dřívější podnětové útvary a v duchu s nimi zacházet | + | *kritika Spearmana, neuznával g-faktor |
| − | :# ''pohotovost vnímání'' - schopnost rychle postřehnout detaily vnímaných předmětů (většinou zrakově) | + | *existují pouze specifické intelektové schopnosti |
| − | :# ''faktor usuzování'' – schopnost nacházet pro řešení deduktivních a induktivních úloh | + | *jeho koncepce je založena na 7 primárních specifických mentálních schopnosti, které jsou na sobě nezávislé: |
| − | === P. E. Vernon: hierarchický model struktury schopností (inteligence) === | + | |
| − | * (1961) | + | :#''faktor slovního spojení'' (schopnost chápat význam slov) |
| − | * C. Burt - snaha o syntézu Spearmanova a Thurstonova pojetí, snaží se dokázat, že g-faktor je sekundárně odvozen od primárních faktorů Thurstona, jeho žákem = Vernon ) | + | :#''faktor slovní plynulosti'' (fluence) - schopnost rychle nalézat vhodná slova |
| + | :#''faktor zacházení s čísly'' (numerický) - schopnost provádět jednoduché početní operace | ||
| + | :#''faktor prostorové představivosti'' - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v duchu s nimi zacházet (převracet, rotovat) | ||
| + | :#''faktor paměti'' - schopnost uchovat a vybavovat dřívější podnětové útvary a v duchu s nimi zacházet | ||
| + | :#''pohotovost vnímání'' - schopnost rychle postřehnout detaily vnímaných předmětů (většinou zrakově) | ||
| + | :#''faktor usuzování'' – schopnost nacházet pro řešení deduktivních a induktivních úloh | ||
| + | |||
| + | ===P. E. Vernon: hierarchický model struktury schopností (inteligence)=== | ||
| + | |||
| + | *(1961) | ||
| + | *C. Burt - snaha o syntézu Spearmanova a Thurstonova pojetí, snaží se dokázat, že g-faktor je sekundárně odvozen od primárních faktorů Thurstona, jeho žákem = Vernon) | ||
| + | |||
Hierarchický model se skládá ze 3 základních rovin: | Hierarchický model se skládá ze 3 základních rovin: | ||
| − | :# faktor obecné inteligence, g - faktor = 2 skupiny faktorů – slovně - číselný a pohybově - prostorový | + | |
| − | :# odpovídá 7 Thurstonovým faktorům | + | :#faktor obecné inteligence, g - faktor = 2 skupiny faktorů – slovně - číselný a pohybově - prostorový |
| − | :# rovina zvláštních (individuálních) faktorů | + | :#odpovídá 7 Thurstonovým faktorům |
| − | * podmiňuji jednotlivé výkony v intelektových testech | + | :#rovina zvláštních (individuálních) faktorů |
| − | * syntéza 1. a 2. roviny | + | |
| − | * příliš se neujalo | + | *podmiňuji jednotlivé výkony v intelektových testech |
| − | === | + | *syntéza 1. a 2. roviny |
| − | * (1958, 1967) | + | *příliš se neujalo |
| − | * snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt) | + | |
| − | * poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností: | + | ===J. P. Guilford: faktorový model intelektu=== |
| − | :# oblast vnímání | + | |
| − | :# oblast psychomotoriky (předpoklady pro pohybovou výkonnost) | + | *viz [[Joy P. Guilford|J. P. Guilford] (1958, 1967) |
| − | :# oblast intelektu (předpoklad rozumových schopnosti) | + | *snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt) |
| − | * základní intelektové operace (procesy) - operations | + | *poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností: |
| − | ** poznávání | + | |
| − | ** paměť | + | :#oblast vnímání |
| − | ** konvergentní myšlení | + | :#oblast psychomotoriky (předpoklady pro pohybovou výkonnost) |
| − | ** divergentní myšlení | + | :#oblast intelektu (předpoklad rozumových schopnosti) |
| − | ** hodnocení | + | |
| − | * základní obsahy, materiály, se kterými intelekt operuje - conten | + | *základní intelektové operace (procesy) - operations |
| − | ** konkrétní materiál | + | **poznávání |
| − | ** symbolický materiál | + | **paměť |
| − | ** sémantický materiál | + | **konvergentní myšlení |
| − | ** materiál chování | + | **divergentní myšlení |
| − | ** auditorní materiál | + | **hodnocení |
| − | * produkty, výsledky intelektových operací s materiály operace - products | + | *základní obsahy, materiály, se kterými intelekt operuje - conten |
| − | ** jedinečné | + | **konkrétní materiál |
| − | ** třídy | + | **symbolický materiál |
| − | ** systémy | + | **sémantický materiál |
| − | ** transformace | + | **materiál chování |
| − | ** implikace | + | **auditorní materiál |
| − | ** vztahové myšlení | + | *produkty, výsledky intelektových operací s materiály operace - products |
| − | * strukturu intelektu podle něho tvoří 3 aspekty inteligentního chování: operace, produkt a obsah | + | **jedinečné |
| − | * model lze zobrazit krychlí, která je složena ze 120 dílčích krychliček reprezentujících jednotlivé specifické faktory - tzv. '''Guilfordova krychle''' | + | **třídy |
| + | **systémy | ||
| + | **transformace | ||
| + | **implikace | ||
| + | **vztahové myšlení | ||
| + | *strukturu intelektu podle něho tvoří 3 aspekty inteligentního chování: operace, produkt a obsah | ||
