E-learning: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''E-learning''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být …“) |
|||
(Není zobrazeno 71 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''E-learning''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], | + | '''E-learning''' neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s [[počítač|počítači]], [[informační a komunikační technologie|informačními a komunikačními technologiemi]].<ref name="barešová">BAREŠOVÁ, Andrea. <i>E-learning ve vzdělávání dospělých</i>. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.</ref> Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií. Potíž této definice však spočívá v tom, že je příliš široká a vešlo by se do ní například i používání kalkulačky zabudované v operačním systému PC při hodinách matematiky na základní škole. Je však nasnadě, že o to se nám nejedná. O e-learningu začínáme hovořit až od určité míry nasazení ICT, přičemž se tato míra určuje jen velice těžko.<ref name="SIVÁK">SIVÁK, Vojtěch. <i>Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence"</i>. 2009, 88 s.</ref> |
− | E-learning zahrnuje teorii, výzkum a jakýkoli reálný vzdělávací proces, v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie (dále jen ICT), které pracují s daty v elektronické podobě. <br /> | + | E-learning zahrnuje teorii, výzkum a jakýkoli reálný vzdělávací proces, v němž jsou v souladu s etickými principy používány [[informační a komunikační technologie]] (dále jen ICT), které pracují s daty v elektronické podobě. <br /> |
Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.<ref name="zounek">ZOUNEK, Jiří. <i>E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti</i>. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.</ref> | Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.<ref name="zounek">ZOUNEK, Jiří. <i>E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti</i>. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.</ref> | ||
+ | |||
+ | == E-learning v Evropě == | ||
+ | Česká republika ve srovnání se Spojenými státy stojí na počátku užívání distančního (kombinovaného) vzdělávání. Co se týče názorné ukázky, zde jsou příklady projektů vytvořených v Evropě:<ref name="PODZIMKOVÁ">PODZIMKOVÁ, Martina. <i>Osobnosti z historie českého a světového knihovnictví: zpracování podkladů pro multimediální e-learningový projekt</i>. 2009, 51 s.</ref> | ||
+ | |||
+ | v rámci šestiměsíčního výzkumného projektu ''Thematic Monitoring'' (pod patronací grantového programu Leonardo da Vinci) byl monitoring e-learningu podporovaného vzdělávání řízen Národní agenturou programu Leonardo da Vinci (Německo). Do monitoringu se zapojilo Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Litva, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Nizozemsko, Velká Británie a zástupci Evropské komise.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> | ||
+ | |||
+ | Tento projekt měl za úkol monitorovat kvalitu e-learningu ve firmách, školách a v dalších vzdělávacích zařízeních. Navazuje na evropskou studii DEKRA, která se zabývala úspěšností zavádění e-learningu do firem, v níž bylo publikováno zjištění, že výrazně nezáleží na multimediální a další technologické podpoře studia. Záleží totiž především na vztahu mezi žákem a tutorem (multimédia pouze umožňují tento vztah zefektivnit). Tato studie zjistila, že e-learning dokáže u studujícího probudit zvědavost, dokáže ho motivovat, zabezpečí náročné studijní prostředí a poskytne individuální spolupráci.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> | ||
+ | |||
+ | Thematic Monitoring si jako výzkumný projekt programu Leonardo da Vinci kladl za cíl sumarizovat nejdůležitější otázky týkající se e-learningu v Evropě a vytvořit soubor doporučení pro jeho další rozvoj. Samotný monitoring byl zahájen heuristikou nejdůležitějších celoevropských studií, které se zabývají e-learningem. Praktické výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím dotazníkové metody, telefonických interview (mnohdy i dvou a vícehodinových) a prostřednictvím dalších specifických metod použitých | ||
