Proxemika: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Proxemika''' je věda zabývající se vnímáním osobního prostoru - vzdálenosti, blízkosti a odstupu v mezilidské [[Neverbální komunikace|neverbální komunikaci]]. Tato vzdálenost se nazývá proximita. | '''Proxemika''' je věda zabývající se vnímáním osobního prostoru - vzdálenosti, blízkosti a odstupu v mezilidské [[Neverbální komunikace|neverbální komunikaci]]. Tato vzdálenost se nazývá proximita. | ||
Informace o vzdálenosti je vnímána především opticky, dále jsou zapojeny smysly jako čich, hmat, sluch apod. | Informace o vzdálenosti je vnímána především opticky, dále jsou zapojeny smysly jako čich, hmat, sluch apod. | ||
− | |||
Výraz proxemika prosadil v roce 1963 kulturní antropolog [[Edward T. Hall]]. Zároveň zdůrazňoval její vliv v lidské komunikaci. Mluví o '''osobním prostoru''' (zóně), jako o prostoru bezprostředně obklopujícím každého člověka, a o '''osobním území''' (teritoriu), které popisuje jako oblast, jež si člověk může nárokovat a bránit. | Výraz proxemika prosadil v roce 1963 kulturní antropolog [[Edward T. Hall]]. Zároveň zdůrazňoval její vliv v lidské komunikaci. Mluví o '''osobním prostoru''' (zóně), jako o prostoru bezprostředně obklopujícím každého člověka, a o '''osobním území''' (teritoriu), které popisuje jako oblast, jež si člověk může nárokovat a bránit. | ||
− | + | == Osobní prostor == | |
− | |||
− | |||
Osobní prostor je zóna kolem každého člověka, jejíž narušení může být pokládáno za snahu o její ovládnutí a způsobit nejistotu nebo agresi. Doporučuje se udržování odstupu přibližně jednoho metru. Do osobního prostoru pouštíme převážně jen rodinné příslušníky a blízké přátele. Narušení také tolerujeme u některých profesí - lékařů, masérů, kadeřníků apod. Meziosobní vzdáleností dále vyjadřujeme i vztah podřízeného a nadřízeného, sympatie a antipatie. | Osobní prostor je zóna kolem každého člověka, jejíž narušení může být pokládáno za snahu o její ovládnutí a způsobit nejistotu nebo agresi. Doporučuje se udržování odstupu přibližně jednoho metru. Do osobního prostoru pouštíme převážně jen rodinné příslušníky a blízké přátele. Narušení také tolerujeme u některých profesí - lékařů, masérů, kadeřníků apod. Meziosobní vzdáleností dále vyjadřujeme i vztah podřízeného a nadřízeného, sympatie a antipatie. | ||
− | + | Vliv na velikost osobního prostoru může mít také věk, [[Rasa|rasa]], kultura, typ osobnosti, zdravotní postižení apod. | |
− | Vliv na velikost osobního prostoru může mít také věk, rasa, kultura, typ osobnosti, zdravotní postižení apod. | ||
Různé kultury udržují různé úrovně osobního prostoru. V severských zemích potřebují lidé větší prostor, naproti tomu v jižních státech a na Blízkém východě je potřeba osobního prostoru daleko menší. Mladší lidé mají sklon stát si navzájem blíž než lidé starší. Venkované dávají přednost delším vzdálenostem než lidé z města.fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.<ref name="Lewis"> LEWIS, David, Tajná řeč těla, Praha: Hodego ve spolupráci s East West Publishing Company, 1989, s.92. ISBN 80-7219-018-0.</ref> | Různé kultury udržují různé úrovně osobního prostoru. V severských zemích potřebují lidé větší prostor, naproti tomu v jižních státech a na Blízkém východě je potřeba osobního prostoru daleko menší. Mladší lidé mají sklon stát si navzájem blíž než lidé starší. Venkované dávají přednost delším vzdálenostem než lidé z města.fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''' jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.<ref name="Lewis"> LEWIS, David, Tajná řeč těla, Praha: Hodego ve spolupráci s East West Publishing Company, 1989, s.92. ISBN 80-7219-018-0.</ref> | ||
