13. Psychologická diagnostika kognitivních funkcí

Psychologickou diagnostiku kognitivních funkcí a inteligence můžeme řadit dle (Svobody et al., 2013) mezi výkonové metody.

Dělení výkonových metod:

o  Testy inteligence

• Jednodimenzionální
• komplexní

o  Testy speciálních schopností a jednotlivých psychických funkcí (a jejich kombinace)

• Pozornost
• Paměť
• Technické schopnosti
• Matematické a verbální schopnosti
• Umělecké schopnosti

o  Testy organicity

o  Testy vědomostí

Psychologická diagnostika kognitivních funkcí

= kognitivní neboli poznávací funkce:

-       Pozornost

-       Paměť

-       Exekutivní funkce

-       Prostorová orientace

-       Řeč

Testy pozornosti

Pozornost = zaměřenost vědomí na určitý podnět, objekt, děj či cíl

Vlastnosti pozornosti:

• Koncentrace, kapacita, vigilita, selektivita, distribuce, oscilace, stabilita…
• Podmínkou je lucidita (bdělost, jasnost, ostrost vědomí)

Příklady poruch pozornosti:

Hyperprosexie – zvýšená pozornost k jednomu objektu…

Hypoprosexie – snížená pozornost ve všech složkách

Aprosexie – neschopnost soustředění

Poruchy vědomí:

• Kolaps (mdloba), osobní, místní, časová, situační dezorientace
• Špatná koncentrace (roztržitost), která se může projevit např. při extrémním prožitku emocí, zastřeného vědomí, somnolence, narkolepsie, v deliriu, obnubilace, depresonalizace, atd...
• U dětí např. ADD či spojené s hyperaktivitou ADHD (attention deficit hyperaktivity disorder)

TEST POZORNOSTI D2-R

Využití:

• Psychologie práce a organizace
• Psychologie dopravy a sportu
• Klinická a lékařská psychologie, farmakologie
• Pedagogická psychologie
• Poradenství

Popis a charakteristika metody:

Předmět sledování: pozornost, soustředění, úsilí, mentální rychlost, rychlost vnímání, rychlost zpracování, odolnost k zátěži (časový tlak)…

Verze: tužka-papír, počítačová administrace a vyhodnocení v rámci HTS

Původně vyvinutý v Německu pro hodnocení řidičské výkonnosti (pozornost, soustředěnost a rychlost vnímání se zdály být nejpodstatnějšími proměnnými odlišující dobré a špatné řidiče)

Standardizace:

• Použitelný u dospělých i u dětí – normy od 9 do 60 let
• Normy pro jednotlivá věková pásma

Administrace:

• Celkem 13 znaků – d nebo p, s 1, 2, 3 nebo 4 čárkami (rozšíření oproti původní verzi – efekt stropu)
• Vyhledávání všech písmen d s 2 čárkami

Vyhodnocení:

• První a poslední řádek se do hodnocení nezapočítává (optimalizace podmínek pro výkon)

Skóry:

• rychlost práce
• chyba opomenutí (nezaškrtnutí správné položky)
• chyba záměny (zaškrtnutí nesprávné položky)
• procento chyb (přesnost) -> čím menší procento, tím přesnější výkon
• výkon soustředění
• křivka soustředění – kolísání výkonu

Kvantita vs kvalita= motivace vs sebekontrola

Interpretace:

• Význam jednotlivých skórů v testu
• Vzhledem k normám
• Grafické vyjádření
• Vzhledem k charakteristikám osobnosti („typologie“)
• Poznámky – pozorování, rekce ze strany respondenta

BOURDONOVA METODA

• škrtací test, diskriminace tvaru (3 z 8)
• úmyslně koncentrovaná pozornost, přesnost percepce, psychomotorické tempo
• analýza pracovních a osobnostních charakteristik

+ : +   silná vůle, dobrá pozornost a schopnost koncentrace, dostatek sebevědomí, přizpůsobivost, sebedisciplína…

+ : -   svědomitost, pečlivost, trpělivost, smysl pro povinnost…

- : +     impulzivita, pracovní elán, nadšení, vysoké sebevědomí a sebejistota, povrchnost, lehkomyslnost…

- : -     neschopnost mobilizace vůle, nevyrovnanost, nepořádnost, nejistota, tréma, lhostejnost, nízký intelekt, psychopatologie…

