Pravdivost: Porovnání verzí
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
# '''nositel pravdy''', "pravděnec" (''truth bearer'') - propozice, větný typ, větný výskyt, tvrzení (''assertion''), promluva (''utterance''), přesvědčení (''belief'') - mentální entita, nepřenáší se pravdivost | # '''nositel pravdy''', "pravděnec" (''truth bearer'') - propozice, větný typ, větný výskyt, tvrzení (''assertion''), promluva (''utterance''), přesvědčení (''belief'') - mentální entita, nepřenáší se pravdivost | ||
# '''činitel pravdy''', "pravditel" (''truth maker'') | # '''činitel pravdy''', "pravditel" (''truth maker'') | ||
− | |||
== Korespondenční teorie pravdy == | == Korespondenční teorie pravdy == | ||
− | neboli '''adekvační teorie''' | + | neboli '''adekvační teorie'''. Spojena např. s [[Bertrand Russell|B. Russellem]], [[Thomas Kuhn|T. Kuhnem]]. Dávána do souvislosti s realismem. Pravdivost je nezávislá na našich důkazech. |
=== Identitní verze === | === Identitní verze === | ||
* nositel je totožný s faktem | * nositel je totožný s faktem | ||
Řádek 14: | Řádek 13: | ||
=== Korelační verze === | === Korelační verze === | ||
* deskriptivní konvence - popisuje typ situace, demonstrativní konvence - odkaz ke konkrétní situaci | * deskriptivní konvence - popisuje typ situace, demonstrativní konvence - odkaz ke konkrétní situaci | ||
− | |||
== Verifikační teorie == | == Verifikační teorie == | ||
* pravdivost lze ověřit | * pravdivost lze ověřit | ||
− | |||
== Koherenční teorie pravdy == | == Koherenční teorie pravdy == | ||
Řádek 25: | Řádek 22: | ||
* nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními | * nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními | ||
* vychází do jisté míry z idealismu | * vychází do jisté míry z idealismu | ||
+ | * podle některých by měla existovat nezávislá mysl, která obsahuje koherentní množinu | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == [[Willard Van Orman Quine|Quineova] teorie pravdy == | ||
+ | * alternativa koherenční teorie | ||
+ | * primární smyslové vjemy, poté přihlédnutí ke koherenční množině | ||
+ | * pragmatičnost ve smyslu volby pojmového aparátu, který je k danému účelu vhodnější (způsob jak zaznamenat krajinu do mapy, aby se podle ní bylo možné orientovat) | ||
Řádek 31: | Řádek 35: | ||
* pravdivost tvrzení dána jeho praktičností, užitečností | * pravdivost tvrzení dána jeho praktičností, užitečností | ||
* relativnost vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného | * relativnost vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného | ||
− | |||
== Konsenzuální teorie == | == Konsenzuální teorie == | ||
Řádek 38: | Řádek 41: | ||
* někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny | * někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny | ||
* jak [[Konsenzus|konsenzus]] zjistit? užitečnost vs. morálka | * jak [[Konsenzus|konsenzus]] zjistit? užitečnost vs. morálka | ||
− | |||
== Tarského sémantická teorie pravdy == | == Tarského sémantická teorie pravdy == | ||
Řádek 56: | Řádek 58: | ||
* zaveden pojem nekonečné posloupnosti | * zaveden pojem nekonečné posloupnosti | ||
* ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost | * ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost | ||
− | * podle Davidsona Tarski definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládáme== Deflační teorie pravdy == | + | * podle [[Donald Davidson|Davidsona]] [[Alfred Tarski|Tarski]] definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládáme |
+ | |||
+ | == Deflační teorie pravdy == | ||
=== Redundanční teorie pravdy === | === Redundanční teorie pravdy === | ||
* '''teze o transparentnosti pravdy''': je pravda, že p, znamená totéž, co p | * '''teze o transparentnosti pravdy''': je pravda, že p, znamená totéž, co p |
Verze z 7. 11. 2014, 18:30
- úkolem logiky není, aby rozhodovala, která tvrzení jsou pravdivá
- pravdivost vět ověřujeme; věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí
- u některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, je nám to jedno, takže není potřeba je řadit do množiny
- nositel pravdy, "pravděnec" (truth bearer) - propozice, větný typ, větný výskyt, tvrzení (assertion), promluva (utterance), přesvědčení (belief) - mentální entita, nepřenáší se pravdivost
- činitel pravdy, "pravditel" (truth maker)
Obsah
Korespondenční teorie pravdy
neboli adekvační teorie. Spojena např. s B. Russellem, T. Kuhnem. Dávána do souvislosti s realismem. Pravdivost je nezávislá na našich důkazech.