− | |||
[[Edward T. Hall]] stanovil 4 základní komunikační vzdálenosti: | [[Edward T. Hall]] stanovil 4 základní komunikační vzdálenosti: | ||
− | |||
* '''Intimní vzdálenost''' - do 45 cm; její spodní hranice je totožná s haptickým kontaktem, probíhá v ní například objímání a šeptání. Komunikaci ovlivňují i čichové a hmatové kanály, zrakové vjemy jsou zorným polem dost omezeny | * '''Intimní vzdálenost''' - do 45 cm; její spodní hranice je totožná s haptickým kontaktem, probíhá v ní například objímání a šeptání. Komunikaci ovlivňují i čichové a hmatové kanály, zrakové vjemy jsou zorným polem dost omezeny | ||
− | |||
* '''Osobní vzdálenost''' - 45-120 cm; již nedochází ke zkreslování zrakových vjemů přílišnou blízkostí. Čichové kanály nejsou v popředí. Horní hranici tvoří vzdálenost umožňující sledování partnerovy mimiky. | * '''Osobní vzdálenost''' - 45-120 cm; již nedochází ke zkreslování zrakových vjemů přílišnou blízkostí. Čichové kanály nejsou v popředí. Horní hranici tvoří vzdálenost umožňující sledování partnerovy mimiky. | ||
− | |||
* '''Sociálně poradní vzdálenost''' - 120-370 cm; v této sféře dochází k většině formálních či skupinových komunikací | * '''Sociálně poradní vzdálenost''' - 120-370 cm; v této sféře dochází k většině formálních či skupinových komunikací | ||
− | |||
* '''Veřejné pásmo''' - od 370 cm; horní limit se pohybuje na hranici srozumitelnosti komunikačních signálů, závisí také na podmínkách prostředí (viditelnost, hluk, aj.) | * '''Veřejné pásmo''' - od 370 cm; horní limit se pohybuje na hranici srozumitelnosti komunikačních signálů, závisí také na podmínkách prostředí (viditelnost, hluk, aj.) | ||
[[Soubor:Personal Spaces in Proxemics.svg|náhled]] | [[Soubor:Personal Spaces in Proxemics.svg|náhled]] | ||
− | + | ==Proxemický tanec == | |
− | |||
tento "tanec" nastává při setkání dvou či více lidí s rozdílným vnímáním osobního prostoru. Jeden se snaží přiblížit k partnerovi, ten všek ustupuje nebo uhýbá do stran. Obvykle bývá řešen určitým kompromisem ve vzdálenosti. | tento "tanec" nastává při setkání dvou či více lidí s rozdílným vnímáním osobního prostoru. Jeden se snaží přiblížit k partnerovi, ten všek ustupuje nebo uhýbá do stran. Obvykle bývá řešen určitým kompromisem ve vzdálenosti. | ||
− | |||
− | |||
=== Prostorová orientace === | === Prostorová orientace === | ||
− | |||
Jedná se především o úhel, pod jakým spolu účastníci hovoří. Pokud partneři spolupracují, často si sedají vedle sebe. Jestliže je jejich vztah spíše kompetitivní, sedají si naproti sobě. Rohové postavení, přibližně v 90°úhlu, zaujímají lidé v přátelském a neformálním rozhovoru, zároveň ale může roh fungovat jako bariéra v případě, že se jeden cítí ohrožen. | Jedná se především o úhel, pod jakým spolu účastníci hovoří. Pokud partneři spolupracují, často si sedají vedle sebe. Jestliže je jejich vztah spíše kompetitivní, sedají si naproti sobě. Rohové postavení, přibližně v 90°úhlu, zaujímají lidé v přátelském a neformálním rozhovoru, zároveň ale může roh fungovat jako bariéra v případě, že se jeden cítí ohrožen. | ||
Podle průzkumu mužům více vadí, sedne-li si někdo neznámý proti nim, zatímco pokud si sedne vedle něj, vnímají to méně nepřátelsky. U žen je to právě naopak, často proto dávají na místa vedle sebe tašky nebo oblečení. | Podle průzkumu mužům více vadí, sedne-li si někdo neznámý proti nim, zatímco pokud si sedne vedle něj, vnímají to méně nepřátelsky. U žen je to právě naopak, často proto dávají na místa vedle sebe tašky nebo oblečení. | ||
− | + | == Vertikální proxemika == | |
− | |||
− | |||
Jedná se o výšku, pod kterou spolu účastníci hovoří. Je prokázáno, že nastavení úhlu pohledu mezi komunikujícími partnery je v komunikaci důležitým faktorem. Kladný vliv nastává v situacích, kdy jsou oči hovořících ve stejné rovině. | Jedná se o výšku, pod kterou spolu účastníci hovoří. Je prokázáno, že nastavení úhlu pohledu mezi komunikujícími partnery je v komunikaci důležitým faktorem. Kladný vliv nastává v situacích, kdy jsou oči hovořících ve stejné rovině. | ||
Pokud dojde k tomu, že oči jednoho jsou výše než oči druhého, pak dochází k vytváření pocitu nadřazenosti. | Pokud dojde k tomu, že oči jednoho jsou výše než oči druhého, pak dochází k vytváření pocitu nadřazenosti. | ||
S výškou lze manipulovat sezením či stáním, nebo nebo nošením podpatků u žen. Příkladem udržování vyšší výšky jako symbolu nadřazenosti je mimo jiné stupínek pro učitele ve škole, soudní stolice, vyvýšené postavení řečníka nebo nejvyšší postavení vítěze na stupních. <ref name="Lewis" /> | S výškou lze manipulovat sezením či stáním, nebo nebo nošením podpatků u žen. Příkladem udržování vyšší výšky jako symbolu nadřazenosti je mimo jiné stupínek pro učitele ve škole, soudní stolice, vyvýšené postavení řečníka nebo nejvyšší postavení vítěze na stupních. <ref name="Lewis" /> | ||
− | + | == Osobní území - teritorium == | |
− | |||
− | |||
− | |||
Teritorialita je dalším aspektem souvisejícím s proxemikou a [[neverbální komunikace|neverbální komunikací]]. Reagujeme v podstatě na tři typy teritorií: | Teritorialita je dalším aspektem souvisejícím s proxemikou a [[neverbální komunikace|neverbální komunikací]]. Reagujeme v podstatě na tři typy teritorií: | ||
− | |||
* '''Primární teritoria''' - prostor, který můžeme označit za své vlastnictví, například byt, stůl v kanceláři, auto aj. | * '''Primární teritoria''' - prostor, který můžeme označit za své vlastnictví, například byt, stůl v kanceláři, auto aj. | ||
− | |||
* '''Sekundární teritoria''' - místo, které nám nepatří, ale které jsme si oblíbili - stůl v kavárně, lavička v parku aj. | * '''Sekundární teritoria''' - místo, které nám nepatří, ale které jsme si oblíbili - stůl v kavárně, lavička v parku aj. | ||
− | |||
* '''Veřejná teritoria''' - místa, kam může svobodně vstoupit každý, vlastní ho většinou nějaká osoba, ale je využíváno všemi - oblíbená restaurace, knihovna, kino nebo obchod. | * '''Veřejná teritoria''' - místa, kam může svobodně vstoupit každý, vlastní ho většinou nějaká osoba, ale je využíváno všemi - oblíbená restaurace, knihovna, kino nebo obchod. | ||
− | |||
Lidé si primární a sekundární teritoria označují podobně jako zvířata. Používají k tomu | Lidé si primární a sekundární teritoria označují podobně jako zvířata. Používají k tomu | ||
− | |||
* centrální vyznačení - umisťování předmětu do "našeho" teritoria - kniha na stole v knihovně, oblečení přes židli v podniku | * centrální vyznačení - umisťování předmětu do "našeho" teritoria - kniha na stole v knihovně, oblečení přes židli v podniku | ||
− | |||
* pomezní vyznačení - odlišení svého teritoria od ostatních - oplocení kolem domu, konce sedaček v hromadných dopravních prostředcích apod. | * pomezní vyznačení - odlišení svého teritoria od ostatních - oplocení kolem domu, konce sedaček v hromadných dopravních prostředcích apod. | ||
− | |||