SČÍTACÍ ZKOUŠKA

• dlouhodobé sčítání jednomístných čísel
• senzomotorická činnost s individuálními zvláštnostmi
• Interpretace: celkový výkon, přesnost, hodnota maxima a minima, pořadová čísla intervalů

TEST KONCENTRACE POZORNOSTI

• korekturní test, porovnání dvou paralelních sloupců
• psychomotorické tempo, správnost výkonu, chyby, osobnostní rysy

Testy paměti

• Paměťové obsahy jsou přirozeným výstupem učení
• Učení = proces získávání nových informací
• Paměť = udržování naučeného materiálu pro pozdější vybavení (vizuální, akustická, sémantická)
• Vštěpování – uchování – zapomínání – vybavení

Typy paměti:

o  Senzorická – informace ze smyslů, vědomá

o  Krátkodobá soustava (pracovní, operativní) – vědomá, dočasná (1 – 2 min)

o  Dlouhodobá – trvalejší až celoživotní, uchováno v nevědomí

Proces transformace informací na mentální reprezentace = kódování

Proces přesouvání uskladněných informací do vědomí = vybavování

1) Dlouhodobá paměť:

• Implicitní, procedurální – projevuje se změnou chování v důsledku zkušenosti (bez účasti vědomí), nemusíme si uvědomovat události, které vedly ke změně chování
• Naučené způsoby chování (řízení auta), jsou po získání praxe, prováděny automaticky

2) Explicitní, deklarativní – schopnost uskladňovat a vybavovat si specifické informace a znalosti

3) Sémantická – ukládá obecná fakta a pojmy

4) Epizodická – zahrnuje vzpomínky, které jsou spojené s určitou situací nebo kontextem

Co je zkoumáno?

• Paměť jako celek
• Dílčí, specifické schopnosti
• Forma výkonových testů
• Forma sebeposouzení (např. některé dotazníky, inventáře + klinické metody)
• Odchylky (psychopatologie)
  

PAMĚŤOVÝ TEST LGT – 3

• subtesty (plán města, slovíčka, předměty, telefonní čísla, firemní značky, stavba)
• údaje, se kterými se člověk setkává v běžném životě
  

ŠKÁLA AKTUÁLNÍ PAMĚTI

• reálné situace, zkušenost s vlastní pamětí, sebepoznání
• př. „Zdá se mi, že se moje paměť léty zhoršuje.“

WESCHLEROVA PAMĚŤOVÁ ŠKÁLA

a) původní verze:

• krátkodobá, dlouhodobá paměť
• 11 subtestů + výsledný profil

o  Informace a orientace

o  Logická paměť I (A, B)

o  Tváře

o  Verbální párové asociace

o  Obrázky rodiny

o  Seznamy slov

o  Vizuální reprodukce

o  Uspořádávání písmen a čísel

o  Prostorový rozsah

o  Mentální kontrola

o  Číselný rozsah

o  Reprodukce II (logická paměť, tváře, párové asociace, obrázky…)

b) Weschlerova zkrácená paměťová škála:

Škála měří deklarativní epizodickou paměť

• Měření procesů kódování a vybavování informací (neumožňuje tyto procesy rozlišovat)
• Test neumožňuje hodnocení specifických poruch učení, ale může být nástrojem k identifikaci specifických procesů spojených se špatným školním prospěchem (!motivace!) ad plná verze WMS

Účel:

• orientační míra celkového fungování paměti tam, kde komplexní vyšetření paměti není nutné či možné

Využití testu:

• Identifikace a diagnostika narušených paměťových funkcí
• Identifikace demencí a jiných degenerativních onemocnění
• Hodnocení stupně narušení paměti
• Srovnání narušení zrakové a sluchové složky paměti
• Vytvoření profilu silných a slabých stránek za účelem plánování léčby nebo vzdělávání
• Plná X Zkrácená verze = vzhledem k zakázce psychologického vyšetření, otázky, podrobnosti, čas v rámci celého vyšetření

Kriteriální validita – hodnocení neurotických poruch a poruch souvisejících s demencí

• Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba, traumatické poškození mozku, roztroušená skleróza, epilepsie, alkoholismus
• Neuropsychiatrické poruchy – schizofrenie atd.
• Souvislost s dalšími měřítky exekutivních funkcí, motorické rychlosti a obratnosti, prostorového zpracování

Administrace (znevýhodnění – úsudek psychologa + poznámky, stopky, mp3):

• Logická paměť I
• Obrázky rodiny I
• Pauza 25 min
• Logická paměť II
• Obrázky rodiny II

