Dědičnost vs. prostředí: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* nature = příroda = ORGANISMUS = '''biologická determinace''' | * nature = příroda = ORGANISMUS = '''biologická determinace''' | ||
* '''Gottfried Wilhelm Leibnitz''' (1646-1716) - reagoval na Johna Locka = Nisi intelectú ipse = „Nic kromě intelektu samého“ | * '''Gottfried Wilhelm Leibnitz''' (1646-1716) - reagoval na Johna Locka = Nisi intelectú ipse = „Nic kromě intelektu samého“ | ||
* '''genotyp''' = celek všech zděděných elementů, fixovaných v každé buňce, determinuje potencionalitu vývoje, neexistuje v absolutní formě | * '''genotyp''' = celek všech zděděných elementů, fixovaných v každé buňce, determinuje potencionalitu vývoje, neexistuje v absolutní formě | ||
| − | |||
* '''nativismus/hereditarismus''' je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl '''F. Galton''', který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: '''dědičný podíl předků''' - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a '''zákon zvratu''', navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck | * '''nativismus/hereditarismus''' je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl '''F. Galton''', který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: '''dědičný podíl předků''' - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a '''zákon zvratu''', navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck | ||
| − | * představitelé: '''Freud''' – '''iracionální nativismus''' (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání) | + | * představitelé: '''[[Sigmund Freud|Freud]]''' – '''iracionální nativismus''' (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání) |
| − | * '''Thorndike, Galton, Tolstoj''' – racionální (experiment v Jasné Polaně) | + | * '''[[Edward Thorndike|Thorndike]], Galton, Tolstoj''' – racionální (experiment v Jasné Polaně) |
* '''O´Neilovi''' – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.) | * '''O´Neilovi''' – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.) | ||
| − | |||
| − | |||
* nurture = povaha = PROSTŘEDÍ = '''sociální determinace''' | * nurture = povaha = PROSTŘEDÍ = '''sociální determinace''' | ||
| − | + | '''[[John Lock]]''' autor věty „Dítě je tabula rasa“ Nihil est in intelectú, quod prius fuerit in sensú = „Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech“ | |
* '''fenotyp''' - výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí paralela s modelováním sociálně prospěšného chování (odměna, trest) | * '''fenotyp''' - výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí paralela s modelováním sociálně prospěšného chování (odměna, trest) | ||
* '''environmentalismus''' je směr, ve kterém přívrženci preferují vliv sociálního prostředí při vývoji jedince, vsoučasnosti dochází ke konvergenci obou směrů | * '''environmentalismus''' je směr, ve kterém přívrženci preferují vliv sociálního prostředí při vývoji jedince, vsoučasnosti dochází ke konvergenci obou směrů | ||
| − | + | '''J. Švancara''' vytvořil tři hypotézy, které slučují názory obou směrů: | |
| − | |||
# hypotéza první poukazuje na Gaussovu křivku, její střed tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí a oba extrémy Gaussovy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv heredity | # hypotéza první poukazuje na Gaussovu křivku, její střed tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí a oba extrémy Gaussovy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv heredity | ||
# druhá hypotéza se zakládá na tom, že psychické stavy jsou předurčeny geneticky a chování v sociálním kontextu je především ovlivněno prostředím | # druhá hypotéza se zakládá na tom, že psychické stavy jsou předurčeny geneticky a chování v sociálním kontextu je především ovlivněno prostředím | ||
# třetí hypotéza se týká otázky stupně vývoje, kdy genetické determinanty se projevují v dětském věku a později se uplatňuje vliv prostředí | # třetí hypotéza se týká otázky stupně vývoje, kdy genetické determinanty se projevují v dětském věku a později se uplatňuje vliv prostředí | ||
| − | + | * představitelé: '''[[John B. Watson|J. B. Watson]]''' – „Dejte mi 13 novorozeňat – z nich co chcete…“, '''[[Alfred Adler]]''' | |
| − | * představitelé: '''Watson''' – „Dejte mi 13 novorozeňat – z nich co chcete…“, '''Adler''' | + | '''Teorie konvergence - [[William Stern]]''' |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* překonala rozpory výše uvedených dvou | * překonala rozpory výše uvedených dvou | ||
* konvergence vnitřních vloh s vnějšími vývojovými podmínkami probíhá zráním a empirickým učením (pozn. u ruské dialektické školy dochází k témuž) | * konvergence vnitřních vloh s vnějšími vývojovými podmínkami probíhá zráním a empirickým učením (pozn. u ruské dialektické školy dochází k témuž) | ||
| + | == Zdroje == | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 14. 4. 2014, 08:55
- nature = příroda = ORGANISMUS = biologická determinace
- Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646-1716) - reagoval na Johna Locka = Nisi intelectú ipse = „Nic kromě intelektu samého“
- genotyp = celek všech zděděných elementů, fixovaných v každé buňce, determinuje potencionalitu vývoje, neexistuje v absolutní formě
- nativismus/hereditarismus je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl F. Galton, který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: dědičný podíl předků - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a zákon zvratu, navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck
- představitelé: Freud – iracionální nativismus (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání)
- Thorndike, Galton, Tolstoj – racionální (experiment v Jasné Polaně)
- O´Neilovi – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.)
- nurture = povaha = PROSTŘEDÍ = sociální determinace
John Lock autor věty „Dítě je tabula rasa“ Nihil est in intelectú, quod prius fuerit in sensú = „Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech“
- fenotyp - výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí paralela s modelováním sociálně prospěšného chování (odměna, trest)
- environmentalismus je směr, ve kterém přívrženci preferují vliv sociálního prostředí při vývoji jedince, vsoučasnosti dochází ke konvergenci obou směrů
J. Švancara vytvořil tři hypotézy, které slučují názory obou směrů:
- hypotéza první poukazuje na Gaussovu křivku, její střed tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí a oba extrémy Gaussovy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv heredity
- druhá hypotéza se zakládá na tom, že psychické stavy jsou předurčeny geneticky a chování v sociálním kontextu je především ovlivněno prostředím
- třetí hypotéza se týká otázky stupně vývoje, kdy genetické determinanty se projevují v dětském věku a později se uplatňuje vliv prostředí
- představitelé: J. B. Watson – „Dejte mi 13 novorozeňat – z nich co chcete…“, Alfred Adler
Teorie konvergence - William Stern
- překonala rozpory výše uvedených dvou
- konvergence vnitřních vloh s vnějšími vývojovými podmínkami probíhá zráním a empirickým učením (pozn. u ruské dialektické školy dochází k témuž)
Zdroje
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