+ | koordinačními centry participujících zemí.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> | ||
+ | |||
+ | Podstatné závěry projektu Thematic Monitoring znějí takto:<ref name="PODZIMKOVÁ"/> | ||
+ | |||
+ | * e-learningové projekty musí být orientovány na potřeby vzdělávaných, | ||
+ | * evaluace projektu je nezbytná, | ||
+ | * e-learning je pedagogicky podmíněný proces, | ||
+ | * výrazně nezáleží na multimediální a další technologické podpoře | ||
+ | * studia. | ||
+ | |||
+ | == Pojetí e-learningu == | ||
+ | Z hlediska míry obecnosti je možné se setkat s širším a užším pojetím e-learningu.<ref name="SIVÁK"/> V širším slova smyslu jde o aplikaci nových multimediálních technologií a internetu do vzdělávání za účelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci<ref name="KOPECKÝ">KOPECKÝ, Kamil. <i>E-learning (nejen) pro pedagogy</i>. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006, 125 s. ISBN 80-85783-50-9.</ref>. Tato definice chápe e-learning jako jakéko-liv využití informačních technologií multimediálního charakteru ke zlepšení kvality a efektivity vzdělávání. Za e-learning tak můžeme považovat kupříkladu používání výukových CD-ROMů v rámci běžné prezenční školní výuky a chápat jej jako její doplněk.<ref name="SIVÁK"/> V užším slova smyslu je e-learning pojímán jako „vzdělávání, které je podporované moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím počítačových sítí – intranetu a zejména internetu.<ref name="KOPECKÝ"/> V této definici již narážíme na fakt, že e-learning umožňuje předávat vzdělávací obsahy v elektronické (digitální) podobě komukoliv, kdo má přístup k počítačové síti.<ref name="SIVÁK"/> | ||
+ | |||
+ | Skutečnost, že e-learning je důsledkem průniku ICT do procesu vzdělávání, reflektuje další skupina pohledů na něj.<ref name="SIVÁK"/> Z technologického hlediska jde o počítačem podporovanou výuku, respektive o výuku prostřednictvím webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), řídící systém výuky (LMS, Learning Management System) a komunikační prostředky. E-learning tedy znamená počítačovou výuku, její řízení a komunikaci v systému<ref name="VANĚČEK">VANĚČEK, David. <i>Informační a komunikační technologie ve vzdělávání</i>. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 74 s. ISBN 978-80-01-04087-4.</ref>. Po pedagogické stránce je e-learning vymezován jako vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, internet a další elektronická média | ||
+ | pro zlepšení kvality vzdělávání. (Multimédia umožňují používání obrazových a zvukových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.).<ref name="VANĚČEK"/> A konečně procesuální pojetí stanoví, že e-learning (elektronické vzdělávání) je série procesů spojených s procesy učení a jejich řízením, realizovaných elektronickými prostředky. <ref name="VANĚČEK"/> | ||
+ | |||
== Formy e-learningu == | == Formy e-learningu == | ||
− | * | + | |
− | ** e-learningové kurzy v off-line podobě, distribuované hlavně pomocí | + | E-learning existuje v několika základních podobách, které postupně vznikaly v důsledku technického vývoje, některé jeho varianty jsou pak odrazem celkového pohledu na tuto problematiku.<ref name="SIVÁK"/> |
+ | |||
+ | V případě, že na e-learning nebudeme pohlížet jen jako na ryzí elektronické vzdělávání, můžeme coby jeho další formu uvést i blended learning (smíšené vzdělávání). Tohoto termínu se užívá pro označení kombinace vzdělávání pomocí elektronických prostředků | ||
+ | s prezenčními formami výuky. Obě tyto složky jsou pak zastoupeny v různém poměru. [[Blended learning]] lze však chápat také jako reálnou kombinovanou výuku – tedy jako kombinaci prezenční a distanční formy. V rámci kombinované výuky lze totiž jednoduše mísit internetovou výuku, výuku prezenční, výuku podporovanou offline multimédii (výukovými programy, multimediálními encyklopediemi, atd.). Blended learning je v současnosti nejrozšířenější formou e-learningu na všech stupních škol i v jiných vzdělávacích institucích či firmách. K blendu (smíšení) dochází kupříkladu v situaci, kdy při běžném školním vyučování cizímu jazyku nebo při psaní domácí kompozice nahlédneme do elektronického slovníku na internetu.<ref name="SIVÁK"/> | ||
+ | |||
+ | * CBT (ComputerBasedTraining) | ||
+ | ** e-learningové kurzy v off-line podobě, distribuované hlavně pomocí CD-ROMů | ||
** nevyžadují připojení k [[internet|internetu]] | ** nevyžadují připojení k [[internet|internetu]] | ||
− | * | + | * WBT (Web BasedTraining) |
** kurzy poskytované pomocí internetu či [[intranet|intranetu]], tedy on-line | ** kurzy poskytované pomocí internetu či [[intranet|intranetu]], tedy on-line | ||
− | * | + | * VC (VirtualClassroom) |
** zde je také nutné připojení k internetu, jedná se o webový interaktivní nástroj, který v sobě kombinuje WBT a prezenční školení | ** zde je také nutné připojení k internetu, jedná se o webový interaktivní nástroj, který v sobě kombinuje WBT a prezenční školení | ||
− | ** tato | + | ** tato virtuální třída slouží pro meetingy, prezentace, setkávání i školení<ref name="barešová"/> |
+ | |||
+ | == E-learning a jeho možnosti při vzdělávání žáků se zdravotním postižením == | ||
+ | V uplynulých dvaceti letech se zásadním způsobem změnil pohled na lidi s nejrůznějšími typy zdravotního postižení, což pozitivně ovlivnilo i možnosti jejich vzdělávání. Při něm již nejsou odkázáni výhradně na specializovaná zařízení, v nichž byli často na dlouhou dobu odloučeni od rodin a vyčleňováni ze svého přirozeného prostředí. Mohou navštěvovat a také v nesčetných případech navštěvují běžné školy v místě svého bydliště, kde se integrují do tamních společenských struktur. Důvodem této hluboké proměny jsou jednak společenskopolitické změny z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a dále pak všeobecný rozmach ICT. Ty samy o sobě usnadňují každodenní život nám všem – handicapované osoby nevyjímaje. Široké možnosti moderních technologií navíc představují pro mnohé z nich podstatnou kompenzaci jejich obtíží.<ref name="SIVÁK"/> | ||
+ | |||
+ | I běžný osobní počítač bez zvláštních přídavných zařízení nebo úprav je nepostradatelnou pomůckou pro psaní lidem s omezeními v oblasti jemné motoriky, jak tomu bývá v případech dětské mozkové obrny či svalové dystrofie. Zrakové postižení pro změnu využívají možnosti libovolně nastavitelné velikosti písma. Těm, komu funkce samotného počítače nestačí, jsou k dispozici speciální periferie i programy, s jejichž pomocí je umožněn převod běžného textu do slepeckého Braillova písma a naopak, respektive do zvukové podoby. V nabídce specializovaných firem lze nalézt upravené klávesnice a polohovací zařízení (myši, trackbally) pro uživatele, kteří nemohou pracovat s jejich běžnými variantami. V poslední době je též věnováno veliké úsilí vývoji systémů pro ovládání počítače hlasem, ba dokonce pohybem očí.<ref name="SIVÁK"/> | ||
+ | |||
== Synchronní a asynchronní vzdělávání == | == Synchronní a asynchronní vzdělávání == | ||
− | * | + | * Synchronní (současně) |
− | ** | + | ** taková výuka probíhá prostřednictvím [[Počítačová síť - internet, včetně www|počítačové sítě]] v reálném čase za účasti učitele |
** podmínkou je připojení na internet | ** podmínkou je připojení na internet | ||
− | ** příkladem mohou být [[on-line kurzy]], | + | ** příkladem mohou být [[on-line kurzy]], chat, audio/videokonference, skype, virtuální třída |
− | * | + | * Asynchronní |
** tento způsob výuky nabízí studentovi možnost vzdělávat se ve vlastním volném čase a bez přímého dohledu učitele | ** tento způsob výuky nabízí studentovi možnost vzdělávat se ve vlastním volném čase a bez přímého dohledu učitele | ||
− | ** příkladem mohou být samo-studijní kurzy na internetu/[[extranet|extranetu]], výukové CD-ROMy, výukové audio nebo videokazety, | + | ** příkladem mohou být samo-studijní kurzy na internetu/[[extranet|extranetu]], výukové CD-ROMy, výukové audio nebo videokazety, e-mail, diskuzní fóra<ref>Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874</ref> |
+ | |||
== Výhody a nevýhody e-learningu == | == Výhody a nevýhody e-learningu == | ||
+ | |||
=== Výhody === | === Výhody === | ||
− | * | + | |
+ | *Vyšší efektivnost výuky | ||