* označkování visačkou - označení vlastnictví na předmětu (jmenovky, ochranné známky, monogramy aj.) | * označkování visačkou - označení vlastnictví na předmětu (jmenovky, ochranné známky, monogramy aj.) | ||
− | + | ==Odkazy== | |
− | |||
− | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
− | |||
<references /> | <references /> | ||
− | + | ===Literatura=== | |
− | + | *Justasymbol.com: Proxemics. ARJUN 'JOHN' BUXI. www.JustaSymbol.com [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://justasymbol.com/tag/proxemics/ | |
− | + | *ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6. | |
− | + | *LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha: Hodego ve spolupráci s East West Publishing Company, 229 s. ISBN 80-721-9018-0. | |
− | + | *DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. | |
− | Justasymbol.com: Proxemics. ARJUN 'JOHN' BUXI. www.JustaSymbol.com [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://justasymbol.com/tag/proxemics/ | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
− | + | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | |
− | ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6. | + | [[Kategorie:Psychologie]] |
− | + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Landová]] | |
− | LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha: Hodego ve spolupráci s East West Publishing Company, 229 s. ISBN 80-721-9018-0. | ||
− | |||
− | DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. |
Aktuální verze z 5. 4. 2017, 13:07
Proxemika je věda zabývající se vnímáním osobního prostoru - vzdálenosti, blízkosti a odstupu v mezilidské neverbální komunikaci. Tato vzdálenost se nazývá proximita. Informace o vzdálenosti je vnímána především opticky, dále jsou zapojeny smysly jako čich, hmat, sluch apod. Výraz proxemika prosadil v roce 1963 kulturní antropolog Edward T. Hall. Zároveň zdůrazňoval její vliv v lidské komunikaci. Mluví o osobním prostoru (zóně), jako o prostoru bezprostředně obklopujícím každého člověka, a o osobním území (teritoriu), které popisuje jako oblast, jež si člověk může nárokovat a bránit.
Obsah
Osobní prostor
Osobní prostor je zóna kolem každého člověka, jejíž narušení může být pokládáno za snahu o její ovládnutí a způsobit nejistotu nebo agresi. Doporučuje se udržování odstupu přibližně jednoho metru. Do osobního prostoru pouštíme převážně jen rodinné příslušníky a blízké přátele. Narušení také tolerujeme u některých profesí - lékařů, masérů, kadeřníků apod. Meziosobní vzdáleností dále vyjadřujeme i vztah podřízeného a nadřízeného, sympatie a antipatie. Vliv na velikost osobního prostoru může mít také věk, rasa, kultura, typ osobnosti, zdravotní postižení apod. Různé kultury udržují různé úrovně osobního prostoru. V severských zemích potřebují lidé větší prostor, naproti tomu v jižních státech a na Blízkém východě je potřeba osobního prostoru daleko menší. Mladší lidé mají sklon stát si navzájem blíž než lidé starší. Venkované dávají přednost delším vzdálenostem než lidé z města.fenomén, který znamená předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků jakým jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.[1] Edward T. Hall stanovil 4 základní komunikační vzdálenosti:
- Intimní vzdálenost - do 45 cm; její spodní hranice je totožná s haptickým kontaktem, probíhá v ní například objímání a šeptání. Komunikaci ovlivňují i čichové a hmatové kanály, zrakové vjemy jsou zorným polem dost omezeny
- Osobní vzdálenost - 45-120 cm; již nedochází ke zkreslování zrakových vjemů přílišnou blízkostí. Čichové kanály nejsou v popředí. Horní hranici tvoří vzdálenost umožňující sledování partnerovy mimiky.
