Edward Thorndike: Porovnání verzí
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
=== Konekcionismus === | === Konekcionismus === | ||
* Thorndikeova teorie učení<br /> | * Thorndikeova teorie učení<br /> | ||
− | + | Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. <br /> | |
− | * | + | * Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. <ref>Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.</ref><br /> |
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland | * významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland | ||
informace se člení na elementy - '''uzly''' <br /> | informace se člení na elementy - '''uzly''' <br /> |
Verze z 28. 11. 2014, 13:33
(1874-1949)
Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník etologie a behaviorismu. Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. [1]
Život
- Narodil se do rodiny metodického pastora.
- Pod vedením Williama Jamese vystudoval Harvard.
- Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením J. M. Cattella získal doktorát.
- Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
- Byl prezidentem Americké psychologické asociace.
- Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.
- Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
- Byl výborný učitel a řečník. [2]
Podmiňování
Pokusy
→ Thorndike zavedl termín instrumentální podmiňování = učení pokusem a omylem
Instrumentální podmiňování
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.
Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.
Zákon efektu (účinku)
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou [3]
Thorndike byl ovlivněn Darwinovou teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.
Proces zákonu účinku je podobný evoluci - selekce změn, které podporují přežití. [4]
Zákon cviku (frekvence)
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou
Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování [3]
→ konekcionismus
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval B. F. Skinner, který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. [4]
Konekcionismus
Asocianismus
- předsměr konekcionismu
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. [5]
- zakladatelé: David Hartley, David Hume
- předchůdci: Thomas Hobbes, John Locke
Konekcionismus
- Thorndikeova teorie učení
Thorndike definoval konekcionismus jako asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci.
- Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. [6]
- významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland
informace se člení na elementy - uzly
→ mezi nimi existují konekce (spoje)
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí konekcionistické sítě
pozměňování síly spojů → učení
Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:
- poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů (neurony)
- tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
- podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
- znalosti jsou distribuovány do celého systému
Konekcionistické modely:
- jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím
- umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...) [5]
Inteligence
Inteligenční testy
- Thorndike se také zabýval lidskou inteligencí a jejím měřením.
- Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.
- V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako test CAVD.
→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku
→ stal se základem moderních inteligenčních testů
Dimenze inteligence
Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:
- abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy
- mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět
- sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích
Abstraktní inteligence má podle Thorndikea čtyři obecné rozměry:
- hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)
- šířka - různost úkolů dané obtížnosti
- plocha - funkce hloubky a šířky
- rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s Ch. Spearmanem (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. [7]
Odkazy
Zdroje obrázků
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html
Reference
- ↑ Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1
- ↑ Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782
- ↑ 3,0 3,1 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
- ↑ 4,0 4,1 Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
- ↑ 5,0 5,1 Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
- ↑ Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.
- ↑ Plucker, J. A., & Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.
Literatura
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
Klíčová slova
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence