Národní knihovna: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | Národní knihovna je | + | '''Národní knihovna''' je ''„ústřední [[Veřejné knihovny|veřejná]] a univerzální knihovna země (státu) zpravidla dotovaná ze státního rozpočtu, zodpovědná za získávání, zpracování, evidenci, konzervaci a zpřístupňování národního (státního) dokumentového fondu, popř. také za rozvoj národního knihovního systému.“''<ref> SODOMKOVÁ, Jana. Národní knihovna. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002002&local_base=KTD</ref> |
== Dějiny národních knihoven == | == Dějiny národních knihoven == | ||
| − | Kořeny národních knihoven sahají do středověku, ale první národní knihovny začaly vznikat až v 18. století. Ve Francii byla během [[Velká francouzská revoluce | Velké francouzské revoluce]] přejmenována Královská knihovna na Národní. Další státy s růstem národního uvědomění Francii následovaly a vznikaly tak národní knihovny po celé Evropě. Základy fondů národních knihoven často položily královské sbírky či dary učenců. Na jiných kontinentech začaly vznikat národní knihovny o chvíli později. Kongresová knihovna ve Spojených státech byla založena v roce 1800. V 19. století po vzniku samostatných států v jižní a střední Americe vznikaly také národní knihovny. V Asii a v Africe zakládání národních knihoven probíhalo během osamostatňování afrických států ve 20. století.<ref>CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. fot. příl. ISBN 80-246-0323-3.</ref> | + | Kořeny národních knihoven sahají do středověku, ale první národní knihovny začaly vznikat až v 18. století. Ve Francii byla během [[Velká francouzská revoluce | Velké francouzské revoluce]] přejmenována Královská knihovna na Národní. Další státy s růstem národního uvědomění Francii následovaly a vznikaly tak národní knihovny po celé Evropě. Základy fondů národních knihoven často položily královské sbírky či dary učenců. Na jiných kontinentech začaly vznikat národní knihovny o chvíli později. [http://www.loc.gov/ Kongresová knihovna] ve Spojených státech byla založena v roce 1800. V 19. století po vzniku samostatných států v jižní a střední Americe vznikaly také národní knihovny. V Asii a v Africe zakládání národních knihoven probíhalo během osamostatňování afrických států ve 20. století.<ref>CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. ''Dějiny knihoven a knihovnictví.'' 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. fot. příl. ISBN 80-246-0323-3.</ref> |
== Funkce národních knihoven == | == Funkce národních knihoven == | ||
Funkce národních knihoven byly definovány ve směrnici UNESCO z roku 1997 a jsou to tyto: | Funkce národních knihoven byly definovány ve směrnici UNESCO z roku 1997 a jsou to tyto: | ||
| − | :* Shromažďování a uchovávání dokumentů týkajících se daného národa s velkým významem a důležitostí, nejen tradičních, ale i [[Šedá literatura | šedé literatury]] a dalších druhů | + | :* Shromažďování a uchovávání [[dokument|dokumentů]] týkajících se daného národa s velkým významem a důležitostí, nejen tradičních, ale i [[Šedá literatura | šedé literatury]] a dalších druhů |
:* Vytváření [[Bibliografický popis | bibliografického popisu]] k těmto dokumentům a jejich rozšiřování v mezinárodním měřítku | :* Vytváření [[Bibliografický popis | bibliografického popisu]] k těmto dokumentům a jejich rozšiřování v mezinárodním měřítku | ||
:* Poskytování zdrojů – národní knihovna by měla mít přehled o zdrojích v celé zemi a případně pomáhat knihovnám ve shánění zahraničních dokumentů | :* Poskytování zdrojů – národní knihovna by měla mít přehled o zdrojích v celé zemi a případně pomáhat knihovnám ve shánění zahraničních dokumentů | ||
| − | :* Přístup k dokumentům | + | :* Přístup k dokumentům – Lidé by měli mít možnost konzultovat své požadavky a dostat se k dokumentům jakkoli jsou knihovně vzdálení. |
| − | : | + | |
| − | : | + | Funkce knihovny tedy zahrnují: |
| + | :* [[Referenční služby | Referenční]] a konzultační služby – v knihovně ale i elektronicky | ||
| + | :* Vzdálený přístup k dokumentům prostřednictvím fotokopií, [[Meziknihovní výpůjční služby | meziknihovních výpůjček]] či [[Elektronické dodávání dokumentů | elektronického dodávání dokumentů]] | ||
