Hermann von Helmholtz: Porovnání verzí

Verze z 27. 11. 2014, 18:10

Hermann von Helmholtz (1821 - 1894) je považován za jednoho z nejvýznamějších vědců 19. století. Tento německý fyzik a fyziolog se proslavil výzkumem nervového systému a analýzou fungování oka a ucha. Byl zarytým materialistou a empiristou. [1]

Život

Hermann von Helmholtz

Narozen 31. srpna 1821 v Postupimi v Německu.
Otec byl učitel na místním gymnáziu.
Byl ovlivněn I. Kantem a J. G. Fichtem, který byl blízký přítel jeho rodiny.
Hrál na klavír. To mu později pomohlo pří zkoumání lidského ucha.
Zajímal se o přírodní vědy. Jeho rodina ale neměla peníze, aby mohl studovat na normální univerzitě. Proto v 17. letech využil vládního programu pro nadané studenty, který mu umožnil studium medicíny na Berlínském medisínském institutu. Tento program ho zavazoval, aby po škole 7 let pracoval jako vojenský chirurg.
Během těchto 7 let nadále studoval matematiku a fyziku, publikoval články a formuloval zákon zachování energie.
Po opuštění armády v roce 1849 se stal docentem fyziologie na Kaliningradské univerzitě.
V roce 1951 vynalezl ophthalmoscope, který byl přirozeným důsledkem jeho vědeckého studia fungování oka.
Později působil jako profesor fyziologie na univerzitách v Bonnu (od roku 1855 do 1858) a Heidelbergu (1858-1871) a jako profesor fyziky na Berlínské univerzitě (1871-1894).
V tomto období přicházel s novými poznatky o zraku a sluchu. Vydal sérii knih Handbook of Physiological Optics (1856–1866) a On the Sensations of Tone (1863).
Na konci 80. let 19. století se stal zakládajícím prezidentem institutu Physikalisch-Technische Bundesanstalt zabývajícího se přírodními a technickými vědami, především metrologií.
Zemřel 8. září 1894 ve věku 73 let. [2] [3]

Dílo

Mechanismus

V roce 1947 Helmholtz spolu s kolegy založil mechanistickou školu fyziologie jako opozici k v té době uznávanému konceptu vitalismu, který životu přisuzoval nadpřirozené vitální síly.
Jeho mechanistická škola se snažila koncept života vysvětlit pomocí chemie a fyziky.
V roce 1949 podepsal mechanisticko-materialistický manifest:

No other forces than the common physical-chemical ones are active within the organism. In those cases which cannot at the time be explained by these forces one has either to find the specific way or form of their action by means of the physical mathematical method, or to assume new forces equal in dignity to the physical-chemical forces inherent in matter, reducible to the force of attraction and repulsion. [4]

Tento manifest dále mimo jiné podepsali Du Bois-Reymond, Karl Ludwig a Ernst Brucke. [4] [5]

Zákon zachování energie

Na koncept zachování energie přišel Julius Mayer (1842).
Helmhotz o tomto objevu nevěděl a publikoval zákon zachování energie v roce 1947. Tvrdil, že energie nemůže spontánně vzniknout ani zmizet. Je buď použita nebo vypuštěna ve formě tepla.
Helmholtzovo vysvětlení zachování energie bylo více přesné než Mayerovo, a proto Helmholtz občas bývá považován za toho, kdo zákon zachování energie objevil.
Helmholtz aplikoval zákon zachování energie na živé organismy, což podpořilo jeho materialistický pohled na svět. [1] [4]

