Scientometrie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Scientometrie ==
+
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. <ref>VAVŘÍKOVÁ,  Lucie. <i>Úvod do scientometrie</i> [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie</ref>
  
Scientometrie - její název je odvozen z ''metrein – měřit'' (řec., lat.), ''scientia – znalost, vědění''. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[informetrie]]. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. <ref>VAVŘÍKOVÁLucie. <i>Úvod do scientometrie</i>. s.2</ref>
+
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].<br />
 +
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací <ref name=":2">SOUČEKMartin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref>
  
Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit ve kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je [[citace]].<br />
+
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.<ref name=":1">Scientometrie. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie</ref>  
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací <ref>Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229 </ref>
 
 
 
Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.<ref name=":1" />  
 
 
<br />
 
<br />
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace,která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.<ref>RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví</i>. s. 148.</ref> <br />
+
'''Vědecká informace''' - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.<ref>RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.</ref>
  
 
== Zakladatel scientometrie ==
 
== Zakladatel scientometrie ==
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..<br />
+
Za zakladatele scientometrie je považován [[Eugene Garfield]], který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, [[ISI Web of Science]]. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. [[Thomson Reuters (WOS)|ISI Web of Knowledge]], [[Scopus]], [[PubMed]], u nás částečně ASEP, RIV ad..<br />
 
 
== Scientometrické ukazatele ==
 
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]],[[impakt faktor]], [[H-index]], atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.<ref name=":1" />
 
 
 
Tyto ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.<br />
 
  
=== - [[citační index]] ===
+
== Scientometrické indikátory ==
citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů.  
+
V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů ([[citační index]], [[impakt faktor]], [[H-index]], [[Eigenfactor]] atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.<ref name=":1" />
  
Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]].
+
== Citační index autora ==
  
'''Citační index autora''' - počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období.  
+
Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období.  
 
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.
 
* Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.
 
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.<br />
 
* Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.<br />
 +
'''citační indexy''' - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů.
 +
 +
'''Citační ohlas''' (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. [[H-index]].
  
 
=== - [[impakt faktor]] ===  
 
=== - [[impakt faktor]] ===  
 
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.
 
IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.
  
* nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy
+
* Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
* pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
+
* Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.
* publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů<br />
+
* Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů<br />
  
 
=== - [[H-index]] ===
 
=== - [[H-index]] ===
 
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).
 
'''Hirschův index''' - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).
* umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
+
* umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
 
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
 
* Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
* jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
+
* Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
* hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:  
+
* Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:  
:databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj)
+
:** databázi '''Web of Science Core Collection''' -(placený zdroj),
:databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996
+
:** databázi '''Scopus''' - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,
:'''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator
+
:** '''Google Scholar''' - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.<ref>SVI FgÚ - <i>Hodnocení vědecké práce</i> [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html</ref><br />
  
===- další ukazatele ===
+
=== - [[Eigenfactor]] ===
(např. měřítka hodnocení časopisů <ref>SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html</ref><br />
+
Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s
 +
podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá
 +
dva indikátory '''''Eigenfactor Score''''' a '''''Article Influence'''''.  
 +
* '''Eigenfactor Score''' vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.
  
== Scientrometrické hodnocení ==
+
* Druhý indikátor, '''Article Influence''', je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.<br />
* Libovolné dané scientometrické hodnocení zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp.
+
Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.<ref name=":2" />
* Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec.
 
* Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).
 
* Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.<ref name=":1">Scientometrie. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie</ref>  
 
  
== Související hesla ==
+
== Odkazy ==
* bibliometrické zákony
 
* [[bibliometrie]]
 
* citační analýzy
 
* [[informetrie]]
 
* webometrie
 
  
== Použité zdroje: ==
+
===Reference===
 
 
===Reference:===
 
 
<references />
 
<references />
  
=== Literatura: ===
+
=== Použitá literatura ===
  
* RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s.
+
* RESSLER MIROSLAV. <i>Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
* http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view úvod do scientometrie
 
 
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
 
* Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
* SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce. [online]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
+
* SVI FgÚ - <i>Hodnocení vědecké práce</i> [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
* Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační věda [online]. - [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229
+
* SOUČEK,  Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
 +
 
 +
=== Související články ===
  
 +
* [[Bibliometrie]]
 +
* [[Citační analýza]]
 +
* [[Informetrie]]
 +
* [[Webometrie]]
 +
* [[Eigenfactor]]
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor,  
+
scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 31. 3. 2017, 11:51