| + | *model lze zobrazit krychlí, která je složena ze 120 dílčích krychliček reprezentujících jednotlivé specifické faktory - tzv. '''Guilfordova krychle''' | ||
| + | |||
Základní dimenze intelektu: | Základní dimenze intelektu: | ||
[[Soubor:Guilford.png|rám|vpravo|Guilford - faktory (www.prescriptionforsucces.net)]] | [[Soubor:Guilford.png|rám|vpravo|Guilford - faktory (www.prescriptionforsucces.net)]] | ||
| − | # myšlenkové obsahy ( osa x) = figurální (konkrétně názorné), symbolické, sémantické (soudy, pojmy), behaviorální (informace dané chováním) | + | |
| − | # výsledky (produkty) myšlení (osa y) = jednotky, třídy (např. věcí, živých organismů,...), vztahy (např. otec je větší než matka), systémy (základní axiomy), transformace (z jedné soustavy) do druhé), implikace (závěry pří usuzování) | + | #myšlenkové obsahy ( osa x) = figurální (konkrétně názorné), symbolické, sémantické (soudy, pojmy), behaviorální (informace dané chováním) |
| − | # myšlenkové operace (osa z) = poznávání, paměť, divergentní myšlení (tvořivé, více způsobů řešení), konvergentní myšlení (jeden, naučený způsob řešení problému), hodnocení (z hlediska souhlasnosti či nesouhlasnosti) | + | #výsledky (produkty) myšlení (osa y) = jednotky, třídy (např. věcí, živých organismů,...), vztahy (např. otec je větší než matka), systémy (základní axiomy), transformace (z jedné soustavy) do druhé), implikace (závěry pří usuzování) |
| − | * 4 x 5 x 6 = 120 faktorů | + | #myšlenkové operace (osa z) = poznávání, paměť, divergentní myšlení (tvořivé, více způsobů řešení), konvergentní myšlení (jeden, naučený způsob řešení problému), hodnocení (z hlediska souhlasnosti či nesouhlasnosti) |
| − | * předpokládal, že pro každý úkol existuje specifický faktor - snaha pro každý faktor vytvořit speciální test | + | |
| − | * zatím (asi 10 let staré) se prokázalo asi 98 faktorů | + | *4 x 5 x 6 = 120 faktorů |
| − | === [[Hans J. Eysenck|Hans J. Eysenck]] | + | *předpokládal, že pro každý úkol existuje specifický faktor - snaha pro každý faktor vytvořit speciální test |
| − | * vychází z Guilfordovy koncepce, provedl zjednodušení obsazení os jeho krychle | + | *zatím (asi 10 let staré) se prokázalo asi 98 faktorů |
| − | ** na ose x: zavedl '''obsahový materiál''' – slovní, číselný, prostorový | + | |
| − | ** na ose y: zavedl '''funkce''' – usuzování, paměti, vnímání | + | ===Hans J. Eysenck - kvalitativní model inteligence=== |
| − | ** na ose z: zavedl '''kvalitu řešení úkolů''' | + | |
| − | * ve dvojí verzi: | + | *viz [[Hans J. Eysenck|Hans J. Eysenck]] |
| − | :# starší verze: kvalita na úrovní rychlosti řešení, kvalita na úrovni množství | + | *vychází z Guilfordovy koncepce, provedl zjednodušení obsazení os jeho krychle |
| − | :# mladší verze: 3 ukazatelé kvality inteligence: rychlost (doba potřebná k řešení úkolu), vytrvalost (persistence, doba, po kterou jedinec setrvává u řešení určitého problému) a kontrola chyb | + | **na ose x: zavedl '''obsahový materiál''' – slovní, číselný, prostorový |
| − | * souvislost s kognitivními styly osobnosti: zejména '''reflexivita''' a '''impulsivita''' (kognitivní styly = způsoby chování při řešení kognitivních úloh, způsoby přijímání a zpracovávání informací, souzení a usuzování, jsou relativně konstantní, vyjadřují tak důležité charakteristiky jedince) | + | **na ose y: zavedl '''funkce''' – usuzování, paměti, vnímání |
| − | ** '''typ reflexivní''': menší tempo, ale přesněji | + | **na ose z: zavedl '''kvalitu řešení úkolů''' |
| − | ** '''typ impulsivní''': rychleji, ale s chybami | + | *ve dvojí verzi: |
| − | === [[Raymond B. Cattel | + | |
| − | + | :#starší verze: kvalita na úrovní rychlosti řešení, kvalita na úrovni množství | |
| − | * rozlišuje 2 složky rozumové výkonnosti (odpovídají původnímu g-faktoru): | + | :#mladší verze: 3 ukazatelé kvality inteligence: rychlost (doba potřebná k řešení úkolu), vytrvalost (persistence, doba, po kterou jedinec setrvává u řešení určitého problému) a kontrola chyb |
| − | ==== Fluidní (tekutá) obecná inteligence ==== | + | |
| − | * gf | + | *souvislost s kognitivními styly osobnosti: zejména '''reflexivita''' a '''impulsivita''' (kognitivní styly = způsoby chování při řešení kognitivních úloh, způsoby přijímání a zpracovávání informací, souzení a usuzování, jsou relativně konstantní, vyjadřují tak důležité charakteristiky jedince) |
| − | * inteligence vrozená, určena nadáním jedince | + | **'''typ reflexivní''': menší tempo, ale přesněji |
| − | * faktorově nezávislá na poznávací zkušenosti | + | **'''typ impulsivní''': rychleji, ale s chybami |
| − | * má malý vztah k obsahu paměti, výuce ve škole | + | |
| − | * projevuje se ve vnímání, zacházení s předměty, usuzování (ale jen když nezávisí na vzdělání, kultuře) | + | ===Cattelova teorie inteligence=== |