Identitní verze
- nositel je totožný s faktem
Kongruenční verze
- korespondence spočívá ve strukturálním izomorfismu mezi nositelem pravdy a skutečností; problém například se zobrazením u pravdivých negativních výroků, výroků o minulosti nebo budoucnosti, mravní pravdy, matematické pravdy; relativnost, změna paradigmat, utváření a změny vlastního rámce
Korelační verze
- deskriptivní konvence - popisuje typ situace, demonstrativní konvence - odkaz ke konkrétní situaci
Verifikační teorie
- pravdivost lze ověřit
Koherenční teorie pravdy
Hlavním představitelem je John Langshaw Austin (1911-1960)
- pravdivost přesvědčení dána vztahem ostatních přesvědčení z konzistentní koherentní množiny
- nové přesvědčení přijmeme, pokud jde dohromady s ostatními, stávajícími přesvědčeními
- vychází do jisté míry z idealismu
- podle některých by měla existovat nezávislá mysl, která obsahuje koherentní množinu
[[Willard Van Orman Quine|Quineova] teorie pravdy
- alternativa koherenční teorie
- primární smyslové vjemy, poté přihlédnutí ke koherenční množině
- pragmatičnost ve smyslu volby pojmového aparátu, který je k danému účelu vhodnější (způsob jak zaznamenat krajinu do mapy, aby se podle ní bylo možné orientovat)
Pragmatická teorie
Hlavním představitelem je William James (1842-1910)
- pravdivost tvrzení dána jeho praktičností, užitečností
- relativnost vůči jedincům i v čase: každý člověk má svou pravdu, protože je pro něj výhodné něco jiného
Konsenzuální teorie
Hlavní představitel je Charles Sanders Pierce (1839-1914)
- pravda je to, na čem se v dlouhodobém časovém horizontu shodne většina
- někdy však máme pocit, že jedinec má pravdu navzdory názoru většiny
- jak konsenzus zjistit? užitečnost vs. morálka
Tarského sémantická teorie pravdy
- sám autor ji považuje za rozvedení klasické korespondenční teorie, hlásí se k Aristotelovi
- T-schéma: "P" je pravda iff P. S je pravda iff p. (kde S je pojmenování věty)
- Příklad: "Sníh je bílý." je pravdivá věta právě tehdy, když sníh je bílý.
- tento přístup má mnoho nevýhod; jak kvantifikovat?
- vybudovat teorii pravdy pro přirozený jazyk je příliš komplikované, zabývá se jen jednoduššími, formálními jazyky
- sémanticky uzavřený jazyk obsahuje predikát pravdivý a je schopen pojmenovat své výrazy
- rozlišuje metajazyk M a jazyk jako objekt O, pak můžeme definovat "pravdivý v O"
- pravdivost budeme definovat přes pojem splňování, který také musíme definovat a to rekurzívně
- nekonečná posloupnost ,
- je splněna iff není splněna
- je splněna iff nekonečnou posloupností iff je posloupností splněna a je posloupností splněna
- je splněna iff existuje taková posloupnost O', která se od posloupnosti O liší nanejvýše na i-tém místě a splňuje
- Formule je pravdivá iff je splněna každou posloupností.
- zaveden pojem nekonečné posloupnosti
- ve skutečnosti jde o extenzionální definici, což nestačí na vystižení toho, co je vlastně pravdivost
- podle Davidsona Tarski definuje spíš význam, než pravdivost, tu totiž již předpokládáme
Deflační teorie pravdy
Redundanční teorie pravdy
- teze o transparentnosti pravdy: je pravda, že p, znamená totéž, co p
- predikát "pravdivý" je nadbytečný, lze jej odstranit a to i ve větách, které mluví o tom, že někdo má/říká pravdu
Závětná teorie
- obdobně jako jméno je zastupováno zájmenem, věta může být zastupovány závětou
- výraz tvaru "je pravda, že..." (thatt) funguje jako anaforický výraz, odkazuje k původní větě
Minimalistická teorie pravdy
- "Je pravda, že p, a p."
Nutná pravda
- pravdivost bez ohledu na nás, naše znalosti
- nelze falzifikovat
- Leibniz: rozumové pravdy - mohly bychom analyzovat, rozložit na jednodušší, až dojedeme k nějakým identickým větám, které nelze vyvrátit; faktuální pravdy
Kant
- epistemologické rozlišení soudů: a priori - pro ověření jejich pravdivosti nepotřebujeme zkušenost; a~posteriori - ke zjištění jejich pravdivosti potřebujeme zkušenost
- logické rozlišení: analytické soudy - subjektu přičítáme predikát, který je již skrytě obsažen v samotném subjektu; syntetické soudy neboli rozšiřující nám sdělují o příslušném subjektu něco novéhoJak jsou možné syntetické soudy a priori? Kde se berou nutné soudy, jak je můžeme za nutné považovat, když jsou informativní, čili syntetické?
Zdroj
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.