Scientometrie - její název je odvozen z metrein – měřit (řec., lat.), scientia – znalost, vědění. Scientometrie přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod bibliometrie a informetrie. Prakticky je scientometrie dnes nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě. [1]

Existuje řada způsobů jak ve vědě měřit kvalitu a kvantitu. Scientometrie je věda, která se tímto měřením zabývá, snaží se nalézat metody a metriky pro určení jednoho či druhého aspektu, obecněji se také vžil pojem měření výkonnosti vědy. Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je citace.
Pomocí scientometrie lze určit vzory a identifikovat charakteristiky jak autorů, tak dokumentů. Metodami scientometrie lze propojit informace o institucích na úrovni výzkumných skupin s vývojem na úrovni jednotlivých disciplín a oborů. Jeden z nejdůležitějších cílů scientometrie je zkoumat kvantitativní vztahy produkce, diseminace a impaktu/vlivu vědeckých informací [2]

Scientometrie je také vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.[3]
Vědecká informace - druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována popř. falzifikována standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat např. scientometrickými metodami.[4]

Zakladatel scientometrie

Za zakladatele scientometrie je považován Eugene Garfield, který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založených na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, ISI Web of Science. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. ISI Web of Knowledge, Scopus, PubMed, u nás částečně ASEP, RIV ad..

Scientometrické indikátory

V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů (citační index, impakt faktor, H-index, Eigenfactor atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast, zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce. Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků.[3]

Citační index autora

Počet citací připadající na jeho publikované práce za určité období.

  • Čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index.
  • Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech a liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.

citační indexy - předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací - ve smyslu citačních ohlasů.

Citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.) Citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů. Další způsob hodnocení jednotlivce - např. H-index.

- impakt faktor

IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti.

  • Nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
  • Pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti.
  • Publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF jejich časopisů

- H-index

Hirschův index - kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).

  • Má umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
  • Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
  • Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
  • Hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:
    • databázi Web of Science Core Collection -(placený zdroj),
    • databázi Scopus - (placený zdroj) pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996,
    • Google Scholar - (volně dostupný), pro zjištění lze použít např. doplněk Firefoxu -Scholar H-Index Calculator.[5]

- Eigenfactor

Jednu z nových metod určených k hodnocení vědy nabízí portál Eigenfactor.org s podtitulem „Ranking and Mapping Scientific Knowledge“. Pro hodnocení portál používá dva indikátory Eigenfactor Score a Article Influence.

  • Eigenfactor Score vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu. Podle definice a matematického modelu sítě dokumentu navzájem propojené citacemi, ve kterém se vědec pohybuje, je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem. Také proto se toto skóre zvětšuje s velikostí časopisu, je přímo závislé na poctu článku, vetší časopisy mají také vetší Eigenfactor Score. Skóre je uvedeno jako percentil, tj. součet skóre všech časopisu je roven 100. V r. 2006 mel nejvyšší Eigenfactor Score časopis Nature, a to 2.138; v první tisícovce časopisu skóre neklesá pod 0.01.
  • Druhý indikátor, Article Influence, je určen k odhadnutí důležitosti časopisu nehledá na jeho velikost (počet publikovaných článku). Article Influence vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování. Pokud je jeho hodnota u časopisu např. 20, znamená to, že průměrný článek v tomto časopise je dvacetkrát vlivnější než průměrný článek v celé kolekci dat.

Tento indikátor je srovnatelný s impakt faktorem.[2]

Odkazy

Reference

  1. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online].2008 [cit. 2015-01-18] s.2 Dostupné z http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-scientometrie
  2. 2,0 2,1 SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  3. 3,0 3,1 Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
  4. RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006 [cit. 2015-01-18], 161 s. ISBN 80-7080-599-4, s. 148.
  5. SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce [online].[cit. 2015-01-18] Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html

Použitá literatura

  • RESSLER MIROSLAV. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 161 s. ISBN 80-7080-599-4
  • Scientometrie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/scientometrie
  • SVI FgÚ - Hodnocení vědecké práce [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://sun2.biomed.cas.cz/fgu/knihovna/veda_hodnoceni.html
  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné z http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

Související články

Klíčová slova

scientometrie, citační index, Hirschův index, impact faktor, Eigenfactor