Psychoanalýza: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* snaha přijít na přičinu [[hysterie]] → '''neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti''' | * snaha přijít na přičinu [[hysterie]] → '''neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti''' | ||
| − | * snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy''' <ref>( | + | * snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy'''<ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.</ref> . |
Reference | Reference | ||
<references/> | <references/> | ||
Verze z 8. 11. 2014, 19:06
Psychoanalýza
Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).
Psychoanalýzu lze rozdělit na:
- metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
- teorii osobnosti [1]
Vznik
Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud. Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů[2]. Komplexnější obraz své teorie prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909[3].
Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy
- reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ
- snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti
- snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy[4] .
Reference
- ↑ Nolen-Hoeksema Susan. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.
- ↑ Psychoanalysis in AllPsych Journal.
- ↑ Freud Sigmund. (1990). O člověku a kultuře. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.
- ↑ Mikota Václav. (2006). 150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