| − | * vrcholu dosahuje(kulminuje) ve 14 letech, poté je stabilní, ve stáři pak ubývá | + | |
| − | * přizpůsobení se novým podmínkám a situacím, je determinována převážně geneticky | + | *viz [[Raymond B. Cattel]] 1941 |
| − | ==== Krystalizovaná obecná inteligence ==== | + | *rozlišuje 2 složky rozumové výkonnosti (odpovídají původnímu g-faktoru): |
| − | * soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání | + | |
| − | * založeno na [[Motivace|motivaci]] a stimulaci prostředí | + | ====Fluidní (tekutá) obecná inteligence==== |
| − | * projevuje se při řešení významu slov, početních úloh, v memorování znalostí a jako naučené způsoby logického usuzování | + | |
| − | * možnost rozšíření do 50 let, později se paměť (podklad gc) narušuje | + | *gf |
| − | * řešení úkolů vyžadujících určité dovednosti a využívající minulou zkušenost, závisí především na vlivech prostředí | + | *inteligence vrozená, určena nadáním jedince |
| + | *faktorově nezávislá na poznávací zkušenosti | ||
| + | *má malý vztah k obsahu paměti, výuce ve škole | ||
| + | *projevuje se ve vnímání, zacházení s předměty, usuzování (ale jen když nezávisí na vzdělání, kultuře) | ||
| + | *vrcholu dosahuje(kulminuje) ve 14 letech, poté je stabilní, ve stáři pak ubývá | ||
| + | *přizpůsobení se novým podmínkám a situacím, je determinována převážně geneticky | ||
| + | |||
| + | ====Krystalizovaná obecná inteligence==== | ||
| + | |||
| + | *soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání | ||
| + | *založeno na [[Motivace|motivaci]] a stimulaci prostředí | ||
| + | *projevuje se při řešení významu slov, početních úloh, v memorování znalostí a jako naučené způsoby logického usuzování | ||
| + | *možnost rozšíření do 50 let, později se paměť (podklad gc) narušuje | ||
| + | *řešení úkolů vyžadujících určité dovednosti a využívající minulou zkušenost, závisí především na vlivech prostředí | ||
| + | |||
V rámci inteligence existuji různé možnosti týkající se vztahu mezi gf a gc : | V rámci inteligence existuji různé možnosti týkající se vztahu mezi gf a gc : | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | === Jensenova teorie inteligence === | + | *často stejná úroveň gf a gc: když si jedinec osvojil adekvátní znalosti svému vrozenému nadání |
| − | * 1978 | + | **''vyšší úroveň gf'': u lidí bez vyššího vzdělání, bez kulturních vzorců, kteří vynikají v hlavolamech, v šachu, v postřezích, v intuitivních znalostech |
| − | * navazuje na [[Raymond B. Cattel| | + | **''vyšší úroveň gc'': vyšší vzdělání než odpovídá "tekuté" složce, nejčastěji ve stáří - ještě převažuje gc, už ubývá gf, lidé vysoce intelektově trénovaní, projevuje se - mohutný slovník, diferenciace ve slovech |
| − | * vychází z pojetí inteligence jako obecné schopnosti učit se | + | *míra a kvalita intelektové vybavenosti závisí na: |
| − | * vytvořil '''dvourozměrný model inteligence''': | + | **obsahu intelektové výbavy |
| − | * 2 na sebe kolmé dimenze: | + | **metodě myšlení |
| − | * kulturní vázanosti (f1uidní a krystalická inteligence) | + | *kvalita projeveného stupně či úrovně inteligence je determinována |
| − | * úroveň l = schopnost asociativního učení a úroveň 2 = pojmové učení a řešení problémových situací (přičemž 2 předpokládá 1) | + | **biologickými předpoklady |
| − | === [[Jean Piaget | + | **životními kontexty |
| − | * procesuální teorie (tzn. chápe inteligenci procesuálně, u většiny autorů inteligence chápána dispozičitě) | + | *v testech nezjišťujeme pouze vrozenou potenci, ale i úroveň její transformace do osvojené obecné schopnosti operovat se svým intelektovým potenciálem |
| − | * spatřuje inteligenci v rovnováze mezí procesy '''akomodace''' (tj. procesy, jimiž se jedinec přizpůsobuje svému prostředí) a procesy '''asimilace''' (tj. procesy, jimiž si pro své potřeby prostředí uzpůsobuje) | + | |
| − | * inteligenci rozumí v podstatě myšlení | + | ===Jensenova teorie inteligence=== |
| + | |||
| + | *1978 | ||
| + | *navazuje na [[Raymond B. Cattel|Cattella]] | ||
| + | *vychází z pojetí inteligence jako obecné schopnosti učit se | ||
| + | *vytvořil '''dvourozměrný model inteligence''': | ||
| + | *2 na sebe kolmé dimenze: | ||
| + | *kulturní vázanosti (f1uidní a krystalická inteligence) | ||
| + | *úroveň l = schopnost asociativního učení a úroveň 2 = pojmové učení a řešení problémových situací (přičemž 2 předpokládá 1) | ||
| + | |||
| + | ===Piagetova teorie inteligence=== | ||
| + | |||
| + | *viz [[Jean Piaget]] | ||
| + | *procesuální teorie (tzn. chápe inteligenci procesuálně, u většiny autorů inteligence chápána dispozičitě) | ||
| + | *spatřuje inteligenci v rovnováze mezí procesy '''akomodace''' (tj. procesy, jimiž se jedinec přizpůsobuje svému prostředí) a procesy '''asimilace''' (tj. procesy, jimiž si pro své potřeby prostředí uzpůsobuje) | ||
| + | *inteligenci rozumí v podstatě [[Myšlení|myšlení]] | ||
| + | |||