**vysoká flexibilita e-learningu umožněna díky tomu, že [[informace]] jsou uspořádány do malých přehledných modulů, ze kterých se skládají jednotlivé kurzy | **vysoká flexibilita e-learningu umožněna díky tomu, že [[informace]] jsou uspořádány do malých přehledných modulů, ze kterých se skládají jednotlivé kurzy | ||
− | * | + | *Personalizace |
− | **nové informační platformy nabízejí celou řadu personalizačních možností, jako například propojení s | + | **nové informační platformy nabízejí celou řadu personalizačních možností, jako například propojení s portfolii, [[blogy]] či komunitami |
− | * | + | *Individuální přístup k uživateli |
**uživatel přestává být pasivním účastníkem, jako to bývá v tradičním kurzu | **uživatel přestává být pasivním účastníkem, jako to bývá v tradičním kurzu | ||
− | * | + | *Náklady na provoz jsou minimální<ref name="PODZIMKOVÁ"/> |
− | **efektivnost po finanční stránce, odpadají náklady na tisk a distribuci materiálů, výdaje spojené s dopravou studentů, eliminován zisk z ušlé příležitosti, neboli čas | + | **efektivnost po finanční stránce, odpadají náklady na tisk a distribuci materiálů, výdaje spojené s dopravou studentů, eliminován zisk z ušlé příležitosti, neboli čas.<ref name="barešová"/> |
− | * | + | *Modernizace |
**znalosti poskytované v tzv. [[moduly|modulech]], což je činí informačně vstřebatelnějšími a hlavně také přehlednějšími | **znalosti poskytované v tzv. [[moduly|modulech]], což je činí informačně vstřebatelnějšími a hlavně také přehlednějšími | ||
− | * | + | *Větší aktuálnost informací<ref name="barešová"/> |
− | * | + | **vzdělávání, jež umožňuje svobodný a neomezený přístup k informacím (kdy se předpokládá aktuálnost informací), má-li uživatel přístup k počítačové síti.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> |
− | * | + | *Rychlejší vstřebávání informací studenty než při tradičním školení |
+ | *Lépe zapamatovatelná forma informací | ||
**e-learningové moduly | **e-learningové moduly | ||
− | * | + | *Větší možnosti testování znalostí<ref name="barešová"/> |
− | * | + | **díky možnosti interaktivního zpracování a následného testování existuje zde snadná možnost kontroly a zkouška efektivnosti.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> |
− | * | + | *Shodný obsah pro všechny studenty |
− | * | + | *Vyšší míra [[interaktivita|interaktivity]] |
− | * | + | *Snadná administrace |
+ | *Zvyšování znalostí v oblasti informačních technologií | ||
+ | |||
=== Nevýhody a omezení === | === Nevýhody a omezení === | ||
− | * | + | *závislost na technologiích, |
− | * | + | *nekompatibilita jednotlivých komponent, |
− | * | + | *nevhodnost pro určité typy kurzů, |
− | * | + | *nevhodnost pro určité typy studentů, |
− | * | + | *princip dobrovolnosti, |
− | **záleží na motivaci a sebekázni každého jednotlivce | + | **záleží na motivaci a sebekázni každého jednotlivce,<ref name="barešová"/> je nutná maximální motivace uživatelů.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> |
− | * | + | *Špatné řešení interaktivity, |
− | **e-learning neosobní, izolovaný | + | **e-learning je neosobní, izolovaný. |
− | * | + | *Vysoké počáteční náklady,<ref name="barešová"/> |
− | * | + | **zprovoznění programu je finančně náročné.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> |
+ | *Závislost na lidské podpoře (IT oddělení firmy, lektoři, vývojáři).<ref name="barešová"/> | ||
+ | *Kvůli aktuálnosti informací a dohledávání jednotlivých programů je tu nutnost přístupu k internetu.<ref name="PODZIMKOVÁ"/> | ||
+ | |||
== Technika == | == Technika == | ||
Zatím se e-learning spojuje především s osobními [[počítač|počítači]].<br /> | Zatím se e-learning spojuje především s osobními [[počítač|počítači]].<br /> | ||
− | Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou kapesní a osobní počítače či organizéry, ale také nová generace | + | Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou kapesní a osobní počítače či organizéry, ale také nová generace mobilních telefonů umožňujících připojení k internetu, se začíná hovořit i o [[M-learningu]] – mobilním vzdělávání.<br /> |