Interpretace:

• Vztah k demografickým údajům (věk, pohlaví, vzdělání
• Vztah ke kontextu vyšetření, zakázce, anamnéze
• Výkon v jednotlivých subtestech, okamžité a oddálené vybavení
• Souhrnné skóry – MQ (průměr 100, odchylka 15) – odhad aktuálního fungování paměti vyšetřované osoby

Další testy kognitivních a exekutivních funkcí

TEST CESTY – spojování čísel, písmen a čísel

GRASSIHO TEST ORGANICITY (kopírování předloh 3D)

WISCONSINSKÝ TEST TŘÍDĚNÍ KARET (principy (barvy, tvary, počet)) -> exekutivní fce

HANOISKÁ VĚŽ -> exekutivní fce

REY – OSTERRIETHOVA KOMPLEXNÍ FIGURA (kopie, reprodukce) -> paměť, exekutivní fce, vizuomotorika…

NEUROPSYCHOLOGICKÉ BATERIE

LURIA-NEBRASKA NEUROPSYCHOLOGICAL TEST

• Neuropsychologické metody v klinické praxi (Testcentrum)
• Test pozornosti d2, Bentonův vizuální retenční test, VOSP – Baterie testů vizuálního vnímání předmětů a prostoru, Test kognitivního odhadu, Rorschachův test a Zulligerův tabulový test

TEST KOGNITIVNÍHO ODHADU

Testy pro zjištění organicity

BENDER – GESTALT TEST

• 9 figur, překreslování
• stoupající obtížnost, percepce a senzomotorická koordinace
• skórování – perseverace, rotace, převrácení, nadbytečné čáry, vynechání částí, porušení tvaru, chybný kontakt

VIZUÁLNĚ RETENČNÍ TEST BENTONŮV

• zraková percepce, vizuální paměť, vizuálně-konstrukční dovednosti (kazuistický příklad)
• alternativní metody administrace (obkreslování, pauzy)
• deset obrazců
• ukazatel poškození – úroveň výkonu (počet chyb…)

KOMPLEXNÍ TESTY INTELIGENCE

• viz níže
  

Psychologická diagnostika inteligence

= standardizované metody vyšetření rozumových schopností a aktuální mentální úrovně jedince

-       nespočet pojetí inteligence (např. Cattel, Spearman, Binet…)

• Spearman – „g“ faktor
  • vrozená všeobecná rozumová schopnost, poměrně konstantní po celý život, jen nepodstatně ovlivněna externími vlivy

• Cattel – fluidní vs. krystalická inteligence
  • Fluidní – kulturou a vzděláním neovlivněná inteligence, její podstatou je hlavně schopnost nacházet a vyvozovat vztahy
  • Krystalická – schopnosti získané poznáním a kontaktem s vnějším prostředím

Klasifikace inteligence:                      

• Genialita: 141 a více
• Vysoký nadprůměr: 131 - 140
• Zvýšený nadprůměr: 121 - 130
• Lehký nadprůměr: 111 - 120
• Průměr: 90 - 110
• Podprůměr: 80 - 90    

Klasifikace mentální retardace:

• Lehká mentální retardace: 50 – 69
• Středně těžká mentální retardace: 35 – 49
• Těžká mentální retardace: 20 – 34
• Hluboká mentální retardace: pod 20

Nejpoužívanější vyjádření úrovně inteligence:

• IQ kvocient (W.Stern)
• IQ = mentální věk /chronologický věk x 100
• Deviační IQ (odchylka od prům. výkonu dle věku)

Nevýhody:

• hodnocena zejména „analytická“ inteligence
• opomíjeny úkoly hodnotící kreativitu a praktické uvažování
• opomíjena intra-a interpersonální inteligence (emoční kvocient -EQ, testy sociální inteligence)

Jednodimenzionální testy inteligence

RAVENOVY PROGRESIVNÍ MATICE

• Homogenní názorová zkouška abstraktní tvarové percepce a dedukce (percepce, pozornost, myšlení)
• Nonverbální test používaný individuálně i skupinově
• Standardní (pro 6-65 let), pokročilé (pro nadané dospělé), barevné (pro děti, starší osoby)
• Závislý spíše na vrozených dispozicích

