Formování a vývoj osobnosti.: Porovnání verzí

Řádek 7: Řádek 7:
  
 
==Determinanty vývoje osobnosti==
 
==Determinanty vývoje osobnosti==
−
Historicky se společnost dělila na 2 tábory, vedoucí spor o tom, zda je vývoj osobnosti podmíněn biologicky (nativistické teorie zastávající názor, že zásadní vliv mají vnitřní faktory), či sociálně (environmentalistické teorie říkající, že hlavní roli mají vnější faktory). Jednalo se tzv. o spor „'''nature vs. nurture'''“. V současnosti je často zmiňován tzv. '''bio-psycho-sociální''' '''model''', který bere v potaz vlivy vnější, vnitřní, i jejich vzájemnou interakci – vlivy epigenetické.<ref name=":1">Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.</ref> (Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)
+
Historicky se společnost dělila na 2 tábory, vedoucí spor o tom, zda je vývoj osobnosti podmíněn biologicky (nativistické teorie zastávající názor, že zásadní vliv mají vnitřní faktory), či sociálně (environmentalistické teorie říkající, že hlavní roli mají vnější faktory). Jednalo se tzv. o spor „'''nature vs. nurture'''“. V současnosti je často zmiňován tzv. '''bio-psycho-sociální''' '''model''', který bere v potaz vlivy vnější, vnitřní, i jejich vzájemnou interakci.<ref name=":1">Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.</ref> (Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)
  
 
===Vnitřní faktory===
 
===Vnitřní faktory===

Verze z 10. 2. 2022, 21:10

Definice základních pojmů

Formování a vývoj osobnosti jsou pojmy, jejichž vymezení není zcela zřejmé. Tyto pojmy bývají některými autory striktně odlišovány a jinými používány coby synonyma. I proto je nezbytné uvést zde některé definice.

Formování osobnosti (personality shaping) bývá chápáno jako změna osobnosti způsobená vlivem aktivního, cíleného a záměrného působení na osobnostní charakteristiky jedince.[1]

Vývoj osobnosti (personality/character development) je rovněž proces, při němž dochází ke změnám osobnosti, ale oproti formování jde i o změny, které nejsou důsledkem cíleného a záměrného působení na konkrétní charakteristiky jedince, ale také změny probíhající přirozeně spolu s narůstajícím věkem.[1]

Determinanty vývoje osobnosti

Historicky se společnost dělila na 2 tábory, vedoucí spor o tom, zda je vývoj osobnosti podmíněn biologicky (nativistické teorie zastávající názor, že zásadní vliv mají vnitřní faktory), či sociálně (environmentalistické teorie říkající, že hlavní roli mají vnější faktory). Jednalo se tzv. o spor „nature vs. nurture“. V současnosti je často zmiňován tzv. bio-psycho-sociální model, který bere v potaz vlivy vnější, vnitřní, i jejich vzájemnou interakci.[2] (Šulová, přednášky z Vývojové psychologie 2019/2020)

Vnitřní faktory

Jak již bylo výše naznačeno, vnitřními faktory rozumíme vrozené dispozice. Jedná se tedy o dědičný základ osobnosti, naší genetickou výbavu, již nám předali rodiče. Celou genetickou výbavu jedince souhrnně označujeme jako genotyp. Na genotyp již od nejrannějšího prenatálního období působí vnější faktory (stres matky, její strava, toxiny, …), které ovlivňují, jak moc se které geny z celého genotypu projeví. Výsledek interakce genotypu a vnějších faktorů označujeme jako fenotyp – souhrn všech vnějších znaků a vlastností jedince. V souvislosti s geny je také důležité zmínit 2 typy genů – major geny a minor geny. Major geny jsou takové geny, které mají na určitý znak velký vliv, a které jsou jen velmi málo ovlivnitelné prostředím. Patří mezi ně například geny nesoucí informaci o krevní skupině, či barvě očí. Oproti tomu minor geny mají na konkrétní znak jen velmi malý vliv, jelikož takový znak je kódovaný velkým množstvím minor genů, na jejichž expresi má prostředí značný vliv. A právě minor geny jsou geny mající vliv, mimo jiné, na naše osobnostní charakteristiky.[1][2][3]

Karel Balcar (1991) uvádí tzv. čtyřstupňovou hierarchii biologických podmínek dle R. Cattela, v níž rozlišuje:

o  dědičnou výbavu – genové zakódování vývoje organismu získané od rodičů v momentě početí

o  genová výbavu – dědičná výbava zahrnující navíc změny způsobené vlivem mutací a segregací v genech

o  vrozená výbavu – genová výbava dále ovlivněná vnějšími faktory po čas prenatálního období, až do porodu

o  konstituční výbavu – kromě výše zmíněného zahrnuje veškeré působení vnějších vlivů na jedince po jeho narození, jedná se v podstatě o fenotyp jedince[4]


dědičnost inteligence[5]

Externí nepublikované zdroje

Ke zpracování poznámek byly uplatněny také poznámky z přednášek prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., získané v rámci kurzu Vývojová psychologie vyučovaného na Katedře psychologie FF UK.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Hartl, H., & Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Portál.
  2. ↑ 2,0 2,1 Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.
  3. ↑ Vágnerová, M. (2010). Psychologie osobnosti. Univerzita Karlova.
  4. ↑ Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Mach.
  5. ↑ Plomin, R., & Deary, I. J. (2015). Genetics and intelligence differences: five special findings. Molecular Psychiatry, 20(1), 98–108. doi: 10.1038/mp.2014.105

Klíčová slova


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Formování_a_vývoj_osobnosti.&oldid=69950“