- Sociálně poradní vzdálenost - 120-370 cm; v této sféře dochází k většině formálních či skupinových komunikací
- Veřejné pásmo - od 370 cm; horní limit se pohybuje na hranici srozumitelnosti komunikačních signálů, závisí také na podmínkách prostředí (viditelnost, hluk, aj.)
Proxemický tanec
tento "tanec" nastává při setkání dvou či více lidí s rozdílným vnímáním osobního prostoru. Jeden se snaží přiblížit k partnerovi, ten všek ustupuje nebo uhýbá do stran. Obvykle bývá řešen určitým kompromisem ve vzdálenosti.
Prostorová orientace
Jedná se především o úhel, pod jakým spolu účastníci hovoří. Pokud partneři spolupracují, často si sedají vedle sebe. Jestliže je jejich vztah spíše kompetitivní, sedají si naproti sobě. Rohové postavení, přibližně v 90°úhlu, zaujímají lidé v přátelském a neformálním rozhovoru, zároveň ale může roh fungovat jako bariéra v případě, že se jeden cítí ohrožen. Podle průzkumu mužům více vadí, sedne-li si někdo neznámý proti nim, zatímco pokud si sedne vedle něj, vnímají to méně nepřátelsky. U žen je to právě naopak, často proto dávají na místa vedle sebe tašky nebo oblečení.
Vertikální proxemika
Jedná se o výšku, pod kterou spolu účastníci hovoří. Je prokázáno, že nastavení úhlu pohledu mezi komunikujícími partnery je v komunikaci důležitým faktorem. Kladný vliv nastává v situacích, kdy jsou oči hovořících ve stejné rovině. Pokud dojde k tomu, že oči jednoho jsou výše než oči druhého, pak dochází k vytváření pocitu nadřazenosti. S výškou lze manipulovat sezením či stáním, nebo nebo nošením podpatků u žen. Příkladem udržování vyšší výšky jako symbolu nadřazenosti je mimo jiné stupínek pro učitele ve škole, soudní stolice, vyvýšené postavení řečníka nebo nejvyšší postavení vítěze na stupních. [1]
Osobní území - teritorium
Teritorialita je dalším aspektem souvisejícím s proxemikou a neverbální komunikací. Reagujeme v podstatě na tři typy teritorií:
- Primární teritoria - prostor, který můžeme označit za své vlastnictví, například byt, stůl v kanceláři, auto aj.
- Sekundární teritoria - místo, které nám nepatří, ale které jsme si oblíbili - stůl v kavárně, lavička v parku aj.
- Veřejná teritoria - místa, kam může svobodně vstoupit každý, vlastní ho většinou nějaká osoba, ale je využíváno všemi - oblíbená restaurace, knihovna, kino nebo obchod.
Lidé si primární a sekundární teritoria označují podobně jako zvířata. Používají k tomu
- centrální vyznačení - umisťování předmětu do "našeho" teritoria - kniha na stole v knihovně, oblečení přes židli v podniku
- pomezní vyznačení - odlišení svého teritoria od ostatních - oplocení kolem domu, konce sedaček v hromadných dopravních prostředcích apod.
- označkování visačkou - označení vlastnictví na předmětu (jmenovky, ochranné známky, monogramy aj.)
Odkazy
Reference
Literatura
- Justasymbol.com: Proxemics. ARJUN 'JOHN' BUXI. www.JustaSymbol.com [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://justasymbol.com/tag/proxemics/
- ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: [neverbální komunikace pro obchodníky i běžný život]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6.
- LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha: Hodego ve spolupráci s East West Publishing Company, 229 s. ISBN 80-721-9018-0.
- DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.