Rychlost nervového signálu

Helmholtz přišel s tím, že nervový signál má omezenou rychlost. Do té doby se vědci domnívali, že je nervový přenos okamžitý v souladu s vitalismem.
V roce 1949 Helmholtz izoloval nervové vlákno vedoucí k stehennímu svalu žáby a tento nerv stimuloval v různé vzdálenosti od svalu. Pomocí rozdílu časů odezvy a vzdálenosti od svalu Helmholtz vypočítal rychlost šíření nervového signálu (27,4 m/s).
Podobný výzkum Helmholtz provedl na lidech. Stimuloval jejich palec na noze nebo stehno a měřil čas, za který pokusné osoby zmáčknou tlačítko. Pomocí rozdílu délky nervových vláken k stehnu, resp. k palci na noze a pomocí rozdílu reakčních časů, jak dlouho trvalo probandům, než zaznamenali stimulaci a zmáčkli tlačítko, spočítal, že rychlost šíření nervového signálu v lidském těle je 50,3 až 100,6 m/s.
Později se ukázalo, že Helmholtzem naměřená rychlost šíření nervového signálu byla nepřesná. Přesto jeho objev byl velký.
Helmholtzův výzkum byl jeden z prvních experimentů používající měření psychických procesů pomocí reakčních časů. Učinil tak metodologický pokrok v psychologii. [2] [4] [6]

Teorie vnímání

Helmholtz se domníval, že tělo vnímá impulzy, které jsou myslí transformovány na vjemy na základě zkušeností.
Při této transformaci hrají velkou roli nevědomé procesy.
Tuto teorii Helmholtz podpořil studiem lidí, kteří se narodili slepí, ale časem získali zrak. Pozoroval u nich, že přestože měli aparát potřebný k vidění, tak se museli nejdříve naučit vnímat. [4]

ophthaloscope

Oční optika

V roce 1851 Helmholtz vynalezl ophthalmoscope - zařízení umožňující pozorovat sítnici. Ophthalmoscope se v lehce změněné podobě používá dodnes.
Vynalezl zařízení umožňující měřit zakřivení oka - ophthalmometer.
Vylepšil a vědecky podpořil Youngovu teorii barevného vidění. Podle Helmholtze jsou na sítnici tři druhy receptorů. Jeden druh reaguje na červenou, druhý na zelenou a třetí na modrou barvu. Při aktivaci receptorů různých druhů současně vzniká vjem míšených barev. Tato teorie je označována jako Young-Helmholtzova teorie barevného vidění, nebo také trichromatická teorie.
Svoje poznatky o oční optice Helmholtz shrnuje v trojdílném svazku Handbook of Physiological Optics (1856–1866). [1] [4]

Akustika

Helmholtz přišel s teorií, že ve vnitřním uchu jsou tisíce různých receptorů. Každý z těchto receptorů reaguje na určitou frekvenci tím, že se při dané frekvenci rozrezonuje. Tato teorie je označovaná jako rezonační teorie.
Poznatky týkající se akustiky Helmoltz shrnul ve své knize On the Sensations of Tone (1863). [1] [4]

Další přínos

Studoval hydrodynamiku a elektrodynamiku. V těchto oblastech udával směr pro další generace vědců.
Jako první matematicky formuloval 1. termodynamický zákon.
Díky studiu cyklonů, bouřek, vodních vln a ledovců se stal jedním ze zakladatelů meteorologie. [2]

Reference

Literatura

Dewey, J. (1932). Demokracie a výchova. (503 s.) Praha: Jan Laichter.
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů /. (1999). (2. vyd., 707 s., Editor Ian Philip McGreal). Praha: Prostor.
Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. (633 s.) Praha: M. Cipro.

Zdroje obrázků

Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Dewey_in_1902.jpg?uselang=cs

