Komunikační kanál: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Komunikační kanál == ===== Definice ===== Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, je…“)
 
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Komunikační kanál ==
+
'''Komunikační kanál''' (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]].<ref name= "DEV">DEVITO JOSEPH A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37</ref> ''V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit.'' <ref>REICHEL JIŘÍ. <i>Kapitoly systematické sociologie</i>. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.</ref>
===== Definice =====
+
 
Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované informace.<ref>DEVITO JOSEPH A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s.</ref> V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit. 2
+
== Druhy komunikačních kanálů ==
===== Druhy komunikačních kanálů =====
 
 
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:
 
Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:
auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)
+
* '''auditivní''' (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)
vizuální (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)
+
* '''vizuální''' (využití zrakového aparátu  - používání pohybu těla, mimiky, gest)
taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)
+
* '''taktilní''' (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)
čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)
+
*      '''čichový''' (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)
teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)
+
* '''teplotní''' (teplota prostředí, tělesné teplo)
chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)4
+
* '''chuťový''' (rozpoznání chuťových vjemů)<ref name="K">KŘIVOHLAVÝ JARO. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.</ref>
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů. 5
+
 
===== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků =====
+
Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí.  Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se [[komunikace]] musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.<ref name="DEV"></ref>
lidé - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)
+
 
technické komunikační prostředky – např. sociální sítě, internet, e-mail, masmédia (tisk, rozhlas, televize)
+
== Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků ==
kulturní symboly – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)
+
* '''lidé''' - přenos uskutečněný pomocí samotného člověka (člověk je sám nositelem informace)
 +
* '''[[technické komunikační prostředky]]''' – např. [[online sociální sítě|sociální sítě]], [[Počítačová síť - internet, včetně www|internet]], [[e-mail]], [[Hromadné sdělovací prostředky|masmédia]] (tisk, rozhlas, televize)
 +
* '''kulturní symboly''' – použití jazyka určité kultury (v rámci regionu, etnické skupiny, společnosti)
  
===== Zařazení komunikačního kanálu do struktury mezilidské komunikace =====
+
== Zařazení komunikačního kanálu do struktury [[mezilidské komunikace]] ==
 
# Komunikátor (odesílatel sdělení)  
 
# Komunikátor (odesílatel sdělení)  
 
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)
 
# Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)
# Použití vhodných komunikačních kanálů
+
# Použití vhodných '''komunikačních kanálů'''
 
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu
 
# Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu
 
# Pochopení sdělení  
 
# Pochopení sdělení  
# Interpretace sdělení 6
+
# Interpretace sdělení <ref name="K"></ref>
===== Faktory ovlivňující komunikační sdělení =====
+
 
+
== Faktory ovlivňující komunikační sdělení ==
* šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd. 7
+
* '''šum''' – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.<ref>DEVITO JOSEPH A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.</ref>
* výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.
+
* '''výběr špatného komunikačního kanálu''' – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.
* nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)
+
* '''nevhodný kód sdělení''' – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)
===== Volba komunikačního kanálu =====
 
Výběr komunikačního kanálu a komunikačního kódu se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci. 8
 
  
=== Zdroje ===
+
== Volba komunikačního kanálu ==
===== Reference =====
+
Výběr komunikačního kanálu a [[komunikační kód]] se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.<ref>REICHEL JIŘÍ. <i>Kapitoly systematické sociologie</i>. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.</ref>
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 37. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
 
# REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. s. 229. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.
 
# STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. s. 76. ISBN 80-7066-324-3.
 
# KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. s. 10. Členská knižnice nakl. Svoboda.
 
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 37. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
 
# KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. s. 10. Členská knižnice nakl. Svoboda.
 
# DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. s. 41-42.  Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
 
# REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. s. 231-232. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.
 
===== Literatura =====
 
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.<br />
 
  
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.<br />
+
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
  
REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.<br />
+
<references />
 +
=== Použitá literatura ===
 +
* DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
 +
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.
 +
* REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.
  
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.<br />
+
=== Doporučená literatura ===
 +
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.
  