Dnešní mobilní telefony mají dostatečný výkon i pro přehrávání videopořadů a není důvod, proč by nemohly sloužit ke vzdělávání, stejně jako slouží k přístupu k informacím na internetu.<ref>E-learning. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning</ref> | Dnešní mobilní telefony mají dostatečný výkon i pro přehrávání videopořadů a není důvod, proč by nemohly sloužit ke vzdělávání, stejně jako slouží k přístupu k informacím na internetu.<ref>E-learning. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning</ref> | ||
+ | |||
== Závěr == | == Závěr == | ||
E-learning se dnes již stal běžnou součástí každodenní vzdělávací praxe. Existuje v mnoha podobách, reálně u nás neexistuje vysoká škola nebo velká firma, která by nějakou formu e-learningu nevyužívaly. | E-learning se dnes již stal běžnou součástí každodenní vzdělávací praxe. Existuje v mnoha podobách, reálně u nás neexistuje vysoká škola nebo velká firma, která by nějakou formu e-learningu nevyužívaly. | ||
Řádek 70: | Řádek 117: | ||
* Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874 | * Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874 | ||
* E-learning. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning | * E-learning. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning | ||
+ | * SIVÁK, Vojtěch. <i>Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence"</i>. 2009, 88 s. | ||
+ | *PODZIMKOVÁ, Martina. <i>Osobnosti z historie českého a světového knihovnictví: zpracování podkladů pro multimediální e-learningový projekt</i>. 2009, 51 s. | ||
+ | *SIVÁK, Vojtěch. <i>Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence"</i>. 2009, 88 s. | ||
+ | *VANĚČEK, David. <i>Informační a komunikační technologie ve vzdělávání</i>. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 74 s. ISBN 978-80-01-04087-4. | ||
+ | *KOPECKÝ, Kamil. <i>E-learning (nejen) pro pedagogy</i>. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006, 125 s. ISBN 80-85783-50-9. | ||
+ | |||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
− | * BAREŠOVÁ, Andrea. <i> | + | * BAREŠOVÁ, Andrea. <i>''E-learning ve vzdělávání dospělých''</i>. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007. |
− | * ZOUNEK, Jiří. <i> | + | * ZOUNEK, Jiří. <i>''E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti''</i>. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2. |
+ | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
− | * | + | * [http://elearningwiki.com/index.php?title=Home E-learning] |
− | * | + | * [http://dl.cuni.cz/ Podpora elektronického vzdělávání na UK] |
+ | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning E-learning na Wikipedii] | ||
+ | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Internet]] | * [[Internet]] | ||
− | |||
* [[Interaktivita]] | * [[Interaktivita]] | ||
+ | * [[Blended learning]] | ||
+ | * [[M-learning]] | ||
+ | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
− | Vzdělávací proces, Učení, Online kurzy, Internet | + | Vzdělávací proces, Učení, Online kurzy, Internet, Blended learning, M-learning |
+ | |||
+ | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]] | ||
+ | [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]] |
Aktuální verze z 19. 10. 2018, 18:41
E-learning neboli elektronické vzdělávání/učení je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie. Může být charakterizován jako vzdělávací proces spojený s počítači, informačními a komunikačními technologiemi.[1] Nejobecněji bychom mohli e-learning charakterizovat jako způsob učení či vyučování s využitím informačních a komunikačních technologií. Potíž této definice však spočívá v tom, že je příliš široká a vešlo by se do ní například i používání kalkulačky zabudované v operačním systému PC při hodinách matematiky na základní škole. Je však nasnadě, že o to se nám nejedná. O e-learningu začínáme hovořit až od určité míry nasazení ICT, přičemž se tato míra určuje jen velice těžko.[2]
E-learning zahrnuje teorii, výzkum a jakýkoli reálný vzdělávací proces, v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie (dále jen ICT), které pracují s daty v elektronické podobě.
Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech, obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí a na potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu.[3]
Obsah
E-learning v Evropě
Česká republika ve srovnání se Spojenými státy stojí na počátku užívání distančního (kombinovaného) vzdělávání. Co se týče názorné ukázky, zde jsou příklady projektů vytvořených v Evropě:[4]
v rámci šestiměsíčního výzkumného projektu Thematic Monitoring (pod patronací grantového programu Leonardo da Vinci) byl monitoring e-learningu podporovaného vzdělávání řízen Národní agenturou programu Leonardo da Vinci (Německo). Do monitoringu se zapojilo Dánsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Litva, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Nizozemsko, Velká Británie a zástupci Evropské komise.[4]
Tento projekt měl za úkol monitorovat kvalitu e-learningu ve firmách, školách a v dalších vzdělávacích zařízeních. Navazuje na evropskou studii DEKRA, která se zabývala úspěšností zavádění e-learningu do firem, v níž bylo publikováno zjištění, že výrazně nezáleží na multimediální a další technologické podpoře studia. Záleží totiž především na vztahu mezi žákem a tutorem (multimédia pouze umožňují tento vztah zefektivnit). Tato studie zjistila, že e-learning dokáže u studujícího probudit zvědavost, dokáže ho motivovat, zabezpečí náročné studijní prostředí a poskytne individuální spolupráci.[4]
Thematic Monitoring si jako výzkumný projekt programu Leonardo da Vinci kladl za cíl sumarizovat nejdůležitější otázky týkající se e-learningu v Evropě a vytvořit soubor doporučení pro jeho další rozvoj. Samotný monitoring byl zahájen heuristikou nejdůležitějších celoevropských studií, které se zabývají e-learningem. Praktické výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím dotazníkové metody, telefonických interview (mnohdy i dvou a vícehodinových) a prostřednictvím dalších specifických metod použitých koordinačními centry participujících zemí.[4]
Podstatné závěry projektu Thematic Monitoring znějí takto:[4]
- e-learningové projekty musí být orientovány na potřeby vzdělávaných,
- evaluace projektu je nezbytná,
- e-learning je pedagogicky podmíněný proces,
- výrazně nezáleží na multimediální a další technologické podpoře
- studia.
Pojetí e-learningu
Z hlediska míry obecnosti je možné se setkat s širším a užším pojetím e-learningu.[2] V širším slova smyslu jde o aplikaci nových multimediálních technologií a internetu do vzdělávání za účelem zvýšení jeho kvality posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci[5]. Tato definice chápe e-learning jako jakéko-liv využití informačních technologií multimediálního charakteru ke zlepšení kvality a efektivity vzdělávání. Za e-learning tak můžeme považovat kupříkladu používání výukových CD-ROMů v rámci běžné prezenční školní výuky a chápat jej jako její doplněk.[2] V užším slova smyslu je e-learning pojímán jako „vzdělávání, které je podporované moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím počítačových sítí – intranetu a zejména internetu.[5] V této definici již narážíme na fakt, že e-learning umožňuje předávat vzdělávací obsahy v elektronické (digitální) podobě komukoliv, kdo má přístup k počítačové síti.[2]
Skutečnost, že e-learning je důsledkem průniku ICT do procesu vzdělávání, reflektuje další skupina pohledů na něj.[2] Z technologického hlediska jde o počítačem podporovanou výuku, respektive o výuku prostřednictvím webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), řídící systém výuky (LMS, Learning Management System) a komunikační prostředky. E-learning tedy znamená počítačovou výuku, její řízení a komunikaci v systému[6]. Po pedagogické stránce je e-learning vymezován jako vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Multimédia umožňují používání obrazových a zvukových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.).[6] A konečně procesuální pojetí stanoví, že e-learning (elektronické vzdělávání) je série procesů spojených s procesy učení a jejich řízením, realizovaných elektronickými prostředky. [6]
Formy e-learningu