Rozlišil její vývojové stupně: | Rozlišil její vývojové stupně: | ||
| − | # stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku) | + | |
| − | # stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku) | + | #stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku) |
| − | # stadium konkrétních operací (do 11. roku věku) | + | #stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku) |
| − | # stadium formálně logických operací | + | #stadium konkrétních operací (do 11. roku věku) |
| − | === Gardnerova teorie inteligence === | + | #stadium formálně logických operací |
| − | * 1983 | + | |
| − | * '''teorie mnohočetné inteligence''' | + | ===Gardnerova teorie inteligence=== |
| − | * východisko = modulový přístup k mysli | + | |
| − | * nelze inteligenci charakterizovat jako jednotnou schopnost, neboť jednotlivé mozkové části jsou disponovány k různým úkolům, mozek pracuje modulovým způsobem (několik systémů na sobě nezávislých, v konečném závěru interagují) | + | *1983 |
| + | *'''teorie mnohočetné inteligence''' | ||
| + | *východisko = modulový přístup k mysli | ||
| + | *nelze inteligenci charakterizovat jako jednotnou schopnost, neboť jednotlivé mozkové části jsou disponovány k různým úkolům, mozek pracuje modulovým způsobem (několik systémů na sobě nezávislých, v konečném závěru interagují) | ||
| + | |||
6 rozdílných druhů inteligence (na sobě nezávislé každý pracuje jako oddělený systém, modul, dle vlastních pravidel: | 6 rozdílných druhů inteligence (na sobě nezávislé každý pracuje jako oddělený systém, modul, dle vlastních pravidel: | ||
| − | # '''inteligence lingvistická''' (práce s verbálním materiálem) | + | |
| − | # '''inteligence logicko-matematická''' | + | #'''inteligence lingvistická''' (práce s verbálním materiálem) |
| − | # '''inteligence prostorová''' | + | #'''inteligence logicko-matematická''' |
| − | # '''inteligence hudební''' (schopnost vnímat tón a rytmus, základ pro rozvoj hudební způsobilosti) | + | #'''inteligence prostorová''' |
| − | # '''inteligence tělesně-kinestetická''' (zahrnuje | + | #'''inteligence hudební''' (schopnost vnímat tón a rytmus, základ pro rozvoj hudební způsobilosti) |
| − | # '''inteligence personální''' - 2 komponenty (submoduly): '''inteligence intrapersonální''' (schopnost rozlišovat vlastní prožitky a emoce), její nedostatek často spojován s tzv. "alexithymii" (neschopnost převést subjektivní příznaky do jazykové formy), '''inteligence interpersonální''' (schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných lidí, vcítit se) | + | #'''inteligence tělesně-kinestetická''' (zahrnuje ovládání vlastních tělesných pohybů a schopnost manipulovat a zacházet s předměty; gymnasté, tenisti, chirurgové) |
| − | === [[Robert Sternberg | + | #'''inteligence personální''' - 2 komponenty (submoduly): '''inteligence intrapersonální''' (schopnost rozlišovat vlastní prožitky a emoce), její nedostatek často spojován s tzv. "alexithymii" (neschopnost převést subjektivní příznaky do jazykové formy), '''inteligence interpersonální''' (schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných lidí, vcítit se) |
| − | * 1989 | + | |
| − | * kognitivní psycholog | + | ===Sternbergova teorie inteligence=== |
| − | * kontextová (komponentová) teorie | + | |
| − | * založena na informačním přístupu | + | *viz [[Robert Sternberg]] |
| + | *1989 | ||
| + | *kognitivní psycholog | ||
| + | *kontextová (komponentová) teorie | ||
| + | *založena na informačním přístupu | ||
| + | |||
5 množin psychických procesů: | 5 množin psychických procesů: | ||
| − | # metakomponenty - procesy, které jsou "za" inteligencí (nadřazené myšlení), kontrolní procesy vyššího řádu, které člověk používá k plánování výkonu a k rozhodování při řešení problémů | + | |
| − | # výkonové komponenty - procesy, které realizují plány a rozhodnutí vybrané metakomponentami | + | #metakomponenty - procesy, které jsou "za" inteligencí (nadřazené myšlení), kontrolní procesy vyššího řádu, které člověk používá k plánování výkonu a k rozhodování při řešení problémů |
| − | # akviziční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do učení se novým informacím | + | #výkonové komponenty - procesy, které realizují plány a rozhodnutí vybrané metakomponentami |
| − | # retenční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do vybavování informací uložených v paměti | + | #akviziční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do učení se novým informacím |
| − | # transferové komponenty - procesy zapojené do přenášení zapamatovaných informací z jedné situace do druhé) | + | #retenční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do vybavování informací uložených v paměti |
| − | * netvrdil, že by pracovaly samostatně - práce v "trsech" | + | #transferové komponenty - procesy zapojené do přenášení zapamatovaných informací z jedné situace do druhé) |