KOHSOVY KOSTKY

• Analýza dané skutečnosti na složky a následná syntéza v celek
• Individuální performační test, nezávislý na verbálních schopnostech a školním vzdělání
• Sestavování různě složitých vzorců podle předlohy z různobarevných kostek
• Měřen čas úspěšného sestavení předlohy, počítány pohyby, pozorování testovaného, schopnost analýzy, následné syntézy, kvalita a rychlost vizuální/prostorové percepce, prostorová představivost
• Posouzení přístupu k úkolu i orientační posouzení kvality jemné motoriky
• Přitažlivý a motivující test, vhodný pro diagnostiku dětí a mentálně podprůměrných dospělých, nelze-li použít verbálních zkoušek
• Administrace (několik druhů instrukce dle úrovně porozumění řeči)
• Vyhodnocení (čas a počet pohybů)
• Standardizace (děti, dospělí)

D 48 DOMINO

• Neverbální zkouška obecné inteligence
• Standardizace (podle kulturní úrovně zkoumaných osob – negramotný, píše a čte, stupně vzdělání…)

BOMAT – BOCHUMSKÝ MATICOVÝ TEST

• Neverbální test, podobný Ravenu, zřídka používaný
• + transparentnost testu – seznámení s principy řešení (zácvik, náměty v instrukcích) - Testové úlohy podobné praktickým situacím, kdy principy řešení jsou známy, jde o vhodnou volbu
• Standardizace (pouze pro VŠ)
• Adaptivní testování
• Zjišťování úrovně analytických a integrativních operací, které se účastní na komplexních procesech myšlení:
  • zjišťování interindividuálních rozdílů
  • predikce kritérií ve vztahu k IQ
  • screeningové účely
  • diskriminační schopnost u skupiny osob s vyššími intelektovými schopnostmi

VÍDEŇSKÝ MATICOVÝ TEST

Popis a charakteristika metody:

• neverbální inteligence, „g“ faktor
• náročnější náhrada Ravenova testu (konstrukce i čas)
• v klinické praxi – mentální deteriorace a psychopatologie
• Pracuje se schopnostmi usuzovat, odhalovat vzájemné souvislosti a vyvozovat vztahy, které se považují za základní dimenze faktoru obecné inteligence
• Měří stupeň individuálních schopností dospívat k logickým závěrům při práci s abstraktními symboly
• 24 položek
• Matice 3x3 s chybějícím obrázkem ve 3. řadě, výběr 1 z 8 řešení
• Standardizované normy pro věk 18 – 53 let (vytvořené převážně na mužské populaci, rozdělené podle věkových pásem)

Počítačová verze (HTS) -> Počítačová verze poskytuje i další ukazatele:

• Časy řešení jednotlivých úloh
• Počet „návštěv“ u jednotlivých položek
• Kontrolování, opravy řešení
• Tyto údaje slouží jako podklad pro hypotézu o probandově chování v průběhu testu, jeho motivovanosti, o přesvědčení o správnosti volených řešení apod.

Další testy:

TIP – test intelektového potenciálu (Říčan)

C.F.2A (Cattell)

UNESCO – NvT

Komplexní testy inteligence

TEST STRUKTURY INTELIGENCE I-S-T 2000 R

• Škála verbální inteligence (schopnost zacházet při usuzování s řečovým materiálem)
• Škála numerické inteligence (počtářské schopnosti a schopnost nacházet mezi čísly logické vztahy)
• Škála figurální inteligence (schopnost zacházet s tvarově-obrazným materiálem (vícerozměrným), schopnost nacházet mezi obrazci souvislosti)
• Celková úroveň poznávacích schopností (Inteligence (měřená testem I-S-T 2000 R))
• Škála paměti (schopnost aktivního a soustředěného zapamatování informací a jejich znovupoznání v krátkém časovém intervalu (verbální i figurální úlohy))
• Celková škála znalostí (stěžejní složky vědomostí, které člověk získal v průběhu svého života v daném kulturním prostředí (verbální, numerické a figurálně kódované znalosti))
• Interpretace krystalizované inteligence (znalosti/gc) (schopnost osvojit si ve své kultuře rozsáhlé vědomosti (společenské instituce-vzdělávací zařízení…))
• Interpretace fluidní inteligence (usuzování/gf) - schopnost formálního, induktivního i deduktivního myšlení, schopnost nacházet vztahy mezi podněty či informacemi (překračují schopnosti osvojené, případně vyžadované ve vzdělávacích institucích)
  