E-learning existuje v několika základních podobách, které postupně vznikaly v důsledku technického vývoje, některé jeho varianty jsou pak odrazem celkového pohledu na tuto problematiku.[2]
V případě, že na e-learning nebudeme pohlížet jen jako na ryzí elektronické vzdělávání, můžeme coby jeho další formu uvést i blended learning (smíšené vzdělávání). Tohoto termínu se užívá pro označení kombinace vzdělávání pomocí elektronických prostředků s prezenčními formami výuky. Obě tyto složky jsou pak zastoupeny v různém poměru. Blended learning lze však chápat také jako reálnou kombinovanou výuku – tedy jako kombinaci prezenční a distanční formy. V rámci kombinované výuky lze totiž jednoduše mísit internetovou výuku, výuku prezenční, výuku podporovanou offline multimédii (výukovými programy, multimediálními encyklopediemi, atd.). Blended learning je v současnosti nejrozšířenější formou e-learningu na všech stupních škol i v jiných vzdělávacích institucích či firmách. K blendu (smíšení) dochází kupříkladu v situaci, kdy při běžném školním vyučování cizímu jazyku nebo při psaní domácí kompozice nahlédneme do elektronického slovníku na internetu.[2]
- CBT (ComputerBasedTraining)
- e-learningové kurzy v off-line podobě, distribuované hlavně pomocí CD-ROMů
- nevyžadují připojení k internetu
- WBT (Web BasedTraining)
- kurzy poskytované pomocí internetu či intranetu, tedy on-line
- VC (VirtualClassroom)
- zde je také nutné připojení k internetu, jedná se o webový interaktivní nástroj, který v sobě kombinuje WBT a prezenční školení
- tato virtuální třída slouží pro meetingy, prezentace, setkávání i školení[1]
E-learning a jeho možnosti při vzdělávání žáků se zdravotním postižením
V uplynulých dvaceti letech se zásadním způsobem změnil pohled na lidi s nejrůznějšími typy zdravotního postižení, což pozitivně ovlivnilo i možnosti jejich vzdělávání. Při něm již nejsou odkázáni výhradně na specializovaná zařízení, v nichž byli často na dlouhou dobu odloučeni od rodin a vyčleňováni ze svého přirozeného prostředí. Mohou navštěvovat a také v nesčetných případech navštěvují běžné školy v místě svého bydliště, kde se integrují do tamních společenských struktur. Důvodem této hluboké proměny jsou jednak společenskopolitické změny z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a dále pak všeobecný rozmach ICT. Ty samy o sobě usnadňují každodenní život nám všem – handicapované osoby nevyjímaje. Široké možnosti moderních technologií navíc představují pro mnohé z nich podstatnou kompenzaci jejich obtíží.[2]
I běžný osobní počítač bez zvláštních přídavných zařízení nebo úprav je nepostradatelnou pomůckou pro psaní lidem s omezeními v oblasti jemné motoriky, jak tomu bývá v případech dětské mozkové obrny či svalové dystrofie. Zrakové postižení pro změnu využívají možnosti libovolně nastavitelné velikosti písma. Těm, komu funkce samotného počítače nestačí, jsou k dispozici speciální periferie i programy, s jejichž pomocí je umožněn převod běžného textu do slepeckého Braillova písma a naopak, respektive do zvukové podoby. V nabídce specializovaných firem lze nalézt upravené klávesnice a polohovací zařízení (myši, trackbally) pro uživatele, kteří nemohou pracovat s jejich běžnými variantami. V poslední době je též věnováno veliké úsilí vývoji systémů pro ovládání počítače hlasem, ba dokonce pohybem očí.[2]
Synchronní a asynchronní vzdělávání
- Synchronní (současně)
- taková výuka probíhá prostřednictvím počítačové sítě v reálném čase za účasti učitele
- podmínkou je připojení na internet
- příkladem mohou být on-line kurzy, chat, audio/videokonference, skype, virtuální třída
- Asynchronní
Výhody a nevýhody e-learningu
Výhody
- Vyšší efektivnost výuky
- vysoká flexibilita e-learningu umožněna díky tomu, že informace jsou uspořádány do malých přehledných modulů, ze kterých se skládají jednotlivé kurzy
- Personalizace
- nové informační platformy nabízejí celou řadu personalizačních možností, jako například propojení s portfolii, blogy či komunitami
- Individuální přístup k uživateli
- uživatel přestává být pasivním účastníkem, jako to bývá v tradičním kurzu
- Náklady na provoz jsou minimální[4]
- efektivnost po finanční stránce, odpadají náklady na tisk a distribuci materiálů, výdaje spojené s dopravou studentů, eliminován zisk z ušlé příležitosti, neboli čas.[1]
