Scientometrie: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. <ref>VAVŘÍKOVÁ, Lucie. <i>Úvod do scientometrie</i> [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie</ref> | |
| − | Scientometrie | + | Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].<br /> |
| + | Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací <ref name=":2">SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref> | ||
| − | + | Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.<ref name=":1">Scientometrie. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.<ref name=":1" /> | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | '''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.<ref>RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví</i>. s. 148.</ref | + | '''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.<ref>RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.</ref> |
== Zakladatel scientometrie == | == Zakladatel scientometrie == | ||
| − | Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů | + | Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..<br /> |
| − | == Scientometrické | + | == Scientometrické indikátory == |
| − | V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.<ref name=":1" /> | + | V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], [[Eigenfactor]] atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.<ref name=":1" /> |
| − | + | == Citační index autora == | |
| − | + | Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index. | * Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index. | ||
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.<br /> | * Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.<br /> | ||
| + | '''citační indexy''' - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací - ve smyslu citačních ohlasů. | ||
| + | |||
| + | '''Citační ohlas''' (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]]. | ||
=== - [[impakt faktor]] === | === - [[impakt faktor]] === | ||
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti. | IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti. | ||
| − | * | + | * Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy. |
| − | * | + | * Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti. |
| − | * | + | * Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF jejich časopisů<br /> |
=== - [[H-index]] === | === - [[H-index]] === | ||
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů). | '''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů). | ||
| − | * | + | * Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků. |
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací. | * Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací. | ||
| − | * | + | * Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8. |
| − | * | + | * Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v: |
| − | :databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj) | + | :** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj), |
| − | :databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996 | + | :** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996, |
| − | :'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator | + | :** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.<ref>SVI FgÚ - <i>Hodnocení vědecké práce</i> [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html</ref><br /> |
| − | ===- | + | === - [[Eigenfactor]] === |
| − | + | Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s | |
| + | podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá | ||
| + | dva indikátory '''''Eigenfactor Score''''' a '''''Article Influence'''''. | ||
| + | * '''Eigenfactor Score''' vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01. | ||
| − | + | * Druhý indikátor, '''Article Influence''', je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.<br /> | |
| − | * | + | Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.<ref name=":2" /> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | == Odkazy == |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | ===Reference=== | |
| − | |||
| − | ===Reference | ||
<references /> | <references /> | ||
| − | === | + | === Použitá literatura === |
| − | * RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. | + | * RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4 |
| − | |||
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie | * Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie | ||
| − | * SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [ | + | * SVI FgÚ - <i>Hodnocení vědecké práce</i> [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html |
| − | * | + | * SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130 |
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | * [[Bibliometrie]] | ||
| + | * [[Citační analýza]] | ||
| + | * [[Informetrie]] | ||
| + | * [[Webometrie]] | ||
| + | * [[Eigenfactor]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, | + | scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor |
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
| + | [[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 31. 3. 2017, 11:51
Scientometrie - její název je odvozen z metrein – měřit (řec., lat.), scientia – znalost, vědění. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod bibliometrie a informetrie. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. [1]
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je citace.
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací [2]
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.[3]
Vědecká informace - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.[4]
Obsah
Zakladatel scientometrie
Za zakladatele scientometrie je považován Eugene Garfield, který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, ISI Web of Science. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. ISI Web of Knowledge, Scopus, PubMed, u nás částečně ASEP, RIV ad..
Scientometrické indikátory
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů (citační index, impakt faktor, H-index, Eigenfactor atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.[3]
Citační index autora
Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období.
- Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.
- Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací - ve smyslu citačních ohlasů.
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. H-index.
- impakt faktor
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.
- Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
- Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.
- Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF jejich časopisů
- H-index
Hirschův index - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).
- Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
- Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
- Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
- Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:
- databázi Web of Science Core Collection -(placený zdroj),
- databázi Scopus - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,
- Google Scholar - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.[5]
- Eigenfactor
Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá dva indikátory Eigenfactor Score a Article Influence.
- Eigenfactor Score vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.
- Druhý indikátor, Article Influence, je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.
Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie
- ↑ 2,0 2,1 SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- ↑ 3,0 3,1 Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
- ↑ RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.
- ↑ SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
Použitá literatura
- RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
- Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
- SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
- SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
Související články
Klíčová slova
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