:* Mezinárodní výměna publikací s jinými národními knihovnami | :* Mezinárodní výměna publikací s jinými národními knihovnami | ||
:* Služby knihovnám a informačním jednotkám | :* Služby knihovnám a informačním jednotkám | ||
| Řádek 21: | Řádek 22: | ||
:* Plánování a koordinace | :* Plánování a koordinace | ||
:* Vzdělávání a školení – Vzdělávání vlastních profesionálů, ale také vzdělávání a školení pro knihovny a informační jednotky | :* Vzdělávání a školení – Vzdělávání vlastních profesionálů, ale také vzdělávání a školení pro knihovny a informační jednotky | ||
| − | :* Výzkum a vývoj <ref>LOR, Peter Johan. ''Guidelines for legislation for national library services.'' With the assistance of Elizabeth A. S. Sonnekus. Paris : UNESCO, 1997. 86 s. Dostupný z http://www.unesco.org/webworld/nominations/guidelines1_h.htm</ref> | + | :* Výzkum a vývoj<ref>LOR, Peter Johan. ''Guidelines for legislation for national library services.'' With the assistance of Elizabeth A. S. Sonnekus. Paris : UNESCO, 1997. 86 s. Dostupný z http://www.unesco.org/webworld/nominations/guidelines1_h.htm</ref> |
== Akvizice v národních knihovnách == | == Akvizice v národních knihovnách == | ||
| − | Forma získávání dokumentů je u národních knihoven specifická. Kromě tradičních způsobů [[Akvizice | akvizice]], které provádějí ostatní veřejné knihovny, většina národních knihoven využívá zákona o [[Povinný výtisk | povinném výtisku]] a také provádí mezinárodní výměnu < | + | Forma získávání dokumentů je u národních knihoven specifická. Kromě tradičních způsobů [[Akvizice | akvizice]], které provádějí ostatní veřejné knihovny, většina národních knihoven využívá zákona o [[Povinný výtisk | povinném výtisku]] a také provádí mezinárodní výměnu.<ref>STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0.'' Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/</ref> |
=== Národní knihovny v digitálním světě === | === Národní knihovny v digitálním světě === | ||
| − | S nástupem nových technologií vyvstávají před národními knihovnami nové otázky a problémy. [[Elektronické zdroje | Elektronické zdroje]] jsou dnes již skoro tradiční součástí fondů knihoven. Knihovny se také zapojují do kooperativních projektů [[Digitalizace | digitalizace dokumentů]], mají také své vlastní projekty digitalizace. Složitou otázkou však zůstává, jak digitální dokumenty [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů | dlouhodobě uchovávat]] a jaké dokumenty jsou z hlediska významu pro budoucnost vhodné k archivaci. Je důležité archivovat [[Povrchový web | povrchový web]]? Které části povrchového webu by měly být archivovány? Jaká je úloha národních knihoven v digitálním světě? Na tyto otázky a další se snaží odpovědět řada odborníků nejen z národních knihoven, vedou se četné diskuze a pořádá mnoho konferencí < | + | S nástupem nových technologií vyvstávají před národními knihovnami nové otázky a problémy. [[Elektronické zdroje | Elektronické zdroje]] jsou dnes již skoro tradiční součástí fondů knihoven. Knihovny se také zapojují do kooperativních projektů [[Digitalizace | digitalizace dokumentů]], mají také své vlastní projekty digitalizace. Složitou otázkou však zůstává, jak digitální dokumenty [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů | dlouhodobě uchovávat]] a jaké dokumenty jsou z hlediska významu pro budoucnost vhodné k archivaci. Je důležité [[Archivy|archivovat]] [[Povrchový web | povrchový web]]? Které části povrchového webu by měly být archivovány? Jaká je úloha národních knihoven v digitálním světě? Na tyto otázky a další se snaží odpovědět řada odborníků nejen z národních knihoven, vedou se četné diskuze a pořádá mnoho konferencí.<ref>IFLA/UNESCO Manifesto for Digital Libraries. ''The International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA)'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.ifla.org/publications/iflaunesco-manifesto-for-digital-libraries</ref> |
=== Světové národní knihovny === | === Světové národní knihovny === | ||