| − | * byl proti testům (nepostihnou inteligenci, která se projevuje při praktickém řešení problémů) | + | |
| − | * praktická inteligence: výzkumy - konfrontace nováčků s lidmi se zkušeností, zkoumají se rozdíly, jak působí zkušenost | + | *netvrdil, že by pracovaly samostatně - práce v "trsech" |
| − | * prověřuje: | + | *byl proti testům (nepostihnou inteligenci, která se projevuje při praktickém řešení problémů) |
| − | :# schopnost učit se + těžit ze zkušenosti | + | *praktická inteligence: výzkumy - konfrontace nováčků s lidmi se zkušeností, zkoumají se rozdíly, jak působí zkušenost |
| − | :# schopnost myslet, abstraktně uvažovat | + | *prověřuje: |
| − | :# schopnost přizpůsobit se změnám každodenního světa | + | |
| − | :# schopnost motivovat sebe k efektivnímu řešení úkolů | + | :#schopnost učit se + těžit ze zkušenosti |
| + | :#schopnost myslet, abstraktně uvažovat | ||
| + | :#schopnost přizpůsobit se změnám každodenního světa | ||
| + | :#schopnost motivovat sebe k efektivnímu řešení úkolů | ||
| + | |||
'''Netradiční vymezování intelektových předpokladů''' | '''Netradiční vymezování intelektových předpokladů''' | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[Kategorie: Psychika|*]] | + | *praktická (manipulační, operativní) inteligence |
| − | [[Kategorie: Obecná psychologie|*]] | + | *[[Tvořivost|kreativita]], tvořivá inteligence |
| − | [[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]] | + | *sociální inteligence |
| + | *emocionální inteligence | ||
| + | |||
| + | :*[[Daniel Goleman]] | ||
| + | ::*sebevědomí | ||
| + | ::*organizaci vlastního života | ||
| + | ::*motivování sebe sama k řešení úkolů | ||
| + | ::*[[Empatie|empatie]] | ||
| + | ::*angažovaný kontakt s druhými lidmi | ||
| + | |||
| + | *schopnost řešit problémové situace (podle Thomsona vždy komplexním procesem o následujících fázích) | ||
| + | |||
| + | :*identifikace problému | ||
| + | :*explorace oblasti, v níž problém vzniká a existuje | ||
| + | :*sestrojení plánu k reorganizaci situace či vlastního chování | ||
| + | :*realizace přijatého rozhodnutí a kontrola účinnosti | ||
| + | :*'''[[Emocionální inteligence|emocionální inteligence]]''' – Goleman (pět schopností) | ||
| + | |||
| + | ==Zdroje== | ||
| + | |||
| + | ===Vrozené a osvojené v intelektových schopnostech=== | ||
| + | |||
| + | *'''Galton''' – vrozenost intelektových schopností | ||
| + | *'''Odin''' – vnější vlivy na intelektové schopnosti | ||
| + | *[[William Stern|'''Stern''']] – konvergence vnitřních a vnějších vývojových podmínek | ||
| + | *'''Kovalev''' – vrozené a zděděné předpoklady jsou otevřenými možnostmi, jejichž konkretizace je výsledkem socializace a výchovy | ||
| + | |||
| + | ==Odkazy== | ||
| + | |||
| + | ===Reference=== | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | ===Literatura=== | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Psychika|*]] | ||
| + | [[Kategorie:Obecná psychologie|*]] | ||
| + | [[Kategorie:Kognitivní psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2019, 12:52
- Lze ji chápat jako obecnou schopnost
- Jedna z operacionalizovaných definic zní: „Inteligence je to, co měří inteligenční testy.“[1]
- pojem inteligence vymezován různě
- dosud neexistuje obecně uznávaná definice inteligence, lze však říci, že inteligence je způsobilost determinující kognitivní operace, jejichž podstatou je patrně objevování a chápání různých vztahů. V tomto smyslu je inteligence složitá dispozice k myšlení, tj. k řešení problémů.
- jeden z nejdůležitějších komplexů psychických dispozic
- spadá do kategorie schopností
- chápána jako soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince
- lze také říci, že je to způsobilost determinující kognitivní operace, jejíž podstatou je patrně objevování a chápání ¬různých vztahů (funkčních, strukturálních,...aj., v tomto smyslu je inteligence složitá disponce k myšlení, tj. k řešení problémů
- nebylo snad psychologické školy, která by se jí nezabývala
- v aplikované psychologii se ukázala nutnost alespoň přibližně, pomoci inteligenčního kvocientu (IQ testy), odhadnout tuto důležitou potenci individua
- v běžném podvědomí lidí chápána jako obecné nadání (rozum)
- ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmům instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy, přičemž jde o kapacitu komplexní povahy
- H. Piéron (1963) uvádí 4 různé významy:
Inteligence jako funkce integrovaného spojení několika základních schopností – Amthauer, Hrabal
- ve staré psychologii vloh koresponduje inteligence spolu se senzibi1itou a vůli se všemi funkcemi a zahrnuje všechny aspekty mentálního života
- z vývojového hlediska se inteligencí rozumí globálně nahlížená mentální úroveň
- pojem "obecné inteligence" vyjadřuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Spearmanův "generální faktor", Burtův "vrozený faktor kognitivních aktivit“) .
- ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmu instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy
Meiliho 5 typů intelektu
- logicko - formální
- obrazově - konkrétní
- analyticko - receptivní
- kombinatoricko - tvůrčí
- rovnoměrně rozvinutý
Podle Englishe a Englishové (1958) vystupuje pojem inteligence ve 3 významech:
- schopnost efektivního řešení úkolů vyjadřujících abstrakcí
- schopnost učit se
- schopnost adaptovat se na nové situace
H. J. Eysenck popisuje inteligenční chování těmito znaky:
- dobrá orientace a dobré zacházení s myšlenkovým materiálem
- dobrá vnímavost a dobrá paměť
- koncentrovaná zaměřenost k danému průběhu kognitivních procesů
Dědičnost inteligence:
- zkoumána srovnáváním korelací inteligence rodičů a dětí a dále odděleně žijících jednovaječných dvojčat
- prováděny tzv. křížové experimenty na zvířatech (např. po párování "chytrých" krysích samečků s "chytrými" samičkami a "hloupých" s "hloupými" bylo v sedmé generaci všechno potomstvo "chytrých" krys chytré a "hloupých" krys hloupé - R.C. Tryon, 1929)
- výsledky výzkumů u dvojčat i u dětí a pokrevních rodičů mluví pro vliv dědičnosti (mají-li oba rodiče vysokou inteligenci, má 71,5 % jejich dětí také vysokou inteligenci a jen 3 % nízkou; mají-li oba rodiče nízkou inteligenci, má 60,1 % jejich dětí také nízkou a jen 5,4 % "vysokou)
- závěry z těchto výzkumů jsou však diskutabilní a názory na váhu dědičnosti v oblasti inteligence nejsou jednotné
- lze však uznat, že dědičnost hraje v této oblasti významnou roli, není ovšem limitujícím činitelem a s přibývajícím věkem její váhy ubývá
Obsah
- 1 Druhy inteligence
- 2 Teorie inteligence
- 2.1 William Stern - dvoufaktorová konvergentní teorie inteligence
- 2.2 Charles E. Spearman - dvousložková teorie inteligence
- 2.3 Thorndike - mnohofaktorová teorie vzorků
- 2.4 L. L. Thurstone - multifaktorová teorie inteligence
- 2.5 P. E. Vernon: hierarchický model struktury schopností (inteligence)
- 2.6 J. P. Guilford: faktorový model intelektu
- 2.7 Hans J. Eysenck - kvalitativní model inteligence
- 2.8 Cattelova teorie inteligence
- 2.9 Jensenova teorie inteligence
- 2.10 Piagetova teorie inteligence
- 2.11 Gardnerova teorie inteligence
- 2.12 Sternbergova teorie inteligence
- 3 Zdroje
- 4 Odkazy
Druhy inteligence
- konkrétní inteligence - schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi, vázaná především na obrazově názorné myšlení
- abstraktní inteligence - schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly, opírající se především o pojmově logické myšlení, matematické myšlení a další formy vysoce abstraktních operací)
- sociální inteligence - schopnost chápat vztahy mezi lidmi a účinně je ovlivňovat, označovaná také jako sociální obratnost nebo kompetence)
Teorie inteligence
Hebb zdůrazňuje, že existují 2 druhy inteligence:
- vrozená- souvisí nějak se schopností mozku vytvářet asociace
- získaná, environnmentální- reprezentována akumulovanými poznatky a dovednostmi a uplatňuje se v ní vzdělání, učení
R. B. Cattel hovoří v tomto smyslu o biologické a kulturní složce. Rozlišuje také fluidní (obecnou) inteligenci- inteligenci vrozenou a krystalickou inteligenci-soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání Jäger identifikoval následující faktory inteligence:
- na názor vázané myšlení
- bohatství nápadů a produktivita
- síla koncentrace a motivace
- kapacita zpracování, formálně logické myšlení a schopnost úsudku
- na operaci s čísly vázané myšlení
- na řeč vázané myšlení
1. inteligenční testy: A. Binét (1903), Simon (1905)
- snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku)
- zavedení termínů „mentální věk“ a "chronologický věk"(mentální věk = testový výkon, který zvládlo 75 % příslušníků daného věku chronologického)
- určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté; je tedy zaostávajícím
William Stern - dvoufaktorová konvergentní teorie inteligence
- viz William Stern
- první ucelená teorie
- domníval se, že na inteligenci lze usuzovat podle toho, jak člověk řeší úkoly, přizpůsobuje se prostředí,...
- inteligence = nejzákladnější dispozice člověka, vyvíjí se pod vlivem dvou činitelů (faktorů), které spolu konvergují:
- vnitřní faktor: 2 složky: a) vrozený (dědičný) v užším slova smyslu, b) vrozený v širším slova smyslu (fixovaný na vlivy, které na dítě působí během prenatálního i perinatálního života)
- vnější faktor: analyzován z hlediska toho, jakým způsobem ovlivňuje faktor vnitřní, prostředí, které působí na jedince: aktivně, záměrně (např. výuka, výchova) a pasivně (např. výbava bytu, atmosféra rodiny)
- kritizován za dualistický charakter této koncepce
- přeceněn 1. faktor redukovaný na dědičnost
- rozpracoval pojetí dispozic v psychologii (pojem dispozice už od Aristotela)
- autor teorie inteligenčního kvocientu - IQ (r.1911) = hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle vzorce:
mentální věk / chronologický věk x 100
- Stern se domníval, že IQ je konstantní, ale dnes se ví, že se mění podle věkových období (0-7, 7-14, ...)
