Dynamika malé skupiny

Téma, které řeší sociální psychologie.

Dynamika malé skupiny

• skupina - určitý počet lidí, který má následující znaky:

• interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut
• členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy
• vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobil
• vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
• mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy

• Má tedy určitou dynamiku a určitou strukturu

• skupinová dynamika - pojem skupinová dynamika začal jako první používat K. Lewin

• stav ve skupině její komunikace, vztahy, interakce, nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám
• skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká
• skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce

Rozhodování a konflikt

• diskuse ve skupině generuje extrémnější názory
• jak ve směru k většímu riziku, tak i k větší konzervativnosti
• původní rozhodnutí významně ovlivňuje rozhodnutí konečné, bylo-li riskantní, i konečné rozhodnutí bude riskantní

Fenomén posunu k riskantnosti

• Stoner

• při rozhodování uvnitř skupiny dochází podle Stonera (1961) k posunu na rizikovější pozice
• tento jev souvisí s rozptýlením odpovědnosti
• také rozhodnutí jednotlivců, kteří měli předtím možnost diskutovat ve skupině jsou riskantnější

Skupinová polarizace

• Moscovici a Zavalloni (1969) však dokázali, že někdy jsou skupinová rozhodnutí naopak konzervativnější
• soudí tedy, že se ve skutečnosti nejedná o posun k riskantnosti, ale o skupinovou polarizaci
• ta může vzniknout i bez diskuze, jestliže se jednotlivec dozví o rozhodnutích ostatních členů skupiny

Sociální srovnávání

• v diskusi se členům skupiny naznačí, jaké rozhodnutí je žádoucí a ti je pak použijí jako vlastní názor

Skupinová komunikace

• probíhá v komunikačních sítích
• jejich podoba rozhoduje o tom, jak efektivní bude řešení problému
• nejefektivnější sítě mají centrální polohu a umožňují komunikaci každého s každým

• každá skupina si vytváří normy a může se stát, že se stanou tyto normy příliš rigidní a nepružné
• skupina se začne uzavírat informacím zvnějšku, její rozhodnutí jsou stále méně v kontaktu s realitou
• tomu se říká skupinové myšlení (Groupthink) - dochází k němu, jestliže se skupina vyznačuje vysokou soudržností, je izolovaná zvnějšku, v procesu rozhodování nebere v úvahu nejrůznější alternativy, skupina je pod tlakem, protože je potřeba rozhodnout rychle a má silně dominantního vůdce

Vůdcovství

• osoba, která získá nejvíce bodů ve skupině bývá i vůdce - má největší (rozhodující) vliv na členy skupiny
• vůdce - formální - má formální autoritu = moc disponuje prostředky jak si moc vynutit - sankce x tresty
• vůdce - neformální - má neformální autoritu - respekt členů - nevyplývá z odměn a sankcí, ale z osobních kvalit
• jeli někdo ustanoven do funkce - získává formální autoritu a měl by si získat i neformální autoritu
• právě silný vůdce je silně akcentovanou postavou skupinového myšlení, ale vlastně interakce ve skupině vůbec
• vůdcovstvím se zabývá řada výzkumů

• E. Weber (1921) rozlišil tři základní zdroje vůdcovské autority:
• racionální autorita - vyplývá z přesvědčení, že vůdce je reprezentantem legitimních norem a zákonů
• tradiční autorita - pramení z víry v důležitost tradice a kontinuity
• charismatická autorita - stojí na osobních vlastnostech vůdce

• Collins a Raven identifikovali šest druhů moci, které může vůdce, nebo i jiný člen skupiny vlastnit:

• moc odměňovat
• donucovací moc
• referenční moc dosažená díky identifikaci ostatních členů skupiny s jedincem
• expertní moc
• legitimní moc je respektována díky normám
• informační moc stojí na znalosti určitých informací

• Ze série pozorování malých skupin Bales a Slater (1955) vyvodili závěr, že existují dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý na interpersonální vztahy
• Firestone, Lichtmann a Colamosca (1975) se domnívají, že ve skupině není jeden vůdce, ale že je vždy vybírán pro
• konkrétní úkol, který má skupina řešit.

• Dobrý vůdce by měl mít pět charakteristik:

1. skupina ho musí vnímat jako svou součást
2. musí mít vlastnosti a názory, které má skupina jako celek
3. musí být pro členy modelem
4. skupina jej musí vnímat jako toho, kdo pomáhá dosáhnout cílů
5. musí skupinu pozitivně reprezentovat navenek

• Stodgil a Coons nalezli a popsali dvě dimenze (úspěšný vůdce skóruje v obou dimenzích) - interpersonální zájem a úkolová iniciativa

• neformální autorita - inteligence, schopnost přijmout rozhodnutí, ti co chtějí být vůdci většinou dobrými vůdci nejsou, též alibisti, kteří mění svá rozhodnutí

• přirozená autorita - je determinována okolnostmi, např. třída s rozšířenou výukou matematiky - ten co je nejlepší v matematice je přirozenou autoritou, ale v jiném prostředí (lyžařský výcvik) se hierarchie změní

• Niccoló Machiavelli - „Vladař“ (lidé se mají vládce bát)
• Carnegie - opačný názor (každý člověk potřebuje mít pocit důležitosti)

Styly řízení

• K. Lewin
• obecnější pojem než vedení = vedoucí musí pracovat s lidmi
• tyto styly vedení vedou k různým pracovním výsledkům
• s největší efektivitou pracují lidé pod demokratickým vedením

Autokratický styl

• vyznačuje se orientací na úkol, vše rozhoduje vůdce, členové skupiny mají minimální autonomii
• k práci jsou nuceni vůdcem, který rozhoduje sám, má vše pod kontrolou
• negativní sankce vůdce používá více než odměn
• žádný prostor pro iniciativu
• podřízení jsou neinformovaní
• vůdce zajímají jen výkony a ne problémy podřízených
• skupina je vysoce výkonná, ale pouze, pokud je pod dozorem

Demokratický styl

• demokratický styl se vyznačuje častou diskusí o úkolu a zájmem vůdce o členy
• práce je prvotní potřebou, ale je zde snaha vytvořit vhodné podmínky a prostor
• zajišťuje určitou míru iniciativy
• vůdce motivuje pozitivními sankcemi, ale umí i trestat
• zaměření na výkon, ale i na uspokojování vztahů podřízených

Liberální styl

• třetí styl vedení lze přeložit jako "laissez faire" (ponechat volný průběh)
• vůdce se nestará o způsob plnění úkolů
• nejhorší styl, vedoucí sám nic neřeší, nekontroluje, nediferencuje, slabý pasivní vedoucí
• nezáleží na výkonu a na podřízených
• výkonnost skupiny je malá
• vedoucí jakoby nebyl
• skupina je vysoce motivovaná i výkonná