Diskuse:Edward Thorndike: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Zpětná vazba od --~~~~ Děkujeme moc za článek, jako základ je dobrý, možná bych si trochu pohrála se strukturou *Často používáš členění …“)
 
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
*Dost mi tam chybí nějaký pořádnější závěr. Já bych třeba uvítala- jaký je jeho přínos do dnešní psychologie? nebo něco podobného
 
*Dost mi tam chybí nějaký pořádnější závěr. Já bych třeba uvítala- jaký je jeho přínos do dnešní psychologie? nebo něco podobného
 
Věřím, že to zmákneš doladit :) Pokud by pro Tebe bylo něco z toho co jsem napsala nesrozumitelné, neváhej mi napsat na '''nikola.frollova@gmail.com'''
 
Věřím, že to zmákneš doladit :) Pokud by pro Tebe bylo něco z toho co jsem napsala nesrozumitelné, neváhej mi napsat na '''nikola.frollova@gmail.com'''
 +
 +
 +
== Zpětná vazba --[[Uživatel:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|Ondřej Novák]] ([[Diskuse s uživatelem:Ondřej Novák (mellorian@inmail.cz)|diskuse]]) 19. 11. 2014, 00:32 (UTC) ==
 +
Článek je obsahově bohatý, má slušné prolinkování a pěkné reference.
 +
* Jak píše Nikola, často je vhodnější použít celé věty a vytvořit odstavec spíše než stále odrážkovávat. Nejedná se o výčet. Současně to překvapivě šetří místo a je to čitelnější (odrážkované výčty mají tendenci přitahovat pozornost, protože bývají významné; nicméně pokud je odřádkováno vše, ztrácí to hodně ze své funkce).
 +
* U zákonu efektu - K větší strukturovanosti textu klidně využij podnadpisy. Případně pro pěknou strukturu stačí, když o každém podtématu (Zákon cviku) vytvoříš odstavec.
 +
* Nedoporučuji používání "šipek". Obvykle se dobře uplatní v zápiscích z přednášek, kdy má dotyčný jasnou představu, o co jde, nicméně zde mohou působit zmatečně. Znamená to "vyplývá", nebo "to znamená", nebo "odkazuje"... mnohem funkčnější je nahradit šipku větou. Kupříkladu:
 +
:: ''"Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování[3], proto je považován za zastánce koncekcionismu."''
 +
* Samotná část nadepsaná Konekcionismus potřebuje nějaký úvod, dosazení do kontextu.
 +
Obecně je velice vhodné představovat si, že článek je psán pro člověka, který z dotyčného oboru zná jen velice málo. Proto je užitečné všechny informace nejen doložit, ale i oargumentovat, vysvětlit, poodkazovat a utřídit. Zápiskový styl není žádoucí, protože se v něm vyzná pouze autor (a s obtížemi jeho spolužáci).

Aktuální verze z 19. 11. 2014, 01:32

Zpětná vazba od --Nikola Frollová (nichollee@seznam.cz) (diskuse) 18. 11. 2014, 13:04 (UTC)

Děkujeme moc za článek, jako základ je dobrý, možná bych si trochu pohrála se strukturou

  • Často používáš členění sekcí pomocí odrážek. Jde o navazující věty, ne o výčet. (Například u zákonu efektu)
  • Experimenty Thorndika bych třeba dala do rámečku a hezky je popsala.
  • K zákonu efektu a cviku, bych klidně dala nějaký příklad. Odkud si ty efekty citovala?
  • Oba obrázky by měly mít popisky.
  • Pokud cituješ vícekrát jeden zdroj, je dobré si citaci pojmenovat, podívej se například na článek Lateralita Když dáš editovat, uvidíš že první zdroj je pojmenovaný a pak když ho používám znova, používám jen jméno citace. Pokud by si s tím měla velkou potíž, napiš a předělám to.
  • Příliš nerozumím celému odstavci Konekcionismus, proč tam je? Jsou to jen jakési útržky, kterým nerozumím. Chce to asi více rozvést, jakou to má souvislost s Thorndikem?
  • Dost mi tam chybí nějaký pořádnější závěr. Já bych třeba uvítala- jaký je jeho přínos do dnešní psychologie? nebo něco podobného

Věřím, že to zmákneš doladit :) Pokud by pro Tebe bylo něco z toho co jsem napsala nesrozumitelné, neváhej mi napsat na nikola.frollova@gmail.com


Zpětná vazba --Ondřej Novák (diskuse) 19. 11. 2014, 00:32 (UTC)

Článek je obsahově bohatý, má slušné prolinkování a pěkné reference.

  • Jak píše Nikola, často je vhodnější použít celé věty a vytvořit odstavec spíše než stále odrážkovávat. Nejedná se o výčet. Současně to překvapivě šetří místo a je to čitelnější (odrážkované výčty mají tendenci přitahovat pozornost, protože bývají významné; nicméně pokud je odřádkováno vše, ztrácí to hodně ze své funkce).
  • U zákonu efektu - K větší strukturovanosti textu klidně využij podnadpisy. Případně pro pěknou strukturu stačí, když o každém podtématu (Zákon cviku) vytvoříš odstavec.
  • Nedoporučuji používání "šipek". Obvykle se dobře uplatní v zápiscích z přednášek, kdy má dotyčný jasnou představu, o co jde, nicméně zde mohou působit zmatečně. Znamená to "vyplývá", nebo "to znamená", nebo "odkazuje"... mnohem funkčnější je nahradit šipku větou. Kupříkladu:
"Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování[3], proto je považován za zastánce koncekcionismu."
  • Samotná část nadepsaná Konekcionismus potřebuje nějaký úvod, dosazení do kontextu.

Obecně je velice vhodné představovat si, že článek je psán pro člověka, který z dotyčného oboru zná jen velice málo. Proto je užitečné všechny informace nejen doložit, ale i oargumentovat, vysvětlit, poodkazovat a utřídit. Zápiskový styl není žádoucí, protože se v něm vyzná pouze autor (a s obtížemi jeho spolužáci).