Charles E. Spearman - dvousložková teorie inteligence
- viz Charles E. Spearman (1927)
- dvoufaktorový model
- založeno na rozlišení 2 základních faktorů (ve smyslu faktorové analýzy)
- "g - faktor" (general) = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy
- "s - faktor" (special) = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému
- na základě výsledků řady testů různých schopností došel k závěru, že se v těchto výsledcích uplatňují speciální činitelé (s-faktory) a v každém výsledku pak jeden obecný faktor (g-faktor)
Thorndike - mnohofaktorová teorie vzorků
- teoretická (abstraktní) inteligence
- praktická (konkrétní) inteligence
- sociální inteligence
L. L. Thurstone - multifaktorová teorie inteligence
- (1924)
- vícefaktorový model
- kritika Spearmana, neuznával g-faktor
- existují pouze specifické intelektové schopnosti
- jeho koncepce je založena na 7 primárních specifických mentálních schopnosti, které jsou na sobě nezávislé:
- faktor slovního spojení (schopnost chápat význam slov)
- faktor slovní plynulosti (fluence) - schopnost rychle nalézat vhodná slova
- faktor zacházení s čísly (numerický) - schopnost provádět jednoduché početní operace
- faktor prostorové představivosti - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v duchu s nimi zacházet (převracet, rotovat)
- faktor paměti - schopnost uchovat a vybavovat dřívější podnětové útvary a v duchu s nimi zacházet
- pohotovost vnímání - schopnost rychle postřehnout detaily vnímaných předmětů (většinou zrakově)
- faktor usuzování – schopnost nacházet pro řešení deduktivních a induktivních úloh
P. E. Vernon: hierarchický model struktury schopností (inteligence)
- (1961)
- C. Burt - snaha o syntézu Spearmanova a Thurstonova pojetí, snaží se dokázat, že g-faktor je sekundárně odvozen od primárních faktorů Thurstona, jeho žákem = Vernon)
Hierarchický model se skládá ze 3 základních rovin:
- faktor obecné inteligence, g - faktor = 2 skupiny faktorů – slovně - číselný a pohybově - prostorový
- odpovídá 7 Thurstonovým faktorům
- rovina zvláštních (individuálních) faktorů
- podmiňuji jednotlivé výkony v intelektových testech
- syntéza 1. a 2. roviny
- příliš se neujalo
J. P. Guilford: faktorový model intelektu
- viz [[Joy P. Guilford|J. P. Guilford] (1958, 1967)
- snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt)
- poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností:
- oblast vnímání
- oblast psychomotoriky (předpoklady pro pohybovou výkonnost)
- oblast intelektu (předpoklad rozumových schopnosti)
- základní intelektové operace (procesy) - operations
- poznávání
- paměť
- konvergentní myšlení
- divergentní myšlení
- hodnocení
- základní obsahy, materiály, se kterými intelekt operuje - conten
- konkrétní materiál
- symbolický materiál
- sémantický materiál
- materiál chování
- auditorní materiál
- produkty, výsledky intelektových operací s materiály operace - products
- jedinečné
- třídy
- systémy
- transformace
- implikace
- vztahové myšlení
- strukturu intelektu podle něho tvoří 3 aspekty inteligentního chování: operace, produkt a obsah
- model lze zobrazit krychlí, která je složena ze 120 dílčích krychliček reprezentujících jednotlivé specifické faktory - tzv. Guilfordova krychle
Základní dimenze intelektu:
Guilford - faktory (www.prescriptionforsucces.net)
- myšlenkové obsahy ( osa x) = figurální (konkrétně názorné), symbolické, sémantické (soudy, pojmy), behaviorální (informace dané chováním)
- výsledky (produkty) myšlení (osa y) = jednotky, třídy (např. věcí, živých organismů,...), vztahy (např. otec je větší než matka), systémy (základní axiomy), transformace (z jedné soustavy) do druhé), implikace (závěry pří usuzování)
- myšlenkové operace (osa z) = poznávání, paměť, divergentní myšlení (tvořivé, více způsobů řešení), konvergentní myšlení (jeden, naučený způsob řešení problému), hodnocení (z hlediska souhlasnosti či nesouhlasnosti)
- 4 x 5 x 6 = 120 faktorů
- předpokládal, že pro každý úkol existuje specifický faktor - snaha pro každý faktor vytvořit speciální test
- zatím (asi 10 let staré) se prokázalo asi 98 faktorů
Hans J. Eysenck - kvalitativní model inteligence
- viz Hans J. Eysenck
- vychází z Guilfordovy koncepce, provedl zjednodušení obsazení os jeho krychle
- na ose x: zavedl obsahový materiál – slovní, číselný, prostorový
- na ose y: zavedl funkce – usuzování, paměti, vnímání
- na ose z: zavedl kvalitu řešení úkolů
- ve dvojí verzi:
- starší verze: kvalita na úrovní rychlosti řešení, kvalita na úrovni množství
- mladší verze: 3 ukazatelé kvality inteligence: rychlost (doba potřebná k řešení úkolu), vytrvalost (persistence, doba, po kterou jedinec setrvává u řešení určitého problému) a kontrola chyb
- souvislost s kognitivními styly osobnosti: zejména reflexivita a impulsivita (kognitivní styly = způsoby chování při řešení kognitivních úloh, způsoby přijímání a zpracovávání informací, souzení a usuzování, jsou relativně konstantní, vyjadřují tak důležité charakteristiky jedince)
- typ reflexivní: menší tempo, ale přesněji
- typ impulsivní: rychleji, ale s chybami
Cattelova teorie inteligence
- viz Raymond B. Cattel 1941
- rozlišuje 2 složky rozumové výkonnosti (odpovídají původnímu g-faktoru):
Fluidní (tekutá) obecná inteligence
- gf
- inteligence vrozená, určena nadáním jedince
- faktorově nezávislá na poznávací zkušenosti
- má malý vztah k obsahu paměti, výuce ve škole
- projevuje se ve vnímání, zacházení s předměty, usuzování (ale jen když nezávisí na vzdělání, kultuře)
- vrcholu dosahuje(kulminuje) ve 14 letech, poté je stabilní, ve stáři pak ubývá
- přizpůsobení se novým podmínkám a situacím, je determinována převážně geneticky
Krystalizovaná obecná inteligence
- soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání
- založeno na motivaci a stimulaci prostředí