Vztahy – příklady:

gf  = gc – jedinec si osvojil vhodné odezvy na problémové situace v míře, v níž měl k tomu potřebné gf

gf > gc – jedinci, kteří neprošli vzdělání úměrným své gf, nebo se jim nedostává kulturou ceněných dovedností

gf < gc – nedostatek gf – osvojení prostředků k řešení různých problémů, které přesahují míru gf potřebnou k jejich účinnému použití (ztráta gf – stáří, demence, organické poškození)

WESCHSLERŮV INTELIGENČNÍ TEST PRO DOSPĚLÉ

• Wechsler žák Spearmana a Pearsona
• Několik verzí (1. Wechsler – Bellevue  (W-B) – I.1939, II.1946), WAIS-III (verze pro dospělé), WISC-III (verze pro děti)
• Weschlerova teorie inteligence:
  • „inteligence je víc než součet dílčích schopností“
  • vychází z teorie „g“ faktoru
  • subtesty jsou pouze „způsoby zjišťování“ inteligence (oproti různým „druhům inteligence“), jsou to „měřítka inteligence“
  • nezáleží na jednotlivých schopnostech, ale na způsobu jejich konfigurace
  • v jednání hrají roli i jiné faktory než inteligence, zejména „motivace“
  • inteligentní jednání vyžaduje určitou úroveň schopností, ale nadbytek některých může relativně málo přispívat k efektivnosti jednání jako celku

Administrace:

• 14 subtestů (původně WAIS-R, 11 subtestů), hledání symbolů (z WISC III), matrice, řazení písmen a čísel (nové položky)
• Záznamový arch (administrace, stopky)
• Doplňující otázky
• Pozorování a poznámky (Jak se chová osoba před testem? Říká něco? Např. To nezvládnu… -> malé sebevědomí, podceňování)
• Rozhovor
• Důraz na přímou interakci s testovanou osobou
• Ne vždy musím začínat od 1. položky (závisí na věku a inteligenci člověka… můžu začít něčím lehčím pro zahřátí, ale určitě ne tím nejjednodušším- ztráta času => adaptivní testování)
• Pozor na nějaké handicapy! (zraková, sluchová, tělesná, řečová postižení), nebo kulturní rozdíl
• Držící subtesty (nenáchylné k demenci – krystalická i.) x nedržící subtesty
• Pro výpočet tradičních IQ skórů administrujeme 11 subtestů (60 – 90 min)
• Pro výpočet tradičních IQ skórů včetně indexových skórů administrujeme 13 subtestů (65 – 95 min)
• Administrace 14 subtestů (+ 10 – 15 min)
• 16 – 89 let
• Standardizace
• Převod hrubých skórů subtestů na vážené skóry pro jednotlivé věkové skupiny
• Převod součtu vážených skórů na IQ skóry pro vervální, performační a celou škálu
• Převod součtu vážených skórů na IQ skóry pro jednotlivé indexy
• Dodržování standardních postupů
• Doba administrace + zacházení se stopkami
• Vnější podmínky, soubor pomůcek, prostorové uspořádání…vyzkoušet, záznam (zorné pole)
• Informace o vyšetřované osobě

Jak jednat při administraci:

• Navázání a udržení vztahu
• Vysvětlit účel a povahu vyšetření
• Seznámit s tím, co bude následovat
• Nevyvolávat úzkost, jde o zjištění, co Vám jde dobře a co je pro Vás obtížnější (x inteligence)
• Dotazy…vysvětlete mi to blíže…ještě něco…rozumíte zadání…
• Vnímavost ke klientovi – strach, únava, sebepodceňování…povzbudit, zařadit pauzu, rozhovor
• Ano, bylo to těžké, teď zkusíme něco jiného…já chci vědět, jak si s tím poradíte vy sám/sama…
• Neposkytovat informaci o tom, zda uspěl v úkolech či ne
• Vyšetřování osob s tělesným nebo řečovým postižením – seznámit se s povahou jeho postižení (přizpůsobit testování)
• Opakované testování (zvážit k povaze zakázky)
• Použití zkrácených verzí nebo rozdělení testu
• Administrace jednotlivých subtestů
• Měření času – bonusy za rychlé časy
• Zácvik a posunutý začátek, administrace v opačném pořadí, než splní podmínku (2 body po sobě následujících položkách)

Subškály:

