Digital divide - digitální propast: Porovnání verzí

m (Sara.Bezvodova přesunul stránku Digital divide na Digital divide - digitální propast: vrátit)
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
=== Definice termínu ===
+
Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuálně [[Internet|internetová]] propast, označuje velmi aktuální jev, ke kterému dochází vznikem „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k [[Informační a komunikační technologie|informačním a komunikačním technologiím]] a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají. Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty).
  
−
Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální jev, ke které mu dochází vznikání „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.
+
[[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).<ref>NORRIS, Pippa. <i>Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide</i>. New York: Cambridge University Press, 2001, 303 s. ISBN 0521807514.</ref>
  
−
Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace) tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty).
+
== Důvody vzniku ==
  
−
[[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).
+
[[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů<ref>VAN, Dijk Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. <i>The Information Society</i> [online]. 2003, <b>19</b>(4), 315-326 [cit. 2017-12-21]. DOI: 10.1080/01972240309487. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01972240309487</ref>:
  
 +
* '''Psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.).<br />
 +
* '''Materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií.<br />
 +
* '''Nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat [[Informace|informace]] z množství zdrojů.<br />
 +
* '''Využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti.
  
−
=== Důvody vzniku ===
 
  
−
[[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů:
+
Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:
−
 
 
−
* '''psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)<br />
 
−
 
 
−
* '''materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií<br />
 
−
 
 
−
* '''nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti můžou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů<br />
 
−
 
 
−
* '''využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřeby nebo pro potřeby společnosti
 
−
 
 
−
tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:
 
−
 
 
−
* '''socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]]<br />
 
−
 
 
−
* '''design''' - přístupnost i pro osoby s handicapem<br />
 
−
 
 
−
* '''instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní<br />
 
−
 
 
−
* '''politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)<br />
 
−
 
 
−
* '''kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou
 
  
 +
* '''Socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]].<br />
 +
* '''Design''' - přístupnost i pro osoby s handicapem.<br />
 +
* '''Instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec [[Osobní počítač|počítač]] často nevlastní.<br />
 +
* '''Politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.).<br />
 +
* '''Kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou.
  
 +
==Lokální a globální hlediska==
 
=== Lokální hledisko ===
 
=== Lokální hledisko ===
  
 
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.
 
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.
−
 
  
 
=== Globální hledisko ===
 
=== Globální hledisko ===
  
−
Gobální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefnů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvíjejícími se. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.  
+
Globální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefonů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvojovými. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.  
−
 
+
[[File:graf.gif|vpravo|400px]]
 
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií.
 
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií.
−
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k intenetu.
+
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu.  
  
−
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu.  
+
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7 % celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6 % z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3 % obyvatel tohoto kontinentu.  
−
V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).<ref>Internet Users in Africa. MINIWATTS MARKETING GROUP. Internet World Stats [online]. 2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm</ref>
+
V popředí jsou státy: Nigérie (67,3 %), Egypt (43,1 %) a Jihoafrická republika (23,7 %).<ref>Internet Users in Africa. <i>Internet World Stats</i> [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm</ref>
  
−
[[File:graf.gif|400px]]
 
  
−
 
+
== Překlenutí propasti ==
−
=== Překlenutí propasti ===
 
  
 
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti.  
 
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti.  
Řádek 59: Řádek 45:
 
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:
 
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:
  
−
'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím zásobovali zhruba 2 milion dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.<ref>One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission</ref>
+
*'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.<ref>One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission</ref>
−
 
+
*'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích.<ref>Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/</ref>
−
'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvíjejících se zemích<ref>Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/</ref>
+
*'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování<ref>Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768</ref>
−
 
+
*'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele.<ref>Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/</ref>
−
'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování<ref>Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768</ref>
 
−
 
 
−
'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele<ref>Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/</ref>
 
−
 
 
  
 +
== Odkazy ==
  
−
'''Reference'''
+
=== Reference ===
  
−
<references />
 
−
<references />
 
−
<references />
 
−
<references />
 
 
<references />
 
<references />
  
−
'''Literatura'''
+
=== Použitá literatura ===
  
−
FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York:Routledge, 2008, ISBN 04-159-6132-7. strany 213-218
+
* FUCHS, Christian. <i>Internet and Society: social theory in the information age</i>. New York: Routledge, 2008, 398 s. ISBN 04-159-6132-7. str. 213-218
 +
* The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative. <i>Internet World Stats</i> [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm
 +
* HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. Digital Divide. In: <i>Arts Lexikon</i> [online]. Praha: VŠE, 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide
 +
* Digital divide. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide
  
−
The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative, MINIWATTS MARKETIG GROUP. Internet World Stats [online]. 2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm
+
=== Související články ===
  
−
HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. ARTS LEXIKON, Digital Divide [online]. 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide
+
*[[Kyberprostor]]
 +
*[[Proces informatizace společnosti]]
 +
*[[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]
 +
*[[Společenské dopady informačních technologií]]
  
−
Digital divide. WIKIMEDIA FOUNDATION, Inc. WIkipedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide
+
===  Klíčová slova ===
 +
internet, komunikační a informačních technologie, informační společnost, informační gramotnost, nerovnost
  
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]

Aktuální verze z 4. 9. 2020, 10:19

Termín digital divide, v překladu digitální propast nebo eventuálně internetová propast, označuje velmi aktuální jev, ke kterému dochází vznikem „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají. Termín se může vztahovat jak k lokálnímu problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému globálnímu (mezi státy, kontinenty).

Pippa Norris, teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – globální (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), sociální (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a demokratickou oblast (možnost využití internetu).[1]

Důvody vzniku

Jan van Dijk, významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s Kennethem Hackerem vznik digital divide ze 4 důvodů[2]:

  • Psychologický důvod - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.).
  • Materiální důvod - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií.
  • Nedostatek digitálních dovedností - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů.
  • Využitelnost - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti.


Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:

  • Socio-demografické - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, etnická příslušnost.
  • Design - přístupnost i pro osoby s handicapem.
  • Instituční - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní.
  • Politický - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.).
  • Kulturní - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou.

Lokální a globální hlediska

Lokální hledisko

S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.

Globální hledisko

Globální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefonů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvojovými. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.

Graf.gif

Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií. Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu.

Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7 % celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6 % z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3 % obyvatel tohoto kontinentu. V popředí jsou státy: Nigérie (67,3 %), Egypt (43,1 %) a Jihoafrická republika (23,7 %).[3]


Překlenutí propasti

Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.

Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:

  • One Laptop per child – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.[4]
  • Close the Gap – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích.[5]
  • Center for digital inclusion – centrum pro digitální začleňování[6]
  • Unesco – Orbicom – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ NORRIS, Pippa. Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. New York: Cambridge University Press, 2001, 303 s. ISBN 0521807514.
  2. ↑ VAN, Dijk Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. The Information Society [online]. 2003, 19(4), 315-326 [cit. 2017-12-21]. DOI: 10.1080/01972240309487. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01972240309487
  3. ↑ Internet Users in Africa. Internet World Stats [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm
  4. ↑ One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission
  5. ↑ Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/
  6. ↑ Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768
  7. ↑ Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/

Použitá literatura

  • FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York: Routledge, 2008, 398 s. ISBN 04-159-6132-7. str. 213-218
  • The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative. Internet World Stats [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm
  • HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. Digital Divide. In: Arts Lexikon [online]. Praha: VŠE, 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide
  • Digital divide. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide

Související články

Klíčová slova

internet, komunikační a informačních technologie, informační společnost, informační gramotnost, nerovnost

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_divide_-_digitální_propast&oldid=61551“