Mentuhotep II.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Mentuhotep II. Nebhepetre''' | + | '''Mentuhotep II. Nebhepetre''', byl prvním vládcem 12. dynastie.Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu.Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>. |
− | + | *otec: zřejmě [[Antef III.]] | |
− | otec: zřejmě [[Antef III.]] | + | *matka: Iah |
− | + | === Historie za Vlády Mentuhotepa === | |
− | matka: Iah | + | *Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. |
− | + | *K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>.<br /> | |
− | vládl | + | |
+ | *Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména '''Sematawej''' (ten, který sjednotil obě země). | ||
− | + | '''Zajímavost:''' ''Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postavou panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v [[Tod|Todu]] vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />'' | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.<br /> | + | *Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.<br /> |
− | |||
− | + | === Zásluhy Mentuhotepa === | |
+ | *Zavedl několik důležitých změn v '''administrativě'''. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ byl zaveden i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. [[Cheti]], [[Meru]], [[Henenu]] a [[Meketre]]<ref name=":0" />.<br /> | ||
+ | *Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v [[Dendera|Dendeře]], [[Gabalén|Gabalénu]], [[Abydos|Abydu]], [[Elkáb|Elkábu]], na [[Elefantina|Elefantině]], v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Asuán|Asuánu]] a [[Tod|Todu]], významné stavby postavil také v [[Théby|Thébách]]<ref name=":1">Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>. | ||
+ | *Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu<ref>Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.</ref> (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v [[Dendera|Dendeře]] a [[Asuán|Asuánu]] si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. | ||
+ | *Doklady z jeho chrámu v [[Dér el-Bahrí]] naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše<ref name=":0" />. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve [[Wádí Šatt er-Rigál]].<br /> | ||
− | |||
− | |||
− | + | === Reference === | |
<references /> | <references /> | ||
+ | [[Kategorie: Egyptologie|*]] |
Verze z 15. 10. 2014, 11:20
Mentuhotep II. Nebhepetre, byl prvním vládcem 12. dynastie.Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu.Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v Dér el Bahrí[1].
- otec: zřejmě Antef III.
- matka: Iah
Historie za Vlády Mentuhotepa
- Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi Hérakleopolí a Thébami. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v Dér el-Bahrí, kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě.
- K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce Merikare zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do Hérakleopole. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců[2].
- Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál, kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země).
Zajímavost: Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od Gebel es-Silsily. Na reliéfu je zobrazena obrovská postavou panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce Antefa III. a Chetiho, kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v Todu vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve[2].
- Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí[3].
Zásluhy Mentuhotepa
- Zavedl několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ byl zaveden i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. Cheti, Meru, Henenu a Meketre[2].
- Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v Dendeře, Gabalénu, Abydu, Elkábu, na Elefantině, v Medamúdu, Armantu, Asuánu a Todu, významné stavby postavil také v Thébách[3].
- Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu[4] (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina.
- Doklady z jeho chrámu v Dér el-Bahrí naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše[2]. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve Wádí Šatt er-Rigál.
Reference
- ↑ Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
- ↑ 3,0 3,1 Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
- ↑ Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.