Sémantika a syntaxe informace: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
=== Informace === | === Informace === | ||
− | |||
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského "informare", jehož význam se dá přeložit jako "uváděti ve tvar", formovat nebo tvořit. | Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského "informare", jehož význam se dá přeložit jako "uváděti ve tvar", formovat nebo tvořit. | ||
− | Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu.'''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]] | + | Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu. '''Michael Buckland''' nastínil [[Čtyři aspekty informace (Buckland)|čtyři možné pohledy na informaci]]. <ref>Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html</ref> |
− | |||
Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka. | Každá informace obsahuje dvě složky - '''sémantickou''' (obsah zprávy) a '''syntaktickou''' (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka. | ||
− | + | == Sémantika informace == | |
− | |||
− | |||
− | |||
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. | Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. | ||
− | Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz. | + | Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.<ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.</ref> |
− | |||
− | |||
Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. | Při přenosu informace od zdroje dochází ke [[kódování]] (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme [[model komunikace|obecný model komunikace]]. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně. | ||
− | + | [[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg|upright 2.5]] | |
− | [[File:teor-vychodiska-komunikace_02.jpg| | ||
− | |||
Velký význam má vztah informace ke kontextu. | Velký význam má vztah informace ke kontextu. | ||
V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto: | V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto: | ||
− | |||
# prostá informace | # prostá informace | ||
# poznatek | # poznatek | ||
# pochopený poznatek | # pochopený poznatek | ||
− | # znalost | + | # znalost<ref>SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> |
− | |||
Jednotkou informace je jedna zpráva. | Jednotkou informace je jedna zpráva. | ||
− | |||
K přenosu slouží syntaktická složka zprávy. | K přenosu slouží syntaktická složka zprávy. | ||
− | + | == Syntaxe informace == | |
− | |||
− | |||
− | |||
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]]. | Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost [[kanály|kanálu]] a redundanci [[signál|signálů]]. | ||
<br /> | <br /> | ||
− | Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě. | + | Vychází z [[Shannonovo chápání informace|teorie informace]], za jejíž zakladatelem je '''Claude Elwood Shannon'''. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli [[bit]] a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.<ref>Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc</ref> |
− | |||
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto: | Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto: | ||
− | |||
# holá data | # holá data | ||
# zkontrolovaná a ověřená data | # zkontrolovaná a ověřená data | ||
− | # vyčištěná a uspořádaná data | + | # vyčištěná a uspořádaná data<ref>SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> |
+ | ''"Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel ('''syntaxe''') sděluje něco (význam - '''sémantika''') někomu, za nějakým, účelem (pragmatika)."''<ref>JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti</ref> | ||
+ | ==Odkazy== | ||
+ | === Reference === | ||
+ | <references /> | ||
+ | === Doporučená literatura === | ||
+ | *CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X. | ||
+ | *JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti | ||
+ | === Související články === | ||
+ | [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]<br /> | ||
+ | [[Hierarchie Data → Informace → Znalost]]<br /> | ||
+ | [[Shannonovo chápání informace]] | ||
− | + | === Externí odkazy === | |
+ | [https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Buckland Michael Buckland na Wikipedii] | ||
− | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | |
− | + | [[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | |
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] |
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 14:42
Obsah
Informace
Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského "informare", jehož význam se dá přeložit jako "uváděti ve tvar", formovat nebo tvořit. Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu. Michael Buckland nastínil čtyři možné pohledy na informaci. [1] Každá informace obsahuje dvě složky - sémantickou (obsah zprávy) a syntaktickou (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.
Sémantika informace
Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.[2] Při přenosu informace od zdroje dochází ke kódování (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme obecný model komunikace. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně.
Velký význam má vztah informace ke kontextu. V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:
- prostá informace
- poznatek
- pochopený poznatek
- znalost[3]
Jednotkou informace je jedna zpráva. K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.
Syntaxe informace
Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost kanálu a redundanci signálů.
Vychází z teorie informace, za jejíž zakladatelem je Claude Elwood Shannon. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli bit a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.[4]
Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:
- holá data
- zkontrolovaná a ověřená data
- vyčištěná a uspořádaná data[5]
"Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel (syntaxe) sděluje něco (význam - sémantika) někomu, za nějakým, účelem (pragmatika)."[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- ↑ SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc
- ↑ SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti
Doporučená literatura
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
- JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti
Související články
Čtyři aspekty informace (Buckland)
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Shannonovo chápání informace