Syntaxe a sémantika komunikace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 12:36

Obsah

1 Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:
2 Odkazy

Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:

Syntaxe

Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.^[1]

Sémantika

Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.^[2] Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data

Měření informace

Z obsahového hlediska – sémantická forma

- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu
Z technického hlediska – syntaktická stránka

- vychází z teorie informace^[3]

Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.^[4]

Odkazy

Reference

↑ JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
↑ Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
↑ SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
↑ Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)

Použitá literatura

SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >

Klíčová slova

Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace

[JI-1] JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.

[FG-2] Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.

[SM-3] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130

[KM-4] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Základní komunikační schéma ==
+[[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]]
+=== Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky: ===
-   '''Zdroj informace → Kodér → Přenos → Dekodér → Příjem informace
+==== Syntaxe ====
-                                    ↑
+[http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.<ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br />
-                                    ↑
+==== Sémantika ====
-                                   Šum
+'''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.<ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z  <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref>
-'''
+Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br />
+Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br />
+Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost<br />
-'''ZI:''' zdroj informace (člověk, stroj, příroda)<br />
+Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br />
-'''Kodér:''' informace je zakódována do vysílaného signálu (zpráva)<br />
+Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br />
-'''Přenos:''' zakódovaná zpráva je rušena [[Šum|Šumem]] (např. vnější vlivy)<br />
+==== Měření informace ====
-'''Dekodér:''' dekódování odkódované zprávy (písmo a další znakové soustavy)<br />
+Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br />
-'''PI:''' příjem informace (např. Posluchač) [1]<br />
+- podle obsahuje<br />
+- data (údaje)<br />
-==== Výklad pojmu informace ====
+- záleží na kontextu<br />
+Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br />
-Informace jsou kódovaná data, kterým rozumíme a mají pro nás nějaký smysl. Mají potenciál vést nebo aktuálně vedou k vytvoření znalosti.
+- vychází z teorie informace<ref name="SM">SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref><br /> <br />
-[[Informace|Teorie informace]] se zabývá přenosem, kódováním a měřením informace. Jejím úkolem je zajistit neporušenost zprávy.
+[http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br />
-Teorie informace – její plný rozvoj jako vědního oboru nastal až po druhé světové válce přičiněním zejména [[Claude Shannon|C. E. Shannona]], R. A. Fishera, [[Norbert Wiener|N. Wienera]] aj. Tímto okamžikem vznikl nový vědní obor a nastala nová fáze vědeckého studia informace.
+Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br />
+Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br />
-==== Statistická teorie informace ====
+'''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br />
+Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.<ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br />
-Informace je kvantitativně měřitelná veličina. Shannonovská míra hodnoty
-informace. <br />
-Statistické postupy – hromadné jevy, výběrová šetření a jejich význam, grafická
-znázornění. Interpretace výsledků. [2]<br />
-'''Informace jsou:''' <br />
-data<br />
-správně uspořádaná<br />
-smysluplná<br />
-nahodile pravdivá<br />
-přinášející nový poznatek<br />
-relevantní<br />
-použitelná[3]<br /><br />
-==== V současné době se výraz „informace“ používá ve čtyřech základních významech jako ====
-) početní míra odstranění neuspořádanosti (entropie), míra organizace v systému;<br />
-) psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí;<br />
-) signály, impulzy a obrazy cirkulující v technických zařízeních<br />
-) výraz různorodosti v objektech a procesech živé, popř.  i neživé přírody [4]<br />
-'''Kódování'''<br />
-[[Komunikační proces a jeho složky|Kódování]] je převedení informace do zadaného kódu, nebo z jednoho kódu do druhého kódu.
-Pro uložení informace použijeme vždy nějaké kódování a následně jej převedeme do tzv. binárního kódu.
-Binární kódování je číselná soustava, která používá pouze dva symboly: 0 a 1.
-[[Dvojková soustava]] neboli soustava binární je poziční číselná soustava mocnin čísla 2.
-Číslo, které je zapsané v dvojkové soustavě se nazývá binární číslo.<br />
-'''Měření informace'''<br />
-Všechny informace a data jsou v PC matematicky zpracovávány popř. uloženy v podobě obrovského množství kombinací elektronických obvodů.
-[[Základní jednotka informace]]: 1b - bit (basic information unit) - znázorňuje 2 možné hodnoty rozhodování (ano×ne, pravda×nepravda, 0×1 apod.)
-×1 (dvojková číselná soustava) – matematické vyjádření bitu, používají počítače (el. přepínače) <br />
-'''Klopné obvody v přepínači:''' <br />
-B (byte) = 8b (bit)<br />
-KB (kilo) = 1024 B<br />
-MB (mega) = 1024 <br />
-KB= 1 024 000 B<br />
-GB (giga) = 1024 MB = 1 024 000 000 B <br />
-TB (tera) = 1024 GB = 1 024 000 000 000 B<br />
-b – jedna varianta ze dvou možností (1,0)<br />
-B – jedna varianta z 256 možností (28 = 256) [5]<br /><br />
-'''
-'''Samoopravné kódy'''''<br /><br />
-[[Hammingův kód]] je důležitým lineárním binárním kódem se schopností opravy chyb. Jeho vlastnosti jsou dány kódovou vzdáleností dmin=3. (Vznikají tedy výběrem jedné osminy slov z přirozeného binárního kódu.) Kód s minimální vzdáleností 3 detekuje až dvojnásobnou chybu nebo opravuje jednonásobnou chybu. Hammingovy kódy se snadno dekódují a jsou perfektní, tj. mají nejmenší myslitelnou redundanci.[6] <br />
 == Odkazy ==
 === Reference ===
+<references />
-[1] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
-[2] Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)><br />
-[3] STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406. <br />
-[4]Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
-[5] Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
-[6] Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf ><br />
 === Použitá literatura ===
 * SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 * Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)><br />
-* STODOLA, Jiří. Pojem informace pro informační vědu. ProInflow [online]. 31.10.2013 [cit. 31.01.2015]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojem-informace-pro-informacni-vedu>. ISSN 1804–2406. <br />
 * Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 * Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
-* Jančařík, Antonín. Pro učitele matematiky. Algebra v matematice.[cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://class.pedf.cuni.cz/jancarik/download/hamming.pdf ><br />
-* Wikipedie, 17. 12. 214 [cit. 31. 1. 2015].Dostupné z <http:// cs.wikipedia.org/wiki/Dvojková_soustava ><br />
 === Klíčová slova ===
+Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace
-informace, komunikační schéma, kódování, přenos zpráv
+[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
-[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]