Mentuhotep IV.: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
  
 
=== Původ ===
 
=== Původ ===
O tomto panovníkovi máme velmi málo informací. Turínský královský papyrus tohoto panovníka nezmiňuje, ale zaznamenává 7 let na konci vlády 11. dynastie a nevíme jistě, zda byla tato doba vyplněna pouze vládou Mentuhotepa IV. nebo i dalších panovníků<ref>Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref>. Nevíme mnoho ani o jeho původu, protože však není zmiňován v královských seznamech, mnoho badatelů se dmonívá, že se trůnu zmocnil neoprávněně a že nebyl vůbec královského původu.<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>  
+
O tomto panovníkovi máme velmi málo informací. Turínský královský papyrus tohoto panovníka nezmiňuje, ale zaznamenává 7 let na konci vlády 11. dynastie a nevíme jistě, zda byla tato doba vyplněna pouze vládou Mentuhotepa IV. nebo i dalších panovníků<ref>Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref>. Nevíme mnoho ani o jeho původu, protože však není zmiňován v královských seznamech, mnoho badatelů se domnívá, že se trůnu zmocnil neoprávněně a že nebyl vůbec královského původu.<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>  
  
 
=== Výpravy ===
 
=== Výpravy ===
Víme, že podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v [[Hatnúb|Hatnúbu]] nebo v lomech ve [[Wádí Hammámát]]. Právě o výpravě do [[Wádí Hammámát]] se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie [[Amenemhet I.]]), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.<ref name=":0" /><ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref>
+
Víme, že podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v [[Hatnúb|Hatnúbu]] nebo v lomech ve [[Wádí Hammámát]]. Právě o výpravě do [[Wádí Hammámát]], která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie [[Amenemhet I.]]), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.<ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref><ref>Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.</ref>
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 21. 11. 2014, 14:08

Mentuhotep IV. Nebtaure byl posledním panovníkem 11. dynastie. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů.

  • vládl minimálně 2 roky

Původ

O tomto panovníkovi máme velmi málo informací. Turínský královský papyrus tohoto panovníka nezmiňuje, ale zaznamenává 7 let na konci vlády 11. dynastie a nevíme jistě, zda byla tato doba vyplněna pouze vládou Mentuhotepa IV. nebo i dalších panovníků[1]. Nevíme mnoho ani o jeho původu, protože však není zmiňován v královských seznamech, mnoho badatelů se domnívá, že se trůnu zmocnil neoprávněně a že nebyl vůbec královského původu.[2]

Výpravy

Víme, že podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v Hatnúbu nebo v lomech ve Wádí Hammámát. Právě o výpravě do Wádí Hammámát, která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie Amenemhet I.), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.[3][4]

  1. Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
  2. Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  3. Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
  4. Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.