V současnosti existuje přes 160 národních knihoven. Největší národní knihovnou je [http://www.loc.gov/ Kongresová knihovna] ve Spojených státech amerických s více než 158 miliony dokumentů. Druhou největší je [http://www.bl.uk/ Britská knihovna] a třetí v pořadí je [http://www.bnf.fr/ Národní knihovna Francie].<br /> | V současnosti existuje přes 160 národních knihoven. Největší národní knihovnou je [http://www.loc.gov/ Kongresová knihovna] ve Spojených státech amerických s více než 158 miliony dokumentů. Druhou největší je [http://www.bl.uk/ Britská knihovna] a třetí v pořadí je [http://www.bnf.fr/ Národní knihovna Francie].<br /> | ||
| − | |||
=== Národní knihovna České Republiky === | === Národní knihovna České Republiky === | ||
| − | [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna České republiky] sídlí v Praze v budově Klementina, je zřizována Ministerstvem kultury. Je největší knihovnou České republiky, uchovává přes 6 milionů svazků. Národní knihovna je centrem systému knihoven, zpracovává [[Národní bibliografie | národní bibliografii]] a provozuje [[Souborný katalog | souborný katalog]], koordinuje [[Meziknihovní výpůjční služby | meziknihovní výpůjční služby, je mezinárodní agenturou pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin, zastupuje knihovny při jednání s kolektivními vlastníky autorských práv a koordinuje [[ Regionální funknce | regionální funkce]] v knihovnách < | + | [http://www.nkp.cz/ Národní knihovna České republiky] sídlí v Praze v budově Klementina, je zřizována Ministerstvem kultury. Je největší knihovnou České republiky, uchovává přes 6 milionů svazků. Národní knihovna je centrem systému knihoven, zpracovává [[Národní bibliografie | národní bibliografii]] a provozuje [[Souborný katalog | souborný katalog]], koordinuje [[Meziknihovní výpůjční služby|meziknihovní výpůjční služby]], je mezinárodní agenturou pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin, zastupuje knihovny při jednání s kolektivními vlastníky autorských práv a koordinuje [[ Regionální funknce | regionální funkce]] v knihovnách.<ref>Základní dokumenty. ''Národní knihovna České republiky'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2005- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty</ref> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| − | + | ||
| + | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | + | === Externí odkazy === | |
| + | * [https://web.archive.org/web/20081218060204/http://www.ifla.org/VI/2/p2/national-libraries.htm Seznam Národních knihoven světa] | ||
| − | + | === Související články === | |
| + | * [[Veřejné knihovny]] | ||
| + | * [[Národní knihovna ČR]] | ||
| − | + | === Klíčová slova === | |
| − | + | veřejné knihovny, NK ČR, funkce národních knihoven | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] | ||
Aktuální verze z 5. 4. 2017, 14:02
Národní knihovna je „ústřední veřejná a univerzální knihovna země (státu) zpravidla dotovaná ze státního rozpočtu, zodpovědná za získávání, zpracování, evidenci, konzervaci a zpřístupňování národního (státního) dokumentového fondu, popř. také za rozvoj národního knihovního systému.“[1]
Obsah
Dějiny národních knihoven
Kořeny národních knihoven sahají do středověku, ale první národní knihovny začaly vznikat až v 18. století. Ve Francii byla během Velké francouzské revoluce přejmenována Královská knihovna na Národní. Další státy s růstem národního uvědomění Francii následovaly a vznikaly tak národní knihovny po celé Evropě. Základy fondů národních knihoven často položily královské sbírky či dary učenců. Na jiných kontinentech začaly vznikat národní knihovny o chvíli později. Kongresová knihovna ve Spojených státech byla založena v roce 1800. V 19. století po vzniku samostatných států v jižní a střední Americe vznikaly také národní knihovny. V Asii a v Africe zakládání národních knihoven probíhalo během osamostatňování afrických států ve 20. století.[2]
Funkce národních knihoven
Funkce národních knihoven byly definovány ve směrnici UNESCO z roku 1997 a jsou to tyto:
- Shromažďování a uchovávání dokumentů týkajících se daného národa s velkým významem a důležitostí, nejen tradičních, ale i šedé literatury a dalších druhů
- Vytváření bibliografického popisu k těmto dokumentům a jejich rozšiřování v mezinárodním měřítku
- Poskytování zdrojů – národní knihovna by měla mít přehled o zdrojích v celé zemi a případně pomáhat knihovnám ve shánění zahraničních dokumentů
- Přístup k dokumentům – Lidé by měli mít možnost konzultovat své požadavky a dostat se k dokumentům jakkoli jsou knihovně vzdálení.