- Modernizace
- znalosti poskytované v tzv. modulech, což je činí informačně vstřebatelnějšími a hlavně také přehlednějšími
- Větší aktuálnost informací[1]
- vzdělávání, jež umožňuje svobodný a neomezený přístup k informacím (kdy se předpokládá aktuálnost informací), má-li uživatel přístup k počítačové síti.[4]
- Rychlejší vstřebávání informací studenty než při tradičním školení
- Lépe zapamatovatelná forma informací
- e-learningové moduly
- Větší možnosti testování znalostí[1]
- díky možnosti interaktivního zpracování a následného testování existuje zde snadná možnost kontroly a zkouška efektivnosti.[4]
- Shodný obsah pro všechny studenty
- Vyšší míra interaktivity
- Snadná administrace
- Zvyšování znalostí v oblasti informačních technologií
Nevýhody a omezení
- závislost na technologiích,
- nekompatibilita jednotlivých komponent,
- nevhodnost pro určité typy kurzů,
- nevhodnost pro určité typy studentů,
- princip dobrovolnosti,
- Špatné řešení interaktivity,
- e-learning je neosobní, izolovaný.
- Vysoké počáteční náklady,[1]
- zprovoznění programu je finančně náročné.[4]
- Závislost na lidské podpoře (IT oddělení firmy, lektoři, vývojáři).[1]
- Kvůli aktuálnosti informací a dohledávání jednotlivých programů je tu nutnost přístupu k internetu.[4]
Technika
Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači.
Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou kapesní a osobní počítače či organizéry, ale také nová generace mobilních telefonů umožňujících připojení k internetu, se začíná hovořit i o M-learningu – mobilním vzdělávání.
Dnešní mobilní telefony mají dostatečný výkon i pro přehrávání videopořadů a není důvod, proč by nemohly sloužit ke vzdělávání, stejně jako slouží k přístupu k informacím na internetu.[8]
Závěr
E-learning se dnes již stal běžnou součástí každodenní vzdělávací praxe. Existuje v mnoha podobách, reálně u nás neexistuje vysoká škola nebo velká firma, která by nějakou formu e-learningu nevyužívaly.
E-learning je nedílnou součástí života, práce i vzdělávání lidí v produktivním věku a mnozí bez nich nejsou schopni žít a pracovat. Rozšíření a dostupnost technologií a zejména internetu odbourala ve vyspělých zemích u většiny jejich obyvatel bariéru technologickou a v návaznosti na ni postupně i psychologickou.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 SIVÁK, Vojtěch. Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence". 2009, 88 s.
- ↑ ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
- ↑ 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 PODZIMKOVÁ, Martina. Osobnosti z historie českého a světového knihovnictví: zpracování podkladů pro multimediální e-learningový projekt. 2009, 51 s.
- ↑ 5,0 5,1 KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006, 125 s. ISBN 80-85783-50-9.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 VANĚČEK, David. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 74 s. ISBN 978-80-01-04087-4.
- ↑ Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874
- ↑ E-learning. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning
Použitá literatura
- BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
- Synchronní a asynchronní e-learning [online]. Dostupné z http://www.hrnews.cz/portal/template/EcNewsArticleDetail/id/165874
- E-learning. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/e-learning
- SIVÁK, Vojtěch. Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence". 2009, 88 s.
- PODZIMKOVÁ, Martina. Osobnosti z historie českého a světového knihovnictví: zpracování podkladů pro multimediální e-learningový projekt. 2009, 51 s.
- SIVÁK, Vojtěch. Využití e-learningu ve výuce se zaměřením na předmět "Obchodní korespondence". 2009, 88 s.
- VANĚČEK, David. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 74 s. ISBN 978-80-01-04087-4.
- KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 2006, 125 s. ISBN 80-85783-50-9.
Doporučená literatura
- BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, 2011, 197 s. ISBN 978-808-7480-007.
- ZOUNEK, Jiří. E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Vzdělávací proces, Učení, Online kurzy, Internet, Blended learning, M-learning