Psychoanalýza: Porovnání verzí

Řádek 10: Řádek 10:
  
 
=== Psychoanalýza se otevírá světu ===
 
=== Psychoanalýza se otevírá světu ===
−
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref>.  
+
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu '''Výklad snů'''<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref>. 
 +
 
 +
Místo vzniku psychoanalýzy je '''Vídeň''', kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA.
 +
 
 +
Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi '''subjektivní'''. 
 +
 
 +
Psychoanalýza je tzv. '''první síla psychologie''' hned vedle behaviorismu a humanitní psychologie.  
  
 
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy ===
 
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy ===
Řádek 18: Řádek 24:
  
 
* snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy'''<ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.</ref> .
 
* snaha o léčbu hysterie → '''metoda volných asociací, obranné mechanismy'''<ref>Mikota Václav. (2006). <i>150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů</i>. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.</ref> .
−
Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě empirie, a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii.   
+
Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě''' empirie''', a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii.   
  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 25: Řádek 31:
 
|}<ref></ref>
 
|}<ref></ref>
  
 +
== Hlavní body psychoanalýzy ==
 +
 +
=== Fyziologický determinismus ===
 +
Vzhledem k Freudovu prvnotnímu zaměstání se upíná k biologickým vysvětlením. Jednou z jeho důležitých myšlenek je právě ta, ve které tvrdí, že jedinec je puzen''' fyziologickými silami'''. Tyto síly ovlivňují jak chování, tak další vývoj osobnosti.
 +
 +
=== Sexuální povaha duševní energie ===
 +
'''Libido''', neboli duševní energie, je pojem, který si Freud zvolil do své terminologie. Tato psychické energie oživuje všechny funkce.
 +
 +
=== Nevědomí ===
 +
Část našeho JÁ,k terá není uvědomovaná.
 
== Psychoanalýza jako teorie osobnosti ==
 
== Psychoanalýza jako teorie osobnosti ==
  
Řádek 35: Řádek 51:
  
 
==== Vznik neuróz ====
 
==== Vznik neuróz ====
−
 
 
==== Metody ====
 
==== Metody ====
 
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.
 
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.
Řádek 42: Řádek 57:
 
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
 
# Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
 
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.  
 
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.  
 +
 +
Dlouhodobá terapie - důležitost vztahu mezi pacientem a terapeutem
  
 
==== Obranné mechanismy ====
 
==== Obranné mechanismy ====

Verze z 9. 11. 2014, 10:06

Psychoanalýza

Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).

Psychoanalýzu lze rozdělit na:

  • metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
  • teorii osobnosti [1]

Vznik

Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud.

Psychoanalýza se otevírá světu

Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů[2]. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek na Clark University ve Worcestru v roce 1909[3].

Místo vzniku psychoanalýzy je Vídeň, kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA.

Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi subjektivní.

Psychoanalýza je tzv. první síla psychologie hned vedle behaviorismu a humanitní psychologie.

Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy

  • reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ
  • snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti
  • snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy[4] .

Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě empirie, a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii.

"V psychoanalýze existovalo od samého začátku spojení mezi léčbou a výzkumem, poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."[5]

Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citace bez názvu musí mít vlastní obsah

Hlavní body psychoanalýzy

Fyziologický determinismus

Vzhledem k Freudovu prvnotnímu zaměstání se upíná k biologickým vysvětlením. Jednou z jeho důležitých myšlenek je právě ta, ve které tvrdí, že jedinec je puzen fyziologickými silami. Tyto síly ovlivňují jak chování, tak další vývoj osobnosti.

Sexuální povaha duševní energie

Libido, neboli duševní energie, je pojem, který si Freud zvolil do své terminologie. Tato psychické energie oživuje všechny funkce.

Nevědomí

Část našeho JÁ,k terá není uvědomovaná.

Psychoanalýza jako teorie osobnosti

Topografický model osobnosti

Strukturální model osobnosti

Psychosociální vývoj osobnosti

Psychoanalýza jako metoda léčby duše

Vznik neuróz

Metody

Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu hypnózu a elektroterapii. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.

  1. Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
  2. Nešlo navodit hloubku hypnózy dle přání.
  3. Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.

Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala metoda volných asociací. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.

Dlouhodobá terapie - důležitost vztahu mezi pacientem a terapeutem

Obranné mechanismy

Metafory

Kritika

Psychoanalýza dnes

Reference

  1. ↑ Nolen-Hoeksema Susan. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ Psychoanalysis in AllPsych Journal.
  3. ↑ Freud Sigmund. (1990). O člověku a kultuře. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.
  4. ↑ Mikota Václav. (2006). 150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.
  5. ↑ Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.

Zdroje [1]

  1. ↑ Sigmund Freud -- History of Psychology.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychoanalýza&oldid=7755“