Klíčová slova

John Dewey, výchova, vzdělání, pragmatická pedagogika

http://psychology.jrank.org/pages/300/Hermann-Von-Helmholtz.html [1] Schultz [2] http://www.helmholtz.de/en/about_us/history_of_the_helmholtz_association/hermann_von_helmholtz/ [3] Hergenhahn,%20Tracy [4] http://faculty.frostburg.edu/mbradley/psyography/helmholtz.html [5] http://www.google.cz/books?hl=en&lr=&id=lfdJNRgzKyUC&oi=fnd&pg=PP1&dq=hermann+von+helmholtz+life&ots=dwWOQhIZOo&sig=7vbDCDDGQoGt-yQeGOMQ6PoLSlI&redir_esc=y#v=onepage&q=hermann%20von%20helmholtz%20life&f=false [6]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Hermann von Helmholtz '''(1821 - 1894) je považován za jednoho z nejvýznamějších vědců 19. století. Tento německý fyzik a fyziolog se proslavil výzkumem [[nervový systém|nervového systému]], analýzou fungování [[oko|oka]] a [[ucho|ucha]]. Byl zarytým [[materialismus|materialistou]] a [[empirismus|empiristou]]. [1]
+'''Hermann von Helmholtz '''(1821 - 1894) je považován za jednoho z nejvýznamějších vědců 19. století. Tento německý fyzik a fyziolog se proslavil výzkumem [[nervový systém|nervového systému]] a analýzou fungování [[oko|oka]] a [[ucho|ucha]]. Byl zarytým [[materialismus|materialistou]] a [[empirismus|empiristou]]. [1]
 == Život ==
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 === Mechanismus  ===
-* V roce 1947 Hermann von Helmholtz spolu s kolegy založil [[mechanistická škola|mechanistickou školu]] fyziologie jako opozici k v té době uznávanému konceptu [[vitalismus|vitalismu]], který životu přisuzoval nadpřirozené ''vitální'' síly.
+* V roce 1947 Helmholtz spolu s kolegy založil [[mechanistická škola|mechanistickou školu]] fyziologie jako opozici k v té době uznávanému konceptu [[vitalismus|vitalismu]], který životu přisuzoval nadpřirozené ''vitální'' síly.
 * Jeho mechanistická škola se snažila koncept života vysvětlit pomocí chemie a fyziky.
-* V roce 1949 podepsal mechanisticko-metarialistický manifest:
+* V roce 1949 podepsal mechanisticko-materialistický manifest:
 <p></p>
 <div style="; background: whitesmoke; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 75%;">
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 * Na koncept zachování energie přišel [[Julius Mayer|Julius Mayer]] (1842).
 * Helmhotz o tomto objevu nevěděl a publikoval [[zákon zachování energie|zákon zachování energie]] v roce 1947. Tvrdil, že energie nemůže spontánně vzniknout ani zmizet. Je buď použita nebo vypuštěna ve formě tepla.
-* Helmholtzovo vysvětlení zachování energie bylo více přesné než [[Julius Mayer|Mayerovo]] a proto bývá občas považován za toho, kdo [[zákon zachování energie|zákon zachování energie]] objevil.
+* Helmholtzovo vysvětlení zachování energie bylo více přesné než [[Julius Mayer|Mayerovo]], a proto Helmholtz občas bývá považován za toho, kdo [[zákon zachování energie|zákon zachování energie]] objevil.
 * Helmholtz aplikoval [[zákon zachování energie|zákon zachování energie]] na živé organismy, což podpořilo jeho [[materialismus|materialistický]] pohled na svět. [1] [4]
 === Rychlost nervového signálu  ===
 * Helmholtz přišel s tím, že [[nerv|nervový]] signál má omezenou rychlost. Do té doby se vědci domnívali, že je [[nerv|nervový]] přenos okamžitý v souladu s [[vitalismus|vitalismem]].
-* V roce 1949 Helmholtz izoloval [[nerv|nervové vlákno]] vedoucí k stehennímu svalu žáby a tento [[nerv|nerv]] stimuloval v různé vzdálenosti od svalu. Pomocí rozdílu časů odezvy a vzdálenosti od svalu Helmholtz vypočítal rychlost šíření [[nerv|nervového]] signálu (27,4 m/s)
+* V roce 1949 Helmholtz izoloval [[nerv|nervové vlákno]] vedoucí k stehennímu svalu žáby a tento [[nerv|nerv]] stimuloval v různé vzdálenosti od svalu. Pomocí rozdílu časů odezvy a vzdálenosti od svalu Helmholtz vypočítal rychlost šíření [[nerv|nervového]] signálu (27,4 m/s).