===== Klíčová slova =====
+
=== Související články ===
 +
* [[Komunikace]]
 +
* [[Komunikační proces]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky
 
komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]

Aktuální verze z 5. 4. 2017, 13:54

Komunikační kanál (také nazýván informační nebo přenosový kanál) je prostředek nebo médium, jehož prostřednictvím dochází k přenosu sdělení mezi vysílačem a příjemcem v podobě zakódované informace.[1] V postatě jde o soubor jistých podmínek a prostředků technických, fyzikálních, chemických, somatických, organizačních, systémových a dalších, díky nimž je možné komunikační spojení uskutečnit. [2]

Druhy komunikačních kanálů

Komunikační kanály lze dělit podle použitých smyslů člověka:

  • auditivní (využití sluchového aparátu - použití verbální řeči)
  • vizuální (využití zrakového aparátu - používání pohybu těla, mimiky, gest)
  • taktilní (používání pohybu těla jako u vizuálního komunikačního kanálu s rozdílem těsného kontaktu přímých dotyků, nárazů, postrkování)
  • čichový (získání informace o prostředí nebo člověku na základě různorodosti pachů nebo naopak vysílání pachových signálů)
  • teplotní (teplota prostředí, tělesné teplo)
  • chuťový (rozpoznání chuťových vjemů)[3]

Ve většině případů je v komunikaci použito hned několik komunikačních kanálů najednou. Někdy se stane, že nějaké komunikační kanály chybí. Např. vady zraku nebo sluchu. Potom se komunikace musí přizpůsobit dané situaci, protože jsou omezené možnosti použití komunikačních kanálů.[1]

Klasifikace podle nosiče sdělení – komunikačních prostředků

Zařazení komunikačního kanálu do struktury mezilidské komunikace

  1. Komunikátor (odesílatel sdělení)
  2. Zakódování zprávy (použití srozumitelných symbolů pro příjemce např. jazyk, gesta apod.)
  3. Použití vhodných komunikačních kanálů
  4. Zachycení a dekódování zprávy komunikantem (příjemcem) – příjemce na základě svých možností, znalostí a daného kontextu dekóduje zprávu
  5. Pochopení sdělení
  6. Interpretace sdělení [3]

Faktory ovlivňující komunikační sdělení

  • šum – negativní rušivý účinek na komunikační kanál, který zkresluje obsah sdělení např. ostatní zvuky z okolí, technické problémy kanálu, chyby ve výslovnosti a gramatice vysílače a příjemce signálu, nečitelný rukopis, použití složitých termínů pro příjemce atd.[4]
  • výběr špatného komunikačního kanálu – výběr je velice důležitý a je nutno jej přizpůsobit příjemci např. nevidomý člověk potřebuje ke čtení Braillovo písmo, k e-mailové korespondenci je třeba internet apod.
  • nevhodný kód sdělení – příjemce zprávě neporozumí, protože ji neumí dekódovat (cizí jazyk apod.)

Volba komunikačního kanálu

Výběr komunikačního kanálu a komunikační kód se navzájem podmiňuje. Každý kanál vyžaduje specifické zakódování, a pokud je použit nevhodný kód sdělení, tak k přenosu nemusí dojít. Dále se volba kanálu přizpůsobuje na základě obsahu sdělení. Pro krátké a jednoduché sdělení stačí použití sms zprávy, pro složitější a delší text je vhodnější e-mail. Jaký komunikační kanál zvolit a jakým způsobem ho zakódovat se člověk učí v průběhu svého života. Na základě svých poznatků, zkušeností a znalostí pak zvolí nejvhodnější komunikační kanál. Úroveň zvolené komunikace je přímo úměrná úrovni zkušeností člověka a jeho empirii v dané komunikační situaci.[5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 DEVITO JOSEPH A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37
  2. REICHEL JIŘÍ. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 229.
  3. 3,0 3,1 KŘIVOHLAVÝ JARO. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Wyd. 1. Praha: Svoboda, 1988, s. 10.
  4. DEVITO JOSEPH A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41-42.
  5. REICHEL JIŘÍ. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 231-232.

Použitá literatura

  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008. 502 s. Expert. ISBN 978-80-247-2018-0.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 235 s. Členská knižnice nakl. Svoboda.
  • REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 260 s. Andragogika. ISBN 80-86432-80-7.

Doporučená literatura

  • STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.

Související články

Klíčová slova

komunikační kanál, informační kanál, přenosový kanál, kodér, dekodér, šum, přenos zprávy, způsob komunikace, komunikační prostředky