1. Doplňování obrázků (Co je na daném obrázku špatně? Chybí tam něco?)
2. Slovník (vysvětlení pojmu, např. Co je snídaně? Jak přesněji to vysvětlím, tolik se dá bodů – 0-2body)
3. Symboly-kódování (Doplňování symbolů dle předlohy. 2/L 1/v)
4. Podobnosti (Co mají dané dvě slova společného? Např. žlutá a zelená -> barva, chvála a trest -> prostředky výchovy, hodnocení…, opět 0-2body)
5. Kostky(sešítek předloh, podle kterých se staví z kostek ten samý tvar, potřeba stopek- bonusy za rychlost)
6. Počty (jednoduché slovní úlohy zpaměti)
7. Matrice (něco podobného jako je Raven – několik obrazců- pochopení logického principu- doplnění z možností, co tam patří)
8. Opakování čísel (dopředu i pozadu)
9. Informace (znalosti, orientace)
10. Řazení obrázků (vyskládání kartiček s obrázky – sestavení příběhu)
11. Porozumění (otázky na běžné situace v životě, např. Na co lidé používají peníze? 0-2b.)
12. Hledání symbolů (detekce pozornosti, 2 symboly, které se hledají v daném řádku)
13. Řazení písmen a čísel (administrátor přečte řadu písmen a čísel- seřaď to sestupně, např. 5E3Z9->359EZ)
14. Skládání objektů (skládačky, něco jako puzzle, např. tělo, doplňkový subtest, nezapočítává se do tradičních IQ skórů ani do indexových skórů, může nahradit některý subtest)

Výstupy:

• CIQ – celkový inteligenční kvocient (Srovnání s vrstevníky dané věkové skupiny, nicméně jeho význam klesá s narůstající variabilitou mezi jednotlivými subtesty či indexovými skóry (raději percentily?)
• VIQ – verbální inteligenční kvocient
• PIQ – performační inteligenční kvocient

INDEXOVÉ  SKÓRY:

• Verbální porozumění (slovník, podobnosti, informace) -> schopnost pracovat s abstraktními sémantickými informacemi, všeobecná informovanost…
• Pracovní paměť (počty, opakování čísel, řazení písmen a čísel) -> schopnost koncentrace (pozornost), uchovat informace v bezprostřední paměti a manipulovat s nimi, schopnost řazení v rámci pracovní paměti, manipulace s čísly, kognitivní flexibilita…
• Percepční uspořádání (doplňování obrázků, kostky, matrice) -> kvalita neverbálního kontaktu s prostředím, schopnost integrovat podněty s odpovídajícími motorickými reakcemi, kapacita řešit konkrétní situace, zpracovávat adekvátně vizuálně-prostorové informace…
• Rychlost zpracování informací (symboly-kódování, hledání symbolů) -> rychlost zpracování informací, schopnost plánování a organizace, motorická kontrola, motivace

Indexové skóry odvozeny z faktorové analýzy a postihují jednotlivé schopnosti.

VTS – VIENNA TEST SYSTÉM SYSTÉM PŘÍSTROJOVÉ DIAGNOSTIKY

• Nejen inteligence!!!
• Využití: klinická, personální, sportovní, dopravní, letecká, neuropsychologie
  • Základní software
  • Výběr testů s dostupnými manuály v pdf (možnost vyhodnocení testů forma tužka-papír)
  • Výběr jazykové verze
  • Automatizované výsledné zprávy
  • Databáze testovaných osob
  • Export a import dat
  • Individuální tvorba norem
  • Generátory testů – tvorba vlastních testových metod
  • Ranking modul – možnost přímo porovnávat výsledky testovaných osob mezi sebou
  • Periferní zařízení:
    • led panely (periferní vnímání)
    • reakční panel
    • panel pro testování jemné motoriky (MLS)
    • standardní pedály, analogové pedály
    • „flicker tube“ (objektivní dg CNS, fr. splývání)
    • světelné pero

Součástí systému je:

• Inteligenční testy – baterie
• Speciální testy inteligence
• Testy speciálních schopností
• Osobnostní dotazníky
• Speciální testy osobnosti
• Objektivní testy osobnosti
• Testy postojů a zájmů
• Klinické metody
• Generátory testů

Zdroje:

Svoboda M., Humpolíček, P. & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Portál.

Přednášky Diagnostiky dospělých PhDr. Markéty Niederlové, Ph.D. (FF, UK)

Přednášky Základy psychodiagnostiky Mgr. et. Mgr. Bc. Sylvie Štindlové, Ph.D. (PF, JČU)

Vypracované otázky ke SZZK Psychologická diagnostika