Funkce knihovny tedy zahrnují:
- Referenční a konzultační služby – v knihovně ale i elektronicky
- Vzdálený přístup k dokumentům prostřednictvím fotokopií, meziknihovních výpůjček či elektronického dodávání dokumentů
- Mezinárodní výměna publikací s jinými národními knihovnami
- Služby knihovnám a informačním jednotkám
- Vedení a podávání rad knihovnám a informačním jednotkám
- Plánování a koordinace
- Vzdělávání a školení – Vzdělávání vlastních profesionálů, ale také vzdělávání a školení pro knihovny a informační jednotky
- Výzkum a vývoj[3]
Akvizice v národních knihovnách
Forma získávání dokumentů je u národních knihoven specifická. Kromě tradičních způsobů akvizice, které provádějí ostatní veřejné knihovny, většina národních knihoven využívá zákona o povinném výtisku a také provádí mezinárodní výměnu.[4]
Národní knihovny v digitálním světě
S nástupem nových technologií vyvstávají před národními knihovnami nové otázky a problémy. Elektronické zdroje jsou dnes již skoro tradiční součástí fondů knihoven. Knihovny se také zapojují do kooperativních projektů digitalizace dokumentů, mají také své vlastní projekty digitalizace. Složitou otázkou však zůstává, jak digitální dokumenty dlouhodobě uchovávat a jaké dokumenty jsou z hlediska významu pro budoucnost vhodné k archivaci. Je důležité archivovat povrchový web? Které části povrchového webu by měly být archivovány? Jaká je úloha národních knihoven v digitálním světě? Na tyto otázky a další se snaží odpovědět řada odborníků nejen z národních knihoven, vedou se četné diskuze a pořádá mnoho konferencí.[5]
Světové národní knihovny
V současnosti existuje přes 160 národních knihoven. Největší národní knihovnou je Kongresová knihovna ve Spojených státech amerických s více než 158 miliony dokumentů. Druhou největší je Britská knihovna a třetí v pořadí je Národní knihovna Francie.
Národní knihovna České Republiky
Národní knihovna České republiky sídlí v Praze v budově Klementina, je zřizována Ministerstvem kultury. Je největší knihovnou České republiky, uchovává přes 6 milionů svazků. Národní knihovna je centrem systému knihoven, zpracovává národní bibliografii a provozuje souborný katalog, koordinuje meziknihovní výpůjční služby, je mezinárodní agenturou pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin, zastupuje knihovny při jednání s kolektivními vlastníky autorských práv a koordinuje regionální funkce v knihovnách.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ SODOMKOVÁ, Jana. Národní knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002002&local_base=KTD
- ↑ CEJPEK, Jiří, Jan ČINČERA, Ivan HLAVÁČEK a Pravoslav KNEIDL. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. fot. příl. ISBN 80-246-0323-3.
- ↑ LOR, Peter Johan. Guidelines for legislation for national library services. With the assistance of Elizabeth A. S. Sonnekus. Paris : UNESCO, 1997. 86 s. Dostupný z http://www.unesco.org/webworld/nominations/guidelines1_h.htm
- ↑ STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
- ↑ IFLA/UNESCO Manifesto for Digital Libraries. The International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA) [online]. 2014 [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.ifla.org/publications/iflaunesco-manifesto-for-digital-libraries
- ↑ Základní dokumenty. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2005- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
veřejné knihovny, NK ČR, funkce národních knihoven
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