-* Podobný výzkum Helmholtz provedl na lidech. Stimuloval jejich palec na noze nebo stehno a měřil čas, za který pokusné osoby zmáčknou tlačítko. Pomocí rozdílu délky [[nerv|nervových]] vláken k stehnu resp k palci na noze a pomocí rozdílu [[reakční čas|reakčních časů]], jak dlouho trvalo probandům, než zaznamenali stimulaci a zmáčkli tlačítko, spočítal, že rychlost šíření [[nerv|nervového]] signálu v lidském těle je 50,3 až 100,6 m/s.
+* Podobný výzkum Helmholtz provedl na lidech. Stimuloval jejich palec na noze nebo stehno a měřil čas, za který pokusné osoby zmáčknou tlačítko. Pomocí rozdílu délky [[nerv|nervových]] vláken k stehnu, resp. k palci na noze a pomocí rozdílu [[reakční čas|reakčních časů]], jak dlouho trvalo probandům, než zaznamenali stimulaci a zmáčkli tlačítko, spočítal, že rychlost šíření [[nerv|nervového]] signálu v lidském těle je 50,3 až 100,6 m/s.
-* Později se ukázalo, že Helmholtzem naměřené rychlosti šíření [[nerv|nervového]] signálu jsou příliš malé. Přesto jeho objev byl velký.
+* Později se ukázalo, že Helmholtzem naměřená rychlost šíření [[nerv|nervového]] signálu byla nepřesná. Přesto jeho objev byl velký.
 * Helmholtzův výzkum byl jeden z prvních [[experiment|experimentů]] používající měření [[psychiciké procesy|psychických procesů]] pomocí [[reakční čas|reakčních časů]]. Učinil tak [[metodologie|metodologický]] pokrok v psychologii. [2] [4] [6]
 === Teorie vnímání  ===
-* Tělo vnímá [[impulz|impulzy]], které jsou myslí transformovány na [[vjem|vjemy]] na základě zkušeností.
+* Helmholtz se domníval, že tělo vnímá [[impulz|impulzy]], které jsou myslí transformovány na [[vjem|vjemy]] na základě zkušeností.
 * Při této transformaci hrají velkou roli [[nevědomí|nevědomé procesy]].
 * Tuto teorii Helmholtz podpořil studiem lidí, kteří se narodili slepí, ale časem získali zrak. Pozoroval u nich, že přestože měli aparát potřebný k vidění, tak se museli nejdříve naučit [[vnímání|vnímat]]. [4]
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 [[Soubor:ophthaloscope.jpg|náhled|vpravo|ophthaloscope]]
 === Oční optika  ===
-* V roce 1851 vynalezl [[ophthalmoscope|ophthalmoscope]] - zařízení umožňující pozorovat [[sítnice|sítnici]]. [[ophthalmoscope|Ophthalmoscope]] se v lehce změněné podobě používá dodnes.
+* V roce 1851 Helmholtz vynalezl [[ophthalmoscope|ophthalmoscope]] - zařízení umožňující pozorovat [[sítnice|sítnici]]. [[ophthalmoscope|Ophthalmoscope]] se v lehce změněné podobě používá dodnes.
 * Vynalezl zařízení umožňující měřit zakřivení [[oko|oka]] - [[ophthalmometer|ophthalmometer]].
 * Vylepšil a vědecky podpořil [[Thomas Young|Youngovu]] teorii barevného vidění. Podle Helmholtze jsou na [[sítnice|sítnici]] tři druhy receptorů. Jeden druh reaguje na červenou, druhý na zelenou a třetí na modrou barvu. Při aktivaci receptorů různých druhů současně vzniká [[vjem|vjem]] míšených barev. Tato teorie je označována jako [[Young-Helmholtzova teorie barevného vidění|Young-Helmholtzova teorie barevného vidění]], nebo také [[trichromatická teorie|trichromatická teorie]].
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 === Akustika  ===
-* Přišel s teorií, že ve [[vnitřní ucho|vnitřním uchu]] jsou tisíce různých receptorů. Každý z těchto receptorů reaguje na určitou frekvenci tím, že se při dané frekvenci rozrezonuje. Tato teorie je označovaná jako [[rezonační teorie|rezonační teorie]].
+* Helmholtz přišel s teorií, že ve [[vnitřní ucho|vnitřním uchu]] jsou tisíce různých receptorů. Každý z těchto receptorů reaguje na určitou frekvenci tím, že se při dané frekvenci rozrezonuje. Tato teorie je označovaná jako [[rezonační teorie|rezonační teorie]].
 * Poznatky týkající se akustiky Helmoltz shrnul ve své knize ''On the Sensations of Tone'' (1863). [1] [4]