- projevuje se při řešení významu slov, početních úloh, v memorování znalostí a jako naučené způsoby logického usuzování
- možnost rozšíření do 50 let, později se paměť (podklad gc) narušuje
- řešení úkolů vyžadujících určité dovednosti a využívající minulou zkušenost, závisí především na vlivech prostředí
V rámci inteligence existuji různé možnosti týkající se vztahu mezi gf a gc :
- často stejná úroveň gf a gc: když si jedinec osvojil adekvátní znalosti svému vrozenému nadání
- vyšší úroveň gf: u lidí bez vyššího vzdělání, bez kulturních vzorců, kteří vynikají v hlavolamech, v šachu, v postřezích, v intuitivních znalostech
- vyšší úroveň gc: vyšší vzdělání než odpovídá "tekuté" složce, nejčastěji ve stáří - ještě převažuje gc, už ubývá gf, lidé vysoce intelektově trénovaní, projevuje se - mohutný slovník, diferenciace ve slovech
- míra a kvalita intelektové vybavenosti závisí na:
- obsahu intelektové výbavy
- metodě myšlení
- kvalita projeveného stupně či úrovně inteligence je determinována
- biologickými předpoklady
- životními kontexty
- v testech nezjišťujeme pouze vrozenou potenci, ale i úroveň její transformace do osvojené obecné schopnosti operovat se svým intelektovým potenciálem
Jensenova teorie inteligence
- 1978
- navazuje na Cattella
- vychází z pojetí inteligence jako obecné schopnosti učit se
- vytvořil dvourozměrný model inteligence:
- 2 na sebe kolmé dimenze:
- kulturní vázanosti (f1uidní a krystalická inteligence)
- úroveň l = schopnost asociativního učení a úroveň 2 = pojmové učení a řešení problémových situací (přičemž 2 předpokládá 1)
Piagetova teorie inteligence
- viz Jean Piaget
- procesuální teorie (tzn. chápe inteligenci procesuálně, u většiny autorů inteligence chápána dispozičitě)
- spatřuje inteligenci v rovnováze mezí procesy akomodace (tj. procesy, jimiž se jedinec přizpůsobuje svému prostředí) a procesy asimilace (tj. procesy, jimiž si pro své potřeby prostředí uzpůsobuje)
- inteligenci rozumí v podstatě myšlení
Rozlišil její vývojové stupně:
- stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku)
- stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku)
- stadium konkrétních operací (do 11. roku věku)
- stadium formálně logických operací
Gardnerova teorie inteligence
- 1983
- teorie mnohočetné inteligence
- východisko = modulový přístup k mysli
- nelze inteligenci charakterizovat jako jednotnou schopnost, neboť jednotlivé mozkové části jsou disponovány k různým úkolům, mozek pracuje modulovým způsobem (několik systémů na sobě nezávislých, v konečném závěru interagují)
6 rozdílných druhů inteligence (na sobě nezávislé každý pracuje jako oddělený systém, modul, dle vlastních pravidel:
- inteligence lingvistická (práce s verbálním materiálem)
- inteligence logicko-matematická
- inteligence prostorová
- inteligence hudební (schopnost vnímat tón a rytmus, základ pro rozvoj hudební způsobilosti)
- inteligence tělesně-kinestetická (zahrnuje ovládání vlastních tělesných pohybů a schopnost manipulovat a zacházet s předměty; gymnasté, tenisti, chirurgové)
- inteligence personální - 2 komponenty (submoduly): inteligence intrapersonální (schopnost rozlišovat vlastní prožitky a emoce), její nedostatek často spojován s tzv. "alexithymii" (neschopnost převést subjektivní příznaky do jazykové formy), inteligence interpersonální (schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných lidí, vcítit se)
Sternbergova teorie inteligence
- viz Robert Sternberg
- 1989
- kognitivní psycholog
- kontextová (komponentová) teorie
- založena na informačním přístupu
5 množin psychických procesů:
- metakomponenty - procesy, které jsou "za" inteligencí (nadřazené myšlení), kontrolní procesy vyššího řádu, které člověk používá k plánování výkonu a k rozhodování při řešení problémů
- výkonové komponenty - procesy, které realizují plány a rozhodnutí vybrané metakomponentami
- akviziční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do učení se novým informacím
- retenční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do vybavování informací uložených v paměti
- transferové komponenty - procesy zapojené do přenášení zapamatovaných informací z jedné situace do druhé)
- netvrdil, že by pracovaly samostatně - práce v "trsech"
- byl proti testům (nepostihnou inteligenci, která se projevuje při praktickém řešení problémů)
- praktická inteligence: výzkumy - konfrontace nováčků s lidmi se zkušeností, zkoumají se rozdíly, jak působí zkušenost
- prověřuje:
- schopnost učit se + těžit ze zkušenosti
- schopnost myslet, abstraktně uvažovat
- schopnost přizpůsobit se změnám každodenního světa
- schopnost motivovat sebe k efektivnímu řešení úkolů
Netradiční vymezování intelektových předpokladů
- praktická (manipulační, operativní) inteligence
- kreativita, tvořivá inteligence
- sociální inteligence
- emocionální inteligence
-
- sebevědomí
- organizaci vlastního života
- motivování sebe sama k řešení úkolů
- empatie
- angažovaný kontakt s druhými lidmi
- schopnost řešit problémové situace (podle Thomsona vždy komplexním procesem o následujících fázích)
- identifikace problému
- explorace oblasti, v níž problém vzniká a existuje
- sestrojení plánu k reorganizaci situace či vlastního chování
- realizace přijatého rozhodnutí a kontrola účinnosti
- emocionální inteligence – Goleman (pět schopností)
Zdroje
Vrozené a osvojené v intelektových schopnostech
- Galton – vrozenost intelektových schopností
- Odin – vnější vlivy na intelektové schopnosti
- Stern – konvergence vnitřních a vnějších vývojových podmínek
- Kovalev – vrozené a zděděné předpoklady jsou otevřenými možnostmi, jejichž konkretizace je výsledkem socializace a výchovy
Odkazy
Reference
- ↑ Bühler (2008). Bla bla. Grada